Sv. František Saleský

Příprava

1. Živě si uvědom, že Bůh ti jest přítomen.

2. Pros ho za osvícení.

Úvahy

1. Konečně po čase , který Bůh ustanovil světu k jeho trvání, po množstvích hrozných znamení a zjevů, pro něž lidé budou schnouti hrůzou a strachem, nesmírný oheň, který se přivalí jako potopa, spálí všecku zemi a promění tvář její v popel, a žádná věc, kterou spatřujeme na zemi, nebude toho ušetřena.

2. Pa takové plamenné záplavě a hřímající blýskavici všickni lidé vstanou ze země a na hlas trouby archandělovy se shromáždí v údolí Josafatském. Ale ach, jak různý bude na ně pohled! Někteří budou s těly oslavenými a zářícími, jiní s těli ohyzdnými a hroznými.

3. Uvažuj, s jakou slávou a velebností se svrchovaný soudce ukáže, obklopen jsa zástupy svatých andělů, před ním pak bude se stkvíti jeho kříž, jasnější nad slunce, znamení to milosti dobrým a přísného soudu hříšníkům.

4. Tento svrchovaný soudce vydá hrozný rozkaz, aby spravedliví byli odděleni od hříšníků, a rozkaz ten bude ihned vykonán. Spravedliví uzří se po pravici Syna božího, hříšníci po jeho levici; věčné to rozdělení, po němž tyto dvě veliké skupiny již nikdy se spolu nesejdou.

5. Jakmile toto rozdělení bude vykonáno a knihy svědomí budou otevřeny, jasně se uvidí zloba hříšníků a kterak pohrdali Bohem. Ale uvidí se také kajícnost spravedlivých a účinky milosti boží, kterou obdrželi, a nic nebude tajeno. Ó Bože, jak veliké bude zahanbení jedněch a jak veliká radost druhých!

6. Uvažuj poslední výrok Soudcův vůči hříšníkům: „Odejděte ode mne, zlořečení, do ohně věčného, který jest připraven ďáblu a andělům jeho.“ (Mat. 25, 41.) Uvaž celou tíhu těchto slov. Odejděte, tím slovem Bůh opouští tyto nešťastníky na věky a na věky je vyvrhuje ze svých příbytků. Nazývá je zlořečenými. Ach duše má, jaké to zlořečení! Zlořečení obecné, které v sobě obsahuje všecko zlé; zlořečení neodvolatelné, jež se vztahuje na všecky časy a na věčnost. Dodává posléze: Do ohně věčného. Pohlédni, mé srdce, na tuto velikou věčnost: ó jak jsi hrozná, věčnosti věčných bolestí!

7. Uvažuj výrok, který uslyší spravedliví. Pojďte, praví Soudce slovem laskavého přivítání, kterým Bůh nás přitahuje k sobě a přijímá nás do ovzduší své dobroty, pojďte, požehnaní Otce mého. Ó toho převzácného požehnání, které obsahuje v sobě veškeré požehnání! Vládněte královstvím vám připraveným od ustanovení světa. (Mat. 25, 34.) Bože můj, jaká to milost! Neboť toto království nebude míti konce!

City a předsevzetí

1. Zachvěj se, duše má při těchto vzpomínkách. Ach Bože můj, kdo mi dá, abych se cítila bezpečnou, až přijde chvíle, kdy základové nebes i země budou se otřásati hrůzou!

2. Vzbuď ošklivost nad svými hříchy, které jedině tě mohou zahubiti v onen děsný den.

Ó ano, budu souditi sama sebe nyní, abych nebyla souzena tenkráte. Budu zpytovati své svědomí a odsoudím se, budu žalovati na sebe a polepším se, aby mne věčný soudce neodsoudil v onen hrozný den. Vyzpovídám se tedy upřímně, přijmu ochotně potřebné rady  naučení atd.

Závěrek

Děkuj Bohu, že ti dal prostředek, abys zabezpečila svou duši na onen den, a že ti dal ten čas, abys činila pokání.  Obětuj mu své srdce, řkouc, že opravdu budeš činiti pokání. Pros ho za milost, abys dobře vykonala tento úkol, jejž bereš na sebe.

Otčenáš. Zdrávas.

Udělej si duchovní kytičku.

Sv. František Saleský, biskup Ženevy a učitel Církve

Přeložil Msgr. ThDr. Karel Vrátný