Dne 28. října oznámil Svatý stolec jmenování 27 nových členů římské Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Je to přestavba více než důkladná – představuje obměnu více než 70 procent. Výsledkem je, že se kardinál Sarah se svým úsilím o reformu liturgie ocitá v izolaci.

Nebylo řečeno, kteří z dosavadních členů, mezi nimiž jsou známá jména z pontifikátu Benedikta XVI., nebyli současným papežem potvrzeni. Vatikanista Sandro Magister si však dal tu práci, aby porozuměl výpovědi personálních změn.

Odcházejícími členy Kongregace jsou například :
Zenon kardinál Grocholewski, prefekt Kongregace pro katolické vzdělávání
Norberto kardinál Rivera, arcibiskup Mexika
George kardinál Pell, prefekt Kongregace pro biskupy
Angelo kardinál Scola, arcibiskup milánský
Marc kardinál Quellet, prefekt Hospodářského sekretariátu
Raymond Leo kardinál Burke, patron Maltézských rytířů
Mario Olivieri, emeritovaný biskup z Albenga – Imperia

Skoro všichni odcházející jsou „ratzingeriáni“ nebo se někdy dostali do konfliktu se současným papežem. Většinou obojí.

Např. prvně jmenovaný, Zenon Grocholewski. V roce 2011 prosadil proti jeho vůli kardinál Bergoglio na post rektora Papežské katolické univerzity v Argentině arcibiskupa Viktora Manuela Fernandeze.*)

Mezi kardinálem Riverou, primasem Mexika a papežem Františkem vyvstal problém, když se nový papežský nuncius v Mexiku vyslovil s velkou dávkou „ politické korektnosti“ k otázce tzv. homomanželství.

O vratké židli kardinála Pella se v papežském okolí mluvilo již dlouho. Rovněž kardinálové Scola a Quellet se již dlouho jevili jako další kandidáti k odchodu.

Kardinál Burke, rozhodný zastánce tradiční liturgie, byl již Františkem „odměněn“ poprvé za to, jak pravověrně vystupoval na Synodě o rodině – přišel o místo prefekta Nejvyššího tribunálu apoštolské signatury. Nyní končí ještě v Kongregaci pro bohoslužbu a svátosti.

Rovněž nebyl potvrzen – jak se očekávalo – Františkem nedávno emeritovaný biskup Mario Olivieri z Albenga – Imperia, rovněž zastánce tradiční liturgie.

K „přežívajícím“ na straně kardinála Saraha patří např. kardinál Ranjith, arcibiskup Sri Lanky, který byl několik let sekretářem Kongregace. Přítel tradičního ritu disponuje solidním liturgickým vzděláním. Vedle své mateřské řečí hovoří ještě anglicky, francouzsky, německy, španělsky a starými jazyky latinou a řečtinou. Doprovázel Františka na jeho cestě po Srí Lance v lednu 2015.

Z 27 nově jmenovaných jsou například :
Pietro kardinál Parolin, státní sekretář
Gianfranco Ravasi, předseda Papežské rady pro kulturu
Beniamino kardinál Stella, prefekt Kongregace pro klérus
Piero Marini, arcibiskup a předseda Papežského Komitetu pro mezinárodní eucharistické kongresy

K důležitým novým „pozorovatelům“ patří určitě Beniamino Stella. Není sice liturgikem, ale pevným důvěrníkem současného papeže. Neméně to platí o Bugniniho žáku Pieru Marinim. Jeden z architektů pokoncilní liturgické reformy platí za jasného odpůrce tradiční liturgie.

Papežovo tvrzení proti kardinálovu tvrzení

Ve Vatikánu se šeptá, že přestavba Kongregace má disciplinovat jejího prefekta, kardinála Saraha. Mluví se o „nutných opatřeních“. Ve skutečnosti jde o něco jiného. Kardinál Sarah již mnohokrát kritizoval „nešvary“ v současné liturgii. Požádal kněze, aby se znovu obrátili k východu, „k Pánu, který přichází“, a to přinejmenším v centrálních částech bohoslužby. Na konferenci Sacra Liturgia v Londýně na počátku léta 2016 svoji výzvu zopakoval**) a jmenoval první adventní neděli jako výchozí bod této změny. Požádal mimo jiné také o podávání svatého přijímání vkleče a do úst, znovuobjevení latiny a gregoriánského chorálu. Své reformní úsilí zaštiťoval autoritou samotného papeže, doslova prohlásil : „Mohu skutečně potvrdit, že když jsem byl loni v dubnu přijat na audienci Svatým Otcem, papež František mě požádal, abych studoval otázku reformy reformy a způsobu, jakým se dvě formy římského ritu mohou vzájemně obohatit.“

Vatikán však změny v liturgii dementoval spěšným tiskovým prohlášením. Kardinál Sarah ale neustoupil. Na počátku října představil ve Francii svoji novou knihu „Síla ticha“, ve které formou knižního rozhovoru opět potvrzuje, že : „Reforma liturgické reformy nastane…, protože na ní záleží budoucnost Církve.“ Vzápětí bylo kardinálu odepřeno přednést úvodní řeč při zahájení nového akademického roku v  Institutu Jana Pavla II. pro studia manželství a rodiny. A již na konci října následuje totální rekonstrukce Sarahovy Kongregace. Vatikanista Magister celou věc komentuje slovy : „Kardinálu – prefektu zbylo jen málo podporovatelů jím doufané „reformy reformy“.“

Ostatně sám papež František se v nejnovějším rozhovoru s jezuitou Antoniem Spadarem vyjádřil následovně : „Mluvit o reformě reformy – to je omyl.“

Podle Katholisches.info a Kath.net – zpracovala M. Svobodová

Odkazy na Katopedii doplnil šéfredaktor

*) Proslýchá se, že právě tento Františkův rodák je hlavním redaktorem skandální postsynodální exhortace Amoris laetetia.
**) Doslova řekl : „Drazí otcové, měli bychom znovu zaslechnout nářek Boha vyjádřený prorokem Jeremiášem : „Obracejí se ke mně zády, nikoli tváří.“ (2,27). Obraťme se znovu k Pánu. Ode dne svého křtu křesťané znají pouze jeden směr : Východ.“