Švýcarský biskup: Katolíci, kteří se rozhodnou pro euthanasii, nemohou dostat svátost umírajících
Mons. Vitus Huonder
CHUR, Švýcarsko, 9. prosince 2016 (LifeSiteNews) — Švýcarský biskup Vitus Huonder dal svým kněžím pokyn, aby odmítli poslední pomazání katolíkům, kteří se rozhodli pro euthanasii. Vysvětlil, že „za těchto okolností nejsou splněny předpoklady k přijetí svátostí“. Jeho prohlášení a vysvětlení jsou obsaženy v pastýřském listě ke Dni lidských práv 10. prosince adresovaném katolíkům jeho diecéze Chur. Zabývá se v něm rostoucím znepokojením nad tím, že lidé své životy vkládají do rukou „odborníků“, kteří se stávají „soudci nad životem, zejména nejsme-li schopni úsudku a nemůžeme o sobě rozhodovat sami“.
„Smrt je moje“ zněl titulek článku, který 4. prosince zveřejnil list Neue Züricher Zeitung. Konstatoval, že počet „asistovaných sebevražd nesmírně vzrostl“. Podle švýcarských zákonů je euthanasie dovolena, pokud „není motivována sobeckými úvahami“. Počet asistovaných sebevražd roste v poslední době: v roce 2015 jich bylo evidováno 999, což představuje nárůst o 35 procent proti předchozímu roku. Švýcarsko rovněž přitahuje tzv. „sebevražednou turistiku“ cizinců, zejména Němců.
Biskup Huonder v pastýřském listu napsal: „Stále platí, že není na nás určovat si okamžik smrti. Sebevražda stejně jako vražda odporuje Božímu řádu ve světě,“ a zdůraznil, že hodina smrti „spadá do Boží všemohoucnosti: kde, kdy a jak zemřu, ponechávám na moudré prozřetelnosti Boží.“
I když Huonder své kněze důrazně vyzývá, aby doprovázeli všechny lidi v posledních stadiích života a zasazovali se za ochranu nemocných a úlevu od bolesti, vysvětluje, že poslední pomazání lidem, kteří se rozhodli pro euthanasii, nepřichází v úvahu. Vyjadřuje podporu kněžím, kteří se často „v posledních okamžicích ocitají v situaci, kdy se za umírajícího mohou jen modlit a svěřovat ho Božímu milosrdenství. Takový kněz často situaci dostatečně nechápe, když je přivolán k člověku, který již ztratil vědomí.“
„Na druhé straně je důležitou povinností kněze s pastýřskou láskou odrazovat pacienta od sebedestruktivního úmyslu.“ Huonder jasně řekl, že „je třeba poukázat na důsledky, které to má pro věčnou spásu takového člověka, a snažit se ho pohnout k poslušnosti v následování Boží vůle.“ Biskup Huonder také dodal, že pacienti mají být obezřetní při poskytování souhlasu s transplantací orgánů v případě mozkové smrti. „Musí nám být jasné, že diskuse mezi odborníky nedospěla k definitivnímu závěru.“
Jedna ze skupin, které prosazují rozšiřování euthanasie, se nazývá Dignitas. Její heslo zní „žít důstojně a zemřít důstojně“.
Katolíci představují 44 procent ze 7,1 milionu obyvatel Švýcarska. Žijí v šesti diecézích a mluví německy, francouzsky a italsky.
Jan Bentz
Překlad Lucie Cekotová
Bohužel, jsou i jiní biskupové: https://www.lifesitenews.com/news/canadas-atlantic-bishops-pope-francis-is-our-model-on-relaxed-guidelines-to
já bych napsal že je to druhá strana téže mince a v globále si poplácají
Nevím proč, ale vidím biblické stádo vepřů, do kterého Ježíš vyhnal zlé duchy a stádo pak vletělo po hlavách do moře…
Jinými slovy, zmatek způsobený Amoris laetitia se šíří…
Zmatek? O jakém zmatku se stále mluví? Katolická nauka je jasná jako křišťál. Nauka KHS je také v podstatě zřejmá. Jediný zmatek, o němž je možno smysluplně mluvit, je zmatek v hlavách lidí, kteří nevědí ke které z těchto denominací patří.
Solipso má jasno: je husita.
Ale jsitě že ne. A ke které denominaci patříte Jiří vy? Ke KHS nebo k Církvi?
Já doufám, že k Církvi. Dělení jednoho subjektu na dva tedy Katolické církve na Církev a KHS považuji za blbost, která se nejvíce podobá Husově eklesiologii.
Ale nepodobá. Církev je viditelná struktura a KHS je parazit který ji vidtelně prorůstá a nemá právní subjektivitu, je to takové hnutí, taková hniloba. Personální unii mají v úřadujícím pontfikovi, ten je formálním adherentem KHS a materiálním držitelem Petrova stolce, který obsadil.
Per declarationem nebo per sententiam neexkomunikovaný KHSák patří nedokonale i k Církvi, ale jen jako suchá větev, rep. není od ní odeťat.
Nikdo netvrdí, že pravá církev je neviditelná, nebo že k ní nepatří hříšníci, jako tomu bylo u Husa.
Zmatek sám o sobě není dobrý ani špatný.
Mnohdy je přínosný pro duchovní růst.
Zmatek je zcela jednoznačně špatný a duchovnímu růstu škodí.
Na druhou stranu: Bůh ze zla vytěží větší dobro. Ten zmatek například napomáhá tomu, aby se projevilo smýšlení mnohých. Zmatek přispívá tomu, aby si lidé uvědomili, čemu věří, a postavili se na konkrétní stranu. Protože alibistická neutralita už není možná. Doufejme, že to povede k očistě.
A jak si Vy, Jiří, představujete tu očistu? Jakože modernisti vytěsní (obrátí?) katolíky? Nebo dokonce katolíci modernisty?
Podle mě je totiž ta „očista“ už zde: život Církve (resp. KHS) se odehrává jako dialog mezi různými proudy, tradičními i progresivními; napětí mezi nimi je oním zdrojem životodárné energie. Papež (resp. Přednosta) je tu od toho, aby toto napětí udržoval a přiživoval na jedné straně a aby zabránil jeho přerůstání v otevřený konflikt na straně druhé.
Někdy se také používá stále frekventovanější výraz, že nás to obohatí.Nikdy se ale neřekne jakým způsobem.
Proč tedy Hospodin uvedl ve zmatek Babylon?
Keď sa človek silou-mocou chce odovzdať zlému, tak ho nakoniec Boh nechá. Možno ich nechal tak a Babylončania si mohli „užiť“ ovocie toho, za čím túžili. V samotnom hriechu už býva obsiahnuty aj trest – parafráza Dr. Malého. Možno ich uviedol do zmätku, aby preišiel niečomu horšiemu, čo na seba chystali. Nie je pri tom texte aj výklad RKC? 🙂
Podle Vaší logiky chtěl pravděpodobně Babylon podpořit v duchovním růstu, že?
Zmätok nepatrí medzi ovocie Ducha Svätého, a teda nie je znakom Jeho prítomnosti.
„Takový kněz často situaci dostatečně nechápe, když je přivolán k člověku, který již ztratil vědomí.“ A to je ono.
Jestliže umírající již ztratil vědomí, ale stále ještě žije, nemůže už knězi říci, že svého rozhodnutí lituje. Přesto věříme, že dostává od Pána ještě šanci se obrátit. Pro tento případ by snad udělení pomazání nemocných mělo být možné.