Sv. František Saleský

Vzývání o pomoc boží koná se takto: Když si tvá duše živě uvědomí přítomnost boží, poklekneš před Bohem s největší uctivostí, uznávajíc, že jsi svrchovaně nehodna prodlévati před jeho nevýslovnou Velebností; ale vědouc zároveň, že jeho dobrota to chce, budeš ho prositi za milost, abys mu mohla v tomto rozjímání dobře sloužiti a jemu se klaněti.

Chceš-li, můžeš užívati několika krátkých a vroucných slov, jako například Davidových: „Nezamítej mne, Bože, od tváři své, a ducha svatého svého neodjímej ode mne.“ (Žalm 50, 13.) „Tvář svou osvěť nad služebníkem svým a spatřovati budu divné věci za zákona tvého.“ (Ž. 118, 135, 18.) „Dej mi rozum, a zkoumati budu zákon tvůj: a ostříhati ho budu celým srdcem svým.“ (Ž. 118, 34.) „Jsem služebnice tvá, dejž mi osvícení,“ neb jiná podobná slova.

Bude užitečno, vzývati také ještě svého anděla srážce a svaté osoby, které se vyskytnou v rozjímání, jež budeš konati. Tak n příklad majíc rozjímati o smrti Páně, budeš moci vzývati nejsvětější Pannu, sv. Jana, miláčka Páně, Magdalenu, kajícného lotra, prosíc jich, abys byla účastna vnitřních hnutí a citů, kterých oni přitom zakusili; a hodlajíc rozjímati o své smrti, budeš moci vzývati svého anděla strážce, jenž ti jest přítomen, aby ti vnukal vhodné myšlenky a úvahy, a podobně si můžeš počínati při jiných tajemstvích a předmětech rozjímání.

Sv. František Saleský, biskup Ženevy a učitel Církve

Přeložil Msgr. ThDr. Karel Vrátný