Internet – ďáblův nástroj, nebo jen nástroj?
_1.jpg)
V Informačním letáku FSSPX pro únor-březen 2016 vyšly dva texty, které se týkají internetu. Pro pořádek je již na začátku třeba říci, že jde o texty kvalitativně nesouměřitelné. K článku otce Jaromíra Kučírka o škodlivosti a nebezpečnosti internetu, či spíše k jeho vyznění, je možno mít výhrady, ale autorovi rozhodně nelze upřít erudici, pečlivost a racionalitu. Člověku rozhodně neuškodí, když si text přečte a zamyslí se nad ním.
Nic z toho však nelze říci o úvodu, v němž se na základě zmínky o článku otce Kučírka odpíchl k útoku na internet, internetové projekty a internetové diskuse prior brněnského priorátu FSSPX, otec Tomáš Stritzko. Jeho příspěvek bohužel naprosto postrádá racionalitu i věcnou správnost, a kdyby nebyl napsán (resp. kdyby nebyla napsána jeho část týkající se internetu a tisku), prospělo by to letáku, čtenářům i autorovi…
Obzvláště tragické je, že otec Stritzko píše vyložené nepravdy, když postuluje morální zásady, které objektivně neexistují. Nejkřiklavější je to v případě bodu tři, kdy tvrdí, že „Anonymita a pseudonymita jsou na internetu stejně amorální jako v klasicky psaných projevech.“ Skutečností ovšem je, že anonymita sama o sobě amorální není a nikdy nebyla, tou může být maximálně její zneužívání. Nebyl by jistě problém vyjmenovat desítky (pro ty vzdělanější z nás stovky) velmi vážených katolických autorů (laiků i kněží), kteří zastírali svoji pravou totožnost pseudonymy, aby se vyhnuli pronásledování pro své dílo. Ve středověku mniši, spisovatelé i umělci často nepodepisovali svá náboženství se týkající díla, protože věřili, že konají-li pro Boha dílo Boží, nemají žádné vlastní zásluhy, ke kterým by měli právo se hlásit. Myslím, že nikdo není tak šílený, aby u těchto konkrétnějších příkladů tvrdil, že jedni či druzí jednali amorálně. Čímž je rozhodnuto.
Dalším nepravdivým tvrzením je bod 1 (Jak provozovatelé internetových stránek a různých fór, tak pisatelé příspěvků a verbálních výlevů v diskuzích jsou za ně plně morálně zodpovědní v celé předpokládatelné šíři jejich dosahu.) Tak jako není člověk, co si postavil plot, vždy plně zodpovědný za to, co mu tam kdo načmárá, tak jako není stavitel letadla či auta automaticky zodpovědný za všechny cestující a kolemjdoucí, kteří zahynou při nehodách, opravdu nelze tvrdit, že je provozovatel stránek a internetových fór zodpovědný za vše, co se na nich děje. Samozřejmě není – ani morálně, ani právně, a to dokonce ani v případě potíží a negativních jevů, které lze předvídat. Podstatné vždy je, zda negativní jevy patřičně uvážil a zohlednil, zda proti nim projekt přiměřeně zajistil a v rámci dostupných možností s nimi bojoval.
I další body, které otec Stritzko postuluje, jsou velice sporné. Například bod č. 4: Spisy a časopisy náboženského obsahu podléhají církevnímu dozoru, proto katolík přistupuje k internetovým stránkám šířeným bez jakéhokoliv schválení nějakou církevní autoritou stejně jako k obdobným knihám a časopisům – nečte je.
Pokud si dobře pamatuji, index zakázaných knih byl už dávno zrušen, takže právní základ pro toto tvrzení bych hledal těžko. A uvážíme-li současnou krizi církve bojující, díky níž se církevní schválení stalo bezcenným (jistě by zde nebyl problém jmenovat desítky knih či časopisů těžce heretických, které schválení dostaly, a naopak desítky knih a časopisů, co ho právě pro pravověrnost v současné době prostě nedostanou), zjistíme, že podle konceptu otce Stritzka neexistují ŽÁDNÉ českojazyčné noviny či časopisy, které by katolík mohl číst (vlastně vzhledem k tomu, že FSSPX by bez zvláštního pověření nemělo právo udělovat církevní schválení pro četbu pro laiky, ani kdyby jeho kanonické postavení bylo nezpochybnitelné, neměli bychom vlastně číst ani sám tento leták a patrně ani některé knihy vydané či prodávané FSSPX či Dědictvím Svatováclavským).
Koneckonců, sám otec Stritzko onehdá přispíval do časopisu Te Deum, o němž vždy tvrdil, že s ním FSSPX nemá nic společného, a který tedy oficiálně nebyl pod církevní kontrolou a rozhodně ani neměl církevní schválení, pročež by jej katolíci podle Stritzkovy dnešní interpretace neměli vůbec číst. Proč by měl kněz přispívat články pro katolíky do časopisu pro katolíky, který by podle jím hlásaných zásad katolíci vůbec neměli číst, je jedna ze záhad, kterou bych potřeboval vysvětlit.
Samozřejmě je zde bod 2, kterému nelze nic vytknout, tedy pokud jde o jeho formální znění. (Pomluva a nactiutrhání mají stejnou morální závažnost jako kdekoliv jinde, týká se to i jejich čtení a dalšího šíření. Rychlé a velké rozšíření je přitěžující okolností.) Jistě, pomluvy šířené po internetu jsou pomluvami stejně, jako pomluvy šířené např. v kázáních či osobních rozhovorech. Velký dosah daným internetem je přitěžující okolností stejně, jako jsou jiné přitěžující okolnosti (jako např. když je šíří osoba, která má vysokou autoritu a důvěryhodnost – třebas kněz). Otázkou ovšem je, zda se s otcem Stritzkem shodneme na tom, co je a co není pomluva. Kupříkladu – pokud někdo interpretuje jistou instrukci o mešních stipendiích vydanou otcem Stritzkem jako snahu o trochu elegantněji provozovanou simonii, pak to rozhodně není pomluva, ale legitimní vyjádření názoru, který sice tak úplně nesdílím, ale respektuji fakt, že není vinou těch, co ho zastávají, že jim pro něj otec Stritzko poskytl svým (minimálně nešikovně formulovaným) textem velmi solidní základ. Naopak nepodložené obviňování nepohodlných laiků či jejich projektů ze sedesvakantismu, laicismu či nekatolicismu pomluvou rozhodně je. Vidí to otec Stritzko stejně?
Nemohu souhlasit ani s jednoznačným generálním odsudkem internetových diskusí, byť mnohé z nich skutečně představují nefalšovanou žumpu. Nicméně jsou fóra a diskuse civilizované, s civilizovanými účastníky a rozumnou a přiměřenou správou, kde nehrozí ztráta studu, mravnosti či zdravého ponětí o slušném chování, a navštěvovat občas (v přiměřené míře) tyto může být i prospěšné. A někdy může mít cenu i krátkodobé „zanoření se“ do té žumpy – typicky do diskuse na facebookové profilu ne zcela rozhodnutého vlivného politika, který potřebuje impulz, že jsou i rozumní lidé s rozumnými názory. Jinak se může stát, že díky nezájmu a neochotě těch rozumnějších o něj bojovat, budou jeho aktivity mnohem horší, než by musely být. Nebo pod článkem o potratech v nějakém populárním médiu – už jen aby lidi věděli, že jsou i jiné názory než propotratové. Třeba se pak někteří z nich začnou ptát a hledat.
Podezřívám ostatně otce Stritzka, že jeho zuřivě negativní náhled na internet a internetové projekty je diktován především touhou po osobním pohodlí, klidu a exkluzivitě – protože je to jediné místo, kde mu katolíci mohou efektivně veřejně oponovat a kritizovat ho z katolických pozic (a taky to tam dělají), kde se mohou rozvíjet „konkurenční“ katolické projekty, které nikdy nebude mít pod kontrolou. Ale postoj „já bych ty stránky/noviny/knihy zakázal“, dnes nefunguje, už protože aby měla taková úvaha byť i jen základní smysl, musela by za ně být náhrada. A ona není a otec Stritzko se ani nesnaží ji obstarat. Není možné říci českým katolíkům „Nebudete číst nic!“ a „Internetu se vyhýbej, jak jen můžeš!“ – to dá už zdravý rozum. A jak už sdělil svým čtenářům ústy otce Browna Gilbert Keith Chesterton, teologie popírající rozum je špatná teologie.
Na druhé straně nechci být předpojatý a zcela negativní a musím uznat, že body 5 a 6 si zaslouží bezvýhradné přijetí, a musím i ocenit zmínku, že sklon zapínat počítač automaticky, i bez představy o tom, co na něm budu rozumného dělat, je příznak velice varující.
K článku otce Kučírka zásadní věcné výhrady nemám. Mám ale výhradu k jeho pojetí a závěru – příliš klade důraz na negativa internetu a výpočetní techniky, aniž ba patřičně uvážil jejich pozitiva. A takovou nevyváženost nevnímám jako dobrou. Rady „nezačínejte s internetem“, „používejte jej co nejméně“ jsou objektivně špatné, správnější by bylo spíše poradit, jak s internetem zacházet a k čemu ho využít. I důchodce ho může užívat k mnoha užitečným věcem. Už jen dnes tak proměnlivé jízdní řády, možnost sehnat přes internet důležité věci bez dlouhé cesty do města, na internetu dostupné záznamy dobrých přednášek, seznamy bohoslužeb, volání zdarma přes Skype i do zámoří (máme-li tam např. příbuzné) – to všechno je na internetu a jsou to důležité a užitečné věci, o které bychom naše prarodiče neměli připravovat. Často je potřebují více než my mladší, mnohem „mobilnější“ a do společnosti integrovanější…
Vlastně mi takováto ostře protiinternetová tažení připomínají snahu církevních představitelů a šlechty zakázat kuši či snahu samurajů zakázat střelné zbraně – nápady sice pochopitelné, ale vyloženě hloupé, které měly jen málo naděje na úspěch (u kuše byl neúspěch evidentní), přičemž případný úspěch by byl nejen zázrakem, ale i vyloženou katastrofou (viz výsledná zaostalost „úspěšného“ Japonska a jeho armád, které využili v 19. století Američané k vynucení otevření se Japonska a uzavření pro Japonsko nevýhodných smluv).
Z pohledu člověka, co počítač a internet používá denně a provozuje internetové projekty, musím říci toto: internet je – stejně jako oheň – dobrý sluha, ale zlý pán. Pokud mu vykážete to správné místo, je nesmírně prospěšný a dokážete udělat mnoho dobrého. Pokud se jím ale necháme ovládnout, výsledky mohou být katastrofální. U všech lidí, a především u dětí, je třeba přiměřeně regulovat jejich přístup k počítači a dbát na to, aby se nestal jejich životem.
Pokud se naučíte počítač a internet využívat ke zefektivnění své práce a zakládání a vedení Bohu libých projektů, je vše OK. Pokud ním jen marníte čas, pokud první věc po probuzení je zapnutí počítače, které nemá rozumné opodstatnění, pokud vám delší nedostupnost počítače působí psychické problémy a úzkost, která nemá racionální jádro, pokud po zapnutí počítače okamžitě míříte na chat či pornostránky, tak máme velký problém. Pak skutečně pro některé z vás může být počítač a internet nakonec natolik nebezpečný, že byste se mu měli vyhýbat zcela či co nejvíc. Leč je to pravidlo dané osobními dispozicemi a patologiemi, nikoliv pravidlo všeobecně vhodné…
Se divím, že čteš Stritzkova internetová moudra.
Děkuji, perfektní.
Osobně se domnívám, že abbé Stritzko si nárokuje autoritu, jež mu nepřísluší a čas od času se snaží pouštět hrůzu. Na Semína to kdysi zabralo, tak proč to neotestovat znovu?
Jeho snahou je ovládat všechny a všechno. Což je znakem sekty.
Nelze nevzpomenout jeden zřejmý fakt – byly a jsou to internetové projekty, jež stály za obrácením mnoha duší a následně i naplněním kaplí, respektive zvonečků abbého Stritzka.
Dnes ovšem podobné projekty z kaplí naopak ubírají tím, že upozorňují na akce, které FSSPX nepořádá a považuje za konkurenci…
Stritzko především nemá žádnou církevní jurisdikci. Princip Ecclesia supplet se vztahuje na jednotlivé případy nouze. Nelze říci, že situace v dnešní Církvi je souhrnem jednotlivých případů nouze. Existují-li dostupní pravověrní a dostupní kněží s jurisdikcí, a to existují, pak katolík u Stritzka nemá co dělat, neboť tento (sic!) zpovídá a oddává nejen nedovoleně, ale i neplatně.
Tak zpovídá jednoznačně platně (minimálně na základě platného výslovného papežského rozhodnutí)… A ani bez toho bych to opravdu neviděl tak jasně…
Ano, v současné době ano. Ale toliko po dobu trvání roku milosrdenství. Na sňatky, které pro platnost rovněž vyžadují jurisdikci, se ovšem papežovo rozhodnutí nevztahuje.
Z pohledu CIC z roku 1983 zpovídají kněží FSSPX platně, ale nedovoleně. Od 8.12.2015 už i dovoleně.
Z pohledu FSSPX a vlastně na základě krize v Církvi, stav nouze, zpovídají od začátku, vždy, platně i dovoleně.
Absurdní.
Buď je Církev v krizi a jakoukoliv jurisdikci nepotřebují delegovat, nebo není a potřebují.
Podle vyjádření bp. Fellay se zdá, že krize již není, respektive nikdy nebyla.
můžete ty kněze vyjmenovat pane Stodolo
Podle bodu 4) by katolík neměl číst církví neschválené náboženské texty, což tvrdí církví neschválený náboženský text. Nechce-li pater Stritzko vypadat jako blázen, který vlastním textem zapovídá vlastní text, měl by požádat biskupa Vojtěcha o církevní schválení svých letáků.
P. Stritzko se opět ukázal jako manipulátor, kterým vždy byl, byť si to mnozí (včetně mne v jisté době) neuvědomovali. Jeho charisma způsobuje, že se vždycky najde dost lidí, kteří mu bezmezně věří. Někteří včas vystřízliví a odejdou, ale nahradí je noví.
O tom, co sleduje tímto načasováním můžeme jen spekulovat. Je však pravděpodobné, že v době, kdy biskup Fellay mluví (viz níže) v superlativech o zřejmě největším škůdci Církve, papeži Františkovi, a chystá vydání tradičních katolíků na milost a nemilost tohoto vlka, chce P. Stritzko zabránit „drahým věřícím“, aby se z internetu dozvěděli pravdu a naopak baštili jen jeho účelové interpreace, v jejichž vytváření byl vždy mistrem.
Biskup Fellay 21. ledna 2016 řekl:
„… občas náš drahý Svatý otec říká věci, které mohou být skutečně neuspokojivé, přesto při jiných příležitostech mluví velmi jasně…
… Kardinál Bergoglio řekl: Ne, žádný problém, vy jste katolíci, ne schismatici, já vám pomůžu! a zaslal velice pěkný dopis v náš prospěch argentinské vládě. …
Dostal knihu o životě arcibiskupa (Lefebvra), víte, tu velkou, tlustou, a přečetl ji dvakrát! To znamená… to přece neuděláte, pokud nemáte zájem… čili on měl zájem o jeho život. A já musím říct, že myslím, že cítí sympatie.
… jsem si celkem jistý, že je spokojen s tím, co děláme, možná ne se vším, ale s tím, že jsme aktivní a že se snažíme bojovat o duše, s tím určitě je. Jen abych vám ukázal tuto velmi komplikovanou osobnost: on řekl našemu knězi: pokud chcete, aby vaše děti ztratily víru, pošlete je do mé školy. Takže, on ví velmi dobře, co se děje. Věděl velmi dobře co se děje v katolických školách v Buenos Aires. A měl odvahu nám to říct. To znamená, že on ví, kde je problém. Ví, že jsou v Církvi velké problémy, i když o nich moc nemluví.
Nemám odpověď na všechny otázky, já jenom vidím všechny ty různé kousky jeho osobnosti a myslím si: nezkoušejte ho zařadit do takové nebo onaké kategorie, zmýlíte se. On je tak nepředvídatelný, úžasný…
… Byl to papež osobně, kdo nám pomohl vyřešit situaci s argentinskou vládou… Je těžké to vyjádřit, ale je zde těsné spojení s papežem, nedokážete si to představit jak, řekněme, jak snadný přístup k němu máme. My jej nepoužíváme, jen občas v těch administrativních věcech, ale můžu říci: máme přímý přístup k papeži. …
V této situaci je nemožné říci, co se stane zítra, jestli budeme uznáni nebo ne. … I v Římě jsou lidi, kteří si přejí naší smrt, naše zavržení. Ale papež řekl: vy nejste schismatici, vy jste katolíci, odmítl nás exkomunikovat a dal nám zpovědní jurisdikci. … Z Vatikánu přicházejí vůči nám rozporná vyjádření, ale papež je na naší straně…“
(http://www.youtube.com/watch?v=T8sbN4tPDuI 1:14:12 a dále)
Vtipné – a hlavně příznačné – je, jak na konci té konference James Vogel říká, že ti, kdo si zaplatili, můžou se v sedm hodin s biskupem Fellaym setkat a pozdravit 😀 😀 😀
Ignác v kostce shrnul věc velmi povedeně. Snad jen na doplnění pár vět k zamyšlení:
Čím to, že pateru Stritzkovi ty stránky, blogy, fóra přestanou vyhovovat vždycky až tehdy, když nejsou v „linii“, kterou on kontroluje nebo se ji dokonce snaží manipulovat?
Čím to, že se sám neřídí svými radami, takže například poté, kdy mu bylo prokázáno, že veřejně uvedl nepravdy o druhých, se sám veřejně neomluví?
Čím to, že v nějaké chvíli mu pseudonymita nevadí ani u svého vlastního podřízeného a najednou vadí všeobecně?
Čím to, že pater Stritzko sám prokazatelně mnohé stránky a fóra doposud sleduje (i když tvrdí, že tak nečiní), je-li jediným katolickým řešením nečíst je?
Ve výčtu by se dalo pokračovat, ale je to zbytečné. Pro patera Stritzka ponejvíce platí, že se sám cítí být „mírou všech věcí“. Katolíkům lze jen poradit, aby se článkům patera Stritzka spíše vyhnuli. Je to jistější než se z nich snažit extrahovat to, co je dobré.
PS: Pod nickem „famulus“ tu před delší dobou přispíval někdo jiný, než kdo ten nick použil nyní.
Třeba je nesleduje… Třeba je to tak, že (slovy jednoho nejmenovaného biskupa) dobří lidé se mu prostě vždy zavčas zmíní…
To bych se divil, kdyby nesledoval, když dle svých vlastních slov P. Stritzko denně sleduje i takové servery, jako jsou lidovky.cz
to je asi tak, jako když ti, co nenavštěvují kaple bratrstva čtou jejich letáky a následně na ně reagují veřejně, vědí
To je jednoduché. Přečtu-li si kritický článek Ignáce, pak než začnu vynášet vlastní soud, nejprve si přečtu i článek, který kritizuje. Vlastně spíš prolítnu, ono to opravdu za čtení nestojí.
To jsme ale odběhli od podstaty věci, která leží jinde.
to právě je podstata věci, když něčemu nerozumím, tak se k tomu ani nevyjadřuju, anebo když to vidím zlobou a pomstou
Dejte tu větu přečíst paterovi. Snad se z ní poučí. 🙂
k tomu stačí vaše +T+
Nevím, jak ostatní, ale já nemám žádné +T+.
Jinak, až si zodpovíte otázky, které jsem položil výše, a které považuji za závažné a vážně míněné, nabízím ještě dvě další:
Čím to, že se zde vyskytujete pod pseudonymem, pokud článek P. Stritzka v úplnosti zastáváte?
Čím to, že se zde vůbec vyskytujete, pokud článek P. Stritzka v úplnosti zastávate?
A aby bylo úplně jasno, nic proti tomu, co je v článku správně. Ignác pouze poukázal na některé absurdity v něm.
takto, v čem shledáváte zastání se priora u mě hříšné duše?
Vidím ji v tom, že tu píšete o nějakém vyjadřování ve zlobě, o neporozumění věcem apod. Nemyslím, že bych tu zaznamenal v příspěvcích nějaký výslovně zlobný příspěvek. (Snad kromě vašeho příspěvku o „pikolících +T+“.)
Ani nemyslím, že by tu panovala nějaká úplná shoda ve stylu „všichni proti P. Stritzkovi“. (Kupříkladu to, co píše pan Stodola o jurisdikci u oněch dvou svátostí, je nesmysl, ale nemá smysl obemílat tisíckrát omleté a vyvracet mu to.)
Prostě P. Stritzko
Technika, Ignáci, se dá použít všelijak. Takže s jistotou lze říct, že sleduje. Stejně jako lze doložit všechny ostatní mnou zmíněné body.
Já tedy z větší části s P. Stritzkem souhlasím. Pokud budu chtít jako katolík žít zbožný život a nezasírat si hlavu blbostma, tak budu číst opravdu jen „čisté“ texty. Pokud cítím, že mě některé diskuse rozhazují a odvádí od Boha, taky je nebudu číst. Naopak, pokud mi je to jedno a zajímají mě názory druhých, i když s nimi nesouhlasím, či jsou zcestné, tak si je přečtu. Ovšem běda mi, jak se toto vymkne kontrole, to by mohla být cesta tak do pekla.
Zároveň pokud budu provozovat nějaký web, nebo jiný sdělovací prostředek a bude mi záležet na tom, aby byly texty po teologické stránce správné, budu rád za imprimatur, které mi příslušná církevní autorita udělí (pak ale musím počítat i s tím, že budu pod dohledem). Proto je třeba pro Světlo důležité být zaštítěný olomouckým arcibiskupem i za cenu, že redaktoři nemůžou psát, co chtějí. No, a komu na tom nezáleží, tak si holt píše co chce, bez ohledu na to, jestli je to v souladu s naukou Církve či nikoli, ale pak musí počítat s tím, že když se něco nepovede, co bude zaviněno třeba pýchou pisatele či vydavatele, bude se z toho sám před Bohem zodpovídat. O to hůř, svede-li někoho svým textem (výstupem) na scestí.
Mluvíte mi z duše, mám stejný názor. :3
A opačný problém – tedy cenzura v duchu vlastní libovůle, nikoli v duchu Nauky – to vám na mysl nepřišlo?
Cenzura v duchu Nauky a cenzura v rámci toho, co důstojný otec osobně považuje za škodlivé (vlastní libovůle, jak jste to pojmenoval), mohou být jedním a tím samým, ať už to na první pohled je či není zřejmé.
A jsou?
Tak v první řadě se má člověk starat o svou vlastní spásu a ne spásu druhého. Je zajímavé, že když vyjde nějaký článek, jako třeba teď od P. Stritzka, nebo když nějaký kněz káže opravdu ostře s ostrou výzvou k obrácení, rozdělí se posluchači-čtenáři v podstatě na dvě skupiny: Jedni se ptají sami sebe, co jim tím chce Pán Bůh říci, čím je chce poučit, co chce, abychom dělali, abychom dosáhli jeho spásy, co děláme špatně a Pán nám to tak dává najevo. A druhá skupina začne hned namítat, co to ten člověk mluví (píše), vždyť sám nežije svatě, taky má a dělá chyby, pak káže vodu a pije víno, chce po nás věci, které sám nedodržuje…
Nu, je na každém z nás, do které skupiny se zařadí.
Mé námitky jsou naprosto odlišného charakteru, než je ten, o kterém zde mluvíš…
Však já taky nemyslel v první řadě Tebe 🙂
Zkoušíte to naroubovat na husitství, ale moc vám to nejde.
Opravdu mi nevadí, že abbé Stritzko káže třeba…o tom, jak papež František devastuje Církev svatou.
Co mi vadí, je jeho neustálé útočení na ty, kdo se mu zcela odmítají podřídit. A to především na ty „internetem debilizované laiky“, abych použil jeho terminologii.
Navíc, Ignác opravdu vytýká abbému něco zcela jiného, než jeho vlastní pokrytectví, jež jest samozřejmě také předmětem k diskusi.
Bohu díky že Světlo ze Světla http://www.lumendelumine.com zaštítěno příslušným excelencpánem není a že nad ním nevkonává ani Fellayův protektor dohled. Může psát totiž pravdu bez moderniostické pseudocenzury a brandingového dohledu.
podle toho to taky vypadá, bezbřehý oboustranný rozlet bez skrupulí, ekuména jako prase v podání nomtrady
trošku inak:
Netrápi vás to rozdelenie tradície na navzájom bojujúce frakcie? To je dielo Zlého. Som z toho smutný.
Ako málo sa staráme o vlasté posvätenie, a ako pričasto iba mudrujeme (i na weboch.
Pokánie, pokánie pokánie, to je fatimská výzva, ktorá platí o pre tradičných katolíkov. Sú v nebezpečenstve, že budú opantaný pocitom, že my ako tradiční katolíci, sme v bezpečí. Na zemi nie je nikto v bezpečí.
Niekedy mám dojem, že bežných katolíkov ovládajú herézy všetkých možných druhov, lebo imunitné zariadenie Cirkvi je vyradené z činnosti, a tradiční sú zase v opojení pýchy a exkluzivity.
Ve skutečnosti je to tak, že jsou jen dva prapory: prapor Kristův a prapor Luciferův. Nic mezi tím.
Tyto prapory ale nejsou zřetelně odděleny, vzájemně se prolínají. Boj mezi nimi (který je Bohem chtěný – „Nepřátelství ustanovuji mezi tebou (hadem) a ženou, mezi potomstvem tvým a jejím“, Gn 3, 15) se vede i v lůně Církve, ve farnostech, v rodinách i nitru každého z nás. A ovšem i v rámci „tradice“.
Že tento boj proti praporu Luciferovu (za nějž může bojovat kdokoliv, třeba i papež, a dokonce i člen tradičního bratrstva tím, že lže, pomlouvá a maří práci ostatních katolíků pro Církev, protože jen on chce být ten hlavní a nejzasloužilejší) není nutný a může být nastolena nějaká všeobjímající jednota a všem bude až do konce světa dobře, je modernistická iluse zapomínající na dědičný hřích.
Zlému by se naopak líbilo, kdybychom tento boj vést přestali.
A nebojte, o vlastní posvěcení se staráme, i když vždy můžeme ještě přidat.
Kdo máš uši k slyšení: Slyš! Tak nějak by se dalo komentovat to, co bylo obsahem letáku FSSPX.
Jak pater Stritzko, tak pater Kučírek napsali velmi krásné a inspirativní texty, zvláště vhodné nyní v předpostí.
Žel ne každému katolíkovi je po chuti pravda. Snad proto i uhranuté pýše nejvíce vadí, pokud se pasáž či výtka týká i mne, není-liž pravda?
Jak prosté.
Představa některých „tradičních“ katolíků je zcela vzdálená pravému synovství Církve. Je totiž mnohem více Bohu samotnému svým životem a činy sloužit, než o Bohu psát a kázat. A jen skutečně pokorný srdcem hledá zájmy Boží, nikoliv zájmy a ohledy lidské, jak tomu u mnohých dnešních infernetistů bývá.
Zkoumej tedy každý sám sebe, neboť čím srdce plné, tím ústa přetékají.
Kdyby všichni internetoví pisálci vzali do ruky svatý růženec a pomodlili by se jej, udělali by pro misijní práci a pro Krista mnohem více, než nekonečné blábolení příspěvků a novinek na webech a faceboocích.
Napsáno velmi vzletně, ale argumenty bohužel zcela chybí…
Kdo miluje (Boha) vezme růženec a jde se modlit.
Kdo nemiluje, chce slyšet argumenty.
Tento lid mne ctí ústy, ale jejich srdce, je ode mne daleko.
Chtít slyšet argumenty je znak nevíry či nelásky? 🙂 Na tak hlubokomyslnou myšlenku opravdu nemám, co říci… Snad jen poznámku, že tohle je přesně ten typ „argumentace“, používaný liberálními pseudokatolíky, když jim v diskusi s „tradičními“ skutečné argumenty dojdou…
jedno je jasné pane Pospíšile, kdyby jste se nestaral o prioriát v Brně ,tak by jste tady nemusel nic psát, vy konkrétně jste v letáku nebyl jmenován, tak se zbytečně ozýváte a zbytečně zde nahráváte pikolíkům z+T+, kteří bojovně naladěni proti priorovi, hájíce nedoporučení jejich velitele do semináře bratrstva
Lidem z okruhu +T+, což je projekt, kterému opravdu nefandím, nahrál sám otec Stritzko, když sepsal text, na který reaguju, kterým plošně atakuje veškeré internetové i novinové aktivity tradičních katolíků, včetně těchto stránek, a který obsahuje spoustu výše zmíněných nesmyslů. Myslím, že si to reakci rozhodně zaslouží… Chápu, že zde jsou lidé, co si pletou otce Stritzka s Bohem, a berou od něj jako svatý text i takovéto slátaniny (je legrační, jak se v tomto podobají uctívačům Františka I.), ale já bohudík tento nekritický přístup nesdílím (a doufám, že nikdy nebudu)…
vy jste jim krásně nahrál na smeč, jenžto tady přilétlo první ono osazenstvo a pan Stodola, který se s něma taky rozkmotřil, ale za jiných okolností než vy a jak si krásně v jednotě přizvukujete, od vás by si ekumaniaci mohli vzíti příklad, Strizko nás sjednocuje!naše heslo
Člověče, co pořád máte s tím +T+?
Zkuste jednou přemýšlet za sebe. Opravdu se vám nezdá, že P. Stritzko má vždycky pravdu? Všichni kolem se mýlí, jen tenhle kněz má pokaždé pravdu? Papež – špatně. Fellay – (kdysi?) špatně. Semín a okruh lidí kolem TD – špatně. Odpor – špatně. Pan Kretschmer – špatně. Ignác – špatně. Lumen de Lumine – špatně. Monarchiacatholica – špatně. Pan Železník a sedesvakantisté – špatně. atd atd
Jen tenhle kněz ví vždy všechno nejlépe. V nejhorším je „všechno jinak“ a věc je „mnohem složitější“.
Myslíte že kroky vdp. Priora jsou bez zodpovědnosti? Člověče
Já se vás ptám, zda si nemyslíte, že se tolik lidí po tak dlouhou dobu kolem otce priora mýlí, ale on se nemýlí nikdy. Nic víc, nic méně.
A výše jsem veřejně položil další otázky („Čím to, že..?“)- což bylo jádro věci – a na něž se mi jen stěží od otce priora dostane odpovědi.
to je domněnka vaše a několika dalších které svými tradicionalistickými charismaty ovlivňuje pan Valenta
Nikoliv, to je názor mnoha střízlivě uvažujícíchc tradičních katolíků, včetně těch, co nemohou pana Valentu ani cítit…
a ještě jste opomněl jmenovat pana Valašťana, který se pomalu vrací ke Špilberku, když ho jeho eminence biskup Lohelius přestal mít rád a klade mu překážky ke kněžskému svěcení
Aby si KATOLÍK stěžoval, že KATOLICKÝ kněz neuznává sedesvakantismus, hereze a další nepřístojnosti se zmíněnými pojmy spjaté, to mi zní poměrně směšně. A možná si pouze příliš subjektivně přibarvujete některé myšlenky a chytáte za slovíčka, jakmile máte pocit, že si někdo dělá bábovičky na vašem písečku – jako když se nyní důstojný otec dotkl internetových stránek.
Ad Teofil: Myslím, že Ignác dobře odpověděl. Jenom doplním. Chápu, že jste teď „důvěrníkem“ otce priora a budete jej bránit do roztrhání těla a v podstatě je mi to jedno, ale zkuste někdy myslet vlastní hlavou a ověřovat si fakta bez předpojatosti. Třeba přijdete na to, že některé příběhy otce priora jsou spíše fabulace než pravda.
Ad Agneska: Trochu mě rozesmíváte 🙂 Tady přece nikdo neříká, že je proti otci priorovi, že je proti sedesvakantismu. Tady se říká, jak je možné, že otec prior se nikdy nemýlí a mýlí se vždy a za všech okolností všichni kolem něj a to z tak velikého názorového spektra, které sahá až po sedesvakantismus. Zkuste se spíš soustředit na podstatu věci, jíž je kritizovaná de facto neomylnost otce priora.
Mimochodem, když jsme u toho, sedesvakantismus je legitimní teologický NÁZOR, neboť Církev v této věci doposud nikdy nerozhodla. NEDOGMATICKÝ sedesvakantista není žádný heretik a dodnes je takových i vás v NSSPX docela dost. Ostatně by nebylo od věci zjistit si, jak se k věci stavěl arcibiskup Lefebvre.
Takže i k vám: Chápu, že otec prior je pro vás veliká autorita, ale zkuste přemýšlet sama za sebe, jinak se nebezpečně blížíte pozici sektářské mentality.
PS: ad Teofil: Proč do debaty zcela irelevantně vtahujete pana Valašťana, ať je jeho příběh jakýkoliv? Není v tomhle ta zloba, o které jste tady někde v debatě psal? Neovlivňují vás v tomhle historky, které vykládá otec prior? Ověřil jste si, že věci byly tak, jak jste je slyšel jen z jedné strany?
A když jsme u toho, pokud by byl Lohelius biskupem (což je dubiózní), pak by jeho oslovení bylo „Excelence“, nikoliv „Eminence“, což je oslovení vyhrazené kardinálům a velmistrům řádů. Myslím, že i tahle drobnost má pro úroveň této debaty svou výpovědní hodnotu… 🙂
S panem Valentou jsem několikrát hovořil a nezapáchal, tak nevím… 🙂
Nevím, ale přijde mi, že utkvělé představy Teofila o všudypřítomnosti lidí z nějakého Tradcia a pana Valenty trošku kalí diskusi o tom hlavním. A sice o faktu, že abbé Stritzko se mýlí a mnohdy i lže. Což pan Teofil asi těžko překusuje, protože patří k těm, kdo mu pravidelně a rádi naslouchají.
Drahý věříci chce mít své ovečky pod kontrolou. V době církevní krize , kdy je katolické literatury jako šafránu , lpět na autorských právech , vyhrožovat soudy…dost divné . A jemu Faměrku plnili a plní právě ti internetem zdebilizovaní laici .
i vaše duše pane rendo se účastnila mší sloužených důstojným panem priorem a stejně jako jiní nejmenovaní pánové a dámy odešla, za uhlazenými cestami KHS a jiní sklouzli k sedesvacantismu
A co, že se někdo mší sloužených P. Stritzkem účastnil a již se neúčastní? Vaše vysvětlení je opravdu velice zjednodušené a lze si ho přeložit jako, že jedni šli vlevo, druzí vpravo, jen pater opět (jak jinak) drží tu pravou cestu. Nemýlí se.
A pokud dojde na regularizaci, jistě se zase najde nějaké vysvětlení. Třeba, že bude bourat KHS zevnitř..
Zelantisimus je svým pohoršlivým chováním příčinou toho, že mnozí přestávají za jeho zvonečkem dojíždět. A všechny ty, kteří odešli a navštěvují buď mše sv. mimo zvonečky, nebo chodí k řeckokatolíkům , případně propadli sedevakntistickému omylu, ba jedna rodina i k „pravoslavným“ odešla, bude Bůh vymáhat z jeho ruky a bude se za ty duše zodpovídat.
právě proto pane Karták, tak nevím proč se nad tím pořád pohoršujete
Pane Lekeši, nechte toho, je to trapné.
Ignáci , článek je suprový .
Drahé věříci čtu pravidelně a je jasné, že i v nich se ledaskdy něco nepovede, však i Pater Plusquamperfectus je jenom člověk a někdy se zmýlí. Ignác správně namítá, že anonymita a pseudonymita je nelišná a bod 4. mě rovněž pobavil.
Kdo nikdy nenapsal žádnou pitomost, ať hodí kamenem.
A ať jím také pro mne za mne hodí ten, kdo pro Kristovu Církev a spásu Božího lidu udělal víc a lépe než PTS.
Dnešní internetová anonymita a anonymita světců, autorů publikací, jsou dvě nesrovnatelné věci. Ono také anonymita jako taková a anonymita na internetu jsou samy o sobě dostatečně rozdílné, tu druhou je zvykem (a také je to mnohem jednodušší) zpravidla zneužívat. Anonymita ve smyslu nepodepsání se pod duchovní dílo nikdy nevedla například ke kyberšikaně a tak dále.
Nesrovnatelné, tedy irelevantní.
Nejsou nijak významně rozdílné. Obojí je anonymita. Je to totéž.
Srovnáváte psa a kočku a tvrdíte mi, že jsou úplně stejní a vlastně se neliší, protože můžou mít oba černobílou srst. ^^ Irelevantní.
Nikoliv, srovnávám psa a psa, to vy argumentujete barvou jejich srsti…
Abusus non tillit usus.
Agneska: Souhlasím, že anonymita a pseudonymita může svádět ke zneužívání. Sama o sobě je však morálně nelišná; záleží k jakému účelu se použije.
Je jako lyžařská maska. Příslušník protiteroristického komanda si ji navlékne aby ho zločinci nepoznali a neublížili jemu nebo jeho blízkým, islamista proto, aby mohl křesťanům beztrestně uřezávat hlavy.
Psudonymita není nelišná, je přirozeným právem a je zakotvena §7 autorského zákona.
Žerty stranou. Proč podle Vás není nelišná a jaká tedy je?
Kdyby tito kněží (P. Stritzko a P. Kučírek) žili před několika desetiletími/staletími/tisíciletími, tak by ze stejných důvodů varovali před používáním telefonu, pošty a vůbec písma, knih a podobných ďáblových vynálezů, neboť nemohou přehlížet to obrovské množství pornografie a ofenzivních ateistických materiálů, které se pomocí písma dají šířit. Vůbec nejlepší by bylo, když už jste starý a číst ještě neumíte, abyste se to radši ani neučili. Blažený, kdo se jako negramot (offline) narodil, žil a zemřel. Podobně i vaše děti je třeba před písmem varovat a jít jim v tom příkladem. Když už to kvůli společnosti musí být, ať se aspoň naučí psát co nejpozději, aby jim to pak nešlo tak dobře a nemohli pomocí písma napáchat tolik zla.
Netřeba zmiňovat, že do kaple knížka už vůbec nepatří!
Z podobných důvodů by samozřejmě také bylo vhodné neučit vlastní děti mluvit a rozumět mateřštině, protože nelze přehlížet to množství pornografického a ateistického materiálu, který mohou zaslechnout.
Zase to nepřehánějme. Objektivní varování ještě nikomu neuškodilo a také je lepší varovat rázně a jasně, než chodit kolem horké kaše a neustále opak omlouvat. Rozumný člověk si z toho vezme, co potřebuje, u některých silnějších tvrzení diskutuje přímo s autory článků a nestěžuje si na ně mimo jejich oči, hezky za zády a pod článkem zabývajícím se slovíčkařením. ^^
Pokud se mi něčí názor nelíbí a nemohu se s ním ztotožnit, nereaguji na to vyznáním pravého opaku – to je, řekla bych, znakem rozumu. Ignorovat negativa spojená s používáním internetu, především tedy lehkou návykovost, která se, je-li mi známo, u písma ani mateřského jazyka nevyskytuje, je navíc i dětinské.
Mimochodem, byl by někdo z vás vzdělanějších (jak je uvedeno v článku) tak laskav a vyjmenoval by mi ony stovky velmi vážených katolíků, kteří ve středověku skrývali svou totožnost?
Měl byste si tu pasáž přečíst ještě jednou. Zřejmě jste ji přelétl moc povrchně…
Tak alespoň ty desítky, toužím se v této oblasti patřičně vzdělávat. A dejme tomu, že ani nemusí být že středověku.
Ono už tvrzení, že můžete vyjmenovat anonymní autory, je samo o sobě poměrně zajímavé.
A nerada to připomínám, ale jsem žena a bylo by mi jistě milejší, kdybyste mi tedy odpovídal, že bych ‚měla‘ a ne ‚měl.‘
Už tomu začínám rozumět, Vy zřejmě máte potíže se čtením a porozuměním textu a základní logikou… Jinak byste nemohla napsat takovouto hloupost. Z textu: „Nebyl by jistě problém vyjmenovat desítky (pro ty vzdělanější z nás stovky) velmi vážených katolických autorů (laiků i kněží), kteří zastírali svoji pravou totožnost pseudonymy, aby se vyhnuli pronásledování pro své dílo. Ve středověku mniši, spisovatelé i umělci často nepodepisovali svá náboženství se týkající díla, protože věřili, že konají-li pro Boha dílo Boží, nemají žádné vlastní zásluhy, ke kterým by měli právo se hlásit.“ je přece jasně zřejmé, že ona čísla se týkají pouze první věty. Která zahrnuje např. všechny domácí přispěvatele do katolického disidentského tisku za komunistického režimu (mnozí z těchto autorů ještě žijí) a zakázané katolické autory, co za komunismu publikovali pod jinými jmény. O většině z nich to dnes víme a můžeme je tedy vyjmenovat. Samozřejmě, anonymní autory středověku by bylo těžké vyjmenovat (u většiny z nich pravé jméno nevíme), nicméně o tom, že existovali, pochybovat snad nepochybujete ani Vy…
Dočetl jsem diskuzi až sem a je mi z ní velmi smutno. 🙁
Článek o nepřesnosti formulací, které si žádají být pravověrně nenapadnutelné – protože nastolují vyžadované morální postoje (viz leták) – což je snadno rozpoznatelné každému člověku s užitím zdravého selského rozumu a výše zmíněný článek o to bez ironie a uštěpačnosti referuje (a že by se dalo na tomto tématu „vyřádit“, jak to předvedlo několik příspěvků v diskuzi, nad kterými s jejich nadsázkou od srdce zasmál) vyvolal reakci, která došla až k osobním útokům.
Nezlobte se, ale musím napsat, co jsem už z vícero úst slyšel po celé naší zemi. Z úst lidí, kteří mají někoho z rodiny mezi tradičními katolíky (jsou to dost často lidé z oborů, souvisejících s historií). Z úst lidí, kteří asi většinou vůbec netušili a netuší, že patřím do, jak se tu roztomile píše, KHS 🙂 . Výroky, které mám na mysli, byli kolem této formulace: „Tradiční katolíci – tam je papežem každý sám sobě … „. Zpočátku jsem těm výrokům oponoval, ale nyní už si moc netroufám …
Jen mě tak napadá nad touto diskuzí: Nepíše sv. Pavel: Já jsem s Petrem. Já s Apollem. Já s Pavlem. Já s Kristem. A nevytýká to? 🙁
Podle mého soukromého názoru je to s Internetem stejně jako s ostatními vynálezy: TV, knihtisk, telefon, telegraf atd. Vše lze využít jak ke konání značného dobra, tak – následkem dědičného hříchu – ke páchání ohromného zla. Slavná věta „Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“ (fiktivní?) nic neřeší.
Jsem ráda, že pomocí nejmenovaného světového vyhledávače v internetu jsem díky Milosti Boží našla Bratry Dominikány z Avrillé ve Francii (Angers) a prostřednictvím technických vynálezů jako je notebook, e-mailový klient a internet jsem jim mohla napsat první e-mail. Deo gratias! JM+JD
Já tedy nevím, ale mě osobně na celém článku mnohem víc než horování proti internetu vadí věta: „Člověk je povinen respektovat tu církevní autoritu, kterou přijal jako autenticky katolickou.“
Nejde mi ani tak o to, že za tou „církevní autoritou, kterou přijal jako autenticky katolickou“ tak nějak slyším „mě“. Jednak, pokud se správně pamatuji, je Církev jen jedna, jednak mě fascinuje, že si P. Stritzko zřejmě myslí, že (nejen církevní) autorita je závislá na subjektivním přesvědčení těch, kteří ji podléhají…
„Jednak, pokud se správně pamatuji, je Církev jen jedna“
— Ano, Církev je jen jedna — ta autenticky katolická. Co není autenticky katolické, není katolické a tudíž není Církví. Respektovat jinou duchovní autoritu než která vychází z Církve není rozumné a tedy ani dobré.
„jednak mě fascinuje, že si P. Stritzko zřejmě myslí, že (nejen církevní) autorita je závislá na subjektivním přesvědčení těch, kteří ji podléhají…“
— Možná Vám splývá pojem „autorita“ s pojmem „jurisdikce“. Na rozdíl od jurisdikce, autorita je oboustranný volní subjekt-objektový vztah, tedy musí být uznávána oběma stranami, je proto vždy subjektivní.
Promiňte, ale v tom s Vámi nemohu souhlasit. Pokud někdo subjektivně neuznává autoritu papeže, neznamená to, že papež objektivně autoritu nemá. A pokud by někdo subjektivně přijal Conchitu Wurst jako autenticky katolickou církevní autoritu, neznamená to, že by byl objektivně povinen řídit se názory tohoto individua.
Nemám určitě zájem se zapojovat do zdejší diskuse. Pouze bych se rád zeptal pana „Teofila“ když už o někom píše a jsou to jen výmysly a zmatečnosti, jestli by k tomu nechtěl přidat i nějakou omluvu. (třeba že přebral v hradní vinárně na Špilberku..).
jinak přeji všem duševní vyrovnanost
Jaroslav Valašťan
PANE VALAŠŤANE, JELIKOŽ ZDEJŠÍ PROVOZOVATEL TRADIČNÍCH, INDULTNÍCH, KATOLICKÝCH STRÁNEK NECHCE PUSTIT MÉ ODPOVĚDI OMLOUVÁM SE VÁM ZA TO, ŽE NEMŮŽU VŠE UVÉZT NA SPRÁVNOU MÍRU
Bylo by skvělé, kdybyste si tuto diskusi vyřídili jinde. Zejména pana Teofila prosím, aby si svoji frustraci léčil jinde a jinak..
Už i sv. Pius X. kritisoval kněze, kteří jezdili na kole.
Už jsem to tu uváděl několikrát – zatímco se tu tzv. „tradiční“ vzájemně mlátí argumenty, modernistovi je úplně jedno, co se píše v nějakém letáku, či co se kázalo v kapli Bratstva. Avšak přečte – li si diskusi, tak jaký obrázek si asi udělá?
To takový C. V. Pospíšil vykládá všude na potkání, jak dostal sprostě vynadáno od tradicionalistů, když vstoupil do nějaké diskuse a vyjádřil svůj názor.
A nepochybně se mýlil – míním svatého Pia X..
Pater Pospíšil, jenž disponuje několika nemanželskými dětmi, je skutečně ten pravý, kdo si může na tradiční katolíky stěžovat…