Sv. František Saleský

Když takto užijeme k svému účelu nejprve obraznosti, na druhém místě musíme zaměstnávati rozum, kterémuž zaměstnávání rozumu říkáme rozjímání. Není pak rozjímání nic jiného než úvahy jakési, způsobilé povznésti naše srdce k Bohu a vzbuditi v nás lásku k věcem božím. Tím se rozjímání liší od studování a jiného přemýšlení a uvažování, které nemá za účel získati ctnost nebo zamilovati Boha, nýbrž má jiný účel, na př. aby si člověk získal vědomosti o těch a těch věcech, nebo aby o nich psal nebo učeně o nich vykládal.

Když tedy upoutáš mysl, jak jsem vyložil, na předmět, o němž chceš rozjímati, a to buď obrazností, je-li předmět ten přístupný smyslům, nebo není-li jim přístupný, jen tím, že si řekneš a ustanovíš, o čem chceš rozjímati, potom počni o předmětu uvažovati asi tím způsobem, jak jsem ti dal příklad na rozjímání výše rozvedených. Najde-li tvůj duch dosti zalíbení a zaměstnání, osvícení a užitku při jedné úvaze, pozdrž se při ní a nechoď již dále, jako si počínají včely, které neodlétají se květu, dokud z něho nevyssají všechen med. Ale nenachází-li tvá mysl v některé úvaze dosti potravy, aby vyhověla tvé touze, zabývej se s ní trochu, a ubírej se pak dále k jiné úvaze. Ale vždy si počínej prostičce a klidně, bez namáhání a znepokojování.

Sv. František Saleský, biskup Ženevy a učitel Církve

Přeložil Msgr. ThDr. Karel Vrátný