Sv. Štěpán Prvomučedník

„Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží!“ (Sk 7,56 – ČEP)

Sv. Štěpán Prvomučedník

Dnes slavíme svátek sv. Štěpána, zvaného Prvomučedník, prvního mučedníka po Nanebevstoupení Páně a prvního mučedníka za hlásání Krista Zmrtvýchvstalého.

Někdy bývá označován za úplně prvního mučedníka, ale tady už není jediný kandidát – jako první mučedníci jsou označována i Mláďátka betlémská, povražděná na příkaz Heroda Velikého ve snaze zavraždit Krista ještě jako děťátko (připomeneme si je pozítří), a sv. Jan Křtitel, popravený na příkaz Heroda Antipa ještě za Kristova života, který doplatil na svoji kritiku Herodova nečistého „manželství“… 

O osudech sv. Štěpána vyprávějí Skutky apoštolů (viz 6.-7. kapitola). Je jedním ze sedmi prvních diakonů, vybraných apoštoly ve 30. letech 1. století. Byl velmi aktivní v hlásání Evangelia židům, pročež byl pro „rouhání“ souzen sahedrinem a následně soudci a přihlížejícími, které rozběsnil svojí řečí, v níž hlásal Krista a obviňoval své soudce z pohanství a odporu vůči Duchu svatému, zavražděn ukamenováním.

Kdy bychom více měli pamatovat na sv. Štěpána, kterému přineslo mučednickou smrt hlásání Evangelia židům, než právě v těchto letech, kdy se jeho odkazu a odkazu apoštolů otevřeně zpronevěřují i orgány Svatého stolce, které hrdě hlásají, že Katolická církev „nevede žádnou institucionální misii vůči židům ani k ní nepovzbuzuje“ (byť evidentní nekřesťanskost a antibiblickost tohoto stavu zároveň změkčuje potvrzení, že jednotliví křesťané jsou povoláni vydávat svědectví své víry v Ježíše Krista i před židy – viz ZDE).  Kdy je zcela ignorován příklad jeho i sv. Petra, který i s dalšími apoštoly rovněž velice intenzívně šířil Evangelium mezi židy, což vedlo sv. Pavla k tomu, že v listu Galaťanům napsal: „…mně bylo svěřeno zvěstovat evangelium pohanům tak jako Petrovi židům…“ (Gal. 2,7)

Budiž nám sv. Štěpán příkladem, který dnes tak zoufale potřebujeme. Ten svatý Štěpán, který zemřel mučednickou smrtí, protože hlásal Evagelium židům – a to ne proto, aby dosvědčil svoji víru, ale aby tyto židy k pravé víře přivedl. Jak to přikázal Ježíš Kristus. Sv. Štěpáne, oroduj za nás!

Ignác Pospíšil

5 Responses to Sv. Štěpán Prvomučedník

  1. Poutník napsal:

    Chci poděkovat (za celý uplynulý rok) všem, kdo se podílejí na práci tohoto portálu.

    V čase, kdy se možná i polovina katolické Církve začíná podobat starozákonnímu Efraimu, je povzbuzující sdílet hodnoty víry, pocity z vývoje Církve i světa – s těmi, kdo se ještě upřímně snaží být Církví Kristovou, Církví bojující, nikoli spící a tleskající světu. Je nesmírně dobře, že o sobě můžeme vědět v čase, kdy apostáze špiček Církve dosahuje vrcholu, kdy se Ježíšem zmiňovaný příval obořil na dům Církve – a my s údivem sledujeme své bratry a sestry, jejichž dům nikdy nebyl vybudován na Skále-Kristu, ale na filosofických, psychologických či zjevně pohanských a zednářských východiscích – tedy na písku tohoto světa. Tento dům ovšem není a nikdy nebyl skutečnou Církví – a začíná se rozpadat.

    Naše doba bude potřebovat skutečné (ne domnělé, světem pozdravované) světce typu svatého Františka z Assisi, svatého Ignáce z Loyoly, svaté Anežky České či svaté Terezie z Avily. – Církev bude třeba od základů obnovit: vyprošme si příchod budoucích světců, kteří nahradí dnešní živoucí atrapy – falešné, unavené a nepřesvědčivé, vlažné či pokrytecké nájemce, pouze se vydávající za pastýře Pánova lidu.

    Vyprošujme si autentické, opravdu svaté kněze, řeholníky, biskupy – a skutečně svatého papeže, který Kristovu Církev povede k Němu, ne k sobě samému, ne vstříc chaosu, apostázi a propasti.

    Prosme jeden za druhého, protože síly Zla dnes více než jindy atakují a destruují Pánovu Církev – a snaží se ji potichu zevnitř zbavit jejího obsahu i poslání – v tomto čase časů musíme obstát, nesmíme přistoupit na kompromisy, kterým tleská tolik duchovních jako „duchu pokroku“, „duchu II. vatikánského koncilu“.

    Vyprosme si tu milost, abychom alespoň zahlédli čas opětovné slávy Pánovy Církve – protože to není ona sláva, kterou pro sebe hledají dnešní heretičtí kněží či teologové – sláva a zaslíbený triumf Církve je jen a pouze triumfem Ježíše Krista.

    A ony nastanou. Sursum corda!

    Pokoj a Lásku vánočního času nám všem.
    +Poutník

  2. Peter Mojžiš napsal:

    Považujeme Štefana ako prvého kresťanského mučeníka, no keby sme sa spýtali jeho, tak on by sa považoval za zbožného žida.

  3. ivka napsal:

    Připojuji se k panu Poutníkovi!

  4. Jaroslav napsal:

    Židovské nebe

    sv. Maximilián Kolbe

    (…) Podívejme se teď, jak vypadá nebe židů, po kterém dychtí a o které přes celý svůj život židé usilují. Zeptejme se především chasidského žida, tj. pobožného žida, kdo se nachází v židovském nebi? Hned nám odpoví, že tam jsou všichni lidé, které miloval během svého života a není tam nikdo, kým opovrhoval a koho ve svém životě nenáviděl. Proto teda v židovském nebi není Pan Ježíš Kristus, ani Boží Matka, ani sv. Josef, ani žádní svatí, které uctívají křesťané. A to je teda peklo. V židovském nebi nejsou lidé, kteří ve svém životě milovali Pana Ježíše a Nejsvětější Pannu Marii. A to je teda peklo. V židovském nebi nejsou lidé, kteří poslouchali Církev, věřili v Evangelium a přijímali sv. Svátosti. A to je teda peklo. V židovském nebi není nikdo, kdo žil i umíral v lásce ke Kristovu Kříži. A teda je to peklo. V židovském nebi není nikdo, kdo žil pobožně nosíc škapulíř a modlil se Růženec. A to je teda peklo. V židovském nebi není nikdo z těch, kteří poslouchali Církev a chodili na Mši svatou, kázání, katechismy či pobožnosti. A to je teda peklo.
    Nakonec v židovském nebi není nikdo z těch lidí, kteří žijíc pobožně a střízlivě, žehnali se často znakem svatého Kříže a zohýbali svá kolena před Ukřižovaným. A to je teda peklo. Víme tedy, kdo není v židovském nebi. Teď se podívejme na to, kým je naplněné židovské nebe. Nejprve tam jsou všichni židé, kteří v celém svém životě pohrdali Kristem, Nejsvětější Pannou Marii, Křížem a nechtěli se obrátit. A to je teda peklo.
    V židovském nebi jsou všichni milovníci a přátelé židů, kteří je následovali ve všech špatnostech a o Pana Ježíše ani Evangelium nedbali, oni poslouchali židy a věrně jim sloužili. A to je teda peklo.
    V židovském nebi jsou ti, kteří vůbec nehleděli na přikázání Boží, ale za to byli připravení plnit každý příkaz žida. A to je teda peklo.V židovském nebi jsou ti, kteří nelačněli po Církvi, Mši svaté ani Svátostech, za to měli moc rádi kořalku a pitky. A to je teda peklo.
    V židovském nebi jsou ti, kteří k Božím ctnostem, Růženci a katechismu cítili velký odpor, ale za to propadali proklínání a různým zlostem. A to je teda peklo.V židovském nebi jsou ti, kteří nenáviděli Boží služebníky, za to milovali celým srdcem ďábelské služebníky, židy. A to je teda peklo. V židovském nebi jsou ti, kteří nechtěli nosit svatý škapulíř, ale sami zbavení Božích milostí raději druhé přiváděli do morální a materiální bídy. A to je teda peklo.
    V židovském nebi jsou všichni ti, kteří nesnášeli svaté obrazy Páně, ale za to si cenili různé pekelné a ďábelské obrazy. A to je teda peklo.V židovském nebi jsou ti, kteří nechtěli pokleknout a vzdát poklonu Panu Ježíši skrytému v Nejsvětější Svátosti, za to se klaněli a padali před těmi, v jejichž srdcích přebývali zlí duchové. A to je teda peklo.
    Je tedy z toho jasně vidět, že židovské nebe, do kterého jdou po smrti všichni nevěrní židé, a kam vedou všechny lidi, kteří je následují, není nic jiného než nejhlubší peklo hořící mocným ohněm. Nebe, ve kterém není Ježíš, Boží Matka, svatí apoštolové, mučedníci, ani vyznavači, jenom duchové a lidé nenávidějící Ježíše, našeho Boha a vše, co je Ježíšovo, to je jednoduše peklo.

    Fragment z knihy: Christus Deus noster. Chrystus Bóg nasz. [Kraków 1918], s. 27-34.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *