Proběhlo setkání katolických rodin u Bělče
O posledním víkendu proběhlo u Bělče na Královéhradecku setkání katolických rodin. Desítky tradičních katolíků zde strávily víkend ve společných modlitbách, na přednáškách a při večerních posezeních u ohně či piva (či nejlépe obého). Jsem rád, že se akci podařilo uskutečnit, a těším se na příští ročník.
Účastníci se začali sjíždět již v pátek v podvečer. Po večeři, která setkání zahájila, byl promítnut legendární španělský film Marcelino, pan y vino z roku 1955, načež následoval večerní volný program.
Sobota začala společnou modlitbou růžence a po snídani začalo vzdělávací pásmo. Jako první vystoupil Petr Bahník se zajímavou přednáškou o českém korunním pokladu a korunovačních klenotech. Jelikož šlo o přednášku obsáhlou (ještě se k ní na těchto stránkách vrátím), která se poněkud protáhla, dotazy byly přesunuty do kuloárů a bezprostředně následovala povedená a inspirující přednáška o sebeobraně a jejích právních aspektech. Na tu po obědě navázala praktická cvičení a ukázky.
U těchto cvičení jsem už ale nebyl, protože souběžně probíhala přednáška paní Lucie Cekotové, hlavní překladatelky slavné a důležité knihy Setrvat v pravdě Kristově (ano, to je ta kniha, co se jí „progresivistické“ vedení synody o rodině tak bálo, že nechalo zastavit a ukrást poštovní zásilky s touto knihou, které byly zaslány účastníkům synody). Přednáška měla být původně věnována této knize a VORPU, jehož je paní Cekotová funkcionářkou, ale nakonec byla zkrácena a věnována pouze knize. Paní Cekotová si zaslouží velké uznání za to, že v sobě našla sílu a odhodlání dorazit, přednášet a odpovídat na dotazy, ačkoliv jí den před akcí zemřel otec. K její přednášce i ke knize se na těchto stránkách ještě vrátíme. Poté následovala přednáška otce Radima Tutra o řeckokatolické liturgii, po níž přišel vrchol setkání v podobě liturgie sv. Jana Zlatoústého.
Poté pobavilo pimprlové divadélko připravené Petrem Bahníkem a dětmi. Den pak uzavřelo tradiční opékání špekáčků a posezení u ohně a u piva. V neděli ráno se pak účastníci ještě jednou sešli při společné modlitbě růžence a po následné snídani se začali postupně rozjíždět domů. Já ještě využil trochy volného času před odjezdem k rozhovoru s paní Cekotovou, který by měl na DaH vyjít v příštích dnech.
Škoda, že se nesloužil trident .
Škoda, že tam nebyl Renda.
Článek byl na žádost organizátorů poněkud přepracován a opraven.
Trocha cenzury neškodí!