La Croix žádá „rehabilitaci“ zednářů

PhDr. Radomír Malý

Polský internetový portál pch24.pl přinesl informaci o redakčním článku v nejčtenějším francouzském katolickém periodiku – deníku „La Croix“, že zednáři by měli být v Katolické církvi konečně „rehabilitováni“. Autoři se odvolávají na probíhající Rok milosrdenství. Současný Kodex kanonického práva z r. 1983, který klasifikuje členství v zednářské lóži jako těžký hřích, a proto neumožňuje zednářům přistupovat ke sv. přijímání, je prý „těžkou křivdou“ pro ty zednáře, kteří se cítí být katolíky.

Dále list píše o napětí mezi Katolickou církvi a zednářstvím v minulosti, což prý je už „neaktuální“. Církev údajně na tomto vzájemném nepřátelství „nebyla bez viny“, protože „ve Francii a v Itálii se zapojila do politiky návratu monarchie“.

Nebylo by překvapením, kdyby toto napsalo nekatolické médium. Jenže La Croix je nejenom katolickým listem vycházejícím s církevním schválením, ale také hlasatelem názorů Francouzské biskupské konference. Opět tady máme naše katolické flagelantství, omlouvání se za neexistující „viny“ a překrucování dějin v neprospěch katolicismu nikoli z řad odpůrců Církve, nýbrž přímo od katolických publicistů, jejichž články mají oficiální souhlas biskupů.

Jaképak „Církev nebyla bez viny“? Krvavá Francouzská revoluce byla dílem zednářů, všichni její protagonisté náleželi k lóžím, což je dostatečně zdokumentováno, nota bene sami zednáři se tím hrdě honosí. Bylo snad „vinou“ katolíků ve Vendée a v jiných částech země, že se nechtěli vzdát pravé víry Kristovy a za to se stali obětí první náboženské genocidy moderních dějin? Omluvili se někdy zednáři za tyto kruté a bestiální vraždy starců, žen a dětí, kdy vojáci ve Vendée „vítězoslavně“ nosili nemluvňátka nabodnutá na bajonetech a znásilňovali ženy na oltářích chrámů, Katolické církvi? Nikdy. Lze se po těchto satanských zločinech, při nichž byly povražděny z náboženských důvodů statisíce nevinných duchovních a věřících, divit, když katolíci podpořili r. 1814 návrat bourbonské monarchie, která přece jen – ačkoliv podléhala liberálnímu duchu – poskytla zemi relativní stabilitu a právní řád?

A v Itálii? Mazziniho zednářská diktatura během tzv. Římské republiky let 1848-9 povraždila tisíce kněží a řádových sester věrných papeži bl. Piovi IX., v zahradě kláštera San Callisto se později našly ostatky 90 kněží probodnutých dýkami. Zpovědnice byly vyhazovány z chrámů a veřejně páleny, řeholnice pečující o pacienty v nemocnicích odtud vyhazovány a nahrazeny prostitutkami. Po likvidaci Mazziniho hrůzovlády francouzským vojskem papež Pius IX. po návratu z exilu uplatnil při postihu pachatelů takovou mírnost, že se nad tím pozastavil samotný poslanec francouzského parlamentu de Beaumont. Nebyla prolita jediná kapka krve, rozsudky smrti nad vrahy a násilníky papež změnil cestou milosti na doživotní nebo dlouholeté žaláře.

„Vděčností“ za toto jednání bylo obsazení Říma zednářským královstvím sjednocené Itálie r. 1870, při němž rozhodující roli sehrál zednář Garibaldi, známý svými protikatolickými aktivitami už v revoluci r. 1848. Teror proti duchovenstvu z r. 1848 se opakoval, kněží a řeholní osoby byli lůzou vražděni a pachatelé, pokud se vůbec dostali před soud, osvobozováni. Vycházely tiskoviny oslavující ďábla, v turínském divadle Alfieri se zpívala „hymna na počest satana“, začínající slovy: „Vítej satane! Ať se k tobě vznáší naše kadidla, ty jsi zvítězil nad Jahvem kněží!“ Dodejme jen, že autoři článku v La Croix zřejmě neznají historii, když vyčítají Církvi „politiku směřující k návratu monarchie“. Jednotná Itálie byla přece monarchií a uvedená perzekuce katolíků včetně vražd duchovenstva se odehrávala v jejím jménu.

Mluvit tady o „vině Církve“ je totéž jako mluvit o vině zavražděného nebo oloupeného a nikoli o vině vraha či lupiče. Je tristní a přímo svatokrádežné, jestliže přímo z řad katolických žurnalistů, potažmo i katolických hierarchů, kteří k tomu mlčí, vychází teze o „vině“ katolíků na stejné platformě s vinou zednářů. A mohli bychom jmenovat další zločiny zednářstva vůči katolíkům, především vraždu ušlechtilého prezidenta latinskoamerického Ekvadoru Garcíi Morena r. 1875, který zasvětil zemi Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, nicméně to, co jsme zveřejnili o Francii a Itálii, stačí. Zednáři naproti tomu nemohou uvést žádné podobné „zločiny“ Církve vůči nim.

Ideologie zednářstva se nezměnila a jestli jsou – jak píše článek v La Croix – v lóžích i přesvědčení katolíci, potom se těžce proviňují, neboť vyznávají nauku, jež kategoricky odporuje katolické víře. Zednáři sami se chlubí (srvn. můj seriál v časopise Immaculata loňského a předloňského roku), že legalizace potratů, antikoncepce, pornografie a homosexuálních sňatků je jejich dílem. Katolík náležející k lóžím je proto spolupachatelem těchto zločinů odporujících přirozenému mravnímu zákonu, už z toho tedy vyplývá oprávněnost zákazu jeho přístupu ke sv. přijímání, v předchozím Kodexu z r. 1917 byla na to dokonce stanovena exkomunikace přesně ve smyslu encykliky papeže Klementa XII. „In Eminenti“ z r. 1738.

Kapitulantství současného vedení Církve před liberály, socialisty, zednáři, genderisty, muslimy, judaisty, hinduisty atd. (čest výjimkám typu kard. Burkea, biskupa Schneidera aj.) postupuje nezadržitelně vpřed. Dokladem je mj. i inkriminovaný článek v La Croix. Kdo tuto rychlou jízdu na dálnici do pekla zastaví? Teď už toho není schopen nikdo jiný kromě všemohoucího Pána. Jenže obejde se to bez trestu?

PhDr. Radomír Malý

18 Responses to La Croix žádá „rehabilitaci“ zednářů

  1. Tomáš napsal:

    „…Ideologie zednářstva se nezměnila a jestli jsou – jak píše článek v La Croix – v lóžích i přesvědčení katolíci,…“ to dokazuje jen to, že dnes se za katolické vydává to, co s katolictvím nemá vůbec nic nebo jen velmi málo společného. A za katolíky se považují ti, co katolicky vůbec nevěří. V tomto smyslu má La Croix pravdu, když tvrdí, že „…napětí mezi Katolickou církvi a zednářstvím v minulosti, což prý je už „neaktuální“…“ A je to jediné, v čem se – bohužel – La Croix neplete. Protože to, co je katolické, sama dnešní církevní hierarchie pokládá za fundamentalismus a extrémismus… :-(

  2. Libor Rösner napsal:

    A co tak se jim ještě omluvit?

  3. Bepp napsal:

    Croix je odpad. Chvíle, kdy už ho budou kupovat jen tradicionalistické rodiny na podpal, se ve Francii ostatně blíží rok co rok víc a víc. Věkový průměr čtenářstva a náhled do jejich rodin, kolik z nich předalo víru dětem, by nám dal jasnou odpověď.

  4. Dr. Radomír Malý napsal:

    Panu Beppovi: Souhlas, problém je ale v tom, že Croix má podporu fr. episkopátu a je ve Francii považován za jeho „hlásnou troubu“.

  5. Jaroslav napsal:

    Ve Francii (a nejen tam) zapomněli na případ Emile Zola:
    „Já, podepsaný, kdysi velmistr Stolce a současně někdejší velekněz (hierophant), velmistr a super-comphtur a zakladatel zednářské lóže v Egyptě, prohlašuji tímto listem, že jsem třicet let členem zednářské sekty, dvanáct let velmistrem tohoto řádu a měl jsem dost času, abych od základu poznal přesně záměry a názory řádu. Svobodní zednáři se vydávají za čistě filantropickou a liberální instituci, které jde údajně o pravdu a pokrok morálky a jejímž předmětem pozornosti je věda, umění a dobročinnost. Předstírá jistotu, že se chová se stejnou tolerancí vůči rozličným náboženským vyznáním a že o otázkách náboženství a politiky se na jejich zasedáních absolutně nediskutuje.
    Mimo to řád předstírá, že svobodné zednářství není náboženskou sektou, nýbrž chrámem spravedlnosti, milosrdenství a blíženecké lásky. V protikladu k tomu prohlašuji, že svobodné zednářství vůbec není tím, za co se vydává. Nic z toho, co se v jeho zákonech a rituálech vyskytuje jako dobro, nesouhlasí se skutečností. Řeč o zdánlivě praktikovaných ctnostech jako milosrdenství, spravedlnost a láska jak v lóžích, tak v srdcích svobodných zednářů je pouhý žvást, neboť tyto ctnosti zde nejsou k nalezení, jsou zednářům zcela cizí, až na určité vyjímky, a vůbec se neuvádějí do praxe. Pravda nemá ve svobodném zednářství vůbec místo, je bratřím lóží zcela cizí. V řádu svobodných zednářů panuje lež, která se ničeho nezalekne. Pod zdánlivým pláštíkem pravdy panuje podvod a zlovolnost, která spoutává lehkověrný a povrchní lid.
    Zdůrazňuji, že svobodné zednářství je náboženská sekta, jejímž cílem je zničit všechna existující náboženství, aby sama zaujala jejich místo a vrátila svět do antického modlářství. Dnes, když jsem třicet let žil v tomto bludu, jsem o tom dokonale přesvědčen, neboť jsem poznal, k čemu byl systém svobodného zednářství vytvořen, protože sám jsem toto učení šířil a přiváděl jsem druhé k tomu, aby je rovněž šířili, a tak mě velké řady lidí následovaly na cestu bludu, čehož upřímně lituji.
    Když mě nyní Bůh osvítil, uvědomuji si celé to zlo, které jsem způsobil. Proto se zříkám svobodného zednářství a ruším svou solidaritu s ním a před Církví s lítostí odvolávám své bludy. Prosím Boha o odpuštění za všechno zlo, které jsem způsobil svým příkladem v době, kdy jsem patřil k řádu svobodných zednářů a prosím za odpuštění našeho nejvyššího pastýře, Jeho Svatost papeže Lva XIII., i všechny ty, které jsem zatáhl do bludu.
    V Římě dne 18.dubna 1896 E. Zola

  6. renda napsal:

    Asi jako u nás Nekatolický týdeník . Taky se hodí na podpal . Když místa v Církvi ukupují zednáři , tak žádají plnou legalizaci ,doba , kdy z CIC zmizela zmínka o exkomunikaci se jim,zdá překonaná . Musí se skrývat za Rotary ,Lions cluby..

    • Vítězslav Kundera napsal:

      V CIC někdy byl nějaký kánon o zednářích? O tom nic nevím. Víte, kde se to dá dohledat? Co se jinak týká exkomunikací zednářů, tak mám za to, že exkomunikační patent a vyhlášení od doby papeže Lva XIII. i nadále platí a nikdo je nezrušil (a to ani papež František).

      • Ferenc napsal:

        Dle mých znalostí kanonického práva byly všechny staré trestní zákony zrušeny v CIC/1983 kán 6 odst. 3

        CIC/1983 kán. 6
        § 1. Účinností tohoto kodexu se zrušují:
        1. Kodex kanonického práva, vyhlášený v roce 1917;
        2. ostatní všeobecné nebo místní zákony, které jsou v rozporu s ustanoveními tohoto kodexu, pokud o místních zákonech není výslovně stanoveno jinak;
        3. všechny trestní zákony, ať všeobecné nebo místní, stanovené Apoštolským stolcem, pokud nejsou pojaty do tohoto kodexu;
        4. ostatní všeobecné kázeňské zákony, jejichž látku zcela upravuje tento kodex.
        § 2. Pokud kánony tohoto kodexu obsahují dřívější právo, vykládají se s ohledem na kanonickou tradici.

        CIC/1917 v kán 2335 byl ohledně zednářů jasnější a tvrdší než CIC/1983

        Kdo přistoupí k zednářské sektě nebo k jiným sdružením téhož druhu, která osnují pikle proti Církvi nebo pravoplatným světským mocem, upadají bez dalšího v exkomunikaci vyhrazenou Apoštolskému Stolci prostě. (CIC/1917 kán. 2335)

        Zvláště o zednářích ale nikoliv výlučně o nich v CIC/1983 pojednává kán. 1374.

        Kdo se stane členem sdružení, které brojí proti církvi, bude potrestán spravedlivým trestem; kdo takové sdružení podporuje nebo řídí, bude potrestán interdiktem. (CIC/1983 kán. 1374)

        Současná praxe přesouvá problematiku svobodného zednářství do roviny morální.

        Práve zvažujúc všetky tieto prvky, Vyhlásenie Posvätnej Kongregácie tvrdí, že vstúpenie do slobodomurárskych združení „zostáva v Cirkvi naďalej zakázané“ a veriaci, ktorí tam vstúpili „sú v stave ťažkého hriechu a nemôžu pristupovať k svätému prijímaniu“.

        Týmito poslednými slovami Posvätná Kongregácia ukazuje veriacim, že takéto vstúpenie je objektívne ťažkým hriechom, a upresňujúc, že príslušníci slobodomurárskych združení nemôžu pristupovať k svätému prijímaniu chce zcitlivieť svedomie veriacich na vážne dôsledky, ktoré treba vyvodiť z ich rozhodnutia vstúpiť do slobodomurárskeho lóže.

        http://www.vatican.va/roman_curia/congregations/cfaith/documents/rc_con_cfaith_doc_19850223_declaration-masonic_articolo_sk.html

  7. Vítězslav Kundera napsal:

    Děkuji panu doktorovi za krásné svědectví a pomyslnou facku bilou rukavící světovému zednářstvu. To, že něco takové vzešlo zrovna z Francie od La Croix mne vůbec nepřekvapuje. Ve Francii by nejlépe udělali, kdyby se církvi veřejně omluvili za to, že stále vychází Charlie Hebdo, které pořád na církev útočí a ještě z tohoto útočení pomocí dekadentních obrázků dělá symbol francouzského patriotismu a svobody. Dokud tohle bude pokračovat, nechť se Francie nediví, že jí Katolická církve nebere vůbec vážně.

  8. Josef napsal:

    Přestože kritici Svobodné zednáře často chápou jako náboženskou organizaci, oni sami toto spojení odmítají a označují se za bratrstvo. Protože se postoj k náboženství liší podle doby a regionů, mohli svobodní zednáři a stále mohou vyznávat rozdílná náboženství. Nejednoznačná je pozice zednářství ve společnosti. Na jednu stranu bylo roku 1738 bulou In Eminenti papeže Klementa XII. prohlášeno za kacířství, na druhou stranu byli mezi zednáři panovníci i biskupové (např. britský král Jiří IV.;[4] spekuluje se též o papeži Piovi IX., který se ale později k řádu nehlásil, byl lóží vyloučen).[5]

    Někteří zednáři byli zastánci deismu, někteří byli židé.[6] Vliv náboženství na činnost lóží je v dnešní době ještě menší.[zdroj?]

    Současný postoj katolické církve ke svobodnému zednářství je obsažen v deklaraci Kongregace pro nauku víry Declaratio de associationibus massonicis z roku 1983.[7] Tato deklarace byla vydána v reakci na skutečnost, že nový Kodex kanonického práva výslovně svobodné zednářství nezmiňoval. Deklarace uvádí, že katoličtí křesťané náležející ke svobodnému zednářství se nacházejí ve stavu těžkého hříchu a nemohou přistupovat ke svatému přijímání.
    Mezi známé české zednáře řadíme osobnosti např. Jan Evangelista Purkyně, František Palacký, Alfréd Justitz[12], Alfons Mucha[13], Milan Rastislav Štefánik[13], František Křižík[14], Edvard Beneš[13], Jan Masaryk[13], Karel Čapek, Josef Čapek, Jan Neruda, Julius Zeyer, Viktor Dyk, František Ladislav Čelakovský, Pavel Josef Šafařík, Josef Kajetán Tyl, František Ladislav Rieger, Karel Sabina, Josef Svatopluk Machar, Antonín Jaroslav Puchmajer, Ignác Antonín Born, Josef Václav Frič, František Gellner, Jiří Karásek ze Lvovic, Karel Weinfurter, Alois Rašín, Jaroslav Preiss, Václav Klofáč, Václav Maria Havel, Antonín Švehla, Vlastimil Tusar, Ivan Odilo Štampach, Zdeněk Štěpánek, Martin Štěpánek, Ladislav Syllaba[15] a Jiří Syllaba.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Svobodné_zednářství

    Svobodné zednářství je zasvěcovací řád založený na bratrských vztazích svých členů. Cílem jeho činnosti je morální a intelektuální zdokonalení lidstva prostřednictvím aktivní práce členů na rozvoji své osobnosti. Samo o sobě není žádnou doktrínou, žádným učením nebo filozofickým směrem, které by své adepty vzdělávalo formou definic a pouček. Jeho úkolem je naučit zednáře nalézt si svůj vlastní názor, vybudovat si svoji vlastní životní filozofii, která se může odlišovat ode všech existujících „filozofií“. Za tímto účelem vede svobodné zednářství své členy tak, aby pracovali sami na sobě, aby se z vlastní iniciativy snažili hledat a nalézat.
    http://www.svobodnizednari.cz/svobodne-zednarstvi.htm

  9. Radomír-1 napsal:

    Jeden malý postreh zo Slovenska na tému niektorých súčasných tzv. kresťanských politikov, resp. konzervatívcov.

    Slovenský politik Radoslav Procházka v súčasnosti vedie stranu SIEŤ, ktorá veľmi pravdepodobne bude po nadchádzajúcich voľbách v marci 2016 v slovenskom parlamente. Do roku 2013 bol poslancom Kresťanskodemokratického hnutia (KDH) na 10. mieste kandidátky. V minulých slovenských prezidentských voľbách v roku 2014 sa umiestnil na treťom mieste, a podporoval ho aj odvolaný slovenský arcibiskup Róbert Bezák. V súvislosti so slovenským referendom o rodine v roku 2015 sa vyjadroval veľmi vyhýbavo na otázky, ako bude hlasovať vo veciach, ktoré sú rozhodujúce pre katolícke vnímanie rodiny.

    Nedávno vyšlo najavo, že pán politik má blízko k rotariánom.

    ZDROJ: http://www.lifenews.sk/content/%C4%8Do-vedie%C5%A5-pred-volbami-proch%C3%A1zka-rotary.

  10. Karel napsal:

    To se píše a navrhuje ve Francii v tzv. katolickém periodiku, ve Francii, kde jsou všichni Charlie, a Charlie, který se urážlivě opovažuje v karikatuře dělat z Boha vraha, ve Francii, kde je Francouzská (krvavá) revoluce stále oslavována, kde si národ vybral za hymnu píseň poznamenanou křesťanskou krví, pak ať se dnes nikdo nediví, že jsou Francouzi vražděni za doprovodu písně „Polibek ďábla“. Pak už jen zbývá katolickému tisku omluvit se satanistům za příkoří a pronásledování katolickou církví a jako smírné gesto nabídnout jim členství ve Světové radě církví jako rovnoprávnému členu.

  11. MichalD napsal:

    Zdá se, že hlas z La Croix není osamocen, patrně jde o nějakou širší iniciativu – viz http://rorate-caeli.blogspot.com/2016/02/cardinal-ravasi-calls-for-dialogue-with.html#more

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *