47 Responses to Rozhlédnutí 2015/10/11

1. Národní eucharistický kongres, Brno, 15.-17.10. 2015 napsal:

   11. 10. 2015 (22:46)

   Národní eucharistický kongres – Brno, 15.-17.10 2015. Brno.

   Více informací ZDE: http://tisk.cirkev.cz/res/data/204/022789.pdf?seek=2

   Upozorňuji, že je právě na katolících, věrných nauce Církve, aby bylo o Nejsv. Eucharistii správně učeno, věřeno a aby byla také tak žita.

   Proto není od věci podpořit modlitbou tento kongres (o jehož důležitosti nelze pochybovat, poslední akce podobného druhu snad byla u nás za „První republiky“) a také intencemi na mše svaté.

   Pax

   Jan

   Odpovědět
   • Tomáš napsal:

     12. 10. 2015 (8:52)

     Bohužel dneska se podobá spíš charismatickému kongresu…

     Odpovědět
     • MichalD napsal:

       13. 10. 2015 (7:22)

       … „Eucharistický kongres“, kde se za doprovodu elektrofonických kytar (možná i bubnů) bude podávat Tělo Páně na ruku … a pak se bude na Náměstí Svobody po jeho Nejsvětějších úlomcích šlapat …

       Na odčinění všech očekávaných profanací a blasfemií, ke kterým během kongresu bohužel asi dojde, bych doporučoval opakovaně provádět např. úkon klanění a smíru dle Pokladnice odpustkových modliteb (str. 81) – nebo něco obdobného.

       Odpovědět
     • VlaM napsal:

       15. 10. 2015 (16:22)

       ad MichalD: Prach postrádá veškeré akcidenty chleba.

       Odpovědět
     • MichalD napsal:

       16. 10. 2015 (5:58)

       ad „Prach postrádá veškeré akcidenty chleba“: ano, ale já mluvím o úlomcích, a ty je nepostrádají.

       O tom, že na místech, kde se praktikuje přijímání na ruku (což je dnes prakticky v každém katolickém kostele v diecézích, kde je to povoleno), šlapeme po Kristu, píše i J.E. Athanasius Schneider v knize Corpus Christi: „Kvůli praxi Přijímání na ruku … je šokujícím způsobem rozšířena ztráta eucharistických úlomků, které jsou v našich kostelích nevědomky pošlapávány, a udivujícím způsobem bylo lidem usnadněno krást svaté neboli proměněné Hostie“ (str. 33 českého překladu, on-line ukázka viz http://www.corpus-christi.cz/corpus-christi/iii-svate-prijimani-skryta-vznesenost-bozi-lasky/)

       Odpovědět
   • Lucie Cekotová napsal:

     12. 10. 2015 (21:47)

     Hezké nové stránky o Eucharistii: http://www.corpus-christi.cz

     Odpovědět
     • MichalD napsal:

       13. 10. 2015 (8:33)

       Pán Bůh zaplať autorovi těchto stránek o Eucharistii.

       Odpovědět
     • Karol Dučák napsal:

       14. 10. 2015 (3:58)

       MichalD, nehnevajte sa na mňa za moju úprimnosť, ale veľmi mi pripomínate Dona Quijota. Vás, konkrétne Vás, MichalD, by som chcel vidieť pri pastorácii Rómov u nás, na východnom Slovensku. Ak by ste prišli ako kňaz na Sídlisko Luník v Košiciach, alebo do inej rómskej osady, možno by ste zutekali hneď v prvý deň, ak by na Vás niektorý Róm vytiahol dýku, alebo sekeru. A predsa tam naši kňazi chodia a neraz dosahujú slušné pastoračné výsledky. Ale určite používajú pri svätých omšiach gitary a bubny. Bez nich si pastoráciu týchto ľudí sotva možno predstaviť. Mám len jednu hlavu a aj tú som ochotný obetovať za svoje presvedčenie, že Boh bude súdiť týchto kňazov nie za to, či používali pri svätých omšiach gitary alebo nie, ale za to, koľko nových horlivých katolíkov medzi Rómami získal.

       Odpovědět
       • Ignác Pospíšil napsal:

         14. 10. 2015 (8:19)

         To, že Vy máte omezenou představivost, nikterak nedělá z těch, co s Vámi nesouhlasí, Dony Quijoty… 😀

         Odpovědět
     • Teofil napsal:

       14. 10. 2015 (6:26)

       irituje mne to že se k tomu vyfotí papež, který má lví podíl na dnešní těžké krizi víry a odpadu

       Odpovědět
     • MichalD napsal:

       14. 10. 2015 (9:19)

       Pane Dučáku, i v době před IIVK se konaly misie mezi národy, kde na misionáře vytahovali sekery a nože. Předpokládám, že toho si byl sv. Pius X. dobře vědom a přece ve věci bubnů rozhodl, jak rozhodl. Očividně si tedy lze i pastoraci národů s živějším temperamentem představit bez toho, že by se musely porušovat liturgické normy. K čemu asi může vést (z dlouhodobého hlediska) pastorace, která v tak ústředním bodě, jako je slavení mše svaté, je provázena neposlušností? Víme přece, že špatné skutky nelze používat ani k dobrému cíli a zkušenost nás učí, že se to později vždycky někde vymstí.

       Odpovědět
     • MichalD napsal:

       14. 10. 2015 (9:25)

       ad Teofil: také mě to napřed trochu překvapilo, ale je třeba vidět, že cílovou skupinou odkazovaných stránek nejsou tradiční katolíci, ale naopak katolíci „moderní“ – a pro ty, z didaktického hlediska, je zvolená forma myslím vhodná.

       Odpovědět
2. Pavel napsal:

   12. 10. 2015 (19:39)

   18. říjen, Liběchov – tradiční poutní mše svatá v kostele sv. Havla se začátkem ve 14:00. Zdroj: http://www.rkc-stetsko.tode.cz/svatohavelska-pout-v-libechove/

   Odpovědět
   • Pavel napsal:

     15. 10. 2015 (13:16)

     Bylo by možné to doplnit do seznamu? Je to tady od pondělí, je čtvrtek, tak nevím, jak dlouho mám čekat, až tady můžu napsat urgenci. A taky poprosím do mésíčního přehledu. Děkuji.

     Odpovědět
     • Ignác Pospíšil napsal:

       15. 10. 2015 (19:46)

       Rozhlédnutí se zpravidla neaktualizuje, u toho se musíte spokojit s poznámkou v diskuzi… V měsíčním přehledu to už je…

       Odpovědět
3. Karol Dučák napsal:

   15. 10. 2015 (16:52)

   Problematiku sakrálnej hudby riešil aj Druhý vatikánsky koncil. V konštitúcii ‘Sacrosanctum Concilium’, ktorú – ako je notoricky známe – podpísal aj arcibiskup Lefèbvre, sa píše: „Píšťalový organ nech je v latinskej Cirkvi vo veľkej úcte ako tradičný hudobný nástroj, ktorého zvuk vie dodať cirkevným obradom obdivuhodný lesk a mohutne povznáša myseľ k Bohu a nebeským veciam. Iné nástroje možno pripustiť v bohoslužbe podľa úsudku a so súhlasom kompetentnej územnej cirkevnej vrchnosti, podľa článkov 22, § 2, 37 a 40, ak sú vhodné na posvätný cieľ alebo sa dajú naň prispôsobiť, ak zodpovedajú dôstojnosti chrámu a naozaj podporujú duchovný rast veriacich.“ (Druhý vatikánsky koncil, konštitúcia Sacrosanctum concilium, č. 120)
   Teda otázku, či sa má v niektorom chráme vo Vranove nad Topľou, Brne, či kdekoľvek inde, hrať na gitare alebo inom modernom nástroji, je kompetentná riešiť príslušná územná cirkevná vrchnosť. Keďže konštitúciu ‘Sacrosanctum Concilium’ svojím podpisom odsúhlasil aj arcibiskup Lefèbvre, považujem tento problém zo svojej strany za definitívne vyriešený a nebudem sa k nemu už vracať. Ostatne, myslím si, že tu ide o neúmerné zveličovanie problému. V našej Bazilike Minor Narodenia Panny Márie vo Vranove nad Topľou sa týždenne odslúži približne 22 svätých omší. Z toho len na mládežníckej a detskej omši sa objavia gitary a moderné nástroje. Čiže len na 2 z 22 omší. A pritom cez prázdniny sa detské a mládežnícke omše vôbec neslávia. Takže je to naozaj búrka v pohári vody.

   Odpovědět
   • MichalD napsal:

     16. 10. 2015 (7:16)

     Že jsou to 2 z 20 mší sv. není žádnou útěchou, problém je v mj. v tom, že jsou to právě mše sv., které jsou „zaměřeny na mládež a děti“ – tzn. pro mnohé mladé to není 2:20, ale 2:2. A to, jakým způsobem děti vychováváme, problémem je, a to velikým.

     Otázku povolených nástrojů jste si možná sám pro sebe vyřešil, ale přesto to objektivně problémem zůstává. V čl. 120 SC je právě docela důležitý ten odkaz na čl. 40 (týká se přejímání místních tradic a předpokládá schválení Apoštolského stolce – ale kytary ani bubny na našem území součástí žádné tradice nebyly a ani mi není známo, že by v případě jejich zavedení do liturgie bylo postupováno podle čl. 40 §1). Navíc pravomoc biskupů měnit liturgické předpisy není neomezená, nemůže jít proti nařízením Svaté stolice – a zákaz bubnů, klavíru a vystupování hudebních kapel (Motu Proprio Tra le sollecitudini sv. Pia X.) nebyl dosud zrušen. Nijak ho nezpochybnila ani instrukce Musicam Sacram, která aplikuje SC – ta naopak potvrzuje zákaz nástrojů, které jsou podle obecného mínění vhodné pouze pro světskou hudbu – v této věci se odvolává na Instrukci Svaté kongregace pro rity z 3.9.1958 (je zřejmé, že ve věci vnímání vhodnosti nástrojů nebylo záměrem nic měnit proti předkoncilnímu postoji), podle které jsou pro sakrální hudbu ze strunných nástrojů vhodné jen ty, na které se hraje smyčcem. Pokud víte o nějakém pozdějším dokumentu Svatého stolce, který tyto zákazy ruší, tak mě prosím poučte, nevylučuji, že mi něco uniklo.

     Odpovědět
     • Staromilec napsal:

       16. 10. 2015 (16:02)

       http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:6piQ2nKJCS0J:www.cirkev.cz/cirkev-ve-svete/dokumenty/fialova-rada/%3Fcmd%3Ddownload%26id%3D21564%26webSID%3D5e2330fae73f67f83683ecb3a7444e2e+&cd=2&hl=cs&ct=clnk&gl=cz

       Odpovědět
     • MichalD napsal:

       16. 10. 2015 (20:34)

       ad Staromilec: Tento dokument ČBK je obecně znám a byl už před časem na D&H diskutován. Dokument biskupské konference ale přece nemůže měnit normu Svatého stolce, která byla vydána pro universální Církev. Ptal jsem se na to, jestli neví někdo o dokumentu, který ruší zákaz nástrojů, který byl ještě v Musicam Sacram potvrzen.

       Odpovědět
     • Karol Dučák napsal:

       17. 10. 2015 (11:09)

       Vyjadril som sa síce, že sa k tejto problematike už nebudem vracať, ale keďže sa chystám napísať článok aj o tejto problematike, pomáhajú mi takéto polemiky získavať podnety takpovediac z opačnej strany. Preto som sa rozhodol reagovať. Motu Proprio Tra le sollecitudini svätého Pia X. ako nevhodné hudobné nástroje v liturgii výslovne uvádza klavír, bubny, bubienky, činely a zvonky. Pri mládežníckej a detskej omši v našom farskom kostole vo Vranove nad Topľou spieva mládežnícky zbor, ktorý hudobne sprevádza elektrofonický organ a jedna gitara. Pokiaľ som mal možnosť počuť ich, gitarista melódiu vybrnkáva a hrá naozaj decentne. Naši mladí hudobníci teda neporušujú Motu Proprio Tra le sollecitudini svätého Pia X. Inštrukcia Musicam Sacram takisto výslovne neuvádza ani jeden z uvedených nástrojov ako nevhodný. Podľa všetkého sa v intenciách uvedených dokumentov celý problém redukuje len na bubny. V zmysle konštitúcie ‘Sacrosanctum Concilium’ je vhodné ich použitie v krajinách ako je Paraguaj, kde sú tieto nástroje neodmysliteľnou súčasťou stáročnej tradície, problémom je však ich použitie v našich končinách v zmysle Motu Proprio Tra le sollecitudini svätého Pia X. Bude z Vašej strany naozaj záslužné, ak budete v tomto smere pôsobiť na českých biskupov a upozorňovať ich na tento problém. Oceňujem vydanie Smerníc ČBK pre používanie liturgickej hudby pri bohoslužbách, zvlášť vo vzťahu k mládeži, v ktorých sa nastoľuje požiadavka systematického vzdelávania v oblasti liturgickej hudby.

       Odpovědět
     • MichalD napsal:

       17. 10. 2015 (18:29)

       Pane Dučáku, není to tak jednoduché. Jak je zřejmé z dokumentů, na které jsem výše odkazoval, problém se zdaleka neredukuje jen na bubny. SC nikde neruší nic z Motu Proprio Tra le sollecitudini, naopak se k odkazu sv. Pia X. v oblasti liturgické hudby explicitně hlásí. Z toho vyplývá, že i když SC připouští použití jiných nástrojů než varhan v souladu s místní tradicí, nic z jeho textu nedává oporu pro použití bubnů, a to ani v Paraguaji, ani kdekoliv jinde.

       Ještě pozn. k použití elektrofonických varhan, o kterém se zmiňujete: Podle výše uvedených dokumentů je to dovoleno jen v případě, když v kostele nejsou k dispozici klasické varhany nebo harmonium.

       Odpovědět
     • Staromilec napsal:

       20. 10. 2015 (8:58)

       „Dokument biskupské konference ale přece nemůže měnit normu Svatého stolce, která byla vydána pro universální Církev.“
       Opravdu? Tak jak je možné, že se tak děje a fakticky se tímto dokumentem ČBK všechny farnosti a klérus u nás řídí?

       Odpovědět
     • solipso napsal:

       20. 10. 2015 (16:25)

       Staromilec: Dobrá otázka! 🙂

       Odpovědět
     • MichalD napsal:

       20. 10. 2015 (17:33)

       ad Staromilec: to bych také rád věděl …

       Odpovědět
4. Poutník napsal:

   18. 10. 2015 (17:41)

   Jsou nyní vedeny dlouhé spory o každé vyjádření na synodě o rodině… Ale skutečný problém je přece čím dál tím jasnější.
   Tváří v tvář zcela zjevné, naprosté apostázi německé katolické církve (o které se např. čtenáři Katolického týdeníku nemají sebemenší šanci dozvědět), tváří v tvář německým odpadlým biskupům a řádovým představeným, kteří už veřejně vyhlašují podporu homosexuálním sňatkům v kostele, chválí antikoncepci, už nyní vyzývají ke svěcení žen a k celkovému, naprostému přehodnocení katolické nauky – tváří v tvář této zkáze už konečně musí zaznít otázka: „Proč se papež, jehož povinností je chránit všechny jemu svěřené věřící, nevyjadřuje k této apostázi?“
   Odpověď je průzračně jednoduchá: protože byl zvolen hlavně hlasy německých a západoevropských modernistů – a plní jen jejich agendu „shora“. Protože cíl papeže a těchto odpadlých biskupů je tentýž: faktická protestantizace, zesvětštění katolické Církve. Není pravdou, že vlastně dva a půl roku nevíme, co si tento papež myslí – je to až příliš zřetelné z toho, jakými lidmi se obklopuje, je to až příliš zřetelné z jeho nečinnosti tváří v tvář zřejmé herezi. Je nutné to říci: Jorge Bergoglio je jedním z těchto lidí, je to heretický papež.

   Odpovědět
   • MichalD napsal:

     19. 10. 2015 (10:08)

     Bruslíte na tenkém ledě. Jednak je třeba rozlišovat materiální a formální herezi, jednak je třeba vidět, že prokázat herezi (neo)modernistům, z důvodu jejich rozbředlého, dubiózního vyjadřování není vůbec tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Navíc katolík nemá žádnou jurisdikci k vynášení soudu nad papežem – viz Pavel IV., bula „Cum ex apostolatus offici“, odst 1.: „… římský velekněz, který je zástupcem Božím a náměstkem Ježíše Krista na zemi, vládne nad národy i říšemi neomezenou pravomocí a soudí všechny, aniž by sám na tomto světě podléhal nějakému soudu; avšak smí se mu odporovat, shledá-li se, že se odchýlil od víry„

     Odpovědět
     • Teofil napsal:

       19. 10. 2015 (21:23)

       http://gloria.tv/media/bjfYkbipi9B

       Odpovědět
     • Staromilec napsal:

       20. 10. 2015 (8:59)

       U klerika se předpokládá znalost, tudíž jen těžko může být heretikem jinak, než z přesvědčení.
       Konstatování hereze není soudem – soudem by bylo, pokud by člověk vyvozoval závěr, že heretický papež ztratil svůj úřad. Ostatně, nebyl by prvním kacířem na papežském trůně.

       Odpovědět
     • MichalD napsal:

       20. 10. 2015 (18:01)

       ad Staromilec a „Konstatování hereze není soudem …“: to si tedy nemyslím. „Soudit“ přece znamená „vytvářet si na něco nebo na někoho názor“. Takže je možné „soudit“ jak konkrétní čin nebo výrok (vytvářím si názor, zda nějaký výrok je či není heretický), tak osobu (vytvářím si názor, zda osoba je či není heretikem). To je třeba rozlišovat a v tomto světle je třeba číst „Cum ex apostolatus offici“.

       Odpovědět
     • Jaroslav Klecanda napsal:

       21. 10. 2015 (8:04)

       Staromilec: kteří papežové, prosím, byli kacíři na papežském trůně? Můžete prosím upřesnit? 🙂

       Odpovědět
   • Karol Dučák napsal:

     19. 10. 2015 (14:16)

     Ad MichalD: už ma unavuje tá zákopová vojna. Angažujeme sa rôznymi spôsobmi v tej istej veci (o tom som presvedčený). Obom nám záleží na zachovaní čistoty katolíckeho učenia, postupujeme však inými cestami. Ja nechcem rúcať všetko, čo sa doposiaľ postavilo.
     Ak sa v mladom lese robí prerezávka, vyreže sa časť stromov, aby mali zvyšné stromy dostatok miesta pre svoj rast. Nemožno však vyrezať všetky stromčeky, pretože v tom prípade by les zanikol. Toto je moja filozofia.
     Ako som už uviedol, nebavia ma tie večné prestrelky argumentmi z jednej i druhej strany. Som človek konštruktívny a radšej staviam ako búram. Preto by som rád spoznal Vaše postoje. Prosím Vás pekne, nehľadajte v týchto riadkoch zlý úmysel a už tobôž nie provokáciu.
     Predstavte si – čisto hypoteticky – že by ste Vy boli na mieste pápeža. Aký postoj by ste zaujali k mládežníckej hudbe v kostoloch? Zrušili by ste ju? Alebo by ste nejakým spôsobom zmenili súčasnú prax? Ak áno, akým?
     Aký postoj by ste zaujali k omši Pavla VI.? Zakázali by ste ju alebo nie? Ak áno, ktoré rímskokatolícke liturgie by ste povolili sláviť? Ak nie, zmenili by ste niečo v súčasnej liturgickej praxi?
     A čo dokumenty Druhého vatikánskeho koncilu? Anulovali by ste koncil? Alebo by ste anulovali niektoré koncilové dokumenty? Alebo by ste v nich urobili korektúry?
     Samozrejme nie ste povinný odpovedať mi, ale bol by som Vám naozaj vďačný za Vaše stanovisko. Ďakujem a prajem všetko dobré.

     Odpovědět
     • MichalD napsal:

       21. 10. 2015 (10:46)

       K otázce „anulace“ dokumentů IIVK už zde byla diskuse před dvěma lety, na mých tehdejších komentářích nemám ani dnes co měnit (viz zde a zde).

       Co se týká „omše Pavla VI.“ a “ súčasnej liturgickej praxe“: Z krátkodobého hlediska by pro současnou liturgickou praxi bylo velmi potřeba se ji alespoň pokusit uvést do souladu se SC IIVK (něco v tomto směru přislibuje současný prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti Robert kardinál Sarah – viz zde), v oblasti liturgické hudby pak také do souladu s dokumenty Svaté stolice, na které jsem odkazoval již výše. Už toto samo o sobě by bylo obrovským (neříkám že dostačujícím) krokem zpět ke katolické tradici a usnadní to také budoucí obecný návrat ke katolické mši sv. všech věků.

       ad „ktoré rímskokatolícke liturgie by ste povolili sláviť?“: myslím si, že budoucí papež, který toto bude řešit, by mohl postupovat podobně jako sv. Pius V.: povolit jen ty rity, které jsou používány více než 200 let (to samozřejmě za předpokladu, že otázku bude řešit dříve než r. 2168).

       ad „Prosím Vás pekne, nehľadajte v týchto riadkoch zlý úmysel a už tobôž nie provokáciu.“ – z toho jsem Vás dosud nikdy nepodezíral, to mi věřte.

       Odpovědět
   • Jaroslav Klecanda napsal:

     19. 10. 2015 (20:15)

     Ani jedna z těch věcí, které píšete, není vyhlášeným postojem Církve – a Vy už máte jasno. 🙂 Ty jednotlivé body jsou humus, ale Vaše sekání sekyrou schizmatu je větším gólem do vlastní branky. 🙁

     Odpovědět
     • Karol Dučák napsal:

       23. 10. 2015 (19:54)

       Ad MichalD: ďakujem pekne za odpovede, nemôžem však otvoriť Vaše odkazy, týkajúce sa koncilu. Keď kliknem na „zde“, nič sa mi neotvorí. Škoda. Ak dovolíte, položím Vám ešte dve otázky a prosím o tak otvorené odpovede, ako otvorene píšem vždy ja:
       1. Pokračujme teda v predstave, že by ste boli – čisto hypoteticky – na mieste pápeža. Exkomunikovali by ste ako heretikov všetkých nás, ktorí sme si zamilovali omšu Pavla VI., nikdy sa jej nevzdáme a trváme na zachovaní status quo po apoštolskom liste motu proprio Benedikta XVI. Summorum Pontificum
       s nádejou, že takýto stav zostane zachovaný nielen po roku 2168, ale aj po roku 2268 a ďalej, ak pravda dovtedy nebude koniec sveta?
       2. Dogma Prvého vatikánskeho koncilu hovorí: „Jestliže tedy někdo říká, že římský velekněz má povinnost pouze dohlížet a řídit, ale nemá plnou a nejvyšší jurisdikční moc v celé církvi, nejen v záležitostech, které se týkají víry a mravů, ale i v těch, které se týkají disciplíny a správy církve rozšířené po celém světě; nebo že má pouze větší podíl, nikoli však naprostou plnost této nejvyšší moci; nebo že jeho moc není řádná a bezprostřední, ať už ve všech nebo v jednotlivých církvích nebo u všech i jednotlivých pastýřů a věřících: anathema sit.“
       V zmysle tejto dogmy je pápež najvyššia inštancia v otázkach viery, mravov, liturgiky, atď.
       Má dokonca právo meniť aj rozhodnutia predchádzajúcich koncilov podobne ako svätý pápež Pius X. zrušil nariadenie Tridentského koncilu o zákaze podávania svätého prijímania neplnoletým. Vy sám predsa tvrdíte, že v otázke cirkevnej hudby má najvyššiu váhu pápežský dokument. Aj Misál Pavla VI. je pápežský dokument.
       Otázka: exkomunikovali by ste z Katolíckej cirkvi všetkých nás, ktorí budeme neochvejne rešpektovať citovanú dogmu Prvého vatikánskeho koncilu podobne ako všetky katolícke dogmy od tej prvej až po poslednú?
       Ďakujem za porozumenie.

       Odpovědět
     • MichalD napsal:

       24. 10. 2015 (12:29)

       ad Karol Dučák: za nefungující linky se omlouvám, asi jsem tam něco napsal špatně, měly ukazovat na moje komentáře pod článkem Momentka ze Slovenska:
       http://www.duseahvezdy.cz/2013/05/06/krize-cirkve-momentka-ze-slovenska/#comment-18752
       http://www.duseahvezdy.cz/2013/05/06/krize-cirkve-momentka-ze-slovenska/#comment-18756
       http://www.duseahvezdy.cz/2013/05/06/krize-cirkve-momentka-ze-slovenska/#comment-18761
       http://www.duseahvezdy.cz/2013/05/06/krize-cirkve-momentka-ze-slovenska/#comment-18763
       http://www.duseahvezdy.cz/2013/05/06/krize-cirkve-momentka-ze-slovenska/#comment-18767

       Zde je ještě link na překlad článku Roberta kardinála Saraha: http://goo.gl/hnhfSo

       ad ot. 1: nedokážu předpovědět, jak budoucí papež bude disciplinárně situaci řešit, ale myslím, že jsem na to svůj názor již vyjádřil odkazem na postup sv. Pia V. Tehdy možná také existovali lidé, kteří si zamilovali nějaký, tehdy používaný, protestantstvím nabouraný ritus (to teď nemyslím nijak hanlivě, mnoho z prostých lidí v tomto stavu bylo bez osobního zlého úmyslu a vlivem okolností jistě mnozí i nezaviněně). Po Quo primum ale měli v podstatě už jen dvě možnosti – buď tu zatáčku vybrat nebo ne.

       ad ot. 2.: smyslu této Vaší otázky nerozumím.

       Odpovědět
     • Lucie Cekotová napsal:

       24. 10. 2015 (18:10)

       Taky bych měla otázku, pro změnu na pana Dučáka: „Zachováním statu quo“ po Summorum pontificum myslíte přesně co? Že se na mnoha místech (ne na všech, ani ne ve všech diecézích – čest výjimkám) slavení tradiční Mše sv. všemožně brání, překládají se kněží, tradiční Mše sv. se nezveřejňují v oficiálních přehledech bohoslužeb atd.? Že mnozí z nás dojíždíme na Mši sv. mnoho kilometrů a třeseme se, aby „náš“ kněz nebyl přeložen? Že když onemocní, máme na výběr mezi NOM v té nejpokleslejší podobě a cestou ještě o pár desítek kilometrů delší? Pak tedy pevně doufám, že se Vaše naděje v tomto směru nesplní.

       Odpovědět
5. Karol Dučák napsal:

   10. 11. 2015 (15:26)

   Lucie, ostal som Vám dlžný odpoveď, aj keď jednu odpoveď som Vám odoslal už dávnejšie, len sa k Vám nedostala. Ale nevadí. Všetko zlé je na niečo dobré. S odstupom času bude moja odpoveď možno distingvovanejšia. Priznávam, že som dosť dlho zápasil sám so sebou, či vôbec mám niečo písať, pretože niekedy mám pocit, že odpovedať na niektoré príspevky do tejto diskusie má asi taký zmysel ako hádzanie hrachu na stenu, no keďže sa tu neraz prekrúca pravý význam teologických pojmov, rozhodol som sa predsa len reagovať.
   Napísali ste okrem iného: „máme na výběr mezi NOM v té nejpokleslejší podobě a cestou ještě o pár desítek kilometrů delší?“ Nie ste jediná, kto sa v týchto diskusiách pohráva so skratkou NOM, ale nehnevajte sa, nie som si istý, či sama viete, o čom vlastne píšete. NOM znamená: Novus (nový) Ordo (poriadok) Misae (omše). Takže NOM je doslova Nový omšový poriadok, teda misál, čiže kniha, podľa ktorej sa slúži svätá omša. Ak napíšete „NOM v té najpokleslejší podobě“, tak je to nezmysel, až to bolí. Misál, podľa ktorého sa v Českej republike slávi omša Pavla VI., je totiž úplne rovnaký v Prahe, Brne, Liberci a kdekoľvek inde v Českej republike. Je teda totálny nezmysel tvrdiť, že napríklad NOM v Prahe je „pokleslejší“ ako NOM v Brne, pretože NOM je v celej Českej republike úplne identický, ako je úplne identický v celých Čechách aj Misál Pia V., podľa ktorého sa slávi liturgia Pia V., čiže gregoriánska omša, alebo aj tridentská omša. Ak môže byť niečo pokleslejšie, tak jedine Sancta Missa (svätá omša), alebo – už keď chcete byť za každú cenu originálna a máte zábrany použiť oficiálny názov omša Pavla VI. – tak Missa Nova (nová omša). To, kvôli čomu chodím do kostola, nie je NOM – nejaký bohoslužobný poriadok, ale je to SM (sancta Missa), alebo ak už tam chcete mať za každú cenu prívlastok nová, tak MN (Missa nova). Ale určite nechodím do kostola kvôli nejakému omšovému poriadku. Ani Vy nechodíte do kostola nato, aby ste obdivovali misál Pia V., ale chodíte tam nato, aby ste sa zúčastnili na tridentskej omši. Teda buďte tak veľmi láskavá a už keď chodíte na latinskú svätú omšu, naučte sa aspoň základné pojmy z latinčiny a nepleťte si omšový poriadok so svätou omšou. Vopred úprimne ďakujem.
   Čo sa týka Vašich problémov so slávením tridentskej omše, môžem Vám len prejaviť spoluúčasť, ale pomôcť Vám naozaj nemôžem. Ja jednoznačne preferujem omšu Pavla VI., ale – zrejme na rozdiel od Vás – ak by som sa nemohol v nijakom prípade dostať na túto svätú omšu, nemal by absolútne žiaden problém zúčastniť sa na akejkoľvek inej platnej katolíckej svätej omši, napríklad na gréckokatolíckej liturgii svätého Jána Zlatoústeho, alebo na hlaholskej omši, alebo hoci aj na tridentskej omši. Rímskokatolícka cirkev má mnoho platných katolíckych rítov a v tom spočíva jej nesmierne duchovné bohatstvo. Akceptujem však Vaše cítenie a som presvedčený, že by ste mali mať možnosť zúčastniť sa na takom obrade, ku ktorému Vás ťahá srdce. Ale prečo sa tam, u Vás, neusilujete o rozšírenie pôsobnosti Kňazského bratstva svätého Petra? FSSP predsa vysluhuje sviatosti podľa liturgických kníh z roku 1962 a pritom má plnú podporu Svätého stolca. Nedávno som čítal celkom zaujímavý vestník FSSP v českom jazyku: http://fssp.cz/wp-content/uploads/2015/10/Klic3-2015.pdf.

   Odpovědět
6. Karol Dučák napsal:

   10. 11. 2015 (16:22)

   Ad Lucie Čekotová, ešte snáď jednu vec. Ten Váš článok v uvedenom vestníku FSSP – teda ak ste tá Lucie Čekotová, ktorá tam publikovala článok „Credimus 2015“ – je tiež veľmi zaujímavý. Je úžasné, ste mohli byť osobne prítomná na hlaholskej omši. Mimochodom – ak to nie je z mojej strany prílišná zvedavosť – ktorá ste na tej fotke účastníkov exkurzie? Ešte by som si rád ujasnil niektoré veci, ak mi pravda môžete odpovedať na moje otázky. Ste snáď členka Konfraternity FSSP, alebo aký je Váš vzťah k FSSP? Napísali ste: „Že se na mnoha místech (ne na všech, ani ne ve všech diecézích – čest výjimkám) slavení tradiční Mše sv. všemožně brání, překládají se kněží, tradiční Mše sv. se nezveřejňují v oficiálních přehledech bohoslužeb atd.?“
   Ale veď FSSP má vlastných kňazov, vlastné semináre, vlastné štruktúry. Na čo potrebuje pomoc diecéz? Veď tie sa boria s nedostatkom kňazov. Viem, že v Čechách je veľa kňazov zo Slovenska, Poľska, či iných krajín, aby česká Katolícka cirkev mohla fungovať tak ako funguje. Oni by potrebovali pomoc od FSSP, nie aby FSSP čakalo pomoc od nich.

   Odpovědět
   • Lucie Cekotová napsal:

     11. 11. 2015 (14:36)

     Pane Dučáku, ano, jsem ta Lucie Cekotová (bez háčku nad C), která psala o setkání Credimus. Na fotografii z Vyšehradu stojím v první řadě uprostřed, v šedé sukni a s brýlemi. Členka Konfraternity nejsem, ale k FSSP mám vztah velmi vřelý. FSSP má sice, jak píšete, vlastní struktury, ale působí jen tam, kam ho pozve místní biskup – což je odpověď na Vaši otázku „na čo potrebuje pomoc diecéz“. Inu na to, aby dostalo „přidělený“ kostel či farnost, kde může působit. V ideálním případě pak farnost personální. Většina z nás je ochotná za Mší sv. jezdit, ale musí to být technicky možné. Jsem si jista, že FSSP žádnou jinou pomoc nečeká a přišlo by vypomoci velmi ochotně, pokud by to bylo v jeho personálních silách, ale bez pozvání to nepůjde. Myslím, že pokud by byl biskup ochoten do své diecéze pozvat FSSP, mohl by být ještě mnohem ochotnější prostě jen neklást překážky diecézním kněžím, kteří jsou ochotni sloužit tradiční Mši sv. navíc ke svým běžným pastoračním povinnostem. Přesto se tak na mnoha místech neděje.
     Pokud jde o terminologii, pravdu máte i nemáte. Věcně samozřejmě máte – jistěže chodíme na Mši sv., nikoli „na mešní řád“. Označovat mši Pavla VI. jako NOM je řekněme slang. Je to kratší než „mše sv. sloužená podle nového mešního řádu“, ale pokud mohu mluvit za sebe, nemyslím to nijak pejorativně. Pro většinu z nás je běžné používat zkratky NOM a TLM jako technické označení, abychom věděli, o čem je řeč. Ovšem na tom, co jsem řekla o „pokleslé podobě“ celebrace podle misálu Pavla VI. (abych tedy uspokojila Vaše volání po přesném termínu), trvám. A opět, netvrdím, že k excesům dochází všude, ale na mnoha místech ano. Mám v tomto směru mnoho hrůzostrašných zážitků, které mi nepřijde úplně namístě zveřejňovat na Internetu. Pokud by Vás zajímaly, pošlete mi mail a můžeme v debatě pokračovat na méně veřejném fóru. Jednu věc snad ale můžu uvést jako téměř obecně rozšířenou, a to je diskriminace (jinak se to vážně nazvat nedá) věřících, kteří si přejí klečet při sv. přijímání.

     Odpovědět
7. Karol Dučák napsal:

   15. 11. 2015 (21:40)

   Milá pani Lucie Cekotová, ďakujem za kultivovaný príspevok. Už skôr som sa chystal odpovedať Vám, ale nestíham ani polovicu toho, čo by som chcel. Nerozumiem tomu, prečo biskupi nevychádzajú v ústrety FSSP. Veď FSSP bol priaznivo naklonený aj emeritný pápež Benedikt XVI. A ak je naozaj časť diecéznych kňazov ochotných slúžiť tradičnú svätú omšu, potom už naozaj neviem, kde je chyba. Aj ja mám k FSSP pozitívny vzťah, ba považujem ho za nášho spojenca v zápase s militantnými ultratradicionalistami, ktorí ohrozujú jednotu Katolíckej cirkvi rovnako, ako ultramodernisti typu biskupa Hansa Künga. Mimochodom, ak sa systematicky venujete problematike FSSP, určite neunikol Vašej pozornosti môj článok: http://www.priestornet.com/2014/12/knazske-bratstvo-svateho-petra.html.
   K ostatným veciam sa vyjadrím neskôr (ak si utrhnem trochu času navyše).

   Odpovědět
   • MichalD napsal:

     19. 11. 2015 (13:20)

     Pane Dučaku, váš článek o FSSP obsahuje řadu nepřesností. Namátkou jsem na priestornet.com nahlédl i do dalších vašich článků a musím říct, že je to opravdu síla. Např. tvrzení „tak, ako nemožno slúžiť tridentskú omšu čelom k ľudu, nemožno slúžiť omšu Pavla VI. chrbtom k veriacim“ hovoří za vše a ukazuje názorně, na jaké „odborné“ úrovni se zde pohybujeme. Svůj názor jsem tam napsal do komentáře pod vámi odkazovaný článek o FSSP. Protože však není jisté, zda tam bude schválen, kopíruji ho ještě sem:

     Není korektní srovnávat lavinovité dělení protestantských denominací s rozdělením mezi současnými tradicionalistickými skupinami. Zásadní rozdíl je v tom, že v prvním případě se oddělené skupiny liší věroukou, zatímco v druhém případě důvodem dělení nejsou věroučné rozdíly, ale různé názory (řekněme taktické), jak prakticky reagovat na současnou krizi Církve. Např. mezi FSSPX a FSSP nenajdete věroučných rozdílů, obě společenství používají stejné liturgické knihy, obě se v kánonu modlí za stejného papeže (toho současného) a místního diecézního biskupa, …

     Další nepřesností (mírně řečeno) je tvrzení, že důvodem oddělení FSSP bylo, že si někteří tehdejší členové FSSPX „predovšetkým“ uvědomili fakt „že Katolícka cirkev sa nikdy nezriekne Druhého vatikánskeho koncilu a nebude ani korigovať jeho dokumenty“. Nic takového není pravda, přesvědčení o absolutní „nekorigovatelnosti“ pastoračních závěrů pastoračního koncilu žádná tradicionalistická skupina nikdy nezastávala, ať už měla jakýkoliv kanonický status. Tento názor dnes nezastává ani řada konzervativnějších prelátů a troufám si tvrdit, že s postupem času, tak, jak se plody posledního koncilu stávají nepřehlédnutelnými, se skupina vyznavačů uvedeného názoru radikálně zmenšuje.

     Odpovědět
8. Karol Dučák napsal:

   16. 11. 2015 (8:03)

   Pani Lucie, ešte sa vrátim k misálu Pavla VI. My na Slovensku sa modlíme v Confiteor: „Preto prosím blahoslavenú Máriu, vždy Pannu…“
   Český preklad misálu Pavla VI. však uvádza formuláciu: „Proto prosím blahoslavenou matku Boží Pannu Marii…“
   Na prvý pohľad nepatrný rozdiel oboch formulácií, v skutočnosti však rozdiel priepastný. Zásadný význam má slovo VŽDY. My na Slovensku sa striktne držíme latinského originálu tohto misálu a vyznávame večné, neporušené panenstvo Panny Márie, kdežto český preklad je nepresný a naozaj – to musím priznať – poplatný protestantskému poňatiu panenstva Panny Márie. A nie je to jediná nepresnosť českého prekladu misálu Pavla VI. Nikdy som si nedokázal zvyknúť na tieto nepresnosti. Napríklad klasika: „Pán s vámi“ „I s tebou.“ Pritom originál jasne uvádza: „Et (a, i) cum (s) Spiritu (duchom) Tuo (tvojím).“ Čiže presný preklad znie: „I s duchom tvojím.“
   Ak by som mal použiť Váš slovník, tak musím konštatovať, že český preklad misála Pavla VI. je v porovnaní so slovenským naozaj „pokleslý“.
   Dokonalý však nie je ani latinský originál a je v ňom mnoho priestoru na úpravy. Musím však pripomenúť, že misál Pia V., podľa ktorého sa slúži tradičná omša sa vyvíjal od roku 1570 až do roku 1962, kedy boli v tomto misáli uskutočnené posledné radikálne úpravy. Teda úpravy liturgie Pia V. sa postupne vykonávali celé 4 storočia. Omša Pavla VI. sa však vyvíja ešte len 45 rokov. Ak sa omša Pavla VI. bude sláviť 4 storočia, bude aj jej forma vyzretá a ustálená.
   Ešte aspoň stručne k prijímaniu pokľačiačky. Niekedy je opodstatnené. Keď príde napríklad na púť na Mariánsku horu v Levoči 60 tisíc veriacich, ktorí stoja na svahu hory a ak chce väčšina z nich dostať sväté prijímanie, sú to tisíce ľudí. Zaiste by nebolo správne žiadať od nich, aby si kľakli do trávy na svahu kopca a tak prijímali. Takisto je nemálo invalidov, ktorí si zo zdravotných dôvodov nemôžu kľaknúť. Aj toto sa však dá zorganizovať. Keďže som niekoľko rokov pracoval vo Viedni, chodil som – ak mi to pracovné povinnosti dovoľovali – na sväté omše do Dómu svätého Štefana. Keďže na tieto sväté omše chodilo veľa cudzincov, ktorí mali rôzne návyky, miestni kňazi rešpektovali tieto odlišnosti a prispôsobili sa veriacim. Ktorí chceli sv. prijímanie postojačky na ruku, dostali ho tak ako chceli. Ja som patril do tej skupiny, ktorá prijímala pokľačiačky do úst. Je vo Viedni aj iný kostol, v ktorom sa pravidelne slávili sväté omše v poľskom jazyku, pretože vo Viedni žije veľa Poliakov. Aj na týchto omšiach prijímal každý tak, ako chcel. Jedni postojačky, iní pokľačiačky. Keď je ochota a porozumenie, všetko sa dá zariadiť.

   Odpovědět
   • MichalD napsal:

     18. 11. 2015 (7:17)

     Pane Dučáku, na tom, že český překlad Misálu Pavla VI. je velmi špatný, se shodneme. Svého času k tomu sepsal podrobný rozbor pan Kretschmer (viz zde).

     Nesouhlasím ale s vaším omlouváním nedostatečností Misálu Pavla VI. krátkou dobou jeho používání. Srovnávat to se změnami v Misálu sv. Pia V. je zcela absurdní. Doporučoval bych si prostudovat, k jakým změnám (a z jakých důvodů) v něm od r. 1570 došlo – pak poznáte, že problémem není délka používání, ale to, že na rozdíl ostatních platných ritů katolické církve, které se organicky vyvíjely bez popření tradice, se v případě NOM jedná o umělý, tradici přetrhávající, produkt.

     Co se týká klečení: podle mého názoru ani velké poutě nejsou důvodem, aby se přijímalo vestoje a už vůbec ne na ruku. Když je ochota a porozumění, pak to lze vždy zařídit tak, aby věřící mohli přijímat důstojně. Jak to dělali naši předkové? Vždyť přece velké poutě nebyly dříve ničím neobvyklým. Tady myslím neobstojí ani argument, že před reformami sv. Pia X. se přijímalo méně často, neboť právě na poutě věřící putovali proto, aby ke sv. zpovědi a sv. přijímání přistoupili. Neznám situaci v Levoči, ale třeba u nás v takových Králíkách (a to není největší poutní místo) jsou historické záznamy o desítkách tisíc poutníků. V poutním chrámu je 8 bočních oltářů a v ambitech odhaduji tak 10 dalších. Toto tam nebylo vybudováno pro nic za nic, ale proto, aby kněží, doprovázející své farníky, měli kde sloužit mši sv. a věřící mohli důstojným způsobem přijímat. Dnes na těchto oltářích už po desítky let nikdo mši sv. nesloužil, na poutě tam chodí zlomek poutníků v porovnání s minulostí, a přesto ti pak jsou nuceni přijímat Tělo Páně nedůstojným způsobem v tlačenici, často navíc od tzv. „mimořádných přisluhovatelů“. Není tady něco špatně?

     A ještě pozn. k tomu „dostali ho tak ako chceli“: toto není žádným chvályhodným projevem ochoty a porozumění, ale naopak to ukazuje na obrovský úpadek liturgické praxe. I kdybychom odhlédli od problematičnosti některých těchto způsobů sv. přijímání per se, nelze přehlédnout liturgický význam tohoto chaosu. Na jedné straně se oháníme jednotou, na druhé straně se radujeme z toho, že v jedné mši sv. věřící současně přijímají nejméně třemi různými způsoby „ako kdo chce“. Cožpak nám už liturgické postoje a jejich význam nic neříkají?

     Odpovědět
     • Jaroslav Klecanda napsal:

       18. 11. 2015 (14:25)

       Aniž bych vstupoval do sporu o předkoncilní a pokoncilní liturgii, dovoluji si zareagovat na jedno Vaše tvrzení: i na velikých poutích přistupoval ke svatému přijímání před dekrety papeže sv. Pia X. jen zlomek poutníků, v mnoha farnostech jen 1x za rok o Velikonocích s povinnou (tak to bylo chápáno – ve Svatém týdne je „povinnost“ jít ke svaté zpovědi) svatou zpovědí. Poměrně dost bylo rozšířené, že lidé přistupovali ke svaté zpovědi, ale ke svatému přijímání se jít i přes to neodvažovali. Nepíši to z úhlu pohledu, že dnešní praxe je lepší a tato byla horší, ale z úhlu pohledu, že papež sv. Pius X. musel mít důvod, proč začal klást důraz na častější svaté přijímání, a to zvláště u dětí a od dětského věku života. Kdyby to bylo, jak píšete (a odvozujete od počtu oltářů v bazilice), určitě by papež necítil potřebnost psát dokumenty na toto téma. A mimochodem, o poutích v Králíkách psal také dost třeba takový Petr Bezruč, a stařečkové otcové redemptoristé mi v 70-tých a 80-tých letech minulého století dosvědčovali, že to bylo odpovídající tehdejší realitě a praxi. Pravidelně každý rok chodili na pouť, celá rodina, ale ke svátostem nepřistupovali, jen „mimořádně horliví ano“.

       Odpovědět
     • MichalD napsal:

       18. 11. 2015 (19:52)

       ad Jaroslav Klecanda: Ve svém předpokladu o sv. přijímáních na poutích jsem vycházel zase z jiných svědectví, popisujících, jak se poutníci při pouti postili, aby mohli přijímat. Nevylučuji ale, že to mohlo být typické jen pro ty, jak píšete, „mimořádně horlivé“ a že tedy skutečný počet komunikantů mohl být nižší. Bylo by dobré, kdyby k tomu řekl svoje některý fundovaný historik. Ať už to ale bylo tak či onak, otázka, kolik lidí přistupovalo ke sv. přijímání na poutích myslím nemohla mít žádný vliv na to, proč sv. Pius X. prosazoval časté sv. přijímání – na velkou pouť se chodilo jednou dvakrát (ti „horlivější“) do roka, a intence papeže byla, aby lid přijímal pravidelně každou neděli, nebo i častěji.

       Odpovědět
     • Takypijus napsal:

       11. 3. 2016 (1:18)

       ad MichalD: Kdyby dnes měl papež intenci udělat tak radikální změnu jako Pius X. (přijímání jednou do roka versus dvaapadesátkrát do roka), tak by ho internetoví vyznavači Tradice ještě tentýž den exkomunikovali. 🙂

       Odpovědět
       • MichalD napsal:

         11. 3. 2016 (12:31)

         Nezlobte se, ale to je úplně hloupá poznámka, navíc ani nechápu, jaký má vztah k tomu, co se zde diskutovalo. Sv. Pius X. neudělal žádnou radikální změnu z 1x na 52x, on přece zachoval prastarou povinnost min 1x za rok a nestanovil žádnou novou povinnost 52x, takže vůbec nevím, o čem mluvíte.

         Odpovědět