Být jenom papežem

Od lidí, kteří zastávají nějaký významný úřad, slýcháváme různé řeči. Bývají buď upřímné, nebo ironické. Věta: „Jsem jenom papež…“ je sice vytržena z kontextu, ale to v tuto chvíli nevadí. Ve svých souvislostech má takový význam, jaký odpovídá použitým slovům. Její autor ji neřekl jako ironickou odpověď nesouhlasícím podřízeným. Mínil ji naprosto vážně. Uvědomoval si omezenost svých kompetencí. Ukázal, že přestože je papežem, není všemohoucí.

Autorem citované věty je světec, který žil od narození až do smrti chudě. Chudoba se už od nejranějšího dětství stala samozřejmou součástí jeho života. Proto také neměl potřebu o ní mluvit: on ji žil. Byla to chudoba skutečná, ne ta populistická, která, jak známo, finančně velmi zatěžuje ostatní zainteresované lidi.

Právě proto, že o sobě nesmýšlel víc, než je, zbylo v jeho mysli a srdci dost místa pro respektování božského. Díky tomu se mohl stát svatým. Pokora je opakem pýchy, pýcha plodí hřích, ten je překážkou svatosti. Tudíž pravá pokora ke svatosti vede. Ani se nepravdivě nevyvyšovat, ale ani se neponižovat. Stále by totiž byl člověk zaměřen na sebe. Ale pokora přece není o zaměření se na sebe… Místo vyvyšování/ponižování sebe raději vyjít ze sebe a vyvyšovat Boha nad sebou. Boha a jeho vůli projevující se jeho přikázáními. Proto pokorný člověk nejenže tolik nehřeší, ale s Božími přikázáními také souhlasí. Respektuje je, nepokouší se do nich vrtat: Vyvyšuje Boha nad sebou.

Autor citované věty neoslňoval tehdejší tisk, protože mu to nebylo zapotřebí. Neměl k tomu důvod. Proč dávat na obdiv sebe? Vždyť i „největší z těch, kdo se narodili z ženy“, sv. Jan Křtitel, říká o Ježíši Kristu: „On musí růst, já však se menšit.“ Věděl, co a proč dělá, a to mu stačilo. Zodpovídal se Bohu. Potlesk davů nepotřeboval; potřeboval, aby – lidově řečeno – se líbil Bohu. Přízeň lidu je pomíjivá, jak věděli již ve starověku. Slávu světa nehledal, protože měl ducha chudoby.

Nicméně tato poznámka nemá být body k rozjímání o životě jednoho světce. Má připomenout, že od žádného papeže nelze očekávat nic, co je nad jeho kompetence. A kdyby se nějaký papež lišil od svého zmiňovaného předchůdce a své kompetence překročil, jeho rozhodnutí a ustanovení nebude účinné a vlastně ani platné.

Neviditelné věci se vysvětlují na příkladu viditelných, i když tam zůstávají velké rozdíly. Platí to také pro Boží přikázání. Tedy na viditelných přírodních zákonech si ukažme nekompetentnost papeže ve věci zákonů Božích.

Představme si, že papež vyhlásí, že počínajíc letošním rokem nebude v mírném pásmu po létu následovat podzim ani zima. I když to vyhlásí, příroda funguje bez ohledu na jeho vyhlášení. I kdyby zpřeházel názvy měsíců, v daný čas dojde k rovnodennosti a prodlužování nocí… Dokonce by mu nepomohly ani populistické řeči o tom, jak je mráz pro bezdomovce nebezpečný a že on jim tímto svým ustanovením velmi pomůže v jejich obtížné životní situaci. Každý člověk jistě chápe. Chápe, že na zrušení ročních období papež prostě nestačí, přestože je papežem. Nebo spíš, jak by řekl onen světec, protože jejen papežem. Nikdo se zde ničemu nediví.

Stejně tak se nikdo nesmí divit, že papežské vyhlášení zasahující do Božích zákonů nebude ani platné ani účinné. Papež je jenom papežem, není Bohem. Není pánem přírodních zákonů, tím spíš ne Božích. Když papež vydá nějaké rozhodnutí v rozporu s Božími přikázáními, nejsme povinni se tím řídit, protože to není ani platné ani účinné. Dokonce se tím řídit nesmíme.Musíme se řídit i nadále nezměnitelnými Božími přikázáními. Vždyť ani Bůh nepodléhá změně. Tato poznámka je psána v souvislosti s vydáním Amoris laetitia a diskuzemi o podávání sv. přijímání těm, kdo žijí v trvalém cizoložství a nechtějí s tím skončit. Věci zde řečené lze aplikovat na kteroukoli oblast lidského života (Vím, také nejsem bezchybný…), toto však je aktuální.

Pokud by papež zrušil jaro, podzim a zimu a lidé by se stále oblékali jako v létě, nachladili by se. Uškodili by si. Nic by jim nepomohly výmluvy na papeže ani mávání jeho lejstry. Pokud by papež vydal rozhodnutí v rozporu s božským mravním řádem a lidé by se tím řídili, uškodili by si (pro věčnost). Zhřešili by. Nic by jim nepomohlo odvolávání se na papeže ani mávání jeho lejstry. Boží zákon je totiž nejen nad námi, ale i nad papežem. A on je jen papež.

R.D. Josef Peňáz

Text byl převzat z FB profilu autora.

17 Responses to Být jenom papežem

  1. Ludovít napsal:

    To je síce pravda, ale je to niečo podobné ako vysvetliť malému dieťaťu, že rodičia ktorí sa rozviedli a našli si nových partnerov, to s ním nemyslia dobre, a celý život ponesie následky, keď táto mentalita sveta vyhovuje aj väčšine kresťanov a podporujú ho mediálne hviezdy súčasného mediálneho kresťanského sveta. Za príkladmi nie je treba chodiť ďaleko. Tu môže zasiahnuť už len Pán Boh a to bude asi tvrdý úder pre všetkých nás.

    • Libor Rösner napsal:

      Jak to říkal Ježíš v tom evangelním příběhu o boháči? Mají Zákon a proroky…

      • Ludovít napsal:

        Oni, ktorí dnes stoja v čele Cirkvi a majú silnú podporu mocných tohto sveta i médií, asi neskončia rozkladom rodiny, kiež by som sa mýlil, ale budú likvidovať aj Kristovo kňazstvo a ďalej deštruovať cez hierarchiu aj Cirkev samotnú.

        • Petr Pavel napsal:

          Ale brány pekelné ji stejně nepřemohou. Dnes je důvod k obezřetnosti, ale nikoli k poraženectví.

  2. Petr Pavel napsal:

    Článek je dost zvláštní – použité analogie jsou zcela nepřípadné a nic na tom nemění ani autorovo zdůvodnění jejich použití.

    Věci víry a mravů jednoznačně jsou v papežově kompetenci a můžeme se utěšovat jenom tím, že tyto věci (zatím) nevyhlásil ex cathedra. Já ovšem věřím tomu, že Duch svatý by něco takového nikdy nedovolil.

  3. silopsi napsal:

    COKOLIV svážete, COKOLIV rozvážete…

    • Ignác Pospíšil napsal:

      „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“

      I moc svazovat a rozvazovat je zcela podřízena Božím zákonům a příkazům.

    • AR napsal:

      Je to citát z Mt 18, 18 v kontexte bratského napomenutia a bežne sa vysvetľuje ako právomoc odpúšťať a neodpúšťať hriechy, ale určite nie ako právomoc určovať čo je hriech a čo nie.

  4. Margaret napsal:

    Moc hezký a výstižný článek. AL mi připadá jako výsměch sv. Thomasi Morovi, Johnu Fischerovi a dalším. Kdyby žil Jindřich VIII. dnes, jistě by byli s papežem Františkem největší přátelé.

  5. a b napsal:

    Margaret píše, co bezděky vidíme a cítíme.. AL je výsměch u paty kříže,
    snad smím říci, na kterém mj.visí sv.Tomáš Morus a John Fischer..
    Śifře AR by neškodil krapet zdravého rozumu. Kristus je vtělený Bůh, který má
    „pravomoc určovat, co je hřích a co ne“. Bratrské napomenutí můžeme udílet i
    my sami. V případě současného papeže zní: Františku, buď tentokrát skromný
    a nepřekračuj své papežské kompetence!

  6. David napsal:

    Na P. Josefa Peňáze si stězovali modernisti biskupovi, že říká konsekrační slova latinsky, že slouží ( v souladu se Summorum Pontificum) tridentskou mši sv., atd., atd.
    Doufejme jen, že ti samí lidé nečtou tyto stránky.

Napsat komentář: Libor Rösner Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *