Film o dětech s Downovým syndromem je ve Francii nežádoucí
Nejvyšší francouzský soud potvrdil zákaz zveřejnění filmu, v němž vystupují vysmáté děti s Downovým syndromem. Odůvodnil to bizarně: „S velkou pravděpodobností jitří svědomí v ženách, které z vlastní vůle učinily jisté kroky.“
V r. 2014 vznikl ve Francii filmový dokument o dětech a mladých lidech žijících s Downovým syndromem. Natočen byl u příležitosti oslav Světového dne Downova syndromu s cílem podpořit takto postižené lidi a pomoci jim snáze se začlenit do většinové společnosti, jak se to u menšin všeho myslitelného i nemyslitelného druhu s oblibou říká a dělá. Vystupují v něm radostní a šťastní človíčci, kteří realizují své životní potřeby a žijí jako každý jiný člověk, se svými radostmi i starostmi, hlavně však žijí.
Jeden by soudil, že v zemi bezbřehé tolerance, nadšení pro odlišnosti, v zemi „rovnosti“ a „bratrství“ bude přijat více než příznivě, jenže ouha. Z moci úřední, resp. soudní byl zakázán. Rozhodnutí bylo napadeno, nicméně v uplynulých dnech je Nejvyšší soud potvrdil s tím, že film „s velkou pravděpodobností jitří svědomí v ženách, které z vlastní vůle učinily jisté kroky.“ Do srozumitelné češtiny by se to dalo přeložit asi tak, že by ženy, které nechaly potratit své děti postižené tímto syndromem, mohly mít neklidné spaní, a to přece nelze.
A do budoucna už vůbec ne. Ve Francii se totiž ročně nenarodí na 200 000 dětí, jelikož jejich „matky“ „z vlastní vůle učinily jisté kroky.“ Aby mohly tyto kroky dělat i pozítří a potratový průmysl mohl vesele vzkvétat, nesmí tomu překážet ani protipotratové servery, o nichž se v zemi Galského kohouta uvažuje, že budou zablokovány, ani ti, co měli to štěstí, že se narodili a žijí – jen jsou jiní, tj. jinak jiní, než jak je žádoucí. Hlavně však živým mementem zrůdnosti vraždění nenarozených.
Libor Rösner
Internetovou petici proti tomuto nehoráznému diskriminačnímu rozhodnutí můžete podepsat ZDE.
Ignác Pospíšil
Prostě; zhovadilá společnost, která si koleduje o těžké Boží tresty, jakkoli je nikomu nepřeji.
Koukám na ten klip, co je pod odkazem, a říkám si, že to si tedy k Sorosovi dovolili moc. 🙂
Tito lidé/děti jsou úžasní, někteří z nich žijí prakticky normálním životem.
Podle zahraničních zdrojů je celá situace trochu jiná. Soud nezakázal šíření tohoto filmu ve Francii, pouze zakázal reklamu na tento film v televizi.
Zdroj: http://www.catholicnewsagency.com/news/french-court-bans-tv-ad-showing-happy-kids-with-down-syndrome-58702/
Možná by stálo za to článek také doplnit odkazem na youtube na tento film: https://www.youtube.com/watch?v=Ju-q4OnBtNU
Oduvodneni je ovsem v obou pripadech uplne stejne nesmyslne.
Při psaní článku jsem pracoval s polskými prameny, mj. tímto: http://www.fronda.pl/a/francja-dzieci-z-zespolem-downa-naruszaja-uczucia-aborcjonistek,82244.html
Jasně se tam v první větě hovoří o zakazovaném filmu. Podobně píše i web Hnutí pro život:
http://hnutiprozivot.cz/zpravy/2616-francouzsky-soud-rozhodl-usmivajici-se-deti-s-downovym-syndromem-na-verejnost-nepatri
Jsou tedy dvě interpretace…
Já jsem tuto zprávu četl na německém katholisches.info – a i tam je řeč o zákazu promítání filmu, nikoli o zákazu reklamy na něj v televizi. Ostatně takový zákaz by byl absurdní a protismyslný. Promítat by se v televizi mohl, ale bez reklamy na něj? Přitom jako reklamu je možmno chápat už samotné zařazení filmu do publikovaného programu televize, takže film by se mohl promítat, ale nesmělo by být zveřejněno, že se bude promítat? To postrádá logiku.
Vidím to stejně.
Ať tak či tak – ten zákaz dozajista jen tím víc zvýšil zájem veřejnosti o shlédnutí.
Mně to odůvodnění vůbec nepřijde bizarní, tak to přece přesně je. Chráníme matky před „jitřením svědomí“ klidně na úkor životů druhých. To je přece naprosto krásná ukázka toho, jak jsme zvrácení.
Nezbývá než doufat, že prezidentské volby ve Francii přinesou alespoň malou změnu.
Já v žádnou změnu nedoufám. Vezměte si jen ty kandidárty pravice! Le Penová je zcela pro „svobodnou volbu ženy“, tj. pro potraty. A Fillon, kandidát „umírněné“ pravice, se sice prohlašuje za věřícího katolíka,ale – jak jsem viděl v televizním zpravodajství – dušuje se, že své soukromé přesvědčení ve věci potratů nebude „vnucovat druhým“ a bude hájit „právo ženy na potrat“. Tak co chceme?
Fillon by byl určitě lepší než Hollande, ale jinak by o něm mohl doc. Palko napsat další kapitolu do nějakého pokračování knihy Lvi přicházejí. Křesťanští demokraté všeho druhu kalkulují s tím, že katolíci je budou volit stejně, a proto se podbízejí voličům, kteří by jim mohli eventuálně hodit hlas z jiných důvodů než kvůli křesťanským hodnotám. Jeden docela vysoce postavený brněnský lidovec mi po prezentaci Lvů řekl natvrdo: „Prosím vás, a koho byste volili? Topku nebo socany?“