František Josef I. – katolík nebo liberál?
Jubileum 100 let úmrtí „stařičkého mocnáře“ Františka Josefa I. se odrazilo v našich mainstreamových médiích bez emocí, ale také bez jakékoliv snahy po objektivním hodnocení téměř 70leté vlády tohoto panovníka. Spíše si autoři článků a televizních reportáží všímali detailů zajímajících člověka odchovaného bulvárem: FJI. vstával o půl čtvrté ráno, jezdil rád na koni, pil často kávu, k tomu ještě pár informací o jeho manželství s Alžbětou atd. O jeho politickém odkazu toho bylo řečeno velmi málo – a pokud, tak jenom v tom smyslu, že sice měl rád Čechy, ale nikdy se nenechal korunovat českým králem a zklamal naděje národa rakousko-uherským dualismem r. 1867.
Nás, české tradiční katolíky ale zajímá jeho vztah ke Katolické církvi. Je dostatečně známo, že FJI. byl osobně zbožným katolíkem, který právě ve víře nacházel oporu při těžkých ranách, které na něj dolehly ve formě popravy bratra Maxmiliána v Mexiku, sebevraždy syna a korunního prince Rudolfa v Meyerlingu a zavraždění manželky císařovny Alžběty ve Švýcarsku. FJI. dával také svůj katolicismus ostentativně najevo účastí na liturgii a vytvářením dojmu zbožného vladaře.
Jenže jak to bylo ve skutečnosti s jeho vztahem ke Katolické církvi? Je známo, že Habsburkové vynikli jako její ochránci. V 17. století Ferdinand II., Ferdinand III. a Leopold I. se snažili nejen dávat svým osobním životem dobrý příklad, ale též přivést všechny své poddané do náruče pravé víry Kristovy. Někdy se tak dělo neomluvitelným násilím, nicméně jejich hlavní odpůrci protestanté si nepočínali o nic lépe, ba velmi často ještě hůř.
Éra katolických Habsburků však skončila smrtí Marie Terezie r. 1780. Už její manžel František Štěpán Lotrinský byl svobodný zednář, osvícenec a obdivovatel Voltairea. Josef II. (1780-90) se svými osvícenskými názory netajil. Stát dle jeho představ měl být osvícenský, čili sekulární, postavený nikoli na hodnotách katolického křesťanství, ale na rozumu a osvětě. Katolická církev měla rezignovat na své nadpřirozené poslání a stát se pouhou hlasatelkou mravnosti, provozovatelkou charity a poníženou služkou státu – vláda nařídila, že kněží musí z kazatelen oznamovat všechny státní dokumenty včetně např. pokynů ke správnému hnojení polí apod. Vše, co připomínalo nadpřirozeno, bylo zatlačeno do pozadí, případně zcela zlikvidováno (kontemplativní kláštery, veřejné modlitby, poutě, v tzv. generálních seminářích pro formaci bohoslovců se Bible vykládala racionalisticky s tím, že zázraky Kristovy jsou legendární vyprávění atd.).
I když nástupci Josefa II., zejména František I., tato opatření podstatně zmírnili, jejich duch zůstal nadále zachován. Již tady nebyli katoličtí Habsburkové, nýbrž Habsburkové-Lotrinkové, jejichž víra byla kontaminována jinými myšlenkovými proudy. FJI. do této linie plně zapadl.
Nejpozitivnějším činem tohoto panovníka ve vztahu k Církvi byl nepochybně konkordát s Římem r. 1855, v jehož intencích bylo školství v Rakousku dáno pod církevní dozor s výjimkou škol provozovaných protestantskými denominacemi a židovskými náboženskými obcemi. Bohužel ale r. 1868 FJI. podepisuje školský a manželský zákon. Rakouští liberálové odhlasovali v Říšské radě tzv. svobodu svědomí, v jejímž rámci učitelé nemuseli respektovat katolický charakter školství a výuka náboženství byla snížena na pouhé 2 hodiny týdně. V rodinné politice protlačili potom možnost rozvodu i katolicky uzavřeného manželství. FJI. tady de facto zapřel svoji katolickou víru a podpořil liberály, což v důsledku vedlo ke zrušení konkordátu. K hanbě tehdejšího rakouského episkopátu budiž uvedeno, že s výjimkou 2 všichni s těmito pochybnými zákony souhlasili. Čest rakouských biskupů zachraňovali pouze linecký Franz Joseph Rudigier, jenž se pro svoji odvážnou obranu katolických zásad octl ve vězení, a českobudějovický Jan Valerián Jirsík, kterému sám císař zastavil kvůli tomu státní plat.
FJI. se rovněž vyslovil negativně o Syllabu bl. papeže Pia IX. r. 1864, odsuzujícího aktuální hereze, stejně tak o dogmatu o papežské neomylnosti definovaném na I. vatikánském koncilu r. 1870. FJI. tak ukázal svou dvojí tvář: v osobním životě zbožný katolík, ve státních záležitostech liberál odmítající uplatňovat katolické principy. Tím se stal precedentem a vzorem pro mnohé rádoby „katolické“ politiky současnosti, kteří sice ostentativně chodí na mše, dokonce i ke sv. přijímání, ale klidně hlasují pro potraty nebo je dokonce prosazují.
Pozitivně je možno ale hodnotit spornou kauzu veta, které FJI. při papežské volbě r. 1903 prostřednictvím kardinála Puzyny z Krakova použil proti kardinálu Val Rampollovi, dosavadnímu státnímu sekretáři pontifikátu Lva XIII., jehož politika ústupků vůči republikánské Francii směřovala ke kapitulaci Církve před liberalismem. Tím nepřímo umožnil volbu velikého kardinála Sarta, papeže sv. Pia X.
FJI. se během své 68leté vlády stal symbolem poklidných časů posledních desetiletí Rakousko-Uherska. Tato symbolika zahrnuje v sobě i pozitivní vztah ke katolickému náboženství. Žel katolická víra byla stále více zatlačována do soukromé sféry a z veřejného života vyháněna. Obránci FJI. tvrdí, že on již byl pouhým konstitučním monarchou a nemohl tomu zabránit. To ale tak docela pravdou není. Par. 13 ústavy mu umožňoval kdykoliv rozpustit parlament a vládnout abolutisticky, čehož využil při vypuknutí I. světové války r. 1914. Tím spíše mohl FJI. toto ustanovení uplatnit při obraně katolické víry a jejího adekvátního postavení ve veřejném životě včetně politického. Nikdy to neudělal.
FJI. se tak liší od svého synovce a velkého nástupce bl. Karla I., jenž se právě o posílení vlivu Církve a její nauky ve veřejném životě snažil. Žel jeho vláda trvala pouhé 2 roky. Kdyby Rakousko nebylo rozbito, mohli bychom vidět za vlády tohoto panovníka divy. Jenže historikovi nepřísluší říkat „kdyby…“.
PhDr. Radomír Malý
Bl. Karel nebyl synovcem, ale prasynovcem Františka Josefa (Karlův dědeček Karel Ludvík byl mladším bratrem FJII).
Ano, prasynovcem, pardon, je to překlep. Ach ty rodinné vazby a příbuzenství…. není to někdy snadné správně pojmenovat.
Pokus vím, tak konkordát s Církví z roku 1855 nebyl ani tak dílem Františka Josefa I. jako jeho katolické matky Žofie z Wittlesbachu o které si finančníci z Rothcschil & Gutmann Bankanstalt s nenávistí povídali, že jde o jediného chlapa na císařském dvoře.
Kdo z tehdejších vládců byl dle Dr. Malého katolikem?
Blahoslavený Karel, bez diskuse.
A mimo něj?
Též by mě to zajímalo…
Asi nikdo, tedy nepočítáme-li Karlovu rovněž velmi zbožnou manželku Zitu. Samo spojenectví Rakouska-Uherska bylo neuvěřitelně nesourodé: protestantské Německo a muslimské Turecko. Což byly plody politiky Jeho Apoštolského Veličenstva FJI, bohužel.
Obávám se, že z panovníků na přelomu století, resp. počátku 20. století, už nikdo, nepočítám-li císařovnu Zitu. Byl by jím podle mne František Ferdinand d’Este.
Jak je to možné, že se ještě daleko před KHS nedostávalo katolických panovníků a vládců? Jak to, že zednářstvo tak přejelo Církev po Tridentu? 🙁
Protože to je normální stav. V normální společnosti budou věrní katolíci vždy jen malou menšinou.
Ad J. Klecanda: Od trid. koncilu už uplynulo víc než 200 let.
Snad 300 let, ne?
100 let po franc. revoluci? zodpovězte si v tomto kontextu sám.
Ale to je právě ta otázka – jak to, že Církvi ujel vlak, když to v ní bylo vše tak skvělé – alespoň podle obdivu Traditia k monarchismu.
Církvi Svaté že ujel vlak? Nespletl jste si nádraží??? (((-.
Takže katolík Karel okamžitě zrušil rozvody a rozpustil liberální parlament?
Nebylo to spíše tak, že nebohy František Josef moc dobře viděl, kdo sedí na jakých postech a kdo de facto vládne, takže se hrozící nebezpečí rozhodl minimalizovat?
Ad opíčí mozeček: Karel vládl pouze dva roky a měl jiné, tj. válečné starosti. Po uklidnění poměrů by určitě udělal maximum pro zrušení rozvodů a návrat škol pod dozor Katolické církve.
Podepisuji.
Nezlobte se na mne, pane doktore, ale domnívám se, že historik by se do „co by kdyby“ pouštět neměl. A jestliže pustí, měl by uznat i námitky z opačné strany se stejným podmiňovacím způsobem.
Fakticky zde máme Karla, jenž nezrušil vámi kritizované rozvody a neřešil liberální tendence svých ministrů a politiků (i světec se přece mýlí – vizme svatého Augustina a jeho „učení“ o osudu nekřtěných dětí, svatého Tomáše Aq. a jeho nauku o vkládání duše do počatých dětí, atd.).
Jistěže bl. Karel řešil primárně válečné záležitosti, mohl však i jiné. Ty však neřešil. Možná jen sdílel názor svého prastrýce Františka Josefa, že více zkrátka nelze.
Ani já se nedomnívám, že tak dlouhou dobu vládnutí jednoho člověka v tak „revoluční“ době lze šmahem odsoudit. Rozhodně se nedomnívám, že byl císař liberálem.
Jenže tu je to „kdyby“ na místě. On opravdu nemohl v dané době řešit nic jiného než probíhající válku, do které byl zavlečen, usilovat o separátní mír, o co nejlidštější podmínky pro vojáky a civilní obyvatelstvo atd. Navíc tón udávali Němci, musel tedy počítat i s tím. To byla extrémně složitá situace i pro protřelého diplomata, ne tak pro někoho, kdo měl oponenty i ve své vládě – a to je řeč jen o vojenských otázkách, že i v těch společenských, je nabíledni.
Já naprosto chápu, oč se snažíte, pane Roesnere. Ale z hloubi své duše s vámi nesouhlasím. Rozumím, proč bl. Karla omlouváte a v kontrastu s ním dáváte k odsouzení císaře Františka Josefa. Jenže je to srovnávání hrušek a jablek a primárně se zde hovoří o tom, zda císař liberálem byl, či liberalismus pouze trpěl jako nutné zlo. Já říkám b.
Pozor, já celou dobou hovořím o blah. Karlovi, o Františku Josefovi I. ne. A hájím ho proto, že mám problematiku té doby celkem načtenou, takže vím, že jeho pozice byla velice vratká jak v evr. kontextu, tak na domácí scéně. Bylo nemožné řešit otázku manželství v době, kdy miliony občanů monarchie umíralo na frontě.
Ano,je tomu tak. Karel mel sve vlastni zkusenosti z fronty.
A protoze znal hruzy valky,dbal na to, aby bylo o vojaky co mozna
nejlepe postarano.Nejen o sve vlastni!Nepratelske vojaky daval
do zajeti, ne na popravu! Dbal na to,aby bylo o ne dobre postarano.
A zajistoval prisun bibli a krestanskych knih na frontu.
Co se tyce Nemecka, je to tak, ze Vilem II. hral vzdy prvni housle.
A co mel proti tomu Karel delat? Nemci meli v te dobe nejmodernejsi armadu.
Takze neslo nic moc delat…….
S timto komentarem velice souhlasim.
Ad Fr. Albert: Přečtěte si prosím můj článek pozorně. Já jasně říkám, že FJI. byl v osobním životě zbožným katolíkem, ale v politické sféře liberálem nebo alespoň liberálům nahrávajícím a dokládám to nejen jeho podpisem školských a manželských zákonů, ale i jeho vztahem k Syllabu Pia IX. a k dogmatu o papežksé neomylnosti. A ohledně bl. Karla mne už s odpovědí předešli jiní, já se jen připojuji.
Vážený pane doktore – pokud vím, císař se výroku koncilu o neomylnosti podřídil, přestože s ní nesouhlasil. Mám jen omezená znalosti, ale nemohu dohledat jeho pozdější příklon ke „starokatolíkům“, kteří v reakci na toto dogma vznikli. Ostatně, odpůrcem tohoto dogmatu byl i kardinál Schwarzenberg, také ho označíte za liberála?
Zkrátka a dobře, jak už jsem psal výše panu Roesnerovi, s vaším článkem nesouhlasím. Příliš jistě odsuzuje složité otázky ve v dlouhé vládě jednoho člověka, jenž měl tu smůlu, že musel panovat v době revolučních změn. Jak se s nimi vypořádal, nebo nevypořádal, můžeme diskutovat. Mne z fakt plynou jiné závěry, než vám. A srovnávat osoby bl. Karla a Františka Josefa jest už zcela mimo mísu.
Bl. Karel vyhodil náčelníka gen. štábu Hotzendorfa, který odešel od manželky a začal žít s milenkou, a to prosím uprostřed války! Co se týče zbožnosti FJI – ren nikdy nepřijal biskupa, aby nemusel líbat biskupský prsten. On sám byl paleokonservativec, stejně jako vévoda Albrecht, ale na dvoře a doma doslova vyrůstal socialismus, příkladem je Rudolf, který byl socialista a taky tak skončil.
Ad Fr. Albert: Myslíte si, že liberálem byl jen ten, kdo se po promulgaci neomylnsoti přidal ke starokatolíkům? Když tvrdíte, že FJI. se dogmatu I. vat. koncilu o neomylnosti podřídil, tak marně hledám jeho oficiální vyjádření, jímž by to bylo doloženo. Naopak když došlo ke zrušení konkordátu r. 1870, vláda argumentovala tím, že „partner konkordátu se změnil“, tj. vyhlášením neomylnosti se stal někým jiným, dočtete se o tom v Buehlmeyerových Kirchengeschichte III, str. 414.
Máte pravdu, že i kard. Schwarzenberg se stavěl proti neomylnosti a také i jeho považuji za liberála. O tom svědčí mj. i to, že se kladně vyjadřoval ve své arcidiecézi i k úctě Jana Husa, což se málo ví, dočtete se o tom v samizdatové studii dr. Karla Kučery.
Hotzendorf letěl ne kvůli milence, ale kvůli dvěma zpackaným ofenzívám proti Rusům na Východě. 🙁 A letěl, protože si to vyžádali Němci, konkrétně Hindenburg s Ludendorffem, kterýmžto se nedivím – místo, aby rakouská vojska obešla Pripjať a vpadla do týlu ruské ofenzívy, Rakušáci na přímý rozkaz H. pečlivě obsazovali bývalou Halič – což sice bylo úspěšné, ale lokálně slepé.
Hlásat, že H. letěl kvůli milence, je, ehm, no řekněme, také konspirační teorie.
Docela dobře si umím představit školství pod správou církve. Kdysi jsem mluvil s ředitelem církevní školy, který řekl, že nebýt rovných podmínek a přijímaček, rádi by upřednostnili věřící. Takže by nekatolíci měli těžší dosáhnout vzdělanosti, což by se projevilo hlavně ve vědě: Způsob myšlení přijímající něco dle pár starých svědectví, bez kritického myšlení a výzkumu, by vše zkazil (nedávno jsem četl, jak skončil Zlatý věk islámu a v Koreji je ročně 13 000 patentů, v devíti arabských státech jen 370 dohromady). Možná bychom tu nyní měli mnohem méně rozvinutý stát.
Ostatně bych církevní školství zrušil, protože vzdělání má informovat, ne přesvědčovat. Osobně si neumím představit ortodoxně kreacionisticky věřícího biologa, genetika (jak by asi vysvětlil takovou variabilitu bez mutací původem ze dvou lidí, Adama a Evy – prosím odpovězte), geologa nebo astrofyzika. Vy ano?
Prosím použijte pádné argumenty, nikoli něco jako „Nechte si svoje ateistické kecy, skončíte v ohnivém jezeře…“
1) Je rozdíl mezi církevním školstvím školstvím pod správou Církve.
2) Moderní věda je produktem křesťanství, pokud jste na to zapomněl.
3) Máte malou představivost. Já pár špičkových přírodovědců – kreacionistů dokonce znám…
4) Škola je nástroj, který má rodičům pomáhat vzdělávat a vychovávat děti. Takže věřící rodiče konfesní školství potřebují. Ale souhlasem, že ti ostatní nikoliv. Což je i důvod, proč by církevní školy měly upřednostňovat děti zvěřících rodin.
Prosím o jména oněch pár špičkových vědců – kreacionistů.
Ty Vám pochopitelně nedám, protože by je evolucionisté obratem profesně zlikvidovali.
Špičkový vědec – ať už kreacionista nebo ne, musí být také publikačně činný, takže samozřejmě každý špičkový vědec je znám minimálně svému profesnímu okolí, a to včetně zázemí svých osobních postojů (někdy u recenzí žasnu, co všechno si recenzenti odborných děl dokáží opatřit za osobní informace, i já sám jsem byl až nemile překvapen informacemi o mé maličkosti v takové situaci) a tudíž nemůže být „prozrazen“ nějakou diskuzí na zdejším serveru …
Zároveň bych rád jedním dechem dodal, že toto téma je mimo tuto diskuzi :-).
Tak třeba takový malý příspěvek k té vědě:
http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/10462-omyly-a-lzi-darwinismu-darwin-stavi-cernochy-a-australske-domorodce-na-uroven-goril.aspx
I když diskusnímu tématu o FJI to myslím nepatří 🙂
Pro dsfgdrgdgfgd:
Máte zednářské úhly pohledu. Omlouvá vás to, že o tom nevíte. Prosím pouvažujte o vašich rovnicích:
vyšší vzdělanost = necírkevní vzdělání
stará svědectví = malá hodnota
tzv. kritické myšlení = vyšší hodnota
více patentů = lepší fungování vědy
islám = zaostalost
rozvinutý stát = lepší život
vzdělání má informovat = ne přesvědčovat
Víra je interní vztah k řádu světa, ne vědecká stať vysvětlující cokoliv, „variabilitu bez mutací původem ze dvou lidí“ nevyjímaje.
Pádné argumenty už máte, jiné jste nenalezl. Kdo by vám je měl hledat?
Prezident Moreno.
Ad op. mozeček: Bl. Karel, Zita, málo známá saská královna Carola, ekvadorský prezident G. García Moreno, po válce španělský premiér Primo de Rivera, portugalský Salazar, šp. Franco, belgický král Leopold atd. Našli by se.
Leopold? To s tím Kongem jsou snad jen pomluvy?
Ad Matěj: Já jsem neměl na mysli Leopolda II., ale Leopolda III. ve 20. století. Leopold II. naopak prosadil v Belgii tak jako v Německu Bismarck „kulturní boj“ proti Katolické církvi. Ještě jsem k tomu výčtu politiků-katolíků v 19. a I. pol. 20. stol. zapomněl dodat v Rakousku Dollfusse, Schuschnigga, v Něm. Windhorsta, ve Francii Veuillota, v Irsku De Valleru a ještě by se našli další.
O „katolicismu“ „Apoštolského Veličenstva“ (oficiální titul na smuteční oznámení o jeho skonu) dostatečně svědčí podoba průběhu jeho „korunovace“ – v olomouckém arcibiskupském paláci se ani nějak nenamáhali sehnat jeho „majitele“ – ještě to tak, aby si náhodou Církev nemyslela, že by ji měl poslouchat! A „podle ovoce je poznáte“ – takové ovoce Rudolf je také bohužel výmluvným svědectvím, o většině jiných Lotrinských Habsburků nemluvě …
„Pozitivní“ zasahování do volby papeže je v rovině účel světí prostředky. Autor článku musí přece dobře vědět, že vetovaní Rampoly a tím i della Valle vedlo k jejich pověření vytvořit CIC 1917, který se formálně rozešel se středověkou strukturou správy Církve. Nemluvě o volbě papeže svatého života, ale politicky zcela nezkušeného. Je velkým tajemstvím, jak by se vyvíjela situace po rakousko-uherském ultimátu a vyhlášení války Srbsku, kdy sice formálně Rusko, Německo a Francie vyhlásili válku, ale čekali na mezinárodní iniciativu, která by z nich sňala závazky vůči Srbsku, respektive Rakousku-Uhersku. Zkušený diplomaté – Rampola nebo dell Valle – by asi byli iniciativní, sv. Pius X. takové zkušenosti neměl … Osobně v tom spatřuji naplnění spravedlnosti vůči odpadlému domu panovnickému Rakouska-Uherska: volbě papeže, který jim mohl být diplomatickou oporou, zabránili, a tak zanikli …
Vzhledem k tomu, že byl v r. 1914 kard. Rampola už rok mrtvý, tak by té iniciativy už moc nevyvíjel… Nehledě na to, že válka byla dílem zednářstva, které prolezlo evropské dvory skrz na skrz, tam by nepochodili ani Lev Veliký či Inocenc III.
Ad J. Klecanda: Jenže Rampola jako papež by zcela určitě nepodporoval Rakousko, jeho vazby směřovaly k republikánské a zednářské Francii.
Je v celku jasne,ze prvni svetova valka byla predem naplanovana.
Nesmime avsak zapomenout,ze Rakousko-Uhersko s podporou
Nemeckeho cisarstvi,Bulharska a Turecka naridilo Srbsku vidat
strujce atentetu na Ferdinanta desteho.stim,ze Srbsko to dmtlo.
Podle mne to muselo byt predem naplanovane z Ruska a Anglie
Protoze Rusko po vyhlaseni valky okamzite mobilizovalo svou armadu
k boji.A kdyby to nebylo predem naplanovane,tak by prece Srbsko strujce atentatu vidalo,protoze kdyby vypukla valka,Srbsko by prece
nemelo oproti statum,ktery zadali strujce atentatu postavili pred
soud a neodmitlo by to.
Doporučuji velice interesantní knihu F. Fejtöho – rekviem za mrtvou říši.
Fr. Ferdinand dEste říkal, že válka zničí všechna tři císařství v Evropě. Pokud někdo plánoval válku, byli to Němci, které Ferdinand považoval doslova za „Hohenzollerské parvenu.“ Druhá byla Francie ovládaná zednáři a navíc měla s Německem a Rakouskem spoustu nevyřízených účtů. Nesmíme zapomenout ani na maďarskou kartu, neboť Ferdinand Maďary nesnášel stejně jako oni jeho a mínil po svém nástupu na trůn razantně vyřešit uherský problém.
Autor by si měl uvědomit, že Rudolf nespáchal sebevraždu, ale byl zavražděn! Doporučuji seznámit se s informacemi Ericha Feigla, který zapsal výpovědi císařovny Zity. Prsty ve vraždě měl americký svobodný zednář Cornelius Herz.
Jak slabé muselo být rakousko-uherské mocnářství, že tam mohl americký svobodný zednář beztrestně zavraždit nástupce trůnu …
A jak byl proti zednářům slabý Vatikán při zvolení JPI…
Volba papeže a zavraždění člověka jsou pro Vás srovnatelné skutečnosti? Volbu papeže vyšetřuje tým kriminalistů?
Já měl za to, že Vám není zcela neznámá skutečnost, že byl JPI po cca půl roce zavražděn zednáři. Jak vidím – je a ještě hloupě tlacháte nesmysly.
To je pouhá spekulace.
Katolíci ho určitě nezavraždili, že…
JPI zemřel myslím že po 31 dnech pontifikátu – nevím, zda je to přesné, píši to zpaměti. Zdaleka to nebyl nejkratší pontifikát, myslím, že ani na první desítku by to nestačilo.
Máte ale pravdu, co se týče konspiračních teorií, to jsem velmi hloupý – a rád takovým nadále zůstanu. Raději realita, než konspirace. 🙂 Děkuji Vám za pochopení.
Mimochodem – směšujete dohromady dvě skutečnosti:
1. Píšete o volbě, ne o smrti JPI. Mimochodem, hned po volbě radikálně zatočil se středověkými ceremoniemi … překvapuje mě Vaše nadšení pro Jeho „tradicionalitu“ …
2. Smrt Rudolfovu vyšetřovaly, a to opakovaně, i bez souhlasu císařského dvora, byť s nutností delikátnosti císařského protokolu, skupiny pověřených policistů (dnes bychom řekli kriminalistů) a pokaždé, i s vyšetřováním všech „údajných“ stop, došly k závěru, že šlo – o sebevraždu. Po smrti JPI k žádnému takovému vyšetřování nedošlo, příčinou smrti byl stanoven infarkt v důsledku velkého vypětí z pracovního programu. Srovnáváte tedy nesrovnatelné.
Nevím, co to je „tradicionalita“. Já přívlastky tohoto druhu (= ve spojení s katolictvím) neuznávám. Buď někdo katolík je nebo není.
Takže JPI zemřel po 33 dnech pontifikátu a pak ho po půl roce zavraždili zednáři? Nějak tomu Tomášovi nerozumím…
Rakousko – Uherske Cisarstvi je silna a mocna Ris!
Ano, císařovna Zita do konce svého života trvala na tom, že o sebevraždu nešlo. Otázkou je, nakolik bylo přání otcem myšlenky. Jaký zájem na Rudolfovu zavraždění mohli mít zednáři? Kdyby se byl stal císařem, mohli se leda radovat. Že by se tedy zednáři zbavili vyhlášeného liberála, aby se tak následníkem trůnu stal nejprve zbožná František Ferdinand a po něm Karel? Kde je v tom logika?
Hypoteticky v tom, že na překážku byla právě ta jeho slabší, tudíž nevypočitatelná psychika. Zbožný panovník působí mnohem lépe jako červený hadr na býka pro ty, kdo ještě nebyli přesvědčeni o potřebě světové války.
Rudolf jako zbožný panovník?
Ne, František Ferdinand, na to jsem reagoval.
Ad Petr Hahn: Vážený pane, já jsem historik a publicista a nemohu vydávat za fakta pouhé spekulace, byť pocházely od samotné císařovny Zity. Dokud nebudou podány jednoznačné důkazy nebo větší množství nepřímých indicií proti oficiálním závěrům policejního vyšetřování, musí pro mne smrt kor. prince Rudolfa a jeho milenky Vetzerové zůstat sebevraždou. Hlásat něco jiného by bylo proti mé profesní cti.
Dobře že jste to připomněl. Opravdu je Rudolfova sebevražda poměrně vratkým mýtem.
Mýtus to je, alespoň co se týká zednářů. Rudolf se tahal s děvkami a nakazil se syfilisem. Nejspíš zavraždil svou milenku a potom sebe. Proto dělal kolem toho dvůr tolik tajností.
Františku Josefovi I. vděčíme ještě za jednu „maličkost“. Postavil,dostavěl,opravil, vyzdobil a zvelebil značnou část našich kostelů. K tomu použil svého vlivu a spoustu svých vlastních peněz. Nařídil a kompletně zafinancoval například i obnovu hradu Karlštejna. Všech jeho kaplí. Bez něho by tam dneska byla možná střecha a uvnitř nic.
Ad Václav: Já nejsem neobjektivní, ty opravené sakrální stavby mu jistě slouží ke cti, škoda jen, že to nemohu při nejlepší vůli říct o jeho obraně katolických morálních zásad v politice.
Jak mohl být dobrým katolíkem, když podváděl svoji manželku (což by se hnusilo i většíně nekatolíků)?
Pomluva je těžký hřích.
A těžkým hříchem je určitě také bezuzdné čtení bulváru všeho druhu, ve kterém člověk ztratí smysl vnímat realitu. Bulvár z mnoha lidí dělá hříšníky, aby své čtenáře utvrdil v přesvědčení, že to je normálka …
Nesouhlasím s těmi, kdo chtějí nasazovat Lotrinským Habsburkům svatozář, zvláště za výkon jejich vlády, ale také nesouhlasím s těmi, kdo je posuzují úhlem tehdejšího nebo dnešního šmírovacího bulváru.
Svatozar jim nikdo nedava. Ovsem jsou vyjimky.
Ja osobne povazuji za svateho Cisare Karla I.
Jsem si jist, ze lepsi rod by se pro nase Cisarstvi nenasel.
A jsem si jist,ze bychom meli bojovat za sjednoceni
Rakousko-Uherskeho Cisarstvi!
Svatozar jim nikdo nedava. Ovsem jsou vyjimky.
Ja osobne povazuji za svateho Cisare Karla I.
Jsem si jist, ze lepsi rod by se pro nase Cisarstvi nenasel.
A jsem si jist,ze bychom meli bojovat za sjednoceni
Rakousko-Uherskeho Cisarstvi.
Tak velký pozor! Jestli si myslíte, že s takovým jednáním souhlasím, jste na omylu hlubokém jako Mariánský příkop. Smilstvo je u mě zločin k potrestání smrtí. A na ještě hlubším omylu jste, jestli si myslíte (a automaticky to předpokládáte, aniž byste pro to měl nějaké důvodné podezření), že čtu Blesk, Aha! a jiný bulvár. Vizte Wikipedie (ta je poměrně seriózní, protože obsahuje složitou hiearchii a mechanismus k ověřování informací a odstranění nesmyslů a vandalismu, je povinný seriózní zdroj, vizte https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Co_Wikipedie_nen%C3%AD#Wikipedie_nen.C3.AD_n.C3.A1strojem_propagace , https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Nezaujat%C3%BD_%C3%BAhel_pohledu , https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_Zdrojov%C3%A1n%C3%AD/Zdroje – to abyste mě zase šmahem neobvinili): https://cs.wikipedia.org/wiki/Kate%C5%99ina_Schrattov%C3%A1
Drahý pane, jako zkušený wikipedista se mohu Vašemu tvrzení a spolehlivosti a serióznosti Wikipedie maximálně tak vysmát…
Konkretizujte prosím. Nechápete zaujatost náhodou jen jako zaujatost proti katolické církvi? Jinak jak fungují podle Vás ty mechanismy? Pokud vím, některé články mají stovky rozsáhlých renomovaných zdrojů, jsou tam „soudy“ atd. Jestliže jsem se zmýlil, což se pro mou nezkušenost mohlo stát, byl bych rád, kdybyste mi popsal pokud možno konkrétní případ. Abyste si to špatně nevyložil, nechci Vás nijak hanobit ani na Vás útočit.
Ja bych jim z bozi milosti nasadil korunu…….
Ad klikyháky: Pokud máte na mysli vztah FJI. k herečce Schrattové, tak s největší pravděpodobností šlo o čistě platonický vztah, cís. Alžběta ještě za svého života Schrattovou prý přátelsky navštěvovala. Pokud nemáme indicie o mileneckém vztahu obou, tak šířit tyto informace je pomluva – a ta je těžkým hříchem.
Nabízí se otázka – odvedl by ctnostný blah. Karel Schrattovou k lůžku zemřelého FJ I., kdyby věděl, že byli milenci?
Omlouvám se, ale to opět vůbec nic nedokazuje. Přestože jsem přesvědčen o manželské věrnosti císařově, i světci se mýlí. Zkuste s tím počítat a nebrat každý jejich skutek jako výron milosti a neomylnosti Stvořitelovy.
Nedokazuje, jistě, mohl to být čistě lidský úkon, pro mne to ale spíše hovoří pro to, co sám říkáte – že to s těmi aférami bylo jen otázkou pomluv, beztak záměrně šířených různými jedinci, viz Leopold Wölfing a jemu podobní.
Dotaz na dr. Malého. Mohlo mít R.-U. lepšího císaře než FJI? Byl v roce 1848 k mání lepši kandidát? Děkuji.
Jsem si jist, ze v te revolucni dobe nikoliv.
Uprimne receno Ferdinand Dobrotivy nebyl tak schopny vladar jako
Frantisek Josef I.
Za vlády obou vládli především jejich kancléři – a tam bychom katolicity (té praktické) většinou moc nepohledali – tak proto také spěla monarchie tam, kam dospěla …
Za to,jak to s ni dopadlo muze Anglie a tehdejsi Ruska rise.
Ad Martin: Vaše otázka je bezpředmětná. FJI. nastoupil jako legitimní dynastický vladař podle zákona dědičnosti. Spekulovat, kdo z habsb.-lotr. rodu by byl lepší nebo horší, nemá tady smysl. FJI. byl, jaký byl, s klady i zápory. Tečka.
Dotaz autorovi článku.
Proč vlastně nedošlo během této dlouhé vlády k Rakousko-Českému vyrovnání?
Měli v tom prsty Němci v Říšském sněmu? Jakou úlohu sehrály Uhry?
Proč nedošlo k tomuto vyrovnání, zvláště když „Předlitavsko“ bylo průmyslově (a tím pádem patrně finančně) silné?
Možná že toto by stačilo k uchování monarchie. Češi nebyli zas tak „proti-vídenští“, jak by se to mohlo některým jevit.
Jistou roli sehrálo nevhodné „definování“ národností (namísto zemského patriotismu „herderovský“ důraz na jazyk(?) neb pokrevnost(?).
Co vedlo jeho veličenstvo k tomu, že se za celou tu dobu nenechal korunovat českým králem?
Děkuji
Pax
Jan
Ani se nedivim,ze nevzniklo Rakousko cesko Uhersko.
Podle mne nemeli Habsburkove v Cechach duveru.
Napriklad kdyz jsme si zvolili zimniho krale
Zkuste prosím trochu více poštudovat dějiny:
1. Kdopak že to zvolil Fridricha Falckého za krále? Kolik z nich se považovalo za Němce /luteránské Němce/ a kolik z nich za Čechy (české bratry a utraquisty)? Kolik z nich bylo katolíky nebo se stalo katolíky, tedy zůstali kontinuálně dále v českých zemích, hypoteticky do konce 19. století, o kterém je výše psáno, a mohli by být nebezpeční svým návratem ke kořenům (u tajných evangelíků ten návrat nastal cca sto roků před touto dobou) ?
2.Kdypak vymřela vedlejší větev Habsburků, která přijala luteránství?
Abych vam otpovedel na vasi otazku.
F.Falckeho si zvolili cesti Protestansti slechtici.Kteri doufali v podporu
protestanske Anglie.
Velice pochybuji a povazuji za nemozne,ze by katolicti Habsburkove
prijali protestantismus. Asi jste dostal upal.
„lutheransti Habsburkove“Takovou hloupost jsem jeste neslysel.