Sv. František Saleský

Příprava

1. Živě si uvědom, že Bůh ti jest přítomen.

2. Pros ho za osvícení.

Úvahy

1. Vzpomínej si, jak dávno již jest, co jsi se dopustila prvního hříchu, a viz, jak se od oněch prvních začátků hříchy v tvém srdci rozmohly, jak jsi je den co den rozmnožovala, hříchy proti Bohu, proti sobě, proti bližnímu: skutky, slovy, žádostmi, myšlenkami.

2. Vzpomínej na své špatné náklonnosti a kterak velmi jsi se jim poddávala. A když uvážíš toto a co řečeno v první úvaze, uvidíš, že tvých hříchů jest více než vlasů na tvé hlavě a písku na břehu mořském.

3. Uvažuj zvláště hřích nevděčnosti vůči Bohu, hřích to jaksi obecný, který se rozlévá po všech ostatních hříších a činí je mnohem ošklivějšími. Viz, co darů Bůh ti učinil, a že tys všech zle užívala proti dárci jejich. Uvaž obzvláště, co dobrých vnuknutí se ti od něho dostalo, jimiž ty jsi pohrdla, co dobrých hnutí, která vinou tvou byla neužitečna. A nad to nade všechno uvaž, jak častokráte jsi přijímala svaté svátosti, a kde jest užitek z nich? Co se stalo z těchto klenotů, jimiž nebeský ženich tvůj tě zdobil? Nepravosti tvé všechno pokryly. Jak jsi přijímala svaté svátosti, s jakou přípravou? Mysli na tuto nevděčnost, rozpomínej se, že kdežto Bůh tak horlivě běžel za tebou, aby tě spasil, ty přece stále jsi jej předbíhala, aby ses zahubila.

City a předsevzetí

1. Zastyď se pro svou duchovní bídu. Bože můj, kterak se opovažuji ukazovati před očima tvýma? Ach, vpravdě bych se měla nazývati vyvrhelem světa a stokou nepravosti a nevděčnosti. Jest možné, že jsem byla tak nesvědomitá, že jsem zkazila a poskvrnila všechny své smysly, a všecky mohutnosti své? Že neminulo téměř jednoho dne mého života, abych se nebyla dopustila něčeho takového? Tak jsem se tedy oplácela svému Stvořiteli za jeho dobrodiní a svému Spasiteli za všechnu krev, kterou za mne vylil?

2. Pros za odpuštění a uvrhni se k nohám Páně jako marnotratný syn se uvrhl k nohám otcovým, uvrhni se k nohám jeho jako Magdalena, jako žena, dopadená v cizoložství. – Ó Pane, smiluj se nade mnou, hříšnicí! Ach, zdroji milosrdenství, slituj se nad mou bídnou duší!

3. Pevně si umiň, že budeš živa jinak a lépe: Pane Bože můj, s pomocí milosti tvé, již nikdy, nikdy nechci se oddati hříchu!

4. Ó jak se stydím, že se musím přiznati, že jsem hřích příliš milovala! Ale nyní se ho navždy odříkám a objímám nohy tvé, Otče milosrdenství! V tobě chci žíti, v tobě umírati.

5. Abych zahladila své minulé hříchy, vyznám se z nich statečně a nenechám ani jednoho na svém svědomí, abych ho nezjevila a nevyvrhla ze své duše.

Přičiním se ze všech svých sil, abych vytrhla hříchy úplně ze svého srdce, a to zvláště ty a ony hříchy…, které mne trápí nejvíce.

A abych to opravdu učinila, budu vytrvale užívati prostředků, které mi poradí můj duchovní vůdce, a nikdy se nebudu domnívati, že jsem již učinila dosti pro napravení tolikerých a tak velikých vin.

Závěrek

1. Děkuj Bohu, že na tebe čekal až do této chvíle a vnuknul ti tyto dobré city a úmysly.

2. Obětuj mu své srdce, abys dovedla své dobré úmysly provésti.

3. Pros ho, aby tě posiloval atd.

Sv. František Saleský, biskup Ženevy a učitel Církve

Přeložil Msgr. ThDr. Karel Vrátný