Časované bomby v Pochodu pro život
Pochodu pro život se zmocnila modernistická církev
Originál tohoto článku (http://www.churchmilitant.com/video/episode/time-bombs-in-the-march-for-life) vyšel na portálu ChurchMilitant.com 21.1.2016, den před Pochodem pro život ve Washingtonu, který se koná každoročně 22.1., v den výročí rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v kauze Roeová versus Wade, jímž byl na území celých Spojených států legalizován umělý potrat. Překlad uveřejňujeme se svolením Church Militant.
Washingtonský „March for Life“ v roce 2009
Pochod pro život ve Washingtonu, při němž ochránci života, obvykle za chladného počasí, pochodují z Washington Mall k Nejvyššímu soudu USA, se letos uskuteční již po třiačtyřicáté za sebou. Zastánci kultury smrti se jistě budou po celou cestu smát, neboť vědí, že v tomto ohromném davu jsou umístěny časované bomby.
Pochod pro život založila světice, Nellie Grayová. Jako jiní příznivci hnutí pro život, i autor těchto řádků měl při různých příležitostech možnost s Nellie osobně mluvit. Smáli jsme se shodě okolností, že jsme se oba narodili v Big Spring v Texasu. I při nezávazném klábosení však Nellie vždy neúnavně zdůrazňovala jednu věc: Když jde o potrat, nemohou existovat žádné kompromisy a žádné výjimky.
Této zásadě, při každoročním pochodu nepřehlédnutelné, věnovala 40 let svého života. Žádné kompromisy. Žádné výjimky.
Nellie byla věřící katolička oddaná věci ochrany života ve všech podobách, včetně toho, že nikdy neustoupila ani o píď v otázce antikoncepce. Žádná antikoncepce.
O mnoho dříve než jiní ochránci života došla k závěru, že antikoncepce – jejími slovy – poskytuje „materiál potratovnám“, jak před několika lety řekla listu New York Times. Antikoncepce je jedinou hlavní příčinou potratu nejen kvůli mentalitě, již vytváří, ale i proto, že selhává a výsledkem jsou neplánovaná těhotenství, z nichž téměř polovina skončí potratem.
Když tedy říkáme, že jsme „pro život“, co přesně máme na mysli? Jde jen o nezabití dítěte v děloze? A platí to za všech okolností, nebo někteří příslušníci hnutí pro život dělají výjimky u znásilnění či incestu?
A co antikoncepce? Všichni obhájci života by měli být okamžitě absolutně proti kontrole porodnosti. Nemůžete podporovat právo nenarozených dětí na život a současně mlčet k okolnostem, které jejich zabíjení umožňují. Co manželství homosexuálů? Tatáž „práva“, která si Nejvyšší soud USA vycucal z prstu a která umožňují potrat, považují sodomii za manželství. Nemusí ten, kdo je pro život, být i proti stejnopohlavním manželstvím?
Všechny tyto problémy — manželství homosexuálů, antikoncepce, potrat – jsou vzájemně propojeny tím, co je základem jich všech: sexuální svévolí. Není tedy možné, aby někdo, kdo je skutečně pro život, podporoval homosexualitu nebo antikoncepci.
Vraťme se teď ale k časovaným bombám, které architekti kultury smrti chytře vložili do pochodu pro život. Podívejte se na řadu řečníků na letošní akci: Carly Fiorina, bez vyznání, prezidentská kandidátka republikánů a na pochodu pro život hlavní řečnice, je pro potrat v případě znásilnění a incestu, pro antikoncepci a pro manželství homosexuálů. Senátorka Joni Ernstová, evangelikální luteránka a republikánka z Iowy, další významné jméno mezi řečníky, podporuje antikoncepci a nevyjadřuje se jednoznačně ke stejnopohlavním manželstvím. A tyto dvě jsou hlavní řečnice.
Mladý luterán, který tam bude mluvit, řekl portálu Church Militant, že se domnívá, že antikoncepce je osobní rozhodnutí. Jižní baptista Dr. Russell Moore nemá s antikoncepcí žádný problém, pokud není abortivní. Katolická konvertitka z anglikanismu Marjorie Dannenfelserová, předsedkyně organizace Susan B. Anthony List (SBA), rovněž nemá problém s neabortivní antikoncepcí. Susan B. Anthony List je organizace, jejímž posláním je pomáhat ženám, které jsou pro život, ke zvolení do různých úřadů. Za tímto účelem předsedkyně SBA podporuje kandidaturu Carly Fiorina, která věří v potrat ve výjimečných případech. Je to pro život?
Když si prohlédnete celý seznam, uvidíte, že pochod pro život byl ukraden.Tohle není to, s čím začala Nellie Grayová.
Žádné kompromisy. Žádné výjimky.
Současný organizační tým se netají tím, že chce pochod rozšířit tím, že ho otevře pro více lidí a dá slovo nekatolíkům – jakýsi druh širokého rozkročení hnutí pro život.
Avšak jako vždy, chcete-li, aby se k vám přidalo víc lidí, musíte často obětovat svou identitu. I když pochod nikdy nebyl oficiálně katolickou akcí, vypadal víc jako křížové tažení než jako politická demonstrace: sochy Matky Boží, vlajky Rytířů Kolumbových, růžence, stovky tisíc dětí a rodin z katolických škol. Pochod byl klidně víc než z 90 procent katolický, organizovaný katolíky.
Už není. Současní organizátoři patří jasně k modernistické církvi. Veřejně prohlašují, že chtějí oslovit evangelikály, zapojit je do pochodu a zvýšit počty účastníků. Stručně řečeno, chtějí potlačit katolickou identitu a povzbudit identitu více ekumenickou. Když něco takového uděláte, když začnete hrát na nejmenšího společného jmenovatele, přijdete o svou identitu.
Takže ještě jednou, stejně jako to dělají katolíci po rozředění katolicismu teď už nějakých 50 let, a to laici i kněží, musíme své zásady přizpůsobit tak, aby zahrnovaly i protestantismus. Otevřeme tedy řečniště lidem, kteří nesouhlasí se zásadní naukou Církve v takových otázkách, jako je nepřípustnost potratu bez výjimek, antikoncepce, homosexualita.
Své poselství neprosadíte, když ho rozředíte. Pravda je pravda a nepotrvá dlouho a pochod pro život klesne na úroveň jednoho z mnoha každoročních setkání, kde se akceptuje tolik „různorodých“ názorů a lidí, že si ve skutečnosti nikdo ani nevzpomene, proč se to celé především konalo.
Když mezi sebe přijímáte lidi, kteří odmítají plnost pravdy, vydáváte se na cestu ke katastrofě. Cílem není jen zachraňovat děti, ale zachraňovat duše, a duše se nezachraňují pořádáním politických demonstrací. Zachraňují se lpěním na pravdě, ať to stojí co stojí.
Ten hluk, který slyšíte, jsou přátelé kultury smrti, kteří se smějí, když bomby vybuchují. To je cena za falešný ekumenismus. A stojí za zmínku, že mezi řečníky není ani jeden katolický biskup.
Michael Voris (Vortex)
Překlad: Lucie Cekotová
Když jsem býval v kontaktu s lidmo kolem pro-life, nepadli jsme si nikdy příliš „do noty“, když jsem prezentoval své postoje jako katolík. Aniž bych analyzoval hlubší příčiny, intuitivně jsem tušil, že není něco s pro-life v pořádku. Děkuji za tak jasné pojmenování problému.
Nelžete a nepomlouvejte a uveďte důkazy.
A co konkrétně považujete z mé strany za lež a pomluvu, pane Pletánku?
To když někdo bez argumentů a hlavně bez důkazů žvaní.
To slyším poprvé, že zveřejnění vlastního názoru a pohledu na věc potřebuje důkazů, aby nebylo považováno za žvanění. (((-. Je vás v Pro-life takových víc?
P.S.
Pomluva je očerňování konkrétní osoby smyšlenými událostmi či smyšleným popisem jednání té konkrétní osoby. Nic takového jsem nenapsal, pane Pletánku. Chápu, že máte jisté „morální právo“ plést si pojmy, ale nedělejte to, prosím. Děkuji.
Pomlouváte organizaci takže mě nezajímá vaše definice podle zákona já nepatřím k sudičům.
K sudičům patříte – soudíte mne pro můj osobní názor. Organizaci Pro life – dle Vašeho pohledu – pak ovšem „pomlouvá“ celý článek. Zažalujte tedy autora DaH a současně všechny diskutující, kteří s tímto článkem souhlasí. Hlásím se k Ignácovi jako první. 🙂
„Všichni obhájci života by měli být okamžitě absolutně proti kontrole porodnosti.“
Uf. Myslel jsem, že dovolenost PPR není žádná moderna, že to byl katolický postoj už před 2VK, ale zdá se, že jsem se mýlil a v podstatě podporoval potraty… Nebo se se zásadní naukou Církve rozchází i paní Gray?
Nemyslím, že by autor chtěl říci toto. Používání termínu contraception je v angličtině rozvolněné – zejména v otázce, zda zahrnuje PPR, nebo ne. Předpokládám, že v článku byl pojem použit ve smyslu metod, které uměle zneplodňují (antikoncepce, sterilizace…) Nejsem si ale jist, zda má čeština k dispozici odpovídající termín, který by se používal v hovorové řeči. (Každopádně i v češtině se diskutuje, zda je OK považovat periodickou abstinenci jako součást kontroly porodnosti, nebo jako něco, co stojí bokem od ní…
Pokud vím, tak PPR (rozuměj symptotermální metoda) je sice z katolického pohledu povolená, ale… V první řadě jde o prostředek pro početí a až v druhé řadě o prostředek proti početí. Ovšem ne pravidelný prostředek proti početí, ale dovolená je v případě, že by početí ohrozilo zdraví či život matky. Ekonomické důvody nemají být legitimní pro použití PPR, s čímž mnozí (velká část) katolíci nesouhlasí.
„ale dovolená je v případě, že by početí ohrozilo zdraví či život matky. Ekonomické důvody nemají být legitimní pro použití PPR, s čímž mnozí (velká část) katolíci nesouhlasí.“
Předpokládám máte na mysli „dovolená je _jen_ v případě“. Co je prosím zdrojem těchto tvrzení? Dosud jsem myslel, že to, co píšete, Církev neučí, takže by s tím neměl souhlasit žádný katolík. Casti connubii: „Ani se nesmí říci, že by jednali proti přirozenému řádu ti manželé, kteří svého práva používají způsobem správným a přirozeným, i když nemůže vzniknouti nový život z přirozených příčin, tkvících v době […].“ Ale třeba málo znám.
Použitý anglický termín na tomto místě byl „birth control“, nikoli „contraception“. „Contraception“ je jasně antikoncepce, „birth control“ je kontrola porodnosti. Řekla bych, že autor měl na mysli nedovolené metody kontroly porodnosti, neboť to vyplývá z kontextu. Mluví se tam o tom, že nelze „mlčet k okolnostem, které…zabíjení umožňují“, což jasně není případ PPR. Nicméně když už to tady padlo, je snad namístě připomenout, že ani PPR není v pořádku, pokud slouží jako „katolická antikoncepce“, tedy bez dostatečně vážných důvodů pro oddálení nebo zamezení početí.
No… tak já nevím, jestli čteme stejný článek. Právě naopak přece z kontextu jasně vyplývá, že nejde o antikoncepci, ale jakoukoli kontrolu porodnosti (snad bychom mohli uvažovat, jestli by to zahrnovalo i abstinenci). Dokladem toho je přece právě to, že, jak píšete, angličtina má dva výrazy, contraception a birth control — no a v daném místě jsou použity oba: „What about contraception? All pro-lifers should immediately be totally opposed to birth control.“
Kdyby to bylo „What about birth control? All pro-lifers should immediately be totally opposed to birth control“, šlo by spekulovat, že autor měl na mysli jenom ty nedovolené metody birth control, ale místo vhodnějšího termínu „contraception“ použil snad zbytečně široký „birth control“. Pokud jsou ty termíny deset slov od sebe, tak snad nemůže být pochyb, že je rozlišuje a užívá schválně.
A totally opposed neznamená „není v pořádku, pokud“ (ale někdy jindy ano), totally opposed znamená totally opposed. „Žádné kompromisy. Žádné výjimky.“ Jak jasněji to lze vyjádřit? Snad leda to několikrát zopakovat … a vida, ono to tam je několikrát zopakované. 🙂
Úplně nejvíc fascinující je, že titíž lidé, kteří mají jasno v (trestuhodně) nejasných formulacích papeže, nemají jasno v naprosto jasných formulacích v jiných případech. Skoro to vypadá jako předpojatost, přinejmenším v jednom z případů, spíš ale v obou, vidím v textu, co tam chci vidět, ne co tam je…
1) Použití dvou rozdílných výrazů ve dvou po sobě jdoucích větách může mít i stylistické důvody. „Antikoncepce“ a „kontrola porodnosti“ se používají jako synonyma v obou jazycích zcela běžně. Jestli je to správně, je jiná otázka. Přesto trvám na tom, že autor nemohl mít na mysli PPR, neboť na PPR se jasně nevztahuje definice „okolnosti, které zabíjení umožňují“.
2) Je otázka, jestli lze (řádně používané) PPR vůbec zahrnout do termínu „kontrola porodnosti“, neboť jeho účelem není kontrola porodnosti v pravém slova smyslu. To je totiž přesně to, čím se PPR liší od antikoncepčních metod, a to i neabortivních – není zaměřeno primárně proti dítěti. Pokud se ovšem PPR používá jako „katolická antikoncepce“, pak do metod kontroly porodnosti jistě patří, ale pak také platí, že by katoličtí ochránci života měli být proti.
3) Mezi Michaelem Vorisem a Svatým otcem je jistý rozdíl v dopadu jejich veřejných prohlášení. Problém je právě v tom, že nejasná prohlášení Svatého otce jsou naprosto jasná komentátorům ze všech stran názorového spektra – jenomže každému jinak. Včetně toho, že slova papeže nepřesně cituje i Vatikánský rozhlas a komentátoři se posléze dohadují, zda to bylo úmyslné nebo ne a zda šlo jen o snahu opravit nedokonalou italštinu Svatého otce nebo o pokus jeho slova interpretovat.
1) Stylistické důvody zrovna v tomto místě a případě by mě asi nepřesvědčily, ale přimělo mě to podívat se, jak ty termíny používá jinak: birth control je tam jen na tomto místě, contraception 14x — a klidně v po sobě jdoucích větách či i v téže větě, takže s tou stylistikou bych i proto byl na pochybách, ale lze asi věřit tomu, že je to něco náhodného a obecně má na mysli antikoncepci.
2) Casti connubii čl. 60 či http://teologietela.paulinky.cz/dokumenty/dokument/Moralni-pripustnost-vyuzivani-neplodnych-dnu-1.html (abych citoval jen před-modernistické zdroje, nebo je potřeba jít nikoli před 2.VK, ale před 1.VK?) mluví jinak. To je pak právě problém, když se v podstatě řekne, že na pochod lze jít pouze s těmi, kteří zcela přijímají „plnost pravdy“ katolického učení (mezi tím, co napsal Dr. Malý, a článkem je přece obrovsky daleko), navíc v interpretaci odmítající i ty, co se „jen“ drží učení Církve…
3) Že se dohadují, jsem ani nezaznamenal. Naopak jsem četl hromadu článků a komentářů, že slůvko pronesené v cizí řeči (mně např. se zrovna can a could ve spontánní řeči v některých případech taky plete, byť spíš naopak), je naprostým a konečným důkazem všeho, co kdo zrovna potřeboval dokázat. Přestože šlo o nepřipravenou odpověď na otázku, přestože oficiální přepis zní jinak, přestože začátek hned následující věty „Ale“ potenciálně zcela převrací smysl (všichni citují jen to „ano“ a zcela opomíjejí ignorují to „ale“, ovšem i v češtině přece „mohl bych říci ano (a) tečka. Ale …“ znamená „neříkám (jednoduché) ano“ a možná škála skutečného významu je pak velmi široká) atd. atp. A že jsou jasná komentátorům ze všech stran? Zdá se mi, že jsou jasná komentátorům ze dvou stran, a to těm, kteří už předem věděli, jak to má dopadnout, resp. jak to dopadne, jen v tom čtou, co tam už předem očekávali. To pak není zas tak zvláštní, že to tam i našli (byť v různých poznámkách pod čarou, které si pak papež v tomtéž rozhovoru vůbec nepamatuje, takže nezaujatý pozorovatel by myslel, že opravdu nebyly těžištěm sdělení, jak jsou (dez)interpretovány), to vypovídá víc o čtenářích než o textu. A jistě, je „skandální“ (abych použil termín J.Em. Burkeho), že vedle médií, liberálů ap. jsou tou druhou stranou tak hlasitě propagující interpretaci rozpornou s učením Církve komentátoři, kteří se považují za věrné katolíky.
Povoleno jen při velkém počtu dětí , sociální slabosti , nemoci manželky. Nic automatického.
Můj komentář asi spíš patří pod komentář pana Matěje…
S názorem prezentovaným v článku spíše nesouhlasím. A to i navzdory uvědomování si nebezpečí rozředění nebo oslabení identity pro-life hnutí akceptací nekatolických účastníků. Důvod mého nesouhlasu spočívá v hodnocení povahy a účelu pochodu. Mám za to, že to není primárně akce určená k posilování vlastní katolické (pro-life) identity účastníků, ani akce misijní (záchrana duší). Nýbrž primárně je to akce politická, jejímž účelem je ovlivnění veřejného mínění pro dosažení změny potratové legislativy. Potom ovšem jiný přístup než snaha o co nejširší podporu a vytváření koalic není možný. To, že to někteří katolíci odmítají akceptovat, může být jedním z důvodů, proč jsou v této otázce celkově prakticky neúspěšní, na rozdíl od svých protivníků, kteří jsou mnohem pružnější při vytváření koalic, používání salámových metod apod. Ti kdo volají o katolické čistotě pochodů by si měli zodpovědět především otázku o co jim vlastně jde, zda 1) o utužování vlastní identity při veřejných modlitebních exhibicích, či 2) o obracení jinověrců i v otázkách jako je přípustnost antikoncepce (proč ale prostřednictvím pochodu? – na to lze užít mnohem přiměřenější prostředky, jako např. přednášky, osvětovou činnost apod.), nebo 3) o prosazení legislativní změny v otázce potratů. Odpověď na tuto otázku předurčuje volbu formy, prostředků a modu operandi samotného pochodu.
Ale nesmí tak hovořit zastánci antiko , potratů z nouze.
„Cílem není jen zachraňovat děti, ale zachraňovat duše, a duše se nezachraňují pořádáním politických demonstrací. Zachraňují se lpěním na pravdě, ať to stojí co stojí.“
Ano. Stojí to zato…
Bůh nám buď milostiv.
Amen.
Na druhé straně, ne každá akce musí plnit všechny cíle…
Jistě – já se takto pouze ztotožňuji s dílem sv. Nellie Grayové, kterou jsem do přečtení tohoto článku ani neznal. Co se dalo čekat, když modernisté mají zelenou všude…
Jen pro upřesnění – domnívám se, že hodnocení Nellie Grayové jako „světice“ je subjektivní názor autora článku, nikoli vyjádření skutečnosti, že byla kanonizována. V angličtině ji nazývá „saint of a woman“. Stejně tak i v češtině můžeme o někom říci „byla to světice“ ve stejném smyslu.
Samozřejmě, oficiální svatá to opravdu není… http://www.katopedia.cz/index.php?title=Nellie_J._Gray
Možná stačilo napsat poznámku na konec článku…?
Každopádně je dobré se pevně držet Božích pravd. Tak to i bylo myšleno z mé strany.
sv. Josef taky nebyl oficiálně kanonizován a nejen on
To byla trošku jiná doba. A Církev jeho „kanonizaci“ všeobecnou vírou oficiálně potvrdila.
Přesně tak. Hlavně je otázkou, zda primárním účelem pochodů je záchrana duší. To, že účelem každé katolické činnosti je v posledku spása duší je jasné, nicméně je také jasný rozdíl např. v účelu lidových misií, kde je spása duší skutečně na prvním místě a politickou činností katolíků, kde je primárním účelem dosahování obecného dobra (organizování pozemské společnosti podle řádu Božího apod.) a až sekundárně spása duší. Domnívám se, že pochody pro život patří spíše do druhé kategorie.
ad Tomáš: Lpět na pravdě „ať to stojí co to stojí“ zní úderně, myslím, že Savanarola by taky souhlasil
Křesťanský kontext je, alespoň myslím, jasný. Možná to mohlo být i jinak formulované – ať mne to stojí třeba život. Což dozajista odpovídá výzvě Kristově. 🙂
Co máte proti Savonarolovi? Pravda je, že byl poněkud excentrik, ale nebyl heretikem a to že Borgiu považoval za antikrista je poměrně legitimní, byl to kabalistický dobytek a prasák. Kdyby žil dneska, asi by ho nemuseli ani upálit, protože by mu praskla hrůzou cévka.
Děkuji za článek. Rád bych k němu něco napsal. Nejdříve se dovolím krátce představit. Jsem nekatolický křesťan z Jednoty bratrské, otec tří dětí, šťastně ženatý (již více než dvacet let). Ochrana nenarozeného života mi leží na srdci. Důvodem, proč se chci k článku vyjádřit, je skutečnost, že je dle mého aktuální i pro naši zemi.
Mám za to, že existují dva možné přístupy: Buď pochod čistě katolický (ve smyslu výše prezentovaného článku), nebo pochod na podporu nenarozeného života s širším spektrem účastníků. Myslím, že si organizátoři vždy musejí vybrat. Dám osobní příklad: Pokud budou součástí dané akce výrazně katolické prvky (jako např. modlitba ke svatým), tak té akci budu asi fandit, ale nezúčastním se jí. Myslím, že je třeba při plánování akce volit mezi oněmi dvěma přístupy. Řešením též mohou být dvě různé akce – jedna čistě katolická, druhá širší.
Ano. Ale pro mě bylo zase na letošním pražském pochodu pro život naprosto nepřijatelné modlitební vystoupení Dana Drápala. Je myslím poctivé si říct, že můžeme společně usilovat o mnoho dobrých věcí ve veřejném životě, ale společná modlitba je z mnoha důvodů nepřijatelná pro mnohé, a to na obou stranách. Dnes je v módě ekumenismus, který se tváří, jako by žádné rozdíly ani neexistovaly, ale ony existují. Je samozřejmě možné mít pochod pro život jako čistě politickou, zcela nenáboženskou akci přijatelnou pro všechny včetně mnoha ateistů – to záleží na organizátorech. Tento článek se ale týká pochodu pro život ve Washingtonu a dotýká se ještě něčeho jiného: totiž že rozdíly ve víře zahrnují i rozdíly v mravouce. Je pro vás jako člena Jednoty bratrské přijatelná umělá antikoncepce včetně neabortivní? To je to, oč tu běží. Na pochodu pro život v Praze letos Dr. Lázničková o nepřípustnosti umělé antikoncepce veřejně mluvila, za což patří dík jí i organizátorům, ale opravdu nevím, jak by to dopadlo, kdyby si někdo dal tu práci – podobně jako Michael Voris v případě washingtonského pochodu – a udělal podobný názorový přehled ostatních, kteří v Praze vystupovali, ať na Klárově nebo na Václavském náměstí.
Děkuji za reakci. Pokud jde o modlitbu Dana Drápala: Můžete, prosím, specifikovat, v čem byla pro Vás nepřijatelná? Pro mě osobně je společná modlitba s katolíky cenná, pokud je směrována k Trojjedinému Bohu. Naopak je pro mě problematický např. text Svatováclavského chorálu.
Co se týče mého postoje k antikoncepci, na který se ptáte: Abortivní antikoncepci považuji za nepřijatelnou. Neabortivní antikoncepci neodsuzuji, byť ji sám nepoužívám.
Myslím, že je dobré, aby si organizátoři vždy ujasnili, jakou akci chtějí pořádat a s kým je pro ně přijatelné, aby se spojili. V případě akcí na podporu nenarozeného života by mi přišlo absurdní se spojovat s někým, kdo by podporoval abortivní antikoncepci. Postoj k neabortivní antikoncepci jako takto zásadní nevnímám. Respektuji, když to někdo vidí jinak a považuji za užitečné si to vždy vyjasnit dopředu.
Společná modlitba s nekatolíky je pro mě nepřijatelná z principu. Není pravdivá – nemáme společnou víru. Snad by se dal nalézt jakýsi nejmenší společný jmenovatel, o němž mluvíte (Nejsvětější Trojice), ale to na skutečnosti samé nic nemění. A nemáme evidentně společnou ani morálku, např. pokud jde o neabortivní umělou antikoncepci. Katolická nauka je taková, že i neabortivní umělá antikoncepce přispívá ke zlu potratu tím, že odděluje plození od manželského aktu, a tím vytváří propotratovou mentalitu. O tom právě mluvil autor článku. – S podobou pochodu, jak ji popisuje Dr. Malý, bych souhlasila, ale nést v průvodu různé symboly je něco zcela jiného než se společně veřejně modlit a předstírat tak něco, co objektivně neexistuje. Mě to tedy na pochodu dost zaskočilo.
Milá paní Cekotová, jak mi prosím vysvětlíte Skutky apoštolů? Apoštolové (třeba sv. Pavel nebo sv. Barnabáš) chodili na „společné akce“ do židovských synagóg, i když jejich víra nebyla s vírou klasických návštěvníků synagog tak zcela totožná …
Podle nauky sv. Augustina bylo až do zničení Chrámu dovoleno účastnit se bohoslužeb Starého zákona – obřadní přikázání SZ byla na stejné úrovni s přikázáními NZ a každému bylo ponecháno na vůli, která bude plnit. Vizte Vřešťálovu Mravouku II,28.
Ovšem za účelem hlásání evangelia. Nic o starších bratrech ve víře , kteří se nemusí obrátit. Tehdy byli ještě pokřtění Židé nějaký čas připoutání k chrámu.
Vcelku mě zaráží Vaše jistota, s jakou napíšete „nemáme společnou víru“. Apoštol píše: „jedna víra, jeden křest,
jeden Bůh a Otec všech“ (Ef 4,5-6). Uvěřit a být pokřtěn může člověk nepochybně i mimo katolickou církev. Jasně to učí třeba Augustin, který přesvědčivě zastával platnost křtu těch, co byli pokřtěni u donatovců.
Donatisté se ovšem fakticky nerozcházeli v základech věrouky, ale pouze v náhledu na správný a přiměřený přístup k jednomu z největších hříchů, jaký může křesťan spáchat – odpadlictví, z čehož nakonec vyplynulo i faktické schisma. Přestože se spor nakonec dotknul i svátostí (donatisté zpochybňovali např. platnost svátostí udělených odpadlíky či platnost svátosti smíření minimálně v případech pardonujících odpadlictví bez patřičných trestů), nepochybně v základu skutečně měli stejnou víru a svátosti v jádru chápali stejně. To ve vztahu protestant – katolík rozhodně neplatí. Většina protestantů možná chápe podobně jako katolíci křest, i když i to je sporné. Ovšem v případě ostatních svátostí i chápání Církve jsou úplně jinde. A jestliže ve zmíněné posloupnosti „jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech“ evidentně neplatí první bod, jsou tím pádem zásadně zpochybněny i všechny ostatní. A protože pan Drápal je od katolicismu (tj. pravého křesťanství) mnohem dál než donatisté, těžko lze použít Augustinův odkaz na případ donatistů jako argument…
Předpokládám, že Dan Drápal zastává Apostolicum i Nicejsko-Cařihradské vyznání víry. Ano, budou tam eklesiologické rozdíly oproti porozumění katolickému. Ale to byly u donatistů taky. Přijde mi dosti opovážlivé takto zásadním způsobem hodnotit víru druhého člověka. (Nepopírám, že mezi protestanty jsou mnozí, co jsou křesťany jen podle jména. Ale upřímně řečeno, mezi katolíky též. Každopádně není přece možné to napsat takto obecně.)
Samozřejmě to tak lze napsat. Pokud je pan Drápal protestantem směru, ke kterému se hlásí, pak rozhodně tam jsou mnohonásobně větší a zásadnější rozdíly, než byly u donatistů, kteří se naví považovali za katolíky.
Já víru jiných lidí nehodnotím. Jen konstatuji, že moje víra je jiná než víra Dana Drápala a že se tudíž nemohu společně s ním – natož pak pod jeho vedením, což tak na tom Václaváku reálně probíhalo – pravdivě modlit.
Katolická církev za určitých podmínek (ne vždy) uznává platnost křtu v jiných křesťanských společenstvích, ale to je tak všechno. Jestliže vám, jak sám říkáte, vadí modlitba k Panně Marii a na přímluvu svatých, včetně toho, že máte problém se Svatováclavským chorálem, pak se tím právě potvrzuje to, že společná modlitba je možná jen na základě jakéhosi nejmenšího společného jmenovatele – toho, co nevadí nikomu. Pro mě to není pravdivé a nepravdivá modlitba je rouhání.
Souhlasím s tím, že naše jednání musí být pravdivé. Rozhodně by nemělo význam si na něco hrát. Nicméně mám za to, že společná modlitba (alespoň v některých případech) může být pravdivá. Vždyť jestliže katolická církev většinou uznává křest v jiných křesťanských společenstvích, tak také uznává, že dotyční jsou křesťané. (Byť třeba různě pomýlení.)
Ještě na vysvětlenou, co mi vadí na modlitbách ke svatým: Mně by ani nevadilo, kdyby to opravdu byly jen prosby o přímluvu. Jenže v praxi to je mnohdy nejen to. Podle mne se nejednou lidé obracejí ke svatým tak, jak se mohou obracet jen k Bohu. Svatí nejsou všemohoucí. Jen Bůh je všemohoucí.
Pane Horálku, pak ale nevím, co vám vadí na Svatováclavském chorálu, kde se zpívá „pros za nás Boha, Svatého Ducha, Kriste eleison“. A další prosby („nedej zahynouti“) jsou až pak, takže je zřejmé zahrnutí pod ty přímluvy.
Nevím, kde vidíte, že se katolíci „obracejí ke svatým tak, jak se mohou obracet jen k Bohu“. Když si projdete veškeré liturgické texty (mešní i breviářové), tak tam nic takového nenajdete. Podobně u mešních písní ze současného kancionálu. Týká se to i mariánských modliteb a písní. Navíc: katolík je vzdělán a má obvykle zažito, že prosba k svatým je vždy prosba o přímluvu, i když to snad není dostatečně zřetelně vysloveno (třeba označení P. Marie jako ochránkyně, pomocnice, panny mocné a pod.).
Pokud objevíte v katolických modlitbách výslovně to, co sám kritizujete, totiž že klidně to uveďte, budu první, kdo se k vám s kritikou připojí. A nebudu sám.
Odpovídám Vladimírovi: Na svatováclavském chorálu mi vadí zejména prosby jako „nedej zahynouti nám ni budoucím“, nebo „utěš smutné, zažeň vše zlé“. Adresátem těchto proseb je svatý Václav, nikoli Bůh (vždy je tam dovětek „svatý Václave“). A přesto svatý Václav tyto prosby nemůže vyslyšet, vyslyšet je může jen Bůh. A jestliže se lidé těmito prosbami obracejí na svatého Václava místo na Boha, není to v pořádku.
Kristus založil jen jednu církev , všeobecnou , katolickou. Novověké sekty nejsou církev.
Kristus založil jen jednu církev (všeobecnou, ecclesia catholica), římskokatolická církev (ecclesia catholica romana) ovšem s ní není totožná – je její podmnožinou.
Katolická a Kristova církev jsou totožné. Že je Kristova církev i mimo KC , je odsouzený blud.
Ad Šťastný lev: To záleží, jaké používáte názvosloví, je totiž dvojí a jeho směšováním vznikají omyly. To, které jste ráčil užíti Vy, označuje Církev, Kristem Pánem založenou na sv. Petrovi, prostě Církev katolická. Ta se dále dělí na podmnožiny: církev římskokatolická, řeckokatolická, chaldejskokatolická atd. Toto názvosloví pochází od císařovny Marie Theresie. Druhý způsob, který se užívá např. v kanonickém právu, označuje jako Církev římskokatolickou všechny katolíky podléhající římskému papeži, tedy totéž, co se v prvním názvosloví označuje jako Církev katolická. Ta se dále dělí na církev latinskou, řeckou, atd. Tohoto názvosloví užila např. schismatická carevna Kateřina Veliká, když po trojím dělení Polska slibovala na zemích, která zabralo Rusko, svobodu „římskokatolíkům obojího obřadu“, což samozřejmě nedodržela, zejména vůči „římskokatolíkům řeckého obřadu“. V této terminologii se nazývají všichni katolíci římskokatolíky proto, aby se odlišili od různých sektářů, kteří se nestydí nazývat katolíky, např. od sekty, která není ani stará ani katolická, a přesto se nazývá starokatolická…
Mohu, pane Horálku, malý osobní postřeh?
Vás – bohužel – ve vědomí „společné víry“ udržuje falešný katolicismus prezentovaný modernistickou sektou, vyúsťující ve falešný ekumenismus. Že Kristus založil jen jednu církev a tím i jedny křesťany, je holý biblický fakt. A že přikázal do této církve křtít, je taktéž jasný biblický fakt. A to je právě ta správná ekumena.
Bohužel – po padesát let jsou tato biblická fakta velmi intenzivně odsouvána mimo pozornost křesťanů s cílem rozmělnit vše, co je Kristem ustanoveno jako katolické.
Vám se vlastně mělo dostat poučení, místo kterého hlásá dnešní papež rovnost různých náboženství. Tím ovšem papež popírá vyznání víry (Credo), ve kterém je tato pasáž, opírající se o Boží Slovo: „Věřím v jednu svatou, apoštolskou církev, vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů…“ a tak se stal špatným zástupcem Krista na zemi.
Věřím, že jste rozumný člověk a že to pochopíte i z tohoto úhlu pohledu.
Já to shrnu bonmotem o čem je ten koncilní ekumenismus:
Ekumenismus je, že jdeme k nim, pan farář nám řekne, že nemáme mluvit o Bohorodičce a Nejsvětější svátosti oltářní a zpíváme ty jejich písničky. Pak přijdou oni k nám, a zase nemáme mluvit o Bohorodičce, NSO a zase zpíváme ty jejich písničky.
Já k nim nechodím a to ani když jsou CČE nebo Jednoty, ba ani k když jsou z KHS.
Máte naprosto jedinečný Boží dar jednoduchého vyjádření reality. 🙂
Nějak jste ještě zapomněl na FSSPX 🙂
Nebránil bych se té „širší“ akci, tzn. aby Pochod pro život nebyl pouze katolickou záležitostí, to ale nechápu tak, že by tam katolíci nesměli mít kříže, mariánské ikony a obrazy svatých. Je to jejich vlastní identita a jestli identitou protestantů jsou kříže bez korpusu a hesla vyzývající k obnově života v Kristu, nebránil bych jim nést je v průvodu, ať je zřejmé, že i oni boj o ochranu nenarozeného života podporují. Pochody pro život mohou být klidně „nadnáboženskou“ akcí, ovšem za předpokladu, že při nich bude potrat označen jasně jako vražda nebo zabití člověka, že bude požadován jeho úplný bezvýjimečný zákaz, že budou odsouzeny i ty prostředky umělé antikoncepce, které jsou abortivní a že tam nezazní slova tolerance vůči homosexuálním nebo smilným heterosexuálním svazkům. Myslím, že autor článku chtěl říci právě toto a proto s ním plně souhlasím a článku si cením.
lidi kteří nemají problém chodit na novus ordo a tradici se nebrání ničemu a máme zde původ falešného ekumenismu
A proto Vy určitě uspořádáte Pochod pro život s účastí pouze pravověrně tradičních. Za nenarozené už dopředu děkuji. 🙂
U NÁS SE JICH NARODILO DESET, A TŘI BYLI SAMOVOLNĚ POTRACENI, NEMÁM POTŘEBU SE NĚKAM NASTRKOVAT, SVŮJ KŘÍŽ SI NESU KAŽDÝ DEN, BOHU DÍKY ZA NĚJ
Musíte mít peněz jako želez. Kdyby byly všechny nadané, kolik by mělo střední a kolik vysokou školu? Kdo je bankovní úředník, prosím, ale kdo pracuje ve šroubárně, přivádí děti do bídy. Měly by životní úroveň svého pradědečka.
„Měly by životní úroveň svého pradědečka.“
I kdybyste měl pravdu, v čem je problém?
Vy to nechápete? Rozumím, že Vám jde především o věčnost, ale kašlat na hmotné zaopatření a uvést děti do bídy s odůvodněním, že „proti věčnosti je to úplně jedno“, a nechat je žít v nouzi bez možnosti vystudovat, takže budou úplně vespod společenského žebříčku, vystaveny (bez úspor atd.) první hmotné krizi v životě napospas, je bezcitné. Jak by se pak mohli dětem podívat do očí, kdyby se jim narodily všechny nadané, ale nemohly by studovat, naučit se jazyky, a šly by s inteligencí dostačující ke studiu práv, medicíny nebo jazyků prodávat do masny? Nehledě k tomu, že budou vystaveny šikaně.
Abych předešel argumentačním klamům: Prosím nepolarizovat černá -bílá a neuvádět opačný extrém jako jedinou alternativu.
To je naprosto falešné dilema. Znám rodinu s osmi dětmi, otec dělník, matka mnoho let doma. Všechny děti si vybraly a vystudovaly školu podle svého nadání a sklonů. Peněz mnoho nebylo, ale ona je to vždycky otázka priorit, víte? Na „životní úrovni pradědečka“ není absolutně nic špatného, pokud jde o to, že se zkrátka nejezdí na zahraniční dovolené a není třeba mít značkové oblečení. Život ve velké rodině skýtá zase jiné radosti.
P.S. Moje příbuzná slyšela před pár lety maličké děťátko prosit maminku o rohlík, tehdy stál tři koruny. A ta řekla, že na rohlíček nemáme, dostaneš chlebíček. Tak chudí lidé žijí v ČR. Dovedete si představit, jak by to vypadalo, kdyby jich tato maminka měla třikrát tolik? Nota bene teď, když je drahota?
Tak v takovém případě je to v pořádku. Zahraniční dovolené k důstojnému životu potřebné nejsou. Ale v zemi bez veřejného zdravotního pojištění, kde chudé dítě umře na zánět slepého střeva, když rodiče nevypláznou desetitisíce dolarů, jako jsou USA, bych měl pravdu já.
přečtěte si evangelium, vy zdravotní pojištění
Celá tahle záležitost je v zásadě velmi jednoduchá. Jediná potíž je v tom, že s „tečkou“ my nemůžeme nikdy najít společnou řeč, neboť jeho východiska jsou čistě materialistická. Tak si to shrňme: manželé mohou z VÁŽNÝCH důvodů usilovat, VÝHRADNĚ CÍRKVÍ POVOLENÝMI PROSTŘEDKY, o oddálení narození dalšího dítěte. Ani vážné důvody však neopravňují k užití jakékoli umělé antikoncepce, tím méně antikoncepce abortivní. Ta je vždy svou podstatou těžce hříšná. A už vůbec nemá nikdo právo z žádných důvodů zabít nenarozené dítě, tak jako nesmí zabít dítě po narození. V tomto světle jsou jakékoli diskuse o „životní úrovni pradědečka“ nebo o tom, jestli je rohlík lepší než chleba, naprosto irelevantní.
Já jsem proti potratům a antikoncepci, která k nim vede. Poté, co jsem viděl jejich fotografie, Němý výkřik a videa dětí z embryoskopu a 3D ultrazvuku, je prostě schvalovat nemohu. Copak rodiče nemohou být zdrženliví? A to, že nebudou mít na operaci slepého střeva, že budou v bytě mít tři metry čtvereční na osobu, že budou mít (v chudší zemi třeba, nebo v nezaměstnanosti) jídelníček na úrovni přídělového lístku J z roku 1944, je velmi vážný a legitimní důvod.
„Celá tahle záležitost je v zásadě velmi jednoduchá. Jediná potíž je v tom, že s „tečkou“ my nemůžeme nikdy najít společnou řeč, neboť jeho východiska jsou čistě materialistická.“ Není pravda, demagozi. Copak když uvidíte dítě, které se musí mýt ve studené vodě, protože na teplou mají jen jednou týdně, tak Vám ho nebude líto? Nebo lidi, kteří nemohou zaplatit dítěti, které se poranilo a přišlo o zuby, zubaře? Materialistické je, když někdo lpí na čokoládě, Mercedesu, vile s bazénem, drahém počítači nebo hromadí za takovými účely majetek. Pokud někdo ale žije v USA a chce možnost zaplatit dětem léčbu zánětu slepého střeva a má proto čtyři místo deseti, je to přirozené a není to zločinec. Stejně jako někdo, kdo chce pro děti vzdělání, které je v těchto zemích drahé.
„přečtěte si evangelium, vy zdravotní pojištění“ Pokud máte na mysli výrok o králi Šalamounovi a polním kvítí, asi jste nikdy neviděl lidi, které zlomená noha přivedla k exekuci a nevíte, co je to umírat na zánět pobřišnice po prasklém apendixu jako kardinál Galen, co zastavil program T4. Určitě to hodně bolelo. Hodně.
Copak tíživá bída vrhající do nejistoty není problém? Jestliže není, proč nežijete v Burkině Faso nebo Malawi? Tam můžete přistupovat ke svátostem a modlit se růženec stejně dobře, tak by mělo být všechno jedno.
Když umře chudé dítě na nemoc, kterou bylo lze snadno vyléčit, je to zaviněné zlo. Dokažte, že tomu tak není.
Ostatně, kdyby na hmotném dobru nezáleželo vůbec, nebyla by krádež nemravná, leda tak jako přejídání. To si nemyslíte. Takže hodně dětí má mít jen ten, kdo je může uživit na úrovni odpovídající standardům jeho země a neuvést je do strádání a společenského propadu spojeného se šikanou. Když je otec vrchní státní policejní rada a matka dědička pěti staroměstských domů, mohou jich mít třeba pětadvacet, je-li matka takové zdravotní konstituce, že ji to nepřivede předčasně do hrobu.
Navíc za peníze se dají sehnat věci, které nemají čistě mamonářskou povahu. Třeba hudební vzdělání je dnes velmi drahé.
Nespláchněte odpověď jednou větou, můj příspěvek nemá jednu část. Radši to zopakuji několikrát, abyste to nepřešli. Nespláchněte odpověď jednou větou, můj příspěvek nemá jednu část. Nespláchněte odpověď jednou větou, můj příspěvek nemá jednu část. Ale vy zase všechno sešmelcujete dohromady nějakým zjednodušením a vysmějete se mi.
Rodiče zdrženliví být mohou, ale nemusejí. Periodická zdrženlivost je dovolená metoda, jsou-li k ní dostatečně vážné důvody. Mezi ty jistě patří i chudoba – jenže ta je značně jiná v ČR než v Africe. Je zajímavé, že pro změnu církevní nauky o antikoncepci neplédují biskupové afričtí, nýbrž biskupové nejbohatších evropských zemí (připouštím, že ne všichni). Vzdělání je jistě velká hodnota, jako všechny jí podobné však nikoli absolutní. Zdůvodňovat omezování počtu dětí tím, že „hudební vzdělání je drahé“, je legrační. Člověk bez hudebního vzdělání může být věčně blaženým obyvatelem nebe zpívajícím chvalozpěvy Bohu, i když jeho rodiče neměli na hudebku. My věřící rodiče, přivádíme děti na tento svět jako budoucí nebešťany, a to je ten úhel pohledu, který jsem měla na mysli, když jsem psala, že každý z nís mluví jakoby jiným jazykem. To, že jste proti antikoncepci (předpokládám, že jste měl na mysli jen tu abortivní) a potratům, Vás samozřejmě šlechtí.
I neabortivní podporuje bezzávaznost a existuje empirická studie, že lidé, kteří začnou s pohl. životem jako náctiletí, se rozvádějí častěji a jsou více promiskuitní, než ti, co začnou v pětadvaceti. I empiricky je vidět následky. Kdybych měl takové rodiče, kteří by to přivedli k rozvodu, tak máte pravdu, že bych byl větší mrzák, než kdybych žil v chudobě a skončil v prasečáku a s minimálním důchodem.
Ad tečka 21.10 20:50: Tak to vás šlechtí ještě víc. Na přirozené úrovni nejste daleko od Božího království, řečeno slovy evangelia.
Proč bych mu měl být blíž? Jenom proto, že neschvaluji něco, co stihne druhou světovou za 21 (slovy dvacet jedna) měsíců a cca tři týdny? Většina lidí neví skoro nic o nenarozených dětech, tak jako já v době, kdy jsem schvaloval. Podobají se lidem, kteří souhlasí se střelbou na terč na skříni, a neví, že je někdo uvnitř. (Nemluvím o potratářích samých a vůdců propotr. hnutí.) Osvětim skoro nikdo neschvaluje, ani ateisté, protože o ní mnoho ví. Jsou proto blíže Vašemu náboženství? Kdyby katolíci pocházeli z planety, kde se lidé množí pučením jako nezmaři a puškvorec a neměli by tudíž napsáno v katechismu, co je nutno věřit o potratu, přišli by na naši planetu a viděli by potraty, možná by také schvalovali, protože by nevěděli, co je nenarozené dítě. A to je ten problém.
a když jdu do průvodu, tak na Boží Tělo a procesí
Za sebe mohu říci, že s ideou pochodu takto představeného zcela souhlasím. Dokonce si dovedu představit, že by se takového pochodu mohli dobře účastnit i ateisté.
Ateisté považují nenarozený život za shluk buněk a nechávají zcela na vůli ženy, jak s ním naloží. Nejsou nikomu zodpovědni za své činy, podle jejich mínění, a tedy nepřebírají za počatý život zodpovědnost, stačí navštívit jejich stránky a je jasné, že tudy cesta nevede.
Neměl jsem na mysli programové ateisty. Spíše lidi, kteří nejsou křesťany, ale uvědomují si hodnotu lidského života. Ale samozřejmě i zde záleží na organizátorech, u koho usoudí, že je možné s ním spolupracovat.
Opravdu myslíte, že je svět ateistů tak jednoduše jednotný, jak píšete? 🙂
Znám ateisty, kteří jsou „pro-life“.
Abych byl upřímný, mně osobně vadí pseudonáboženský charakter pochodů pro život. Když už, tak to má být procesí. Pokud je to manifestace, tak to má být manifestace. Vlastně nemám pochody a demonstrace rád jako takové (i když se jich účastním), jelikož se necítím dobře v mase lidí. Z toho důvodu jsem také nikdy nejezdil na metalové festivaly.
Milá paní, ateista nerovná se gestapák. Já bych dával za potrat doživotí. Je to vražda a můj ateismus mi nenařizuje vyznávat vraždění. Ke svému názoru jsem dospěl tak, že vidím, co se stane, když některým příslušníkům Homo sapiens sapiens, Linné 1758 není přiznáno lidství. Jindy Židé, podruhé nevolníci, potřetí dělníci, pak zas boháči, dnes nenarození. Zodpovědný za své činy jsem společnosti a každému člověku, jehož svým jednáním nějak ovlivním. To, že většina ateistů by se mnou nesouhlasila, je dnešní vada, tak jako nacismus, komunismus – v nacistickém Německu většina lidí taky nepovažovala židy za lidi. Ne proto, že byli ateisté, ale proto, že byli nacisté. Mimochodem, ať se přihlásí, kdo by dal trest těhotné ženě, která vezme těžkou velikou katolickou liturgickou nádobu plnou tzv. krve Páně na sebeobranu a obranu svého dítěte před útočníkem jako zbraň, přičemž se obsah vylije. Když si nárokujete plnost pravdy, musíte být schopni odpovědět i na takhle nepravděpodobný případ. (Ptám se proto, že znám vzdělaného katolíka, který by nechal zavraždit své děti, než by vyřkl jediné rouhání jakožto výkupné za ně.)
@Náhodný ateista
Máte dobré jméno – náhodný. Ateistkým PRAVIDLEM jsou ovšem genocidy, vyhlazování a budování tisíciletých strnulých říší (socialismus). Plyne to přímo z odmítnutí živého, transcendentního Boha.
A jen tak na okraj: v Německu rozpracovala antisemitismus už reformace – Luther, Hegel, … A vyplynulo to přímo z odmítnutí živého Boha. U reformace přesněji z příklonu k mimokřesťanským duchovním zdrojům.
Tedy není správné říct, že „v nacistickém Německu většina lidí taky nepovažovala židy za lidi. Ne proto, že byli ateisté, ale proto, že byli nacisté“. Je to právě naopak, odmítnutí živého Boha je ten základ.
To je tvrzení. Dejme tomu např. „Pes paní xy je zcela bílý.“ Dokázat to je něco jiného. Přineste ho a dokažte, že patří paní xy, resp. dokažte toho Boha. V kodexu kanonického práva máte psáno: „Každý je povinen dokazovat to, co tvrdí.“ Jak to, že se v případě Boha, tedy v tom základním, to neplatí? Jinak, položení života nic nedokládá. Lidé pokládali životy za Velké bratry nejrůznějšího druhu. A mimochodem, neodpověděl jste mi na můj scénář.
Mnohé pravdy katolické víry jsou zjevené a dokázat se z definice nedají. Sama existence Boží je však přístupná i přirozenému, vírou neosvícenému rozumu. Těm, kdo vládnou angličtinou, doporučuji knihu Edwarda Fesera Five Proofs of the Existence of God: https://www.ignatius.com/Five-Proofs-of-the-Existence-of-God-P857.aspx
Bůh Ježíš Kristus dokázal naprostou nezávislost na světu dějinným faktem zmrtvýchvstáním. Krom toho každý člověk může vytušit existenci Boží z danosti každé věci a z diference mezi jednotlivými věcmi může navíc vyvodit preexistenci diference jako takové v samém středu Boha. Pán Ježíš nám zde sdělil ještě něco navíc, lidským nazíráním nedosažitelné, a sice mystérium Trojjedinosti, naznačené již ve Starém zákoně.
Užíváte-li slovo „ateista“ ve svém jménu ve smyslu ateistické víry ve „vyhrnutí rukávů“ sám končíte v tom, co kritizujete, totiž u poukazu na „samozřejmost“. Tato samozřejmost je navíc do té míry samozřejmá, že je přímo zakázáno sledovat její skutečnou dějinnou podobu. To jsou v ruzných variacích právě ty genocidy, říše, aj.
Pokud by důkazy existence Boha byly pochopitelné mně, člověku nevzdělané mu ve filosofii, musel by jim po jejich přečtení okamžitě uvěřit každý filosof. Takže pravděpodobnost, že je pochopím, je menší, než že pochopím teorii relativity. Aspoň kdyby byly přístupné česky. Jaké jsou vlastně kromě evangelií a svědectví, která můžou bez problémů lhát a být padělána, důkazy zmrtvýchvstání?A neodpověděli jste mi na můj scénář. Mimochodem, v české republice určitě zkoumání působení Boha na dějiny a dokazování jeho existence není trestné.
Boha dokázat nelze, aspoň ne tak, aby to byl důkaz ve smyslu, jak jej chápeme nyní. Nedává ho ani Feser v odkazované knize – ta je zajímavá z historického hlediska, jak se snahy o důkaz existence Boha vyvíjely v čase, a přemýšlivého člověka (nechtě) přesvědčí o tom, že Boha prostě dokázat nelze. Buďme za to vděčni – kdyby byla Boží existence dokázána, ztratí víra v Boha jakýkoli smysl.
Feser uvádí ve své knize mj. i pět důkazů existence Boha podle Tomáše Akvinského. Sama katolická teologie je si vědoma jejich nedostatečnosti a proto nyní mluví nikoli o důkazech, ale o cestách.
@Náhodný ateista
„musel by jim po jejich přečtení okamžitě uvěřit každý filosof“
Naprostá většina dnešních filozofů (a teologů) o Kristu slyšela, ale odmítla Ho. Ve svém „musel“ navíc opomínáte existenci svobodné vůle.
Tělesné Zmrtvýchvstání Krista je dějinný fakt a dokazuje se stejně, jako třeba existence Karla IV. nebo bolševické revoluce.
Ad Felix Leo 4.1.: Nemáte pravdu. Feserovu knihu jste buď nečetl, nebo jen velice povrchně. Nejde v ní o žádný historický přehled, ale o shrnutí pěti důkazů Boží existence platných i dnes (jinak by tam těžko vyvracel námitky odpůrců argumentujících kvantovou mechanikou). Jde samozřejmě o důkazy filosofické, nikoli přírodovědné – pokud „důkazem ve smyslu, jak jej chápeme nyní“ myslíte tohle. A mimochodem hned první věta Feserovy knihy zní: „This is not a book about Saint Thomas Aquinas´ Five Ways“, takže o Tomášových pět cest tam skutečně nejde. Nejsem schopná zhustit do internetové diskuse argumenty, které Feserovi zabraly cca 200 stran, ale trvám na svém původním prohlášení, že Boží existenci lze s použitím pouze přirozeného rozumu filosoficky prokázat.
Felix Leo opět lze: Bůh, stvořitel a Pán, můľe být s jistotou poznán ze stvoření přirozeným světlem rozumu. (de fide)
Ad jl: „Tělesné Zmrtvýchvstání Krista je dějinný fakt a dokazuje se stejně, jako třeba existence Karla IV. nebo bolševické revoluce.“
Pro existenci Karla IV. či bolševické revoluce existuje spousta „přímých“ důkazů, Zmrtvýchvstání je otázkou víry, bez jakéhokoli „přímého“ důkazu. Jen tak mohu v Boha věřit a „nemusím věřit“ v Karla IV. či bolševickou revoluci.
@Felix Leo
„Pro existenci Karla IV. či bolševické revoluce existuje spousta „přímých“ důkazů, Zmrtvýchvstání je otázkou víry, bez jakéhokoli „přímého“ důkazu. Jen tak mohu v Boha věřit a „nemusím věřit“ v Karla IV. či bolševickou revoluci.“
Tohle mi nedává příliš smysl. Jak může údajná nepodloženost Zmrtvýchvstání souviset s možností víry v Boha a „přímá“ doloženost existence Karla IV. souviset s možností v Karla IV. „nevěřit“? Podle mě to jsou bezobsažné fráze.
Navíc Zmrtvýchvstání není otázkou víry, ale dějinným faktem vymezeným časově i geograficky. A jako takové se i dokazuje.
A pokud byste chtěl označit Zmrtvýchvstání za nedoložené, musel byste označit za lháře všechny přímé svědky, jejich korespondenci, svědectví a život (tj. i Nový zákon) označit dejme tomu za chorobnou kolektivní fantazii navíc rafinovaně oděnou hávem skutečnosti, časovou a místní koincidenci ustavení Církve a křesťanství (mmj. dobře ověřené cesty vedoucí do středu skutečnosti) za pouhou nahodilost, za nahodilost podobnou té nahodilosti s jakou se křesťanství objevilo zrovna v jedinném snad možném dějinném okamžiku, který umožnil globalizaci Kristovy radostné zvěsti, atd.
A pak byste stanul před dilematem, co se Starým zákonem. Ten by se buď označil za nevěrohodný, jak se to dnes činí, nebo byste musel říct, že třeba k jeho naplnění došlo – nepovšimnutě – jindy a jinde, popř. že se tak teprve stane…
Jako nepoměrně jednodušší se mi jeví třeba popřít existenci Shakespeara, je-li pro vás existence panovníků či revolucí jaksi více doložená, po němž jak známo nezůstal jediný rukopis…
Ad jl:
Žádní přímí („očití“) svědkové Zmrtvýchvstání nejsou – četl jste vůbec Bibli?
„Žádní přímí („očití“) svědkové Zmrtvýchvstání nejsou – četl jste vůbec Bibli?“
Ztrácíte půdu pod nohama.
Ad jl:
Všechna kanonická evangelia popisují „pouze“ výsledek Zmrtvýchvstání, nikoli jeho proces. Ten popisuje pouze evangelium Petrovo, které nebylo kanonizováno.
@Felix Leo
Problém je právě v tom, že jste obrátil pozornost k „procesu“. Křesťanství není hodina povrchně školometské biblistiky.
Ad Felix Leo:
1) „Boha dokázat nelze…“
Pak ovšem jste v příkrém rozporu s dogmatickou definicí I. vatikánského koncilu, který v kánonu II,1 říká doslovně: „Kdokoliv by řekl, že Boha jediného a pravého, Stvořitele a Pána našeho, nelze skrze věci stvořené přirozeným světlem rozumu lidského najisto poznati, proklet buď!“ Jasná slova, která nepotřebují komentář, pro katolíka závazná!!! Nota bene sv. Pavel píše: „Vždyť neviditelné Boží vlastnosti lze od stvoření světa viděti a poznati ze stvořených věcí – a to i jeho věčnou moc a jeho Božství – takže nemají (tj. pohané) omluvy…“ (Řím 1,20).
2) Zmrtvýchvstání je otázkou víry bez jakéhokoliv přímého důkazu…. žádní přímí (očití) svědkové nejsou…
Jak to, že očití svědkové nejsou? Byla tu existence prázdného hrobu nezpochybněná ani největšími odpůrci Krista, bylo tu zjevení vzkříšeného Pána nejen ženám a apoštolům, ale stovkám lidí (sv. Pavel v 15. kap. listu Kor píše o více než 500 bratřích). Co víc ještě chcete? A očití svědkové samotného Zmrtvýchvstání? Strážní, kteří padli jako mrtví při zjevení anděla, slova andělova k ženám, které přišly ke hrobu, že Ježíš ukřižovaný vstal z mrtvých. To Vám nestačí? Pak bychom mohli zpochybnit jako reálný fakt i mnoho sebevražd, u nichž také nikdo další nebyl, ale je zde mrtvé tělo, unikající plyn, který si dotyčný pustil atd. V případě Kristova vzkříšení máme tady prázdný hrob, svědectví žen, jimž anděl tuto zprávu sdělil, a zjevení samotného Pána řadě lidí.
Ad Dr. Radomír Malý:
(Subjektivní) poznání přece není (objektivní) důkaz! Neklaďte Pavlovi ani I. VK „do úst“, co neřekli.
Jakkoli jako katolík ve Zmrtvýchvstání věřím, nemohu jako exaktní intelektuál „proces“ Zmrtvýchvstání považovat za „očividně“ a zejména nezávisle prokázaný.
Vy si asi myslíte, že ta organizace a její stránky zastupují všechny ateisty tak jako papežský okružní list všechny katolíky, že ateismus je nějaká organizace a pevná, konzistentní uniformní nauka.
„Nejsou nikomu zodpovědni za své činy, podle jejich mínění“
Nenapadlo Vás, že může existovat zodpovědnost vůči někomu jinému než Bohu, třeba vůči rodičům, těm, které musím živit, kterým něco slíbím nebo vůbec těm, jejichž život může být mým ovlivněn? Většinu lidí, které znám, by ani ve snu nenapadlo, že nejsou nikomu zodpovědní.
„Katolická nauka je taková, že i neabortivní umělá antikoncepce přispívá ke zlu potratu tím, že odděluje plození od manželského aktu, a tím vytváří propotratovou mentalitu.“
To by asi chtělo nějaký zdroj. Docela by mě překvapilo, kdyby to takto bylo spojené v něčem, co lze označit za zdroj katolické nauky. Zvlášť, když se jinde řekne, že i ta PPR je vlastně běžně nedovolená, tedy lze logicky očekávat, že mimo nějaké ty výjimečné případy dovoleného použití vlastně také vytváří propotratovou mentalitu — což sice máte pravdu, že článek to zřejmě výslovně netvrdí, zdá se ale, že to nakonec tvrdíte Vy sama.
HV 17: „Lidé správně smýšlející se budou moci ještě lépe přesvědčit o pravdivosti nauky církve
v této věci, obrátí-li svoji pozornost k následkům plynoucím z umělých metod kontroly porodnosti
a z pohnutek pro jejich užívání. Ať především uváží, jak široká a snadná cesta by se tím otevřela
manželské nevěře a všeobecnému úpadku mravnosti. Není třeba mnoho zkušeností, abychom poznali
lidskou slabost a abychom si uvědomili, že lidé – zejména mladí, kteří tak snadno podléhají
smyslné žádostivosti – potřebují povzbuzení k zachovávání mravního zákona. Proto se jim nemají
dávat snadné prostředky k jeho porušování. Je třeba se obávat, že muži zvyklí na antikoncepční
praktiky ztratí úctu k ženám. Přestanou se starat o jejich tělesnou a psychickou rovnováhu. Budou
je považovat za pouhé nástroje pro uspokojení své smyslné žádostivosti a nikoli už za družky, se
kterými mají jednat s uctivostí a láskou… Nechceme-li tedy poslání předávat lidský život vystavit lidské libovůli, musíme nutně uznat, že
existují určité hranice lidského práva vládnout nad vlastním tělem a jeho funkcemi, které není dovoleno
překročit.“ – Řeč je o umělých metodách kontroly porodnosti obecně. Ztráta úcty k ženám, uspokojování smyslné žádostivosti, všeobecný úpadek mravnosti jsou vesměs součásti toho, čemu se říká „propotratová mentalita“.
Neřekla jsem, že PPR je „běžně nedovolené“. Řekla jsem, že se nemá stávat „katolickou antikoncepcí“ a že za určitých okolností nedovolené být může. „Z pádných důvodů mohou manželé schtít zrození svých dětí oddálit. Musí si však ověřit, zda jejich přání není plodem sobectví a zda je v souladu se správnou velkodušností odpovědného rodičovství“ – KKC 2368. Katechismus mluví o „pádných důvodech“ a o tom, že si své pohnutky manželé „musejí ověřit“.
Paní Cekotová, Vy , pokud je mně známo, máte 3 už velké děti. Můžete poradit dalším manželům jak to děláte, abyste nechtěně neotěhotněla?
V ČR existuje dnes už celkem dost organizací, které toto poradenství poskytují, namátkou CENAP, Liga pár páru, diecézní Centra pro rodinu.
Citovaná pasáž ale nedeklaruje žádnou souvislost s potraty, tu přidává až Vaše interpretace. Kdyby chtěl „naukodárce“ říct, že „neabortivní umělá antikoncepce přispívá ke zlu potratu“, jistě by takové závažné tvrzení vyslovil zcela explicitně, to bylo přece ještě dávno před Františkem a jeho dvoj- a víceznačnými formulacemi (byť tedy autor citované encykliky je na těchto stránkách označován za obdobného škůdce Církve).
Jiná věc je, že vše citované může stejně tak dobře platit i pro PPR, když je její spolehlivost dnes (nevím, jestli tomu tak bylo, resp. jestli to bylo známo i v době vzniku encykliky, dost možná nikoli) stejná, ne-li lepší [https://www.lpp.cz/spolehlivost/] než „standardní“ antikoncepční metody. Takovou logikou by pak i PPR přispívala ke zlu potratu, takže buď by nedávalo smysl to tvrzení, nebo ta argumentace. PPR se nemusí „stávat“ katolickou antikoncepcí, když jí dávno je, jinak by např. těžko koho napadlo měřit nějaký Pearlův index, porovnávat výsledek s antikoncepčními metodami a zdůrazňovat, že PPR vychází nejlépe.
Jaké důvody jsou „pádné“ (v původním překladu HV „vážné“), aby z toho vyšlo, že nastávají běžně? Čekal bych, že takto onálepkované důvody budou nastávat výjimečně, a ne běžně — takže by pak platilo, že PPR je běžně nedovolená.
Kratičká poznámka. Ve věcech přirozeného zákona (čímž je zajisté otázka nenarozeného života), mohou katolíci spolupracovat nejen s evangelíky ale i s lidmi bez křesťanského vyznání.
—
To platí i pro Pochod pro život.
A jestli se během průvodu někdo modlí tak nebo tak – je to jeho věc a věc (vzájemné) tolerance vůči jednotlivým skupinám.) Nevím, jak to chodí v USA, ale zde by u nás neměl být problém. Buďme rádi nejen za otce biskupy, ale i (nejen) např. za Dana Drápala…:)
Jinak se k článku nevyjadřuji.
Pax
Jan
Ideální by pak možná bylo spojit PPŽ s Gay pride. Každý si bude vyjadřovat a propagovat svoji víru a ideologii, bude více lidí, větší mediální dopad a pomůže to dobré věci, ne?
“ A stojí za zmínku, že mezi řečníky není ani jeden katolický biskup.“
A kdyby tam byl tak by tu bylo napsáno že se s těmi buňkami spojil a že je sám tou nejhorší z nich……
Jak tak čtu článek a diskusi, vyplývají z pro-life pochodů dva cíle:
Spása duše nenarozených dětí a nepoužívání „umělé“ antikoncepce.
V prvním případě nemají katolíci ovšem jasno – někteří jsou vyznavači limbu a setrvávání duše v „přirozeném štěstí“, jiní říkají, že osud těchto dětí zná pouze Bůh a ten, jak známo, je nekonečně dobrotivý. Nevím tedy, oč zde katolíci usilují.
Pokud u druhého problému jsou věřící přesvědčeni, že antikoncepce je hřích, nechť ji tedy nepoužívají, není znám zákon, který by ji v této republice nařizoval. Znova, o co se zde usiluje?
Usiluje se tady o život. Dočasný, věčný a pro všechny.
No, ano, to usiluje veškerý život o sebezachování. Tedy i vy nebo já. Každý po svém. Jenomže proč usilujete navíc o vznik života, který okolí nechce – nebojíte se, že tomuto životu vybojujete nesnesitelné utrpení? Není lepší usilovat o vznik života v lásce a porozumění? Vždyť podle křesťanské nauky i Stvořitel vybaví živé tvory potenciálem dát život svému potomstvu v počtu, který pak sám vyselektuje na pouhý zlomek jejich možností. Nerušíte vy sami Jeho záměry? Jste si jisti?
Pánem a dárcem života nejsme my ale Duch Svatý. Proto můžeme usilovat jen o to aby byl dar boží zachován. Nic víc a nic méně. Když chceme v životě dosáhnout něčeho co nás naplňuje a co nám dělá radost tak vždycky musíme něco obětovat a trpět. Musíme třeba léta dřít ve škole nebo trénovat na mistrovství světa. Nebo jen chodit do práce. Takový sportovec si musí odepřít spoustu radovánek aby podal potřebný výkon. Život vrcholového sportovce nebo modelky by byl pro většinu lidí nesnesitelný a v něčem se i podobá životu mnicha nebo jeptišky. Přitom jde o tak málo jako je olympijská medaile nebo pár let slávy a peněz. Pán Ježíš Kristus za nás trpěl na kříži a umožňuje nám abychom ho následovali. Pro sebe i pro druhé. Za to mu vzdáváme díky a snažíme se svoje životní útrapy a postižení přijímat s vděčností a radostí. Nebo si alespoň říkáme že věčný život ve společenství s Bohem a vítěznou církví za trochu utrpení stojí. Když se na to díváme takhle tak žádné utrpení není nesnesitelné. Břemeno netíží a jho netlačí. Žádný člověk na světě o sobě nemůže říct že ho nikdo nechce a nemiluje. Že se za něho nikdo nemodlí. Jen si to často neuvědomujeme.
Ne, ne, ne, ne, ano.
Jste si jistý, že jste na světě proti své vůli a že Vás tím pádem rodiče neměli chtít…?
K Václavovi: Je-li pánem života Duch Svatý, jaký smysl podle vás má mu odporovat nebo pomáhat – neučiní, co uzná za vhodné bez ohledu na vás? Proč se snažíte v životě dosáhnout něčeho co vám dělá radost, když věci dobré i věci zlé přijímáte stejně – s radostí a vděčností? Jak poznáte utrpení, když vše je radostné a žádné břemeno a jho vás netlačí? Trpěl-li Ježíš Nazaretský na kříži, kdo na něho ten trest uvalil a za co? Nebyl nad jeho životem pánem Duch Svatý?
K Berchmansovi:Vy se nebojíte, že vaším přičiněním dáte vznik životu, který by jinak nevznikl a jehož perspektiva je otřesná – například jste-li nositelem třeba Huntingtonovy choroby nebo příjice? Dále se domníváte, že dát život svému potomkovi bez lásky a porozumění je správné? Je podle vás správné ponechat tyto otázky Bohu a sám se chovat třeba jako králíci? A tím jste si jistý?
K Tomášovi:Nejsem si jistý tím, o čem přemýšleli mí rodiče, když jsem nebyl na světě. Ale protože mě přijali na svět tak, jak se domýšlím,s veškerou péčí, které byli schopni – prožil jsem šťastné dětství. Podobně můj bratr. Mí rodiče používali antikoncepci a nebyli věřící. Nejsem si vědom nějakého poškození. Vzhledem k sociální situaci mých rodičů po druhé světové válce by, jak odhaduji, byla situace jiná, kdyby měli dětí třeba dvanáct.
Špatná sociální situace neospravedlňuje vraždy nenarozených dětí. Stejně tak neospravedlňuje antikoncepci namířenou proti daru života. Pokud na věc nahlížíte tak, že jste VY nebyl poškozen, je to příliš úzkoprsé, ba sobecké pojetí života.
Život je vyšší hodnotou než jakékoli jiné z tělesných dober (vyšší hodnotu má pouze život věčný) – než zdraví nebo šťastné dětství.
A ani člověka trpícího nějakou nemocí nebo člověka, který měl nešťastné dětství, nemáme právo zabít. Ani „předem“ při potratu, ani dodatečně.
A ano, jsem si tím naprosto jistý.
Proč bych měl být na světě proti své vůli ?
Souhlasím s p. Čejkou, že buď je vhodná demonstrace nebo náboženské setkání.
Do nedávna byl ale Pochod pro život vždy jen to druhé; modlil se růženec, nosili se kříže… byl to prostě pietní akt za potracené děti.
Nyní to je spíše oslava života, takové radostné spolčo. Je jasné, že to táhne více, a pro osvětu ostatních možná lepší volba. Ale s vírou to nemá společného nic.
Možná by bylo vhodné uspořádat čas od času obojí. S ohledem na to kdo se akce zúčastní. Jestli jen katolíci (nebo možná úzce vyhraněná katolická skupina lidí) nebo jestli je na akci zván každý člověk dobré vůle. Včetně spravedlivých ateistů a jinověrců kterým jde „jenom“ o ty děti.
Je těžké pochopit, jak někdo může doufat, že náboženství je lékem na problémy, kterým svět čelí. Lidé si kvůli rozdílným náboženským názorům šli po krku v průběhu celých dějin, smutný příběh pokračuje dnes v Severním Irsku, na Balkáně, na Středním východě, v Súdánu a v Indii. Ale ani náboženské boje nejsou tak hrozné jako vynucená náboženská uniformita. Ze všech elit, které by nás mohly utiskovat, je nejnebezpečnější ta pod náboženskými prapory. Její moc je větší, protože hrozí potrestáním nejenom v tomto světě, ale i v příštím, a její vliv je mnohem dotěrnější proto, že zasahuje do věcí, které by měly být otázkou osobní volby, jako jsou sexuální praktiky a rodinný život, Dnes můžeme získat představu o tom, jak vypadají utopie založené na náboženské uniformitě, na příkladech zemí jako jsou Írán,Saúdská Arábie a Afghánistán, ve kterých jsou výrazně omezena ženská práva a ve kterých se dětem káže svatá válka.
Nábožensky založení čtenáři mohou namítnout, že zlo v těchto případech pochází z překroucení náboženství, a ne z jeho podstaty.Ale náboženské války a pronásledování byly ve středu náboženského života po celou historii. Co se změnilo, že je dnes někteří lidé v různých částech světa považují pouze za projev překrouceného výkladu své víry? Došlo k nějakému novému nadpřirozenému zjevu nebo objevu nějakých ztracených rukopisů, které by vnesly do náboženských doktrín nové světlo? Nic takového, ale od osvícenství se šířila racionalita a humanismus, které ovlivňovaly náboženské smýšlení a vedly k postupnému šíření náboženské tolerance. Nebylo to náboženství, co zdokonalilo naše morální cítění, ale čistě sekulární zdokonalení našich morálních hodnot zlepšilo také tu a tam způsob používání víry. Lidé by měli věřit nebo nevěřit podle toho, zda je oslovuje nějaké náboženské učení, ale ne kvůli iluzi, že víra zlepšuje morální úroveň společnosti.
(Steven Weinberg: „Facing Up“ – Vyd. Harward University Press, Cambridge 2001; česky „Tváří v tvář“ – vyd. Aurora 2004)
Ad „Nábožensky založení čtenáři mohou namítnout, že zlo v těchto případech pochází z překroucení náboženství, a ne z jeho podstaty.“ Ve skutečnosti zlo v tomto případě pochází přímo z podstaty falešného a zlého náboženství…
Další skutečností je, že náboženství je základem a tvůrcem civilizace – Západ se hroutí právě protože se odsekl od křesťanství, svého hlavního kořene, bez něhož by jeho civilizace nikdy nevznikla…
Není pravda, že „Nebylo to náboženství, co zdokonalilo naše morální cítění, ale čistě sekulární zdokonalení našich morálních hodnot zlepšilo také tu a tam způsob používání víry.“ – naopak, náboženství ho zdokonalilo, proto teď tak zoufale upadá směrem zpět do starověku…
Osvícenství znamenalo takovou toleranci, že za to zaplatily statisíce francouzských katolíků životem jen proto, že byl katolíky. Náboženství, tedy konkrétně katolické, že neznamenalo změnu morálních hodnot? To vážně nechcete vidět tu radikální změnu v pohledu na člověka poté, co do marasmu Římské říše přichází Kristova nauka? A náboženské války, do nichž se zabaluje kdejaký spor, v němž náboženství hrálo jen zástupnou úlohu?
Štejfa, tento lignit, možná dokonce uhelný kal, se vyskytuje na osacr. To je dostatečným varováním před diskusí s ním.
Které je to správné náboženství mezi těmi falešnými a zlými?(Jenom křesťanství má nejméně devět hlavních proudů, které se dál štěpí na nespočet skupin.) Vrátíme-li se ke hnutí Pro-life, tak I. Pospíšil označuje katolickou církev za základního stoupence zásad tohoto hnutí aby vzápětí konstatoval,že z toho vychází česká církev tristně.Tedy, že podpora tohoto hnutí je bídná. Však také statistiky veřejného mínění hovoří, že pro zákaz potratů je cca 1% obyvatelstva ČR.Samy špičky křesťanských církví a křesťanských politických stran se chovají vlažně, neutrálně či dokonce odmítavě. Zda-li křesťanské církve přispěly ke zdokonalení morálních hodnot lidstva je velmi problematické a těžko dokazatelné na pozadí christianisace Indiánů, čarodějnických procesů, antisemitismu, třicetileté války, atd. Zajímavé je, že rostoucí blahobyt lidí tzv. Západu je provázen už několik staletí ústupem vlivu církví, růstem sekularisace a demokratických režimů. Je komická věta: „…naopak, náboženství ho zdokonalilo, proto teď tak zoufale upadá směrem zpět do starověku…“ Co upadá do starověku – náboženství či naše morální hodnoty? Trochu argumentů do toho tvrzení by také neškodilo.Například teokracie jako taková se už na světě nevyskytuje. Nejblíže k ní mají islámské státy a o to asi rozumný člověk včetně křesťanů neusiluje. Státní náboženství v Evropě je už jen ve Spojeném království, Norsku a Švédsku, kde však hlavou církve je panovník.
Jak by bylo dobré to změnit?
Jinak – k diskusi vás nenutí nic, než vaše pochybnosti.
Do starověku upadají pochopitelně naše morální hodnoty…
k diskusi vás nenutí nic, než vaše pochybnosti
JINAK BY JSTE SEM NELEZL
Christianizování indiánů a tím mj. i zastavení lidských obětí určitě znamenalo úpadek morálky tamních lidí, antisemitismus, je ho vidíme dnes, je úplně něčím jiným v takovém středověku, který rasy neznal, mimochodem o rasové předpojatosti samotných Židů by se dalo taky debatovat, kdyby něco takového nebylo a priori bráno jako antisemitismus. Témat tam máte víc, která jste jen nakousl, zaútočil a šel od toho. Připadá mi to jako klasické povědomí dnešních lidí o Církvi či náboženství, jak je jim ze všech stran předkládáno /viz strašák čar. procesů či inkvizice/- to není nic proti Vám, jen mi to přijde jako zbytečná debata, když je někdo takto přesvědčen tak,že ani argumenty podložené fakty nepomáhají.
K Teofilovi:
Cogito ergo sum. Na tom je založeno veškeré novověké myšlení.
Tak nežvaňte, myslete konečně.
Takže přemýšlejme: Společnost nebude regulovat početí. Průměrný počet dětí na ženu vzroste z cca 1,5 na cca 6(?). V Evropě během dvou generací vzroste počet obyvatel na cca 6 mld lidí. Životní úroveň včetně mediciny poklesne do hladomoru a bídy. Každé matce pak z deseti porozených dětí 6 až 7 zemře. Bude třeba zakládat instituce, třeba kláštery, kde budou přežívat bezprizorné děti. krajinou půjdou epidemie; největší byznys bude andělíčkářství a prezervativy … Druhá možnost je, že společnost pak zvolí násilnou regulaci počtu dětí zákonem nebo sterilizací – viz Čína či Indie.
Co proti tomu nabízíte?
Především opravdu přemýšlet, pak se člověk vyhne podobným faux pas na vlastní účet.
To, že z nás nebude společnost vrahů vlastních dětí.
Pane Štejfo, co se Vám stalo, že z nouze volíte katolický portál, když evidentně katolíkem nejste? Tady vrahy dětí nenajdete a ty Vaše směšné počty by vedle počtů pana Bati absolutně neobstály.
Pane Štejfa – jsem z Vašeho textu velmi překvapen! Jako jeden z mála totiž veřejně a naplno přiznáváte, že EU si osobuje právo regulovat porodnost svých obyvatel – a to jsme tedy na úrovni např. Číny. Vám nevadí, že jste otrokem příkazů EU a ještě je horlivě hlásáte?
A mimochodem – většina na svou dobu „vyspělých“ civilizací padla tím, že navýšila životní úroveň na základní vyžadovanou cennost – a to i na úkor přirozeného demografického růstu. Od civilizací starověké Indie a Číny přes egyptské dynastie, římskou říši atd. Doufám, že Vaše texty nepíšete jako dobře počítající muslim, který ví, že Evropa vymírá a muslimské ženy ji mohou zalidnit …
Proti absurdním smyšlenkám není co nabízet. Na rozdíl od Ignáce vím, že s atheistickou svoločí nemá smysl diskutovat, je třeba ji potírat.
Pánové, trochu více argumentů, nikoliv nenávist. mimochodem EU nereguluje porodnost, je na každém kolik má dětí. Pouze vy a vám podobní chcete zákony, aby tato svoboda zmizela, pak jsou takové prapodivné režimy, které to řeší dalšími obludnými zákony (jak jsem zmínil). Je zajímavé, že mě považujete za poškozeného, diskutuji-li na tomto webu. Dále je zajímavé, že se tu nějak vypařil jeden můj komentář – ten poslední; asi ho Duch svatý neschválil. Nu což, mám kliku, že mi hranici postavit nemůžete.
Co přesně je obludného na zákonu, který zakazuje matce nechat zavraždit své dítě?
Svoboda zabít nenarozené dítě aneb podle Vás projev nejvyšší morálky.
A jaképak argumenty byste si tak představoval – třeba ty podobné Vašim číslům typu 1 % lidí je proti potratům?
A nenávist? To musí být každý odmítavý komentář nenávistný?
Zmiňoval jsem obludné zákony v Číně a Indii, kde byly trestány rodiče za překročení povoleného počtu dětí, či muži sterilizováni už za pouhý přestupek. To vše s cílem dostat pod kontrolu státu nezvladatelné rozmnožování obyvatelstva. To je podle mne jedna z možných konsekvencí zakázat použití antikoncepce.Společnost lidí například v EU se řídí při regulaci porodnost svou svobodou rozhodnout se kdy a kolik dětí bude mít ta či ona matka. Překážkou je podle mne pouze příroda – ve vašem podání Stvořitel.
Nevím jak asi představujete zákony o zákazu antikoncepce či potratů. Tedy na výzvu pana Antracita se snažím přemýšlet – tedy pochybovat o vašich záměrech a jak správně říkáte, nemusí každý odmítavý komentář být nenávistný. Ovšem vychází mi, že vaše nápady povedou k zbídačení společnosti, zotročení žen a úřední zasahování do těch nejintimnějších oblastí života. Vybují pokrytectví, špehování a udavačství.
Byl jsem nazván „ateistickou svoločí“ nějakým panem Antracitem, dobrá, můžeme se shodnout, že je to jeho obvyklý projev lásky k bližnímu.
K potratům vůbec: základní otázkou je podle mne časový bod, kdy je oplodněné vajíčko nutno považovat za lidskou bytost se všemi právy. Například vaše konkurence judaismus tvrdí, že za 40 dní, protestanté po blíže neurčené době, islámismus po 120 dnech, pravoslaví takovou lhůtu nemá. Naše zákonodárství mluví o 12. týdnu, t.j. 84 dní. Jak je vidno, lidské názory i náboženství se velmi liší. Kde berete jistotu, že váš výklad „potrat=vražda“ je správný? Znova říkám, většina lidí na světě si myslí něco jiného. Musíte mít tedy argumenty mimo Písmo, buď vědecké, nebo musíte použít násilí. Ale to se vám jistě příčí. Mně také.
Doufám, že tento komentář nebude znova smazán.
Z vědeckého hlediska není žádných pochyb o tom, že už zygota je nový člověk. A tedy je její úmyslná likvidace vraždou.
Pan Štejfa má svoje diskuze u ateistů, kde si Tomáše Halíka plete s katolíky. Ať si laskavě jde, odkud přišel. Kdo je tu na něho zvědavý? Já ne.
Tomáš Halík je katolický kněz a farářem akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze a prezidentem České křesťanské akademie. V červnu roku 2008 mu papež Benedikt XVI. udělil čestný titul monsignore – prelát Jeho Svatosti.Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Hal%C3%ADk
Bohužel se chová jako buddhista, takže titul „katolický kněz“ dávno ztratil a co o něm píše KHS, není směrodatné. Ale o tomto najdete diskuzi na jiném místě DaH. Byla velmi bouřlivá.
Omyl, zygota je buňka. Člověk je jistě víc než jedna buňka. Dokonce podle vaší nauky byl stvořen k obrazu Božímu. A vyznačuje se rozumem, svědomím, svobodou a odpovědností. To také buňka nemůže. Musíte tedy stanovit jiný bod, od kdy budete zárodek za člověka považovat. Jak jsem naznačil, různá náboženství, i křesťanská, na to mají různé názory. Váš názor vám nechci vyvracet, jen ho považuji za menšinový a prakticky vedoucí k špatným následkům.
Ostatně postoj lidstva k potratům viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Interrupce
A znova – jenom dokola něco tvrdíte, žádné argumenty.
Logika je naprosto jednoduchá.
Objevíte-li na listě kedlubny oplozené vajíčko běláska zelného a zničíte ho, jeden bělásek zelný už nikdy nespatří svět. Rozmáčknete-li opodál krmící se housenku, totéž. Rozmáčknete-li jeho kuklu, to samé. A konečně – dáte-li ránu přímo běláskovi plácačkou – zabil jste motýla. Ve všech případech šlo o jeden konkrétní biologický druh běláska zelného – časně ranou fázi vajíčka, pokročilejší fázi housenky, ještě více pokročilou fázi kukly a pak samotného motýla.
A totéž platí o člověku.
Objev genetiky v 50. letech min. století toto všechno naprosto potvrzuje. Zygota – oplozené vajíčko obsahuje veškerou genetickou výbavu nového jedince – jednoznačně je určeno pohlaví a veškeré další fyziologické funkce i vlastnosti jedince. Stanovení hranice začátku života lidskými zákony je jen eufemismem pro zdůvodnění zabití nevyhovujících jedinců v rané fázi jejich vývoje. Tečka.
Logika je jasná až do věty “ Stanovení hranice začátku života lidskými zákony je jen eufemismem pro zdůvodnění zabití nevyhovujících jedinců v rané fázi jejich vývoje.“ To je tvrzení nelogické. Lidské zákony v ČR (například) umožňují – jak bylo již řečeno – potrat v nějaké době po oplodnění vajíčka spermiemi a to z různých důvodů. A tato smutná událost těmito ustanoveními není nijak zlehčována či přikrašlována.
Mimochodem v roce 2013 byla situace tato:Stejně jako v předchozím roce, i v roce 2013 došlo k nepatrnému snížení absolutního počtu potratů, z 37 734 v roce 2012 na 37 687 v roce 2013. Počet samovolných potratů se zvýšil o 192 případů na 13 708 potratů. Uměle bylo v roce 2013 přerušeno 22 714 těhotenství, z toho 4 350 ze zdravotních důvodů. Miniinterrupce představovaly 72,4 % všech uměle ukončených těhotenství. V roce 2013 je podstupovaly zejména ženy svobodné, ženy se středoškolským vzděláním a ženy se dvěma dětmi. Cizinky se na celkovém počtu potratů podílely 5,8 %, celkem bylo evidováno 2 171 potratů cizinek. Viz http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/potraty
Pokud bych zahovořil jedovatou slinou, celá jedna třetina potratů v ČR padla na vrub Stvořitele.
Jinak více než polovina žen užívá pravidelně antikoncepci.
Jak chcete regulovat porodnost po jejím zákazu? A kam budete odkládat nechtěné děti?
Postoj lidí ovlivňují mediální masáží ti, co mají zištný zájem na tom, aby jimi řízené koncerny produkující antikoncepci či pornoprůmysl vydělaly co nejvíce. Dávno již nevěřím žádným průzkumům, vždyť sám musíte často vidět, že hlavně ty politické bývají na čísi objednávku.
Lidé jsou ovlivňováni skrze názory odborníků a vědců, o nich běžný občan nikdy předtím neslyšel, ale odteď bere jejich odborné pohledy jako závazné, přičemž se dává prostor jen těm, kteří mají požadovaný odborný názor, skrze hlášek o tom, jak jsem dnes dávno pryč od časů, které byly jen tmářstvím a zaostalostí, nabývají lidé dojmu, že být in, být moderním člověkem znamená dávat průchod všem svým libůstkám.
Jistěže se muselo nejprve „vědecky“ dokázat, že člověk je člověkem až od jistého týdne těhotenství, jinak by se morální povědomí lidí neuchlácholilo. Člověk rád uvěří, že nic špatného nedělá, když nechá roztrhat plod, který vlastně není člověkem.
Zkuste si přečíst knihu Gabriele Kuby, která se v tomto prostředí dříve pohybovala, takže ví, jak to funguje.
Takže člověk, který je např. v bezvědomí, spí, trpí nějakou chorobou, která mu zabraňuje používat rozum, svědomí, svobodu a zodpovědnost, je jen shluk buněk a je dovoleno ho zabít?
Jistě, to je závěr, k němuž to logicky vede – tedy s výjimkou těch spících. Ale naprosto vážně míněné návrhy na zabíjení postižených dětí se už objevily, a to ne v Hitlerově Německu, ale v seriózním českém vědeckém časopisu. http://www.novinky.cz/domaci/339816-lekari-maji-mit-pravo-postizene-deti-zabit-hned-po-porodu-sokoval-cesky-vedec.html To je logika lidí argumentujících tzv. „kvalitou života“. Potrat byl první, pak euthanasie dobrovolná. Ta nedobrovolná je jen logický další krok. Posvátný je buď každý lidský život, nebo žádný.
To víte, co stát činí, dobře číní, aspoň ve světě pana Štejfy.
Víte dobře, že tomu tak není.Víte dobře, že jsem to nikdy netvrdil.
Nicméně své oslavné tirády na skvělost regulace porodů můžete psát jen proto, že Vaši rodiče této možnosti regulovat počet svých dětí odmítli a jednoduše chtěli, abyste žil, a nesprovodili Vás ze světa ve stádiu buňky, jak je označujete.
Každoročně jen v naší zemi přijde o tuto možnost se za pár let vyjadřovat cca 22 000 dětí, které byly „zregulovány“.
Jak jinak si vykládat vaše tvrzení, že stát může určit, kdo je a kdo není člověk a koho je a koho není dovoleno zabít?
Asi ano. Přesně takto funguje euthanazie.
Mimochodem, má měsíční kojenec tyto rozumové vlastnosti? Ne. A přesto je to člověk. Taky jsem dřív argumentoval myšlením, než mi došlo, že můj pes může být v určitém stádiu chytřejší než dítě v kolíbce.
O situaci v Indii nejsem dost dobře informován, ale nechápu, jak jste přišel na to, že je politika jednoho dítěte v Číně důsledkem omezování antikoncepce. V Číně antikoncepce není zakazována, je dostupná a používaná prakticky všeobecně. Asi tak, jak by si to evropská společnost přála.
O morálních otázkách nerozhoduje většina, ba dokonce ani koncensus. Pokud je něco hřích, tak je to hřích, i kdyby si to nemyslel vůbec nikdo. Dokonce ani my.
V Číně neřešili problém antikoncepce, ale režim považoval populační boom za nezvladatelný a tak ho řešil podle mne obludnými zákony. Vy svými postoji podle mne usilujete o něco podobného – nezvladatelný nárůst populace.
K morálce: O morálních otázkách právě rozhoduje morální koncensus. Viz např. biblické desatero. Vezmeme-li znění z Ex 20,2-17 (Český studijní překlad), můžeme konstatovat, že koncesus je na nedodržování hned čtyř prvních přikázání prakticky úplný. I katolické kostely jsou plné zobrazení či textů o Bohu.I Katechismus Římskokatolické církve z nich udělal jenom tři; atd. Jestliže KSČ prosadila do ústavy ČSR svoji vedoucí úlohu, konsensus to zcela popřel; atd.
Mají lidé právo vraždit děti, aby zabránili nijak nepodložené vizi nezvladatelného populačního boomu?
Kdyby se celý zbytek světa dohodl na tom, že je například Vaše vražda morálně správná a vydal si zákon v tom smyslu, stala by se tím morálně správnou?
Ad Feser: Five Proofs of the Existence of God:
Pět Tomášových cest je obsahem poznámky na s. 9, ovšem je pravda, že kniha jim není primárně věnována. Ale:
Mluvit o filosofických důkazech je zde opravdu nadnesené, jedná se „pouze“ o ontologické argumenty. A ontologický argument opravdu není „důkaz ve smyslu, jak jej chápeme nyní“.
Einsteinův nešťastný výrok „Bůh nehraje v kostky“ (tvůrce teorie relativity se myšlenkově s kvantovou mechanikou nikdy nesmířil, byť experimentálně k ní velmi přispěl) vyvolal honbu za tzv. skrytými parametry, která se stále jasněji jeví jako nesmyslná, ovšem (neo)scholastici spolu s marxisty v ní neustále pokračují.
Neměl jsem čas pročíst si Feserovu knihu důkladněji, ale mohu říct toto:
Feser shromáždil úctyhodnou spoustu poznatků z kvantové mechaniky, ale:
pracuje s nimi „mechanicky“, aniž by je chápal v jejich plné fyzikální hloubce,
soustředí se na oblasti, kde se teprve tápe a není zde zatím všeobecný konsensus; zde si účelově vybírá, co se mu hodí,
k předem formulovanému závěru dodatečně „vyzobává“ podpůrné argumenty (skutečný vědec pracuje zcela opačně).
Nikomu neberu, že považuje Boží existenci za dokázanou. Pak se ovšem ptám, kde mají tito lidé „prostor“ pro svoji víru – já už ho nikde nevidím.
Paní Cekotová, překládáte pro Duše a hvězdy opravdu kdeco – nebyla by Feserova kniha užitečnějším počinem? Je to maloformátová, byť trochu tlustší (přes 300 stran) brožurka…
1. Pro Duše a hvězdy překládám články, které mně a šéfredaktorovi připadají zajímavé. Na většinu z nich mám dobré ohlasy. Dělám to primárně proto, aby měli co číst tradiční katolíci.
2. Pokud jde o překlady knih, jejich vydávání je v našem nedokonalém světě záležitost dosti nákladná. Souhlasím s Vámi, že Feserova kniha by byla přínosným počinem – jenže by se nejprve musel najít někdo, kdo zaplatí autorská práva, překladatele, grafika, korektora, tiskárnu… Bratru sto padesát tisíc (nejméně) s návratností nejistou a v každém případě dlouhodobou.
A což takhle jít cestou spolku jako https://www.teilhard-de-chardin.cz/ ?
Ubohý Šťastný Lve! Zřejmě tedy nevíte, co je to víra. Víra je nadpřirozená ctnost, kterou přijímáme jako pravdivé VŠE, co Bůh zjevil pro autoritu zjevujícího Boha. Víra je tedy v tom, že přijímám jako pravdu vše zjevené Bohem, protože to Pán Bůh zjevil. Jestliže některou z těchto pravd poznávám mimo toho také přirozeným rozumem, neničí to ctnost víry, kterou uznávám za pravdu vše Bohem zjevené, tedy tuto pravdu bych uznával, i kdybych si ji dokázat neuměl. Když věřím kamarádovi cestovateli vše, co mi vypráví, neruší tuto mou víru jeho slovům skutečnost, že něco z toho poznávám i z jiných zdrojů. Věřil bych mu to, i kdybych to z těch zdrojů nevěděl.
Nevím co mají být důkazy „jak je chápeme dnes“, vlastně nevím ani, kdo mají být ti „my“ v nevyjádřeném podmětu Vaší věty. Nejste schopen své tvrzení ani přesně formulovat, proto s ním nelze polemisovat. Důkazy Boží existence jsou založeny na prokázání neudržitelnosti antithese, která vyvrací sebe samu, a proto má jejich platnost neskonale větší hodnotu než třeba běžné důkazy v mathematice, které fungují jen za předpokladu platnosti axiomů, kterou ale mathematika sama dokázat neumí.
Rozumem dokazatelná je navíc jen malá část zjevených pravd, takže ctnosti víry zůstává dostatečně veliká materie i u toho, kdo by rozumem poznával vše z Bohem zjevených pravd, co rozumem poznat lze.
Promiňte, ale nežiju ve sféře katechismů pro školní dítky z doby mocnářství a překonaných aristotelovsko-tomistických fabulací. Ve víře je existence Boha ústředním tématem, vše ostatní je druhotné (nikoli však nepodstatné).
Všechny „důkazy Boha“, se kterými jsem se setkal, Boha nejdříve implicitně předpokládají a pak ho (zpravidla sporem) dokazují.
Mě by zajímalo, kterou sféru obýváte a již kladete proti „sféře katechismů pro školní dítky z doby mocnářství a překonaných aristotelovsko-tomistických fabulací“. Co si pod tím představujete?
Vždyť říkám – ubohý Šťastný Lve. Vy hledáte vědecké důkazy Boží existence v katechismech pro školní dítky? Tam je asi opravdu nenajdete, do školních katechismů se věci píší na úrovni, na které je jsou schopny poznávat školní děti. Nebo v nějakých aristotelovsko-tomistických fabulacích? Co to je? Pověsti z života Aristotela nebo tomistů? Proč nečtete vědeckou theodiceu, když chcete důkazy? Tam důkazy Boha předem implicitně nepředpokládají a už vůbec ho nedokazují sporem.
Upoutalo mě to, že je zde tolik komentářů.
Pan Čejka to napsal dobře: co to je Pochod pro život? Je to produkt současného politického systému. V lepším politickém systému by pochody nebyly: potratáře by pozavírali nebo rovnou postříleli, kdo by podstoupil potrat, podobně nebo by propadl hanbě. Nakonec i slavné PPR by za jiných společenských pořádků „nebylo tak slavné.“
Ale k tomuto textu mě přiměly úvahy o překladech. To, že překladatel (i autor) navýsost kladných myšlenek je za překlad placen je opět produkt současného politického systému. Prodává a kupuje se všechno, všemu vládnou peníze. Nejsem proti takové vládě, jsem ale proti tomu, že „všemu“.
Pokud si někdo myslí, že to není možné, mohl by najít mnoho opačných příkladu z celé historie až po dnešek, že to možné je.
Potíž je v tom, že všichni zúčastnění – autor, překladatel, grafik, redaktor, zaměstnanci tiskáren atd. – musejí jíst, platit nájem, platit zdravotní pojištění atd. Tudíž v praxi mohu překládat zadarmo články na internet, ale nikoli knihy (aspoň většinou; mám jich pár, které jsem překládala nebo které bych byla ochotna přeložit i bez nároku na honorář). Jak jsem napsala, je to nedokonalý svět. Nicméně svůj smysl tato vláda peněz přece jen má: vydávají se knihy, u nichž je předpoklad, že si je koupí nejméně tisíc lidí (menší náklad je neekonomický z hlediska nákladů na tisk). Což mě chrání před zbytečnou prací. Asi bych nebyla ráda, kdybych něčemu věnovala několik měsíců svého pracovního času a pak se ukázalo, že o to kromě mě nikdo další nestojí. Pokud nicméně víte o někom, kdo je ochoten bojovat proti vládě peněz sponzorováním vydávání katolické literatury, sem s ním. Na požádání poskytnu celý seznam knih, které by podle mě stály za vydání, aby si mohl vybrat, který projekt podpoří.
Samosebou, že kroužíte v liberálně demokratickém režimu. Srov.: já: „současný politický systém“, Vy: „nedokonalý svět“. Já: „navýsost kladné myšlenky“, Vy: „katolická literatura“. Jí: „ne ve všem ať vládnou peníze“, Vy: svůj smysl vláda peněz má“. Já: „honoráře jsou produkt …“, Vy: „člověk musí jíst a platit“. Já: autor kladných myšlenek“, Vy: „kniha s nákladem 1.000 ks“. Pozorujete ten rozdíl? Já: „znalost spravedlivého uspořádání a boj za ně“, Vy: „ano, takový boj, ale uvnitř mantinelů“. Nechci odbočovat, ale srovnání se přímo nabízí: marný Pochod pro život uvnitř mantinelů, contra: Pochod pro život, jehož ideou je zboření právě těchto zvrhlých mantinelů. Neboť ty mantinely jsou tak geniálně ustaveny (vždyť je nejlepší mozky volnomyšlenkářů vymýšlely a budovaly po staletí), že každý takový pochod modifikují v očích pozorovatelů na frašku. Takže ano, máte pravdu v tom sponsoringu, ovšem ne pro to, co si myslíte, že je pravdivé a dobré, ale pro to, co takovým skutečně je. A takový sponsoring je nemožný v systému, kde kdejaká havěť a hmyz divoce bzučí, ale v systému, který je postaven na pravdě a na morálce. Opakuji, že z historie víme, že možný je, ovšem z historie necensurované.
Úvahy tohoto typu ovšem končí tím, že katolická ortodoxie nemá třebas ani reálný ekonomický model. A to za situce, kdy sama může každým dnem dodýchat…
V obojím to připomíná pozdní Habsburky, kteří na jedné straně nedokázali vůbec vést úvahy o reálné váze českého průmyslu a na než se na straně druhé brousilo hned několik nožů.
Pochod pro život není proti potratům , ale pro život. Pochod pro rodinu není proti Prague Pride , ale pro rodinu. Nechceme se vymezovat , útočit. Typicky lidovecké. Proto Pochod přesunuli mimo termín konání Prague Pride.