Spoločenstvo svätých

Každoročne na začiatku novembra naše kroky častejšie ako inokedy smerujú na cintoríny a miesta odpočinku našich zosnulých, ktoré sa v týchto dňoch menia na krásne rozkvitnuté záhrady, ozdobené množstvom kvetov, osobitne chryzantém, osvetlené stovkami a tisíckami plamienkov sviečok a kahancov.

V našich mysliach sa vraciame k spomienkam a v srdciach sa rozohrieva láska k tým, ktorí niekedy žili medzi nami, od ktorých sme veľa dostali, a už nás predišli na druhý breh života, do večnosti a nám chýbajú a je nám za nimi smutno. Venujeme im svetlú spomienku, očistíme a ozdobíme hrob, zapálime sviečku, pomodlíme sa, možno dáme na sv. omšu za nich. Aspoň takto im prejavíme svoju vďačnosť za to, čo sme od nich dostali a možno sme im nestihli ani poriadne poďakovať za všetko to, čo sme im zostali dlžní. Aspoň takto im to chceme vyjadriť vďačnosť a lásku.

Od pradávna patrila k človeku úcta k svojim mŕtvym predkom a ich pochovávanie a starostlivosť o ich hroby. Tiež kresťania prejavovali úctu k mŕtvym, od 4. storočia je známa úcta k všetkým svätým, ktorí nemali v kalendári svoj sviatok. Slávila sa 13. mája, od 8. storočia sa slávi 1. novembra a od 9. storočia sa slávi po celom svete. Sviatok dušičiek sa do sveta rýchlo rozšíril z francúzskeho, benediktínskeho kláštora v Cluny, na prelome prvého a druhého tisícročia, keď opát Odilo v roku 998 zaviedol modlitby a slúžil sv. omšu za zomrelých členov rehoľného spoločenstva.

1. november, kedy Cirkev slávi sviatok všetkých svätých, patrí Cirkvi oslávenej. Sú to mnohí kresťania, mnohí naši predkovia, jednoduchí čestní, čnostní ľudia, ktorých síce Cirkev nebeatifikovala, ale oni dosiahli nebeské kráľovstvo, pretože žili v súlade s Božou vôľou a zomreli bez ťažkého hriechu, v stave posväcujúcej milosti.

2. november sviatok dušičiek, patrí tým, ktorí podľa učenia katolíckej Cirkvi, sú na ceste k večnej blaženosti ale sa ešte ju nedosiahli, ešte znášajú utrpenia, musia prejsť obdobie očistca.

A do Cirkvi, ktorej cieľ je v nebi: „Naša vlasť je v nebesiach.“ /Flp. 3, 20/ píše Pavol apoštol, patríme aj my žijúci, pokrstení, „putujúci“ kresťania na zemi, ktorí k večnosti kráčame.

My všetci, žijúci na tejto zemi, mladí i starí, bohatí i chudobní, žijúci v manželstve i slobodní, dobrí i zlí, veriaci či neveriaci, skôr či neskôr, či sa nám to páči, či nie, budeme musieť tento svet opustiť, i keď lekárska veda značne pokročila a robí zázraky pre to, aby predĺžila život človeka na zemi, okamih odchodu zo sveta je pripravený pre každého z nás. Je to najväčšia istota, ktorú tu na zemi máme. Ako som to videl napísané nad bránou jedného z cintorínov: „Co ste boli vy, boli sme aj my, čo sme my, budete aj vy.“

Naše myšlienky pri spomienke na našich milovaných zosnulých, pri návšteve ich hrobov na cintorínoch, pri zapaľovaní plamienkov lásky na ich hroboch, pri modlitbách za nich, môžu smerovať i k skutočnosti nášho odchodu zo sveta, k tomu, aby sme si kládli a odpovedali na otázky: „Čo bude po smrti? Ako sa pripravujem na stretnutie so svojim Stvoriteľom aj Vykupiteľom aj s tými, ktorí nás už predišli? Je môj život v intenciách Ježišovho života a učenia? Zachovávam prikázania dekalógu, ktoré dal Boh, aby bol ľudský život na zemi možný? Ako plním Ježišovo hlavné prikázanie lásky k Bohu i blížnemu? Milujem len tých, ktorí milujú mňa, alebo milujem všetkých ľudí? Plním si dobre povinnosti môjho stavu? Som zodpovedný za svoju rodiny, čas, vieru, svet okolo mňa? Využívam dobre svoje talenty…?“ A týchto otázok môže byť viac a mali by rezonovať častejšie v našich mysliach, lebo čas odchodu z tohto sveta sa nám blíži.

My všetci z Cirkvi oslávenej /sviatok 1. novembra/ z Cirkvi trpiacej /2. november/ i z Cirkvi bojujúcej, putujúcej na zemi, máme medzi sebou spolupracovať a pomáhať si navzájom, ako to vyznávame vo vyznaní viery: „Verím v spoločenstvo svätých, v odpustenie hriechov, vo vzkriesenie tela a život večný.“
Cirkev oslávená u Boha prosí, oroduje za nás všetkých členov Cirkvi putujúcej i Cirkvi trpiacej. My patriaci do Cirkvi putujúcej máme možnosť pomáhať Cirkvi trpiacej modlitbami, obetami, sv. omšami, získavaním odpustkov,… ako sa to spievalo v rokoch mojej mladosti v kostoloch a na cintorínoch „Na dušičky spomínajme, z očistca im pomáhajme, budú na nás spomínat až budeme umírat, umírat.“ Cirkev oslávená dosiahla už svoj cieľ, pomoc nepotrebuje. Cirkev trpiaca je odkázaná na pomoc Cirkvi oslávenej i Cirkvi putujúcej a teda aj my členovia Cirkvi putujúcej, môžeme pomáhať cirkvi trpiacej i sebe navzájom. Nech naša návšteva cintorínov, kladenie kvetov i zapálenie sviečky nie je len formalitou, ale hlbokým prejavom našej vďačnosti za život zosnulých i nás žijúcich, za všetky prejavy lásky Božej i ľudskej, ktorá sa nám dostávala a dostáva, i pomocou dušiam v očistci, ktoré sú na našu pomoc odkázané i odhodlaním žiť zodpovedne svoj život, aby sme pri odchode zo sveta prišli do neba, čo je pravým cieľom nášho života.

Ľudovít Košík

12 Responses to Spoločenstvo svätých

  1. Vlad IV napsal:

    „Verím v spoločenstvo svätých, v odpustenie hriechov, vo vzkriesenie tela a život večný.“

    Nevím jak autor , ale já věřím na ,,sanctorum communionem ,, čemuž nejlépe odpovídá v výraz ,, obcování svatých,, jak se v českých zemí i na Slovensku říkalo , když ještě nebyla katolická víra záměrně zastíraná !
    V skutečnost, že existuje nějaké ,,společenství svatých,, tudíž e jsou nějací lidé v nebi, věří kdejaký odporný heretik!
    Pravověrná katolická víra však je, že my lidé na zemi můžeme s těmito ,,obcovati,, tudíž modlitbou je prosit o přímluvu u Boha, a tyto přímluvy nám mohou mnoho prospět!
    Ale chápu, KHS přece nemůže tímto ,,odloučené bratry ,, čili onou bandu rouhačských kacířů vyznéním své víry třeba nějak rozzlobit…..

    • Berchmans napsal:

      Obcování i společenství jsou pouhé překlady – oba docela výstižné (communis je společný, obecný, communio je tedy stav, kdy máte s někým něco společného nebo obecného) – latinského pojmu. Netroufám si posoudit, který z nich je lepší, z hlediska čistě jazykového mi oba připadají zcela správné a přesné. Společenství možná lépe napodobuje způsob, jakým je utvořeno latinské slovo (které je odvozeno od přídavného jména, nikoli od slovesa).
      (Totéž platí pro řecké koinónia, od koinónos, společný, společník.)
      Jsou to ovšem termíny, měli bychom je tedy užívat s vědomím, že to jsou pouhé překlady určitého pojmu z posvátného jazyka. Samy o sobě v českém jazyce nemají žádnou vypovídací hodnotu ani teologickou relevanci a nemělo by se z nich nic vyvozovat. Pokud to někdo dělá, může si za případné omyly sám…

      • Vlad IV napsal:

        To naprosto uznávám.
        Nicméně je též pravdou, že dříve používaný obrat ,, obcování svatých,, nepřipouštěl jiný , výklad.
        Obrat ,,věřím ve společenství svatých,, však (v našem jazyce pochopitelně) tento dvojznačný výklad , dle mne umožňuje.
        To byl hlavní důvod mé námitky.
        p.s. Možná začínám být paranoidní, nevím. Ale dnešní mluva novocírkve, plná nejasností a dvojznačností mne přivádí k šílenství.
        Když se například dozvíte, že výroky jako : křesťané a muslimové věří ve stejného Boha , Talmudskému židovstvu netřeba křtu, neexistuje katolický Bůh , proselytismus je nesmysl etc. byly údajně ,,myšleny jinak ,, tak máte pocit, že zešílíte….

  2. Karol Dučák napsal:

    Vlad IV, jednoznačne sa mýlite. Latinsko-český slovník, který vydalo Státní pedagogické nakladatelství Praha v roku 1957, uvádza na strane 89:
    „communio, onis, f. – pospolitost, společenství;“
    Presný preklad Vami uvádzaného textu znie: sanctorum (svätých) communionem (spoločenstvo, pospolitosť). Máte teda v zásade dve možnosti presného, precízneho prekladu slovného spojenia sanctorum communionem:
    1. Spoločenstvo svätých.
    2. Pospolitosť svätých.
    Ostatne Ordo Missae tridentskej omše okrem iného uvádza na strane 17 okrem iného:
    „Mezi úkonem. Těsně před Proměňováním vzpomíná kněz na společenství, které máme v nebi se Svatými, již nám mohou svými přímluvami pomáhati. Tato modlitba je pokračováním modlitby předchozí (o některých svátcích je jiná):
    Communicántes, et memori-am venerántes, in primis glo-riósæ semper Vírginis Maríæ, Genitrícis Dei et Dómini nos-tri Jesu Christi (Ve společenství jsouce a památku uctívajíce především slavné vždy Panny Marie, Rodičky Boha a Pána našeho Ježíše Krista)“
    (Mešní řád – Ordo Missæ. Dostupné na internete: ˂http://www.krasaliturgie.cz/wp-content/uploads/Mešní-řád-tisk-přímo-na-A53.pdf˃, s. 17)

    • Vlad IV napsal:

      Milý pane, zde nejde o pouhý překlad, nýbrž i o skutečný význam tohoto latinského pojmu!
      Kdybychom chtěli mermomocí použít výraz ,,společenství,, a zároveň trvali na původním významu, museli bychom použít formulaci např. ,,společenství se svatými ,, etc!
      Nepoužitím onoho pro český i slovenský jazyk důležitého zvratného zájmena vyzní formulace tak, jak jsem psal!
      Vsadím lahev libovolné značky brandy nejvyšší kvality proti plnému nočníku že to byl i záměr!

      p.s. Když srovnám formulaci ,,obcování svatých,, a za vlasy přitažený novotvar, musím konstatovat e těmto novotám pro novotu se u nás říká ,, vymyslet tratar(trakař) o dvou kolech…..

  3. Karol Dučák napsal:

    Znovu opakujem, že presný preklad sanctorum communionem je spoločenstvo svätých alebo pospolitosť svätých. Spoločenstvo so svätými by po latinsky bolo: communionem cum sanctis.
    Viete, Vlad IV, ja na rozdiel od Vás nikdy (!) neuverejním tvrdenie, ktoré neviem dokázať, doložiť citáciou alebo odkazom na nejaký zdroj. Najhodnovernejšie vyznie tvrdenie, ktoré sa doloží z dvoch nezávislých zdrojov. Vy píšete: „Ale chápu, KHS přece nemůže tímto ,,odloučené bratry ,, čili onou bandu rouhačských kacířů vyznéním své víry třeba nějak rozzlobit…“ a mali ste toto tvrdenie dokázať. Ak nie, výpovedná hodnota Vášho tvrdenia je nulová. Divím sa, že tento Váš príspevok bol vôbec uverejnený. Aj keď je to len nezáväzná diskusia, predsa by ju mal niekto moderovať, aby sa medzi veriacimi nešírili konšpiračné teórie.

    • Vlad IV napsal:

      Rozdíl mezi výrazy : credo in ,,sanctorum communio,,a ,,sanctorum communionem,, by však měl být jasný i demagogickému obhajovateli neobhajitelného Vašeho ranku, pane…..

      p.s. Abych předešel další Vaší tirádě , kde budete blekotat mimo téma, a vkládat mi do úst něco, co jsem neřekl a sám si na to odpovídat:
      Neřekl jsem jak by měl výraz znít v latině , to mne ani nenapadne !
      Řekl jsem jen, jak by měl výraz znít v našem jazyce , kdybych chtěl mermomocí použít slovo ,,společenství,, a dodržel původní smysl !
      Buď máte problém s chápaním psaného slova, nebo jste ještě horší křivák, než jsem si myslel!

    • Vlad IV napsal:

      A co se týká mého tvrzení o snaze KHS ,,nenaštvat,, odloučené bratry heretiky ?
      Zde jeden důkaz za všechny : Když celebrující kněz po vyřčení konsekračních slov ihned poklekne s pozdviženou Svátostí oltářní , je heretik – lutherán pobouřen hnusným ,nebiblickým rouháním papeženců, Ďábla zplozenců (jak nás milý ,,odloučení bratři,, stále často nazývají!)
      Vyřkne-li kněz konsekrační slova , pozdvihne a načež teprve poklekne , je Lutherův duchovní potomek spokojen, srdce zpívá radostí,že měl dr. Martin @ spol. pravdu, když to ona Římská nevěstka sama uznává!
      Víte proč? Tak schválně , ven s tím….
      p.s. Prosím stručně a jasně k věci! Vaše sáhodlouhé , zhusta kopírované statě , jdoucí však uplně mimo téma nebudu brát v úvahu a budu je ignorovat,jako většina rozumných přítomných!

      • Jaroslav Klecanda napsal:

        Chápu Vaši snahu emoční formulací zdůraznit sílu Vašich výroků. Je ale něco víc pravdivé, když to budu křičet, než když to řeknu normálním hlasem?
        Příklad, který udáváte, je mimochodem krapet mimo mísu. Zkuste si zjistit alespoň dva předkoncilní rity, ve kterých je průběh ritu podle Vašeho příkladu číslo dvě.
        A mimochodem, pokud je to s KHS a všemi ostatními „křesťany“ tak špatné, pak zajisté za ně vedete ustavičný duchovní zápas. Děkuji Vám!

  4. Karol Dučák napsal:

    Vlad IV, krivák ste Vy, pretože nemáte toľko charakteru, slušnosti a odvahy, aby ste publikovali pod svojím občianskym menom. Ja sa neskrývam za nijaké anonymy ani pseudonymy. Publikujem vždy a zásadne pod svojím skutočným občianskym menom Karol Dučák. Pod týmto menom píšem nielen do takýchto diskusií, ale aj do odborných katolíckych médií, ako boli Teologické texty, alebo ako sú Duchovný pastier, či akademický časopis Acta missiologica. A čo Vy? Dokážete aj Vy napísať niečo logické pod vlastným menom, alebo viete len štekať ako pes na reťazi? Ja vidím budúcnosť Katolíckej cirkvi v ľuďoch ako je biskup Atanáz Schneider z Kazachstanu, nie vo fanatikoch, zaslepených nenávisťou ako ste Vy.

  5. Karol Dučák napsal:

    Vlad IV, ešte niečo. Namiesto toho Vášho sebaukájania sa na týchto stránkach ja kritizujem luteránov otvorene, verejne. Tu je jeden dôkaz:
    http://www.priestornet.com/2015/09/den-reformacie-tragicke-memento.html

  6. Karol Dučák napsal:

    Berchmans, ďakujem za kultivovaný a fundovaný príspevok. Aby sme vrátili polemike vecný, odborný charakter, zacitoval by som z Malého teologického lexikonu, vydaného v roku 1977, ktorý o obcovaní, respektíve spoločenstve svätých uvádza: „Obcovanie svätých (lepšie: spoločenstvo svätých) je dogma – uvedená aj v Apoštolskom vyznaní viery – ktorá znamená, že veriaci na zemi (Cirkev putujúca), duše v očistci (Cirkev trpiaca) a svätí v nebi (Cirkev oslávená) sú v duchovnom spojení. Spojuje ich posväcujúca milosť a z nej vyplývajúca nadprirodzená láska, ,ktorá je spojivom dokonalosti´ (Kol 2, 14) Duše v očistci a nebešťania sú všetci svätí. Podobne aj mnohí členovia Cirkvi putujúcej, ba aj tí, čo posväcujúcu milosť nemajú, sú povolaní a povinní si ju nadobudnúť. Duchovné spoločenstvo medzi týmito všetkými pozostáva v mnohonásobných vzájomných vzťahoch: veriaci na zemi majú účasť na ovocí svätých omší a verejných modlitieb svätej Cirkvi a môžu si vzájomne pomáhať; svätých v nebi ctíme a vzývame o príhovor, oni za nás orodujú u Boha; dušiam v očistci pomáhajú veriaci na zemi.“ (Malý teologický lexikon. Bratislava: Spolok Svätého Vojtecha Trnava v Cirkevnom nakladateľstve Bratislava, 1977, s. 324)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *