Sv. Štěpán Prvomučedník
„Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží!“ (Sk 7,56 – ČEP)
Sv. Štěpán Prvomučedník
Dnes slavíme svátek sv. Štěpána, zvaného Prvomučedník, prvního mučedníka po Nanebevstoupení Páně a prvního mučedníka za hlásání Krista Zmrtvýchvstalého.
Někdy bývá označován za úplně prvního mučedníka, ale tady už není jediný kandidát – jako první mučedníci jsou označována i Mláďátka betlémská, povražděná na příkaz Heroda Velikého ve snaze zavraždit Krista ještě jako děťátko (připomeneme si je pozítří), a sv. Jan Křtitel, popravený na příkaz Heroda Antipa ještě za Kristova života, který doplatil na svoji kritiku Herodova nečistého „manželství“…
O osudech sv. Štěpána vyprávějí Skutky apoštolů (viz 6.-7. kapitola). Je jedním ze sedmi prvních diakonů, vybraných apoštoly ve 30. letech 1. století. Byl velmi aktivní v hlásání Evangelia židům, pročež byl pro „rouhání“ souzen sahedrinem a následně soudci a přihlížejícími, které rozběsnil svojí řečí, v níž hlásal Krista a obviňoval své soudce z pohanství a odporu vůči Duchu svatému, zavražděn ukamenováním.
Kdy bychom více měli pamatovat na sv. Štěpána, kterému přineslo mučednickou smrt hlásání Evangelia židům, než právě v těchto letech, kdy se jeho odkazu a odkazu apoštolů otevřeně zpronevěřují i orgány Svatého stolce, které hrdě hlásají, že Katolická církev „nevede žádnou institucionální misii vůči židům ani k ní nepovzbuzuje“ (byť evidentní nekřesťanskost a antibiblickost tohoto stavu zároveň změkčuje potvrzení, že jednotliví křesťané jsou povoláni vydávat svědectví své víry v Ježíše Krista i před židy – viz ZDE). Kdy je zcela ignorován příklad jeho i sv. Petra, který i s dalšími apoštoly rovněž velice intenzívně šířil Evangelium mezi židy, což vedlo sv. Pavla k tomu, že v listu Galaťanům napsal: „…mně bylo svěřeno zvěstovat evangelium pohanům tak jako Petrovi židům…“ (Gal. 2,7)
Budiž nám sv. Štěpán příkladem, který dnes tak zoufale potřebujeme. Ten svatý Štěpán, který zemřel mučednickou smrtí, protože hlásal Evagelium židům – a to ne proto, aby dosvědčil svoji víru, ale aby tyto židy k pravé víře přivedl. Jak to přikázal Ježíš Kristus. Sv. Štěpáne, oroduj za nás!
Chci poděkovat (za celý uplynulý rok) všem, kdo se podílejí na práci tohoto portálu.
V čase, kdy se možná i polovina katolické Církve začíná podobat starozákonnímu Efraimu, je povzbuzující sdílet hodnoty víry, pocity z vývoje Církve i světa – s těmi, kdo se ještě upřímně snaží být Církví Kristovou, Církví bojující, nikoli spící a tleskající světu. Je nesmírně dobře, že o sobě můžeme vědět v čase, kdy apostáze špiček Církve dosahuje vrcholu, kdy se Ježíšem zmiňovaný příval obořil na dům Církve – a my s údivem sledujeme své bratry a sestry, jejichž dům nikdy nebyl vybudován na Skále-Kristu, ale na filosofických, psychologických či zjevně pohanských a zednářských východiscích – tedy na písku tohoto světa. Tento dům ovšem není a nikdy nebyl skutečnou Církví – a začíná se rozpadat.
Naše doba bude potřebovat skutečné (ne domnělé, světem pozdravované) světce typu svatého Františka z Assisi, svatého Ignáce z Loyoly, svaté Anežky České či svaté Terezie z Avily. – Církev bude třeba od základů obnovit: vyprošme si příchod budoucích světců, kteří nahradí dnešní živoucí atrapy – falešné, unavené a nepřesvědčivé, vlažné či pokrytecké nájemce, pouze se vydávající za pastýře Pánova lidu.
Vyprošujme si autentické, opravdu svaté kněze, řeholníky, biskupy – a skutečně svatého papeže, který Kristovu Církev povede k Němu, ne k sobě samému, ne vstříc chaosu, apostázi a propasti.
Prosme jeden za druhého, protože síly Zla dnes více než jindy atakují a destruují Pánovu Církev – a snaží se ji potichu zevnitř zbavit jejího obsahu i poslání – v tomto čase časů musíme obstát, nesmíme přistoupit na kompromisy, kterým tleská tolik duchovních jako „duchu pokroku“, „duchu II. vatikánského koncilu“.
Vyprosme si tu milost, abychom alespoň zahlédli čas opětovné slávy Pánovy Církve – protože to není ona sláva, kterou pro sebe hledají dnešní heretičtí kněží či teologové – sláva a zaslíbený triumf Církve je jen a pouze triumfem Ježíše Krista.
A ony nastanou. Sursum corda!
Pokoj a Lásku vánočního času nám všem.
+Poutník
Považujeme Štefana ako prvého kresťanského mučeníka, no keby sme sa spýtali jeho, tak on by sa považoval za zbožného žida.
Kristus Pán byl také zbožný Žid. Apoštolové s Pannou Marií také…
Připojuji se k panu Poutníkovi!
Židovské nebe
sv. Maximilián Kolbe
(…) Podívejme se teď, jak vypadá nebe židů, po kterém dychtí a o které přes celý svůj život židé usilují. Zeptejme se především chasidského žida, tj. pobožného žida, kdo se nachází v židovském nebi? Hned nám odpoví, že tam jsou všichni lidé, které miloval během svého života a není tam nikdo, kým opovrhoval a koho ve svém životě nenáviděl. Proto teda v židovském nebi není Pan Ježíš Kristus, ani Boží Matka, ani sv. Josef, ani žádní svatí, které uctívají křesťané. A to je teda peklo. V židovském nebi nejsou lidé, kteří ve svém životě milovali Pana Ježíše a Nejsvětější Pannu Marii. A to je teda peklo. V židovském nebi nejsou lidé, kteří poslouchali Církev, věřili v Evangelium a přijímali sv. Svátosti. A to je teda peklo. V židovském nebi není nikdo, kdo žil i umíral v lásce ke Kristovu Kříži. A teda je to peklo. V židovském nebi není nikdo, kdo žil pobožně nosíc škapulíř a modlil se Růženec. A to je teda peklo. V židovském nebi není nikdo z těch, kteří poslouchali Církev a chodili na Mši svatou, kázání, katechismy či pobožnosti. A to je teda peklo.
Nakonec v židovském nebi není nikdo z těch lidí, kteří žijíc pobožně a střízlivě, žehnali se často znakem svatého Kříže a zohýbali svá kolena před Ukřižovaným. A to je teda peklo. Víme tedy, kdo není v židovském nebi. Teď se podívejme na to, kým je naplněné židovské nebe. Nejprve tam jsou všichni židé, kteří v celém svém životě pohrdali Kristem, Nejsvětější Pannou Marii, Křížem a nechtěli se obrátit. A to je teda peklo.
V židovském nebi jsou všichni milovníci a přátelé židů, kteří je následovali ve všech špatnostech a o Pana Ježíše ani Evangelium nedbali, oni poslouchali židy a věrně jim sloužili. A to je teda peklo.
V židovském nebi jsou ti, kteří vůbec nehleděli na přikázání Boží, ale za to byli připravení plnit každý příkaz žida. A to je teda peklo.V židovském nebi jsou ti, kteří nelačněli po Církvi, Mši svaté ani Svátostech, za to měli moc rádi kořalku a pitky. A to je teda peklo.
V židovském nebi jsou ti, kteří k Božím ctnostem, Růženci a katechismu cítili velký odpor, ale za to propadali proklínání a různým zlostem. A to je teda peklo.V židovském nebi jsou ti, kteří nenáviděli Boží služebníky, za to milovali celým srdcem ďábelské služebníky, židy. A to je teda peklo. V židovském nebi jsou ti, kteří nechtěli nosit svatý škapulíř, ale sami zbavení Božích milostí raději druhé přiváděli do morální a materiální bídy. A to je teda peklo.
V židovském nebi jsou všichni ti, kteří nesnášeli svaté obrazy Páně, ale za to si cenili různé pekelné a ďábelské obrazy. A to je teda peklo.V židovském nebi jsou ti, kteří nechtěli pokleknout a vzdát poklonu Panu Ježíši skrytému v Nejsvětější Svátosti, za to se klaněli a padali před těmi, v jejichž srdcích přebývali zlí duchové. A to je teda peklo.
Je tedy z toho jasně vidět, že židovské nebe, do kterého jdou po smrti všichni nevěrní židé, a kam vedou všechny lidi, kteří je následují, není nic jiného než nejhlubší peklo hořící mocným ohněm. Nebe, ve kterém není Ježíš, Boží Matka, svatí apoštolové, mučedníci, ani vyznavači, jenom duchové a lidé nenávidějící Ježíše, našeho Boha a vše, co je Ježíšovo, to je jednoduše peklo.
Fragment z knihy: Christus Deus noster. Chrystus Bóg nasz. [Kraków 1918], s. 27-34.
To je hanobení lidí podle vyznání. Paragraf 355 odst. 2 písm. b). Až na tři léta. Kdyby ten člověk a jemu podobní tento blaf a jed nešířili, nemusel by nikoho schovávat a za nikoho se obětovat, protože holocaust by se bez zakořeněných následků křesťanského antisemitismu nedal nikdy prosadit.
Tohle nemá s antisemitismem nic společného. Jedná se antijudaismus. S jeho konkrétní podobou může někdo nesouhlasit, ale v pricipu je antijudaismus nedílnou součástí křesťanské víry stejně, jako je antikřesťanství nedílnou součástí judaismu.
Definice antisemitismu zde: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/antisemitismus-a-jeho-definice.aspx
Něco jiného je nevěřit v judaismus a považovat ho za nepravdivý, něco jiného je židy takhle obludně démonizovat, dělat z nich nepřátele, obviňovat je z tolika zel, špinit je a spojovat s kořalkou a ďáblem. To už je hodně za hranou podle onoho zmiňovaného paragrafu.
Sto ze sta příslušných odborníků by Vám řeklo, že antijudaismu s patří do antisemitismu. Ono to totiž je pravda a je to provázáno jedna ruka. Vemte si katolíky Rohlinga a Pranajtise a jejich lži a podvržené citáty z Talmudu – obojí převzali nacisté.
Myslím, že zde očerňujete křesťany a antijudaismus ještě výrazně intenzívněji, než článek který kritizujete. Antijudaismus každopádně nepatří do antisemitismu.
A jaký tam je rozdíl. Začne učenými disputacemi, označováním za bohovrahy, liturgií za snětí clony z očí, pokračuje obviněním z nenávisti ke křesťanství, pálení hostií a krví do macesů, to nevyhnutelně vede k vyčlenění že společnosti, zákazu vlastnit půdu, omezení osobní svobody, internaci v ghettech, pálení knih, omezení sňatků, obřím daním. A končí to pogromy, rabováním a žhářstvím. To začne, pokračuje a končí je jako první, druhé a třetí stadium téže choroby. Nebo policejní vyšetřování, jednání o obžalobě a hlavní líčení téhož zmanipulovaného soudu. Gradace nenávisti. Každý antisemita je antijudaista a většina antijudaismu končí nakonec v tratolišti krve židovských dětí. Motiv je ukradení majetku, radost z ublížení a pocit převahy nad nepřáteli Páně nebo rasonečistými potčlovjeky, to je stejné vyjádření téhož postoje. Oba mají stejné ovoce. Ješek Čtverhranný a Reinhard Heydrich jsou podobní jako kolibří vejce slepičímu. Bodají do hostií, rouhají se Spasiteli, zabili modrobílou holku, zradili Velkoněmectvo, to je ten samý lektvar ze žabího hlenu v jiné nádobě. Jsou to lži.
Antijudaismu má stejné následky jako antisemitismus. Na dělení motivace perzekuce a genocidy na etnickou a náboženskou zas tolik nezáleží, krev teče u obou, to je jako loupežná vražda a vražda nepříjemné sousedky Pučálkové, která brblá a klevetí. Na konci je mrtvola.
Neočernil jsem křesťanství, pouze dva křesťany, Rohlinga a Pranaitise, nesporné šiřitele lží, klevet, pomluv a blafů. Řekněte, jak konkrétně jsem očernil křesťanství.
Ad hjcqsdhbciopahvpnaa:
„Sto ze sta příslušných odborníků by Vám řeklo, že …“ – no, není to rozkošné, toto dovedení propagandistického jazyka k dokonalosti? Dosud jsme četli v mainstreamu úvodníky, pouze v umírněné formě, jako „kritici namítají“, „lidé však vidí věci jinak“, „experti oponují“, ale toto rozkošné „Sto ze sta příslušných odborníků by Vám řeklo, že …“, to tu ještě nebylo!
Použil jsem tuto frázi bez snahy o propagandu. Ona je totiž pravdivá. Kdybyste vylosovala sto náhodných odborníků na antisemitismus, odpověděli by, že antisemitismus a antijudaismus jsou dvě neoddělitelné strany téže mince. Jen si přečtěte komentář citující polského světce, na který jsem reagoval. Snadno si lze představit dav, který ho vyslechne a hned jde vyrabovat židovskou čtvrť a zabíjet tam ženy a děti.
Člověk musí být hodně chorý, aby si to uměl představit. Tím spíše, že se to nestalo. Špiněním svých ideových odpůrců neopodstatněnými nálepkami ničeho nedosáhnete, jen rehabiliztujete nacismus i antisemitismus. To asi nechcete.
Já nešpiním neopodstatněnými nálepkami, ale jen tvrdím, že nenávist a perzekuce vůči židům nebo Židům se neliší a že být ve středověku Cyklon B a železnice, katoličtí kněží a šlechticpáni by ty židy vyhladili. Neboť je-li antijudaismus/antisemitismus strom, holocaust a nový antisemitismus jsou listy a květy a Peri Pascha Melitóna ze Sard a lžinařčení z kolektivní bohovraždy jsou jednoduše kořeny. Antisemitismus kritizuji, nacismus rovněž a proklínám je, takže je nerehabilituji, nevím, jak Vás to napadlo.
Podívejte se, pane šéfredaktore. Když řekne učený antijudaista A, že v Talmudu se píše, že rabíni dělají z katolických miminek mozečkový pudink, klevetivá sousedka B to rozšíří v lid a hloupý negramotný podruh C tomu uvěří, jde a zabije nějakého rabína, kdo je nejvíce vinen? Myslím, že A.
Autor toho úryvků židovské nebe špiní miliony lidí a nějak Vám to nevadí. Povídám, že kdyby on a jiní takové věci staletí nehlásali, nemusel by svou oběť života skládat. Protože by nebyl holocaust.
Mně nevadí, pokud křesťané nenásilně přesvědčováním hlásají svého Krista židům. Mně jen vadí, pokud židy očerňují z ovládání médií, satanismu, reptiliánského ufounství, žraní miminek, vaření Ježíše ve výkalech, spiknutí proti církvi, zednářství, bolševismu, dělání hnojiva z eucharistie a kdesi cosi. To je křivá lež a má se to trestat.
Vykládáte nesmysly. Např. že „být ve středověku Cyklon B a železnice, katoličtí kněží a šlechticpáni by ty židy vyhladili“ — kdyby dotyční chtěli židy vyhladit, bez problémů by to udělali. I bez cyklonu B a železnice.
„Povídám, že kdyby on a jiní takové věci staletí nehlásali, nemusel by svou oběť života skládat. Protože by nebyl holocaust.“ To je samozřejmě další pitomost.
Oběcně zde dáváte dohromady věci, které spolu nesouvisí, abyste nějak podložil své lživé tvrzení, že jakákoliv kritika judaismu a židů je antisemitismus srovnatelný s nacismem. A právě těmito nesmyslnými nálepkami a vyloženým (a morálně dosti odporným) zneužíváním holokaustu a těžením z něho vlastně neúmyslně nacismus a antisemitismus rehabilitujete. Znovu Vám dobře radím: nedělejte to.
Jenom jedno ještě: „Jakoukoli kritikou judaismu a židů“ se myslí jejich plošné obviňování z nenávisti ke Kristu a Panně Marii, z nepřátelství vůči církvi, spiknutí, nenávisti k Bohu, kořalky a pitek? Já bych řekl, že není špatně kritizovat jednoho žida, pokud to nespojujeme s tím, že je žid, ale je antisemitské obviňovat všechny nebo velkou část, zejména ve spojení s tím, že jsou židé. A to si nevymýšlím já, to Vám zopakuje kdokoli, včetně odborníků na antisemitismus.
Antisemitské je obviňovat Žida, protože je Žid, rozhodně ale není antisemitské kritizovat z hlediska křesťanského diskursu judaismus a ty, kteří ho následují (tj. židy). Pokud jde o Pannu Marii a Ježíše Krista, tak zde máme několik velmi urážlivých a explicitních pasáží v Talmudu, což je, pokud vím, posvátná kniha judaismu.
Uvedená definice má jednu „drobnou“ chybu – z definice toho, co je semitské, si vybrala jen jeden kmen. Semité jsou totiž i arabové….(The term „Semite“ came to include Arabs, Akkadians, Canaanites, Hebrews, some Ethiopians, and Aramaean tribes.)
Jedná se o přirozený jev ve vývoji jazyka, pokud se význam pojmu zužuje nebo rozšiřuje nebo neodpovídá plně etymologii. Například nábytek bylo dříve všechno to, čeho někdo nabyl, dnes však, nabydete-li živé ovce, není to nábytek. Stejný vývoj prodělalo slovo „antisemitismus“.
To je jen Vaše „pium desiderium“ obávám se. Nebo spíše doufám, i pro Vaše dobro, protože byste měl pravdu, zanmenalo by to, že již zcela ztratilosvůj původbí význam i právo na negativní zabarvení… A to, myslím, není cíl, po kterém byste toužil…
Tak posudek znalce, který tomu jazyku na rozdíl od Rohlinga rozumí, vadí?
Příště, pokud máte chuť zveřejnit jen jeden, snadněji napadnutelný komentář a ukázat na něm, jak špatně argumentuji, prosím, raději mi nezveřejněte žádný. To je, jako byste zveřejnil polovinu jednoho komentáře a pak na to reagoval. Pokud náhodou máte příbuznoun jménem Pučálková, tak toto neplatí. Nebylo by to schválně.