Papežské odmítnutí odpovědět čtyřem kardinálům degraduje Magisterium
Prof. Robert Spaemann
5. prosince 2016 (LifeSiteNews) — Přední německý katolický filosof Robert Spaemann podpořil čtyři kardinály, kteří požádali papeže Františka, aby vysvětlil dvojznačnosti v apoštolské exhortaci Amoris laetitia, zejména pokud jde o přístup rozvedených a znovusezdaných katolíků ke svátostem.
„Je politováníhodné, že iniciativy v této věci se ujali jen čtyři kardinálové,“ řekl Robert Spaemann na obranu dubií, která kardinálové formulovali. V rozhovoru pro italský list Nuova Bussola Quotidiana ze 4. prosince zdůraznil, že mají pravdu, když hovoří o celosvětovém zmatku, který Amoris laetitia vyvolala mezi biskupy.
Spaemann je znám svými filosofickými prácemi o křesťanské etice, bioetice a lidských právech. Je osobním přítelem Benedikta XVI. a emeritním profesorem mnichovské Univerzity Ludvíka Maxmiliána. Také on již dříve vyjádřil znepokojení nad exhortací Amoris letitia, kterou nazval „rozchodem s katolickou tradicí“.
„Vypracováním dubií se kardinálové ujali své řádné povinnosti podporovat radou Církev zosobněnou Svatým otcem. […] Čtyři kardinálové si vybrali správnou cestu,“ vysvětlil Spaemann.
Nejvyšší obránce víry, prefekt Kongregace pro nauku víry kardinál Gerhard Ludwig Müller uvedl, že pro vyřešení nejednoznačnosti by papež mohl konzultovat jeho kongregaci. Spaemann dodal, že dubia měla být zaslána také Kongregaci. „Prvním adresátem dubií je papež, i když podle mého názoru měla projít přes Kongregaci pro nauku víry.“
K mlčení papeže Františka, který kardinálům dosud neodpověděl, Spaemann napsal: „Papežovo odmítnutí na žádost čtyř kardinálů odpovědět mě naplňuje velkými obavami, neboť to v tomto případě jistým způsobem degraduje celé nejvyšší Magisterium. Je jasné, že papež má hlubokou averzi k rozhodnutím, kde se vyžaduje odpověď ,ano‘ nebo ,ne‘.“
Spaemann zdůraznil, že Kristův způsob jednání naopak znamená jasné rozlišování mezi pravdou a lží. Kde papež František na jedné straně váhá, „Kristus, Pán Církve, na druhé straně vždy ukládá svým učedníkům rozhodování tohoto druhu. Konkrétně v otázce cizoložství ,šokuje‘ apoštoly jednoduchostí a jasností svého učení.“
Třetí z dubií se táže, zda je „stále možné tvrdit, že osoba, která trvale žije v rozporu s přikázáním Božího zákona, například přikázáním zakazujícím cizoložství (Mt 19,3-9), se nachází v objektivní situaci trvalého těžkého hříchu.“ Spaemann uvádí argumenty proti subjektivistickému chápání rozlišování ve svědomí: „Je vážným omylem se domnívat, že subjektivita je posledním kritériem pro přístup ke svátostem. Je pravda, že každý skutek, který jde proti svědomí, je špatný, ale člověk může také jednat podle mylného svědomí. To je jasná nauka sv. Tomáše Akvinského.“
Jestliže se člověk nachází v situaci casus perplexus, kdy se musí rozhodnout mezi dvěma nebo více mravními zly a jít buď proti svému svědomí, nebo proti normě, je „jediným východiskem z tohoto dilematu ,obrácení‘, to jest otevřenost svědomí vůči objektivní pravdě. Místem poznávání pravdy je na jedné straně rozum a na druhé Zjevení.“
Rozhovor končí výzvou z Janova evangelia (6,67): „ ,I vy chcete odejít?‘ To je otázka, kterou Ježíš klade svým učedníkům, když po vyslechnutí Ježíšových slov odcházejí zástupy. Petr nediskutuje, ale jen se táže: ,Ke komu bychom šli? Ty máš slova života věčného.‘ (Jan 6,68)“
Jan Bentz
Překlad Lucie Cekotová
Skvělá práce, paní Cekotová. Deo gratias.
Kdyby celá ta kausa nebyla k pláči, je k smíchu. Přihlédne-li člověk k faktu, že se Jeho Svatost ráda vyjadřuje i k zvířátkům z pralesa a recyklaci plastů, je jeho zarputilé mlčení v otázce daleko podstatnější, opravdu hodno pozornosti.
Mlčení znamená souhlas?
Mlčení znamená neschopnost pravdy. Jako ten „přítel“, co přišel na královskou svatbu ve všedních šatech. Když se ho král zeptal, proč nemá slavnostní šaty, mlčel – stejně jako Buonasera.
V podstatě jediné Kristem Pánem přikázané ano-ano / ne-ne od Buonasery slýcháme, když těm, kdo na této maximě trvají, říká jasné NE.
Díky moc pí mgr. Cekotové za překlad, četl jsem to už předtím v německém originále. Pro mne jako pro církevního historika je bezprecedentní, že papež na dopis kardinálů neodpověděl a nemíní odpovědět, a to dokonce ani skrze Kongregaci pro nauku víry. To nemá v dějinách Církve obdobu, alespoň já o takovém případu nevím.
Jak často se stávalo, že kardinálové byli nuceni touto formou oslovit papeže?
To mi nedá se nezeptat: také jsem to četl už předtím, a to dokonce v _českém_ překladu. A není to poprvé, co se nějaký překlad objeví na lumendelumine.cz, a po nějaké chvíli se tatáž informace, ovšem přeložena nezávisle objeví zde či na tedeum.cz. Je to pro mě nepochopitelná situace: proč se ta práce, kterou překlad textu jistě představuje, přinejmenším zdánlivě zbytečně zdvojuje? Trpí snad překlady z Lumen de Lumine nějakými zásadními vadami (nepřijde mi, někdy spíš i naopak)? Nebo má nějakou zásadní vadu jejich autor, snad že (nic jiného mě nenapadá) není tím správným katolíkem, a proto je třeba ignorovat vše, co dělá, a kdyby i zpřístupňoval dobrý text, je přesto nutné to udělat znovu samostatně? Co je příčinou této obtížně pochopitelné fragmentace mezi katolíky, kteří by naopak až skoro z definice měli být jednotní?
První a zásadní problém s LdL je ten, že je velice nepřehledné, je těžké na něm něco najít. Takže se to může stát.
Pokud jde o Te Deum.cz, nevím o tom, že by zde někdy vyšlo něco, co vyšlo i na něm. Můžete upřesnit, o jaký článek šlo?
(Ten druhý odstavec je nedorozumění, nedávno to byl případ jako toto, že něco vyšlo na LdL a pak na TeDeum.)
Na LdL nevyšel stejný článek – překládali rozhovor s prof. Spaemannem jako takový, zatímco toto je článek O tomto rozhovoru, který vyšel na LifeSiteNews. Žádnou fragmentaci tradičních katolíků v tom nehledejte. Překládám dost často články z LifeSiteNews, buď protože osloví mě, nebo protože mě o to někdo požádá. Pravidelně pracuji pro Duše a hvězdy, Hodie a RC Monitor; pokud mají dva z nich stejný nápad, přeložím daný materiál pro toho, kdo mě oslovil dřív. Nikdy bych nedala totéž na dvě místa, leda by se jejich provozovatelé dohodli mezi sebou a někdo z nich něco převzal. Přeloží-li stejný materiál někdo jiný pro jiný web, nemohu s tím nic dělat. Nesleduji pravidelně všechny existující tradiční stránky, protože bych nedělala nic jiného, ale s LdL problém nemám. Kdyby měli zájem a oslovili mě, překládala bych s radostí i pro ně, pokud bych měla kapacitu, což je pro mě v poslední době čím dál větší problém.
A ještě dodatek: ke všem článkům, které překládám, mám vždy souhlas se zveřejněním – buď globálně od provozovatele, což je i případ LifeSite News, nebo od jednotlivých autorů. Pokud jde o materiál, který např. LSN už převzal odjinud, vyžádám si vždy ještě souhlas původního autora.
Dovoluji si položit teoretickou otázku – zda by na DUBIA mohl odpovědět emeritní papež Benedikt.
Laickým pohledem – proč? Adresát je znám, znám je i důvod dubií – adresátova adhortace. Proč by tedy měl odpovídat někdo jiný, kdo s tou záležitostí nemá nic společného?
Třeba proto, že z titulu svého úřadu (byť na odpočinku – ale papežem se Benedikt dle četných indicií stále cítí) – se ujme slova, aby potlačil „celosvětový zmatek“, který exhortace jeho nástupce vyvolala.
Osobně si myslím, že Benedikt odpoví nepřímo, tj. formou nějakého rozhovoru. Obdobně tak nedávno podpořil kardinála Saraha v jeho úsilí o reformu liturgie.
Což ovšem nemělo žádný efekt…
A vy si fakt myslíte, že si B16 mysli něco jiného, než si myslí F1?
Pro pana Jana, proč by si měl myslet něco jiného?
Lze se snad domnívat, že časem -(pokud se budeme modlit:)- odpoví Kongregace pro doktrínu víry
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=24834
Jan
Pokud v modlitbě říkáte „buď vůle Tvá jako v nebi tak i na zemi“, tak dozajista víte, že si nelze vymodlit nic, co by bylo v rozporu s Boží vůlí. Kdyby byla ta isnstituce katolická a nikoli neomodernistická, nedělala by takové drahoty s jasnou odpovědí na jasnou otázku. Vaši naivitu obdivuji. Kdyby se dala přeměnit na benzín, jezdíte celoročně zdarma.
Nevím, zda se na event. odpověď Kongregace pro doktrínu víry máme těšit – jen se podívejte sem: http://www.lifenews.sk/14402/muller-buttiglione-zmatok-medzi-kritikmi-papeza
Papež František považuje Benedikta XVI. evidentně za svého spojence, jinak by ho netěšil či neobtěžoval
prezentací zbrusu nových kardinálů, kteří budou volit
v příštím konkláve..
(Mladistvému vyvolenému ze Střední Afriky, jehož jazyk
prý dosud nemá výraz „kardinál“ v jejich slovníku lze doporučit výraz převzít a ponechat v latině,jak učinili naši předkové.)
Právě jsem dostala zprávu, že prof. Spaemann zemřel 11.12. ve věku 91 let. R.I.P.