Prodej plášť a kup si meč!
PhDr. Radomír Malý
„Prodej plášť a kup si meč!“ Tato Kristova slova (Luk 22,37) se mi honí hlavou, když registruji 2 potěšující zprávy z Latinské Ameriky. První se týká beatifikace 15letého mexického chlapce jménem José Sanchéz del Rio v neděli 16. října letošního roku. Byl to mladý cristeros, účastník povstání obránců katolické víry proti zednářsko-komunistické Callesově diktatuře, která připravila katolíkům krvavou lázeň. Mladý José poznal v dětství ušlechtilého kněze a svého dobrodince, potom byl ale svědkem jeho brutálního zavraždění vládními vojsky. Přihlásil se ke cristerům jako vlajkonoš a trubač, upadl však do zajetí, byl nucen k odpadu od víry, zůstal ale pevný a s výkřikem „Viva el Cristo Rey!“ skonal r. 1928 na popravišti pod výstřely pušek vládních vojáků.
Druhá zpráva pochází rovněž z tohoto kontinentu. Kolumbijci díky Bohu odmítli v referendu 2. října letošního roku v kubánské komunistické Havaně podepsanou dohodu mezi vládou a guerillovými marxistickými bojovníky z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Mezinárodní zednářsko-liberálně-neomarxistická klaka na to reagovala se zděšením. V médiích se objevily komentáře o „spiknutí katolických a evangelikálních fundamentalistických věřících“.
Proč kolumbijští pravověrní katolíci a také protestantští evangelikálové vedli tak urputnou kampaň za jednoznačné „No“ (ne) dohodě? V jejím textu se několikrát vyskytují výzvy k údajnému „zastavení diskriminace lidí LGBTI“, tj. homosexuálů, leseb, bisexuálů a transsexuálů, což označil ředitel platformy „Spolu pro život“ Jésus Magaňa za „satanský útok proti rodině“ a vyzval k celostátní modlitební kampani v kostelech za odmítnutí této nemravné dohody. Podpořilo jej mnoho kněží, i když biskupská konference zaujala neutrální postoj a prohlásila, že nedává žádné rady věřícím, jak hlasovat. Podařilo se. Dohoda s FARC neznamená totiž nic jiného než legalizaci organizace komunistických vrahů, kteří již několik desetiletí terorizují zemi, zabíjejí katolické i protestantské misionáře a věřící rodiny, unášejí nevinné lidi jako rukojmí, peníze na válku získávají obchodem s drogami a dožadují se uzákonění potratu a stejnopohlavních svazků. Dohoda s takovými zločinci, která by jim zajistila účast v parlamentu a podíl na moci? Na to nelze odpovědět jinak než slovy kázání statečného bojovníka proti německému nacismu biskupa bl. Clemense von Galena: „S takovými lidmi, s těmito vrahy….nemůžeme mít nic společného!“
Jasné „No“ Kolumbijců, především pak konzervativních katolíků, je v této pro Církev smutné době přece jen oázou radosti a dokladem, že autentický katolický postoj přece jen ještě nezmizel. Příklad bl. Josého Sanchéze nezůstává bez odezvy. Nicméně v mnoha evropských protestantských a katolických neomodernistických kruzích nescházejí tvrdé odsudky kolumbijských věřících za toto hlasování. Český internetový portál www.christnet.cz zveřejnil článek jistého Františka Kalendy „Když křesťané řeknou míru ´No´“.
Přesto – což je velice smutné – jedním z protagonistů dohody byl sám papež František, jenž pomáhal zprostředkovat jednání v Havaně. Když došlo k podpisu, vyslal papež státního sekretáře kardinála Pietra Parolina do Kolumbie, aby tam v Cartageně odsloužil děkovnou mši. „Nesmíme připustit další selhání na cestě k míru a smíření,“ vyzval František Kolumbijce těsně před referendem.
Mír s kým? Chtít jej s každým za jakoukoliv cenu se rovná kapitulaci. Náš národ s tím má neblahou zkušenost z doby mnichovské dohody r. 1938. Neúnavní modernističtí mravenci se již dlouhá desetiletí snaží zbavit Církev bojového ducha a vnutit jí ducha kapitulantství před satanskými ideologiemi pod vznešenými hesly míru a jeho záchrany. Neslyšeli jsme to náhodou už v éře Mnichova r. 1938?
Představme si, že by se touto mírovou rétorikou řídili sv. papež Pius V. a vojevůdce Juan d´Austria před bitvou u Lepanta r. 1571, nebo bl. papež Innocenc XI., kapucínský kazatel bl. Marek z Aviana a polský král Jan III. Sobieski před bitvou u Vídně r. 1683. Co by asi zbylo z tehdejší křesťanské Evropy? Nejspíš bychom se narodili za halekání muezzina ve stínu minaretu a nikoli katolického chrámu.
Církev potřebuje jednoznačně bojového ducha. Když slyšíme „boj“, není třeba ihned myslet na fyzické střetnutí a válku, současné katolické kapitulantství se projevuje totiž hlavně rezignací na jakoukoliv slovní obranu katolické víry – samozřejmě „ve jménu míru a dialogu“. Obhajoba katolické pravověrnosti, rodiny, nerozlučitelnosti manželství a nenarozeného života je nejen pro nepřátele sv. víry, ale i pro liberální katolíky „fundamentalismem, homofobií, šířením nenávisti“ apod. Pro nás tradiční katolíky však bez ohledu na mínění druhých neztrácejí svou závaznost Pánova slova „Prodej plášť a kup si meč!“ Dnes je obzvlášť zapotřebí meče slova, neboť právě ten katolíkům citelně chybí, meče slova odmítajícího pseudomírovou rétoriku současných neomodernistů uvnitř Církve vysokou hierarchii nevyjímaje, meče slova demaskujícího hereze šířené od mnohých ambonů, na údajně „katolických“ školách a v prý „katolických“ médiích, meče slova nazývajícího pravými jmény útoky proti rodině a nenarozenému životu.
V sousedním Polsku se občanské iniciativě katolíků „Stop aborcji“ podařilo protlačit návrh na úplný zákaz potratů až do parlamentu. Bohužel úder přišel přímo od vládnoucí strany PiS, která se verbálně hlásí k obraně katolických hodnot. Většina jejich poslanců hlasovala pro odmítnutí projednávání tohoto návrhu, zbaběle se zalekla výtržností a agresivních manifestací feministek a zastánkyň potratů. Premiérka Szydlová odůvodnila tuto kapitulaci rovněž argumentem „nutnosti zachovat mír“. Stop aborcji se ale nevzdává a podá tento návrh znovu. Mohutné pochody pro život a modlitební akce proběhly nebo probíhají v Mexiku, v Chile a v dalších zemích. Neustoupí-li tito myšlenkoví dědicové chrabrých bojovníků ve Vendée nebo mexických cristeros, beatifikace jednohož z nich jsme nyní svědky, pak může dojít i k fyzickému meči, ke střetnutí v opravdovém boji. Jestli nám naši nepřátelé – všichni ti genderisté, neomarxisté nebo mohamedáni tento meč nakonec vnutí – a mnozí z nich budou pocházet i z našich vlastních řad, totiž ti, které nazval velký papež sv. Pius X. modernisty, potom prosme o tu statečnost, jakou projevili vendéeští nebo cristeros á la bl. José Sanchéz del Rio. Kéž Bůh dá!
PhDr. Radomír Malý
Od reformovaného protestanta (pana papeže) se nedalo a nedá čekat nic katolického. Kam se poděly naše modlitby za něho…?
Modlit se dá jen tam, kde je snaha o Boží Království nebo naděje na tuto snahu. V tomto případě se dá modlit jen za poznání Boží vůle v Jeho dopuštění.
Velmi hezky napsáno !
Děkujeme za příspěvek Dr.Malého provozovateli tohoto serveru.
Je veliká škoda, že podobné články nenalézáme (jako Rytíři Neposkvrněné) v časopise Immaculata, do kterého rovněž dr.Malý přispívá. Jsme přesvědčeni, že by pak výtisky nezůstávaly ležet v našich kostelích nepovšimnuty.
Manželé Krzyžánkovi
Pište jim do redakce. Pokatoličtění je v tomto periodiku víc než žádoucí.
Kdysi se Saracéni Franků regulérně báli, dnes z nich mají prču. Richardem Lví Srdce dokonce matky strašily děti. A dnes? Trošku mi to připomíná ten dopis generála ze Švejka manželce, že pošle Venoušovi nějakého Rusa, aby na něm mohl jezdit…
Detaily toho příměří mě překvapily. Nicméně označení „komunistická Kuba“ mě už příjde jako ohrané klišé. K tomu Polsku, jak jsem napsal jinde, odmítnutí iniciativy za úplný zákaz umělých potratů asi Kaczyński uvítal, bo v tento moment sleduje jiné cíle a opravdu nepotřebuje vzbouřené feministky v ulicích. Status quo mu vyhovuje
Ad Lukáš Kraus: Podle mých informací z polských serverů Kaczyński nejenže uvítal odmítnutí iniciativy Stop aborcji, ale pravděpodobně byl přímo jeho iniciátorem.
V Polsku sympaticky krok, ovsem pri prohlasovani by hrozil „Polsky majdan“.
PiC potrebuje klid na praci a potraty obetovali.
Osobne si myslim, ze zakonne normy a jejich pripadne utuzeni ve prospech pro-life vykyvne kyvadlo, ktere v dnesni materialisticko-sobecke spolecnosti zpetnym pohybem napacha vice skody => vice pro-choice marasmu.
Osveta, osveta, osveta, priklad, priklad, priklad.
To je cesta!
Ad Tomáš Chlubna: PiS neobětovala „potraty“, ale nenarozené životy, zbaběle kapitulovala a nechala děti vraždit, i když měla možnost tomu zabránit – a to je neomluvitelné. Úctu si zaslouží pouze ta menšina poslanců PiS, kteří hlasovali pro návrh hnutí Stop aborcji.
Píšete: „Osobne si myslim, ze zákonné normy a jejich pripadne utuzeni ve prospech pro-life vykyvne kyvadlo, ktere v dnesni materialisticko-sobecke spolecnosti zpetnym pohybem napacha vice skody vice pro-choice marasmu.“
S tím absolutně nemohu souhlasit, to je i proti církevní nauce. Politik, který je katolíkem, má za všech okolností usilovat o bezpodmínečný zákaz potratů, pokud je to neprůchodné, tak může navrhnout zpřísňující zákon, ale s tím, že půjde pouze o krok ve směru k úplnému zákazu potratů, že je to pouze dočasné řešení. Tak to již před léty formuloval i kard. Burke, jenž byl nyní u nás na návštěvě. Nikdy nesmí podpořit stávající status quo, zvláště pak když má možnost ho změnit – a tu poslanci PiS měli.
Jestli se obáváte „polského Majdanu“, tak já bych si ho naopak přál. Nebyla by to vina katolíků, ale jednoznačně vina těch propotratových zločinců, že jej vyprovokovali. Sdružení Stop aborcji si fyzické konflikty, rvačky v ulicích a boje nepřeje a o ně neusiluje, jejich manifestace a modlitební shromáždění jsou pokojné, jestli pro choice organizace vystupují agresivně, jak dokázaly před hlasováním, kdy fyzicky napadaly aktivisty pro life, tak vina padá na jejich hlavu. My nesmíme chtít mír za každou cenu, jak ostatně píši v článku. Sami dáváme přednost pokojným prostředkům řešení, nikoli násilným. Když nám ale nepřítel vnutí boj, tak tu hozenou rukavici musíme zvednout, jinak je to zbabělost a kapitulantství. Samozřejmě s Vámi souhlasím, že protipotratová osvěta je rozhodující a nejdůležitější, nicméně omezit se pouze na ni a rezignovat na legislativní ochranu nenarozených pokládám za morálně nepřijatelný a zvrácený alibismus.
Diky za formalni korekci pane Maly.
Bylo samozrejme mineno obetovani nenarozenych zivotu.
Ohledne Polskeho majdanu, to je jiste na jiny clanek, uvahu ci debatu, jen stavajici vlada PiS je proti neomarxistickym experimentum s privozem prevazne muslimskych migrantu (alespon to tak jejich stavajici ovoce napovida) a tudiz ma me sympatie.
Jak by to vypadalo bez vlady PiS staci vzpomenout hlasovani tusim v zari 2015 ohledne kvot, kdy si to tehdejsi vlada Obcanske platformy pres noc rozmyslela a prijala…
Katolik a politik v dnesni zkazene Evrope nema sanci.
Bud hresi a hresi, nebo je po jednom volebnim obdobi znovu nezvolen.
Opravdu dobře napsáno, jen aby to četlo více lidí, ne jen katolíků.
Nejsem si jistý zájmem nekatolíků, kterých se Boží Slovo ne(do)týká…
Obávám se že se polští politici nezalekli masových protestů. 20 000 lidí není na třímilionovou Waršavu zase tolik. Na mne to působí dojmem že se buď zalekli něčeho jiného nebo s tím počítali předem. Byla by to dost příhodná příležitost zhoupnout zákony opačným směrem. Nebezpečí ještě není zažehnáno.
Pán Ježíš sice řekl to o plášti a meči ale také řekl že dva meče stačí. Chrámovému služebníku Malthusovi uťaté ucho vrátil zpátky na místo a později se z něho stal světec. Myslím že je to celé velice názornou ukázkou božího záměru. Který je lepší než pár rozbitých lebek v Getsemanech nebo regulérní povstání proti okupaci ze strany Říma. Které si všichni tolik přáli. I apoštolové.
Věřím že boží záměr naplnili i mučednící z kraje Vendée. Lépe než kdyby byli ssebou na věčnost vzali pár stovek nebo tisícovek revolučních vojáků. Ve Vendée a ještě v jednom francouzském kraji, který se přidržel katolické víry se mnohem později stala jedna zvláštní věc. Vinice v celé Francii zničila na několik dlouhých let houbová choroba. Jen tady zůstaly netknuté. Sazenice odvezené kamkoliv jinam okamžitě uhynuly.
Ad Václav: Nerozumím, co myslíte tím „zhoupnutím zákonů opačným směrem“? Jaká „vhodná příležitost“? PiS disponuje v parlamentu na základě výsledků voleb nadpoloviční většinou, není tedy nic snadnějšího, než zákon o zákazu a trestním stíhání potratů jednoduše odhlasovat, kde tady hrozí „zhoupnutí opačným směrem“? Jedině v následujících volbách, ale ty jsou ještě daleko a mohou dopadnout i jinak, než by si zastánci pro choice přáli.
Připadá mi, že beatifikace z rukou nekatolíka dělá beatifikovaným medvědí službu.
Proč by Buonasera beatifikoval opravdu katolického mučedníka? Co za tím je?
Ad Solipso: Záleží na tom, jestli uznáváte papeže Františka za regulérní viditelnou hlavu Církve nebo ne. Pokud ano, tak i kdyby byl sebevětším formálním heretikem, tak je schopen – úřad ho přece jen k tomu nutí – dělat i správné věci. On už beatifikoval celou řadu osob, které si to opravdu zasloužily. Já – i když mám k němu výhrady, které všichni zde diskutující znají – ho za legitimní hlavu Církve považuji, tudíž nemám žádný problém přijmout ta jeho rozhodnutí, jež jsou v souladu s katolickou naukou.
Myslím si, že nikdo nemá problém přijmout jeho rozhodnutí, jež jsou v souladu s katolickou naukou.
To jistě ne. Jenže kolik takových je…?
Napríklad tá beatifikácia… 😉
Jakékoli beatifikace s absencí Advocate Diaboli jsou katolicky nanejvýš pochybné. Já myslel, že to víte. (-.
Klerik má povinnost vědět, takže jen těžko může být materiálním heretikem. A dvakráte papež. Jednoznačně jde o kacíře formálního.
Protestantská reforma pana papeže je jen formální? Noné… to jsou mi novinky z KHS rodinky. (-.
Možná si připadáte vtipný, nicméně byste si mohl doplnit informace o rozdílech mezi formální a materiální herezí.
Já mám jako katolík zákaz chodit na protestantské obřady, natož pak nechat se od nich zreformovat. Pokud to udělám, je to těžký hřích. To si zase doplňte Vy do svého opičího mozečku.
Nepřipadám si vtipný. Život mne jenom naučil ten nebetyčný bordel ve Vatikánu brát alespoň s humorem.
P.S. Myslíte to vážně, že 2 roky jsou jen formální záležitost?
http://kronika.ikatolici.cz/2015/03/21/dva-roky-frantiskovy-reformace/
„Jestliže rodiče neřídí své děti, nemůžou vinit svět, že je řídí do pekla.“
http://rexcz.blogspot.cz/2016/10/komentar-eleison-cdlxxxiv-zelezne.html