Papež František: „Chtít »toto anebo nic« není katolické, ale heretické

František I.

Neuvěřitelný úvod k oficiální zprávě Vatikánského rozhlasu o ranní promluvě papeže Františka z 9. 6. uvádí: „Chtít »toto anebo nic« není katolické, ale heretické – poznamenal papež František v dnešní homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty, když mluvil o »zdravém realismu«, ke kterému Ježíš vedl svoje učedníky.“1

Celá tato pasáž promluvy zní:

„Toto je zdravý realismus katolické církve. Katolická církev nikdy neučí »buď to, anebo tamto«. To není katolické. Církev říká »to a také to«. Buď dokonalý, smiř se se svým bratrem. Neurážej ho. Měj ho rád. A jestliže se vyskytne nějaký problém, alespoň se dohodni, aby se nerozpoutala válka. To je zdravý realismus katolicismu. Není katolické žádat »buď to anebo nic«, to není katolické, to je heretické. Ježíš dovede putovat spolu s námi, podává nám ideál a doprovází k ideálu, vymaňuje nás z uvíznutí v rigidnosti zákona a říká nám: »dělejte, co můžete«. On nás dobře chápe. Je to náš Pán a tomu nás učí.“

Přesně interpretovat, co vlastně říká papež František, je vždy obtížné, avšak téma „rigidních“ katolíků, kteří se neochvějně drží ideálů, jež učí Kristus, a absolutně platných pravd, se v jeho výrocích objevuje opakovaně. „Fundamentalismus je nemoc, která se nachází ve všech náboženstvích,“ řekl papež v listopadu na palubě letadla při návratu z Afriky. „My katolíci máme několik – spíše mnoho – těch, kdo si myslí, že mají absolutní pravdu a jdou a hází špínu na druhé pomluvou, utrhačstvím, a ubližují jim… A je třeba proti tomu bojovat.“2

V nedávné apoštolské exhortaci Amoris laetitia papež František kritizuje Církev za to, že často prezentovala „příliš abstraktní a téměř uměle zbudovaný teologický ideál“ manželství.3  Dodal, že svědomí může „upřímně a poctivě v dané chvíli rozpoznat velkodušnou odpověď, kterou lze Bohu dát, a s určitou morální jistotou objevit, že je to dar, který požaduje sám Bůh uprostřed konkrétní spleti omezení, byť dosud plně nejde o objektivní ideál.“

Obvinění z rigidity či hereze, které papež František adresuje těm, kdo trvají na ideálu Kristova učení o manželství, by se dalo snadno vztáhnout na Františkova předchůdce Jana Pavla II., jehož sám František svatořečil. Jan Pavel II. v encyklice Veritatis splendor učil: „Bylo by velmi těžkým omylem dospět k závěru,… že předpisy, jimž učí církev, jsou samy o sobě jen »ideál«, který pak musí být přizpůsobován, úměrně rozdělen a odstupňován, jak se říká, s ohledem na konkrétní lidské možnosti, podle zvážení různých dober, o něž jde.“ 4

Rovněž by se mohlo zdát, že toto obvinění z hereze adresované katolíkům, kteří chtějí „toto nebo nic“, míří na kardinála Roberta Saraha, autora knihy Bůh nebo nic, jehož papež František jmenoval prefektem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Kardinál Sarah v ní energicky odmítá oslabování nauky o nerozlučitelnosti manželství pomocí pastorační shovívavosti. „Myšlenka, že učení Magisteria vystavíme do krásné výkladní skříně, ale zároveň ho oddělíme od pastorační praxe, která by se pak mohla vyvíjet podle okolností, módy a vášní, představuje jistý druh hereze, nebezpečnou schizofrenní patologii.“ 

Kardinál Sarah rovněž varuje preláty, kteří se snaží měnit nauku o manželství pomocí změn v církevní praxi. „Ti, kdo si vymýšlejí a rozvíjejí teorie, jak zabít Boha a zničit staletou nauku Církve, budou sami pohlceni a jejich pozemské vítězství je smete do věčných plamenů pekla.“

Papež František tvrdí, že Kristus „nám říká: »dělejte, co můžete«.“ Bible však v závěru 5. kapitoly Matoušova evangelia, kde náš Pán učí obtížné pravdy o rozvodu a cizoložství, jeho slova zaznamenává jinak: „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“

John-Henry Westen (blogy na LSN.com jsou ZDE)

Přeložila Lucie Cekotová

Zdroj: https://www.lifesitenews.com/news/pope-francis-rigid-this-or-nothing-catholics-are-heretical-and-not-catholic

1 Citace v češtině jsou převzaty ze stránek Vatikánského rozhlasu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=23935

3 Citace Amoris laetitia v češtině jsou převzaty z českého překladu dokumentu na stránkách Vatikánského rozhlasu http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=23548

4 Veritatis splendor. Praha: Zvon, 1994, č. 103.

42 Responses to Papež František: „Chtít »toto anebo nic« není katolické, ale heretické

  1. Vladimír napsal:

    Rozhodně se v čl. 36 Amoris Laetitiae neuvádí, že „jsme prezentovali příliš abstraktní a téměř uměle zbudovaný teologický ideál“ manželství, ale „příliš abstraktní a téměř uměle zbudovaný teologický ideál vzdálený konkrétní situaci a skutečným možnostem rodin takových, jaké jsou“.
    Je to docela rozdíl. V prvním případě by se relativizovala sama teologie svátosti manželství, v daném případě se poukazuje na příliš teoretický a abstraktní způsob, jakým je laikům předkládána, mnohdy bez hlubší znalosti konkrétních problémů. Tím se ještě zdaleka nezpochybňují základní teologické pravdy.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      Sorry, ale já ten rozdíl vůbec nevidím. Vy jej pouze účelově prefabrikujete, aniž by to text sám opodstatňoval. Těch pár slov navíc, o který jste citát rozšířil, sice (velmi vágně) upřesňuje v jakém duchu papež kritizuje samu teologii manželství, ale na tom, že objektem kritiky je právě ta sama teologie manželství, přece vůbec nic nemění.

      • Vladimír napsal:

        Sorry. Je pro mne těžké vést nekonkrétní diskusi typu „účelově prefabrikujete“ (v čem? a co tady znamená prefabrikovat?) nebo „těch pár slov navíc“ (nojo, ale o čem?) bez důkladné sondy do použití a významu jednotlivých pojmů a jádra sdělení. Takže co jsem napsal, co jsem napsal a trvám na tom.

        • Ignác Pospíšil napsal:

          Stejně tak ovšem můžete prohlásit, že pes je ryba a trvat na tom. Bude to asi tak stejně smysluplné a diskusně hodnotné…

        • renda napsal:

          Co vše se musí stát , aby naivní neokatolíci prohlédli ? Stále si nechtějí přiznat hlubokou krizi Církve ,stále něco omlouvají , Synoda jim neotevřela oči..

      • Polish napsal:

        Pan Vladimír má pravdu ohledně rozdílnosti ve sdělení těchto dvou tvrzení.

      • KAROL LACO - SLOVENSKO napsal:

        NESUHLASIM SO VSETKYMI NAZORMI TRADICIONALISTOV, ALE PREDSA TOTO JE NAOZAJ JASNY UTOK NA STARU TRADICNU TEOLOGIU, LEN PEKNE JEMNE ZABALENY….

    • Tomáš napsal:

      Pane Vladimíre, citujete podle oficiálního překladu od ČBK nebo jste přeložil doslovně originál? Zdá se, že paní Lucie Cekotková přeložila to, co napsal autor Westen. Tak rozdílnosti budou asi v překladu, jak v ideologii řečeného :-)

      • Lucie Cekotová napsal:

        Oficiální překlad ČBK už vyšel? Když jsem článek překládala, to nejoficiálnější, co bylo k dispozici, byl překladna stránkách Vatikánského rozhlasu. Pokud jsou v článku citace v uvozovkách, pocházejí v češtině právě z tohoto překladu, jak je řádně uvedeno v poznámce, s nutnými gramatickými úpravami (pád apod.)

    • KAROL LACO - SLOVENSKO napsal:

      ANI JA V TOM VEVIDIM NIJAKY ROZDIEL, PRAVE NAOPAK – JE TO ESTE HORSIE, LEBO SLOVA SU TAK NEJASNE NAPISANE, ZE SI ICH KAZDY MOZE VYKLADAT, AKO SAM CHCE A TO JE PRAVE NARUSANIE TRADICIE CIRKVI NEPRIAMOU A VELMI PREFIKANOU CESTOU, ALEBO VELMI HLUPOU CESTOU, AK SI TO PAPEZ NEUVEDOMUJE, O COM TEDA NAOZAJ POCHYBUJEM !!!!

      • František napsal:

        ad Karol Laco
        cituji z uvedeného textu:
        Kardinál Sarah rovněž varuje preláty, kteří se snaží měnit nauku o manželství pomocí změn v církevní praxi. „Ti, kdo si vymýšlejí a rozvíjejí teorie, jak zabít Boha a zničit staletou nauku Církve, budou sami pohlceni a jejich pozemské vítězství je smete do věčných plamenů pekla.“
        Pane Laco, a co takhle znalost katolické nauky a článků víry, kterou jste jako katolík povinen mít? A když tuto znalost zvládnete, pak pochopíte, že jste povinen stát za dogmaty magisteria, třeba i na základě kán. 750 a 751, jinak byste byl heretikem. Je to skutečně absurdní, polemizovat tam, kde to nelze a vytvářet novou nauku a tím se stavět nad Boha a jeho přikázání. O to jde a o nic jiného.. a kdy uvidíte v jasnějším světle skrytý záměr falešného milosrdenství a bourání jasných norem ve jménu revoluce/?/, tolik propagované ústy PF a zlo scestných názorů, do kterých se čtenář AL zamotá a začne mít zmatek tam, kde dřív neměl.
        Upřímně řečeno, obávám se o kardinála Saraha, aby neskončil tak, jako 3 kardinálové, které náhle letos zkosila pandemie „puknutí srdcí“,jak bylo oficiálně oznámeno…. Že by nad stavem církve nebo jim bylo „milosrdně“ pomoženo,aby se dál zbytečně netrápili a nemuseli nad ní plakat…?

  2. Václav napsal:

    Tato pravda je stará jako samo stvoření a nic nenasvědčuje tomu že by papež František myslel při jejím vyslovení na někoho konkrétního. Ukažme si jí na praktických, všeobecně známých příkladech. Chytli jsme cizoložnou ženu přímo při činu a ještě se to snažíme zneužít proti svému Pánu a Bohu. Máme jí ukamenovat nebo pustit ? Jedno nebo druhé. Když řekne kamenovat tak ho dáme k římskému soudu a obviníme z krutosti, když ne tak z toho že se spolčuje s hambáři a podkopává základy církve. Že je stejný zpustlík jako Římani. Katolické je to třetí, to jak reagoval Kristus. Spravedlivě a milosrdně zároveň. První nebo druhé vede k herezi a vzpouře. Takových případů je v Bibli spousta. Všechny ty spory kolem soboty a uzdravování.
    Nejmarkantnější je to snad u bližního. Bližním pro nás není jenom přítel ani nepřítel ale oba. Respektive úplně všichni. I ti kterým jsme lidově řečeno úplně ukradení.

    • Pan Contras napsal:

      Spory o sobotu jsou o tom, že lidský i Boží pozitivní zákon zpravidla nezavazuje, jsou -li pro to rozumné důvody. Zákaz cizoložství není zákon pozitivní, ale negativní a zavazuje za všech okolností.

      Když byste nehulil koncilní zmatené býlí, věděl byste, že A a nonA nemůže platit v témže smyslu zároveň.

      A tak i když je i nepřítel mým bližním, neznamená to, že se budu k němu chovat jako k příteli. Naopak, budu mu srdečně přát ten trest, který si zaslouží jako to učnil sv. Eliseus s těmi nevychovanými spratky, co je potrhaly medvědice.

      • Polish napsal:

        A jaký trest si zaloužíte vy, když jste svými hříchy ukřižoval a zabil Božího Syna?

        • KAROL LACO - SLOVENSKO napsal:

          TIE MEDVEDICE BY SOM NIKOMU NEPRIAL, ANI VELKEMU HRIESNIKOVI, LEBO SAM SI ICH ZASLUZIM TIEZ A TEDA SUDIM SEBA SAMEHO, KED SUDIM INEHO ZA HRIECHY….
          JA PREDSA NIE SOM SVATY ELIZEUS ANI PAN JEZIS

    • Josef napsal:

      A s kým ta žena cizoložila? Sama se sebou? To asi ne! Kde je ten muž a co se mu stalo?

    • renda napsal:

      Kristus ovšem její čin neschvaloval.. jdi ,,a už nehřeš.. ne…musím tě chápat , máš své potřeby , musíš si vydělat , kdo jsem já ,abych soudil ?

  3. Dr. Radomír Malý napsal:

    Papež František žel – pokolikáté už? – staví věci úplně na hlavu. Přece ve věci věroučné a mravoučné pravdy musím chtít právě „toto“ – a nic jiného. Že ve věcech ryze profánních mohu mít více věcí najednou, tj. auto, motocykl, kolo i jachtu zároveň, je přirozené a logické. Ale ve věcech náboženských skutečně platí „buď toto nebo nic“ – a pokud papež říká, že to je „heretické“, pak je naopak heretickým jeho výrok. Jsem zvědav, jestli P. Lombardi bude nějak tento Františkův výrok opět uvádět „na pravou míru“, ale patrně i on sám už je z toho unavený, jak se nedávno vyjádřil ohledně jeho jiného výroku ve vztahu k argentinské situaci, že papež „mluví sám za sebe a nepotřebuje intepreta svých výroků“.

    • Markus napsal:

      Pan doktor, preco staví veci uplne na hlavu?
      Pozrime sa na velkú radost zednárských lozí:
      Papež František a bratři zednáři
      http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/15563-papez-frantisek-a-bratri-zednari.aspx
      Kdokoliv, kdo z hlediska historie někdy alespoň letmo zkoumal vztahy mezi katolickou Církví a svobodným zednářstvím, ví, že tyto dvě instituce vždy byly nesmiřitelnými protivníky, a že papeži do Druhého vatikánského koncilu vždy vystupovali jako tvrdí odpůrci zednářských spolků. Také zednáři vždy s neskrývanou nenávistí vystupovali proti Církvi a zejména pak proti papeži, opoře Církve, Kristovu náměstku na zemi. Jak se však na Druhém vatikánském koncilu a v církevní teorii i praxi po něm prosazovaly zhoubné zednářské ideje volnosti, rovnosti a bratrství, ztělesněné v principu náboženské svobody, kolegiality a ekumenismu, lóže se čím dál častěji začaly vyjadřovat o Církvi i o modernistických papežích pozitivněji, a začaly přicházet s návrhy na „urovnání“ vztahů. Vrcholu tento pozitivní přístup dosáhl v případě papeže Františka, jehož volbu nadšeně a koordinovaně uvítalo několik Velikých lóží v Latinské Americe, Asii a Evropě.

      Tento článek má za cíl přimět katolíky zamyslet se nad tím, proč zednářství, tradičně nazývané pravověrnými papeži jako synagoga Satanova, dnes tak nadšeně, jak v článku uvidíme, vítá právě papeže Františka.

  4. Libor Rösner napsal:

    Vaše ano, ať je ano i ne – chápu to dobře?

  5. František napsal:

    V poslednom čase sa pri podobných výrokoch už iba smejem.

  6. jjs napsal:

    D1568: “Kdo tvrdí, že Boží přikázání jsou nesplnitelné i pro člověka ospravedlněného a pod milost postaveného, anathema sit.”

    • Takypijus napsal:

      A přesto i spravedlivý hřeší kolikrát za den? Takže přikázání splnitelná jsou, ale nikdo je všechna neplní, ani když má upřímnou snahu je plnit.

      Trochu mi to evokuje: „Kdo tvrdí, že nelze 100 metrů zaběhnout za dvě vteřiny, anathema sit.“ :-)

      • MichalD napsal:

        ad Takypijus a „100 metrů zaběhnout za dvě vteřiny“: nezlobte se, ale toto přirovnání je blasfemické, Pán Bůh nám přece nedal nesplnitelná přikázání (de fide: „Bůh dává všem spravedlivým dostatečnou milost k zachování božských příkazů“, také i 1J 5, 3 a Mt 11, 30). To, že jsme slabí a hřešíme, nijak nedokazuje, že by příkazy byly nesplnitelné (de fide: „Ospravedlněný není schopen bez zvláštní výsady milosti Boží vystříhat se po celý život všech hříchů i lehkých“).

        • Takypijus napsal:

          S tou blasfemií to trochu přeháníte, byť přirovnání není úplně přiléhavé, neboť stovku za dvě vteřiny nezaběhne nikdo, zatímco zřejmě každé z přikázání někdo dodržuje celý život. Není ale na světě nikdo, kdo by dokázal po celý život dodržovat všechna přikázání.

          • MichalD napsal:

            Obávám se že nepřeháním. Tvrzení, že Bůh klade na člověka nesplnitelné požadavky, je urážkou Boha. Možná jste to myslel nějak jinak, ale Vaše přirovnání je tak nešikovné, že jinou interpretaci prakticky vylučuje.

            • matěj napsal:

              A to s tou nezbytností „zvláštní výsady milosti Boží“ tedy znamená co? To je přece přesně ono, stejně tak mohu být milostí v případě potřeby přesunut o sto metrů za dvě vteřiny a jistě by bylo přinejmenším mylné tvrdit, že něco takového je u Boha nemožné. Jenom k tomu zkrátka v reálném světě nedochází, stejně jako málokdo obdrží milost života bez hříchu.

              • Opičí mozeček napsal:

                Vy jste vůbec nepochopil smysl výše napsaného. Není přece řečeno, že Pán Bůh svou milostí někoho ochrání od VŠECH hříchů.
                Diskuse se vede o tom, zda Boží přikázání jsou splnitelná, čili nic. Církev tvrdí, že splnitelná jsou, Klecanda tvrdí, že nejsou (jak jinak, pan K. zkrátka musí být v opozici proti tomu, co jest jednoznačně pravověrnou naukou). Michal uvádí, že kdo Klecandovo tvrzení prosazuje, svolává na sebe anthemata – kletby, protože se jedná o hříchy proti Duchu svatému, hřích těžké. Každý hřích s sebou nese kletbu a dvakráte hřích proti náboženství.

              • Jaroslav Klecanda napsal:

                Opičí mozeček: nechápu, proč o mě něco píšete, nic jsem do diskuze k tomuto tématu nenapsal. Zkuste se juknout do zpovědního zrcadla, jestli tam náhodou není nějaký hříšek o šíření nepravdivých pomluv. :-)

              • Jaroslav Klecanda napsal:

                Opičí mozeček: A jestli Vy užíváte hromadu nicků, aby jste se podpořil v diskuzi, tak vezměte laskavě na vědomí, že já mám jeden jediný nick a Vaší cestou nekráčím, je-li to pro Vás pochopitelné. Moc Vám děkuji. :-)

      • Jiří Stodola napsal:

        Výrok „i svatý hřeší stokrát denně“ se týká lehkých hříchů. Dodržováním Božích přikázání se myslí nehřešit těžce. Člověk se může s Boží milostí vystříhat těžkých hříchů (bez milosti trvale nikoliv). Nehřešit vůbec (tedy ani lehce) může pouze za působení mimořádné milosti.

      • Libor Rösner napsal:

        Jak si potom vysvětlujete tato slova z 1 Kor?
        „Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.“

    • Jiří Burget napsal:

      Ad: D1568: “Kdo tvrdí, že Boží přikázání jsou nesplnitelné i pro člověka ospravedlněného a pod milost postaveného, anathema sit.”

      Spor je zcela zbytečný, protože tato věta odsuzuje „tvrzení, přesvědčení …“ a je samozřejmě správná. Tedy „kdo tvrdí… anathema sit“. Nikoli kdo není schopen dodržet … anathema sit. Proto církev staví světce na oltář jako důkaz, že to možné je. Jak je možné, že v tom někdo vidí problém? Věta je v zcela v souladu s evangeliem a celou naukou církve. Ale by by vydalo na celý traktát. Už těch již bylo napsáno mnoho, je jen třeba je číst.

  7. @tzv. „takypijus“ nebo raději @“taky*katolík“:

    Nemáte pravdu, a není to poprvé ani naposled.

    Bůh, který by po člověku žádal _objektivně nesplnitelné jednání_ by skutečně nebyl Bohem, ale jen bohem s malým „b“, tedy žádným… I zásada církevní morálky říká, že „k nemožnostem není nikdo nucen“ neboli „ad impossibilia nemo tenetur“ [pokud tedy nejste zrovna Alice in Wonderland :-)]. K čemu by byla přikázání, když by nebylo lze je s pomocí Milosti Boží dodržet (dodržovat)? Klame mě čich, nebo cítím téměř 500 let starou zatuchlinu hereze Martina Luthera a jeho známého pořekladla „Statečně hřeš a ještě statečněji věř!“?

  8. František napsal:

    Zajímavé, že signály cz.
    jednomyslně fandí těm, kteří skutečně podle kán.750 se již dopouštějí herezí … a tak k veliké škodě /své a k pohoršení maličkým/ matou mladé, nadšené /pro Krista/ a vesměs věřící duše, které však žel, nerozeznají, co se týká nauky církve, levici od pravice

    Zprávy týdne – dopis na podporu papeže
    signály.cz, z. s.
    22. října
    Křesťanské události
    Otevřený dopis na podporu papeže podepsaly desítky osobností
    cituji prof.Tomáše Halíka
    „Tímto otevřeným dopisem Vám vyjadřujeme vděčnost za Váš odvážný a teologicky zodpovědný styl papežské služby. Podařilo se Vám v krátké době obnovit pastorační kulturu v římskokatolické církvi z jejích ježíšovských kořenů. Leží Vám na srdci zranění lidé a zraněná příroda. Vidíte církev jako polní nemocnici na okrajích života,“ uvádějí v dopise jeho autoři.

    Desítky významných teologů, biskupů a osobností veřejného života ze 13 zemí a více než tisíc sympatizantů dosud podepsaly otevřený dopis na podporu papeže Františka. Dopis iniciovaný teologem a knězem Tomášem Halíkem a teologem Paulem Zulehnerem reaguje na nedávnou ostrou kritiku ze strany konzervativních katolíků v souvislosti s papežským dokumentem o lásce v rodině nazvaným Amoris Laetitia (Radost lásky).

    Posledním slovem v jednání s lidmi má být podle nich milosrdný, ne legalistický výklad zákona. „Vaším snem je církev jako ´matka a pastýřka´. Sdílíme tento Váš sen. Prosíme Vás, abyste se nenechal odvrátit od této nastoupené cesty a ujišťujeme Vás svou plnou podporou a stálou modlitbou,“ sdělují papeži.

    Mezi signatáři jsou např. bývalý prezident Maďarska Laslo Sólyom, bývalý rakouský vicekancléř E. Busek, filozof a politik Rocco Buttiglione, šéfredaktoři mezinárodních teologických časopisů a prezidenti sdružení katolických teologů a biskupové z Rakouska, Maďarska, Jižní Afriky, České republiky (biskup Václav Malý) nebo prezidentka Evropské společnosti pro katolickou teologii Marie-JoThiel.

    Skupina římskokatolických osobností, které mají blízko k tradicionalistickým názorům, v srpnu vyzvala papeže, aby odvolal svá stanoviska zveřejněná v osmé kapitole dokumentu o rodině Amoris Laetitia (Radost lásky), ve které se Svatý otec věnuje možnostem vstřícnějšího postoje vůči rozvedeným a občansky znovu sezdaným věřícím. Podle autorů výzvy papež František nabádá k nebezpečným tendencím, které vedou k herezím.

    Kritizují také „bezpříkladnou sympatii“ papeže pro „arcikacíře“ Martina Luthera, který před 500 lety podnítil celoevropský reformační proces. Jeho vystoupení si letos připomíná celý křesťanský svět, včetně Vatikánu.

    S obsahem Radosti lásky polemizovali již loni čtyři kardinálové, kteří vyzvali Františka, aby vyjasnil ty části, které se týkají rozvedených. S pochybami se ptali, zda se svatého přijímání skutečně mohou ve výjimečných případech zúčastnit i rozvedení, kteří znovu uzavřeli manželství.

    Podle profesora Karlovy univerzity Tomáše Halíka představuje pontifikát papeže Františka jednu z řady velkých reforem v dějinách křesťanství jako byla např. clunijská reforma, františkánské hnutí, jezuitská spiritualita, tridentská reforma či II. vatikánský koncil.

    „Chtěl bych touto peticí nejen ukázat širokou podporu této reformy, ale podpořit vznik mezinárodního společenství teologů k hlubšímu promýšlení této velmi potřebné reformy pro křesťanství 3. tisíciletí. Stejně jako reformy Tridentského koncilu či II. vatikánského koncilu předcházely nové směry v teologii, tak „budoucí koncil“ potřebuje takovou intelektuální a spirituální přípravu,“ zdůraznil Tomáš Halík.

    K dopisu se lze volně připojit na stránkách http://www.Pro-Pope-Francis.com.

    • Tomáš napsal:

      Proč zajímavé? Signály jsou sluníčkářsky protestantské. S katolíky nemají společného absolutně nic.

    • matěj napsal:

      Lidoví katolíci! No není to od něj milé? Snad jmenovaní nezpychnou a dokážou tuto poctu přijmout s pokorou a naopak nejmenovaní nepropadnou malomyslnosti, ale jen to posílí jejich motivaci k dalšímu dobrému dílu, aby i oni mohli být příště jmenováni před nastoupenou jednotkou! 😉

    • Tomáš napsal:

      Názor na co? Na volby?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *