Navedení k životu zbožnému: XVII. Rozjímání 9.: Musíme se rozhodnout pro nebe.

Sv. František Saleský

Příprava

1. Živě si uvědom, že Bůh ti je přítomen.

2. Pokoř se před ním a pros ho za osvícení.

Úvahy

1. Představ si, že jsi na širé rovině samotinká se svým andělem strážcem, jako byl s archandělem Rafaelem mladý Tobiáš, ubíraje se do Rages. Představ si dále, že tvůj anděl ti ukazuje nahoře otevřené nebe se všemi radostmi jeho, o kterých jsi přemýšlela v předcházejícím rozjímání, potom stranou, kdesi v hlubině, že ti ukazuje otevřené peklo se všemi mukami, které byly vylíčeny v rozjímání o pekle. Ocitujíc se takto ve své obraznosti mezi nebem a peklem, poklekni k nohám svého anděla strážce.


2. Uvažuj, že jest to skutečná pravda, že jsi uprostřed mezi nebem a peklem, a že to i ono jest otevřeno, aby tě přijalo do sebe, podle toho, jak sama se rozhodneš.

3. Uvažuj, že volba, kterou učiníš na tomto světě, již na věky se nezmění na onom světě.

4. Uvažuj, že ačkoliv nebe i peklo jest otevřeno, aby tě přijalo do sebe podle rozhodnutí, které učiníš, zároveň jest jisto, že Bůh, který jest hotov dát ti ze své spravedlnosti buď peklo nebo ze svého milosrdenství nebe, žádá si s převelikou toužebností, aby sis vyvolila nebe, a tvůj anděl strážce vší mocí tě k tomu nutká, nabízeje ti od Boha tisíceré milosti a nejrozmanitější pomoc, abys opravdu vešla do nebe.

5. Ježíš Kristus pohlíží na tebe s výsostí nebeských s laskavou tváří a vlídně tě zve k sobě: „Pojď, má drahá duše, pojď si odpočinouti na věky v náručí mé dobroty, která ti připravila nesmrtelné radosti v hojnosti své lásky.“

6. Patři svýma vnitřníma očima na nejsvětější Pannu, která také tě zve mateřsky k sobě: „Vzhůru, mé dítě, buď statečná, nepohrdej touhou Syna mého, nepohrdej vzdechy mými, které vysílám za tebe k Bohu, žádajíc si společně se svým Synem tvého spasení věčného.“ Patři na svaté, kteří tě povzbuzují, a na nesčíslný zástup svatých duší, které tě zvou vlídně mezi sebe, nežádajíce si jiného, než aby jednou viděli tvé srdce spojené se srdcem jejich ve věčných chválách božích, a ujišťujíce tě, že cesta do nebe nikterak není tak obtížná, jak svět tvrdí. „Buď smělá, drahá přítelkyně naše,“ praví ti, „kdo dobře uváží cestu zbožnosti, kterou jsme se ubíraly, pozná, že jsme přišly v tyto radosti skrze radosti nevýslovně sladší, než jsou všechny radosti světské.“

Rozhodnutí

1. Ó peklo, zavrhuji tě nyní a na věky, zavrhuji od sebe své muky a bolesti, zavrhuji tvou nešťastnou a strašnou věčnost, zavrhuji přede vším jiným věčné rouhání a zlořečení, které vrháš do tváře Bohu mému. Ó nebe, krásné nebe, k tobě obracím své srdce a duši svou, slávo věčná, štěstí trvanlivé, a neodvolatelným rozhodnutím své vůle volím si přebývati v tvých krásných a svatých příbytcích, v tvých posvátných a žádoucích stáncích. Pane Bože můj, dobrořečím tvému milosrdenství a pokorně je přijímám, když mi je ráčíš nabízeti. Pane Ježíši, Spasiteli můj, přijímám vděčně tvou věčnou lásku a děkuji ti za příbytek, který jsi mi připravil v onom blaženém Jerusalemě nebeském, děkuji ti za něj nejvíce proto, že tam budu moci věčně tě milovati a věčně ti dobrořečiti.

2.Přijmi také vděčně přízeň a pomoc, kterou ti nabízejí nejsvětější Panna a všichni svatí, a slib jim, že budeš stále kráčeti tam, kde jsou oni. Podej ruku svému anděli strážci, aby tě tam vedl, povzbuď svou duši k setrvání v tomto dobrém a spasitelném rozhodnutí.

Sv. František Saleský, biskup Ženevy a učitel Církve

Přeložil Msgr. ThDr. Karel Vrátný

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *