Biskup Williamson prý vysvětí další biskupy
Biskup Williamson
Blog Rorate Caeli oznámil, že biskup Richard Williamson 19. března (na sv. Josefa) vysvětí v klášteře Svatého Kříže v brazilském Nova Friburgo na biskupa minimálně jednoho z „kněží Odporu„, P. Jeana-Michela Faureho. Zároveň ale zmiňuje možnost, že vysvěcených bude vícero, jmenovitě je jako další možný adept uveden otec Innocent Maria, zakladatel tradičně dominikánského konventu v Avrillé.
Zdá se tedy, že se bude opakovat situace po svěcení v Econe. Williamsonova svěcení pochopitelně nezískají svolení Říma a on i svěcenci budou jistě prohlášeni za automaticky exkomunikované. Nepochybně to odmítnou s odkazem na stav nouze, což bude minimálně v očích jim nakloněných věřících hodnoceno jako přesvědčivá argumentace, protože od econských svěcení se situace Církve rozhodně nezlepšila, naopak došlo k významnému zhoršení (i když na druhé straně někdo může tvrdit, že se pozice Tradice vlastně zlepšila).
Z tohoto hlediska bude zajímavé, jak se ke svěcením postaví Kněžské bratrstvo sv. Pia X., které se vlastně ocitá v pasti: zpochybněním těchto svěcení a uznáním takové exkomunikace by zároveň zpochybnilo svou vlastní historii a kvality (protože by se mu přetěžko vysvětlovalo, že tím neodsuzuje i svěcení v Econe), na druhé straně uznání oprávněnosti těchto svěcení a ignorování exkomunikací by mělo za následek zpochybnění současného směřování Bratrstva, nehledě k tomu, že by to pohřbilo skomírající jednání s Římem. Není to záviděníhodná pozice, ale nutno říci, že si za ni současné vedení FSSPX může převážně samo.
Bude zajímavé sledovat, jak se bude dál vyvíjet hnutí Odporu. Počet kněží, řeholníků a řeholnic, kteří k němu od FSSPX odešli (či byli přinuceni odejít), není ani zdaleka tak bezvýznamný, jak se snaží FSSPX tvrdit, a (co je důležitější) zatím se mu daří v očích mnohých laiků udržovat dojem těch autentičtějších dědiců arcibiskupa Lefebvra. Pokud jde o mne, obávám se, že se trhliny mezi tradičními katolíky budou prohlubovat. (Původně jsem si myslel, že laici většinou nebudou nijak zvlášť následovat nešťastnou roztržku mezi svými kněžími, ale čím dál více to vypadá, že minimálně někteří budou.) Je to smutné a nešťastné, ale těžko s tím něco udělám.
Jako laik se neodvažuji rozhodovat o tom, zda očekáváné/á svěcení v Brazílii jsou či nejsou správná. Nicméně chápu, proč se má/mají dít, a obávám se, že hlavní vina za tuto nežádoucí událost (protože nekanonická svěcení jsou každopádně nežádoucí jev) leží v prvé řadě na Římu a biskupu Fellayovi, neboť právě tito nejvíce odpovídají za vznik té velmi špatné situace (alias krize alias nouze), která k nim vedla. Jistě nejsem sám, kdo to vidí, a proto se Řím i Bratrstvo budou muset smířit s tím, že spousta věřících nebude ony automatické exkomunikace a odsudky brát vážně.
Každopádně se modleme za Církev, Řím, FSSPX i za Odpor. Snad se ještě dočkáme rekatolizace Říma, nápravy největších nešvarů a sjednocení věřících věrných Tradici.
AKTUALIZACE
Informace o svěcení P. Jeana Michela Faureho již potvrdila celá řada zdrojů blízkých Odporu, včetně českého REX!e… Nikdo další vysvěcen patrně nebude…
Ignác Pospíšil
V čem spatřuje autor článku zlepšení postavení Tradice?
Pokud (což je i můj názor) nepovažujeme FSSPX (resp. Odpor) za jediné legitimní představitele Tradice, můžeme poukázat na to, že zde je mnohem víc tradičních kněží i klášterů (včetně těch z hlediska ofic, struktur kanonicky bezproblémových), že je zde FSSPX či jeho část, co odešla k Odporu, takže nouze není tak velká, protože věřící mají kam jít, v rozsahu mnohem větším než tehdy. Je to samozřejmě odvislé od toho, co ještě vnímáte jako Tradici či přijatelnou možnost…
Chvala Bohu, konecne
Koukám, že někdo stále ještě nepochopil, oc jde.
Primárně o nauku, nikoli liturgii. Jakýkoliv klášter v oficiálních strukturách si může o pravovernosti možná nechat ledat zdát.
1) Liturgie a nauka se nedá odloučit. Pro tu poslední větu těžko najdete nějaký podklad…
Liturgie a nauka se dá odloučit. Můžete klidně sloužit trident a u toho kázat bludy.
Kdo nevěří ať tam běží – viděl jsem v Brně na „biskupem dovolené“ i v Praze u Dominikánů.
Tak jistě. Tak jsem to nemyslel… Je rozdíl, co se dá udělat, a co má smysl…
Ab esse ad posse valet illatio. Jelikož víme, že se to děje, tak to asi pro někoho má smysl.
„Mít smysl“ a „mít pro někoho smysl“ jsou dva obsahově velice odlišné obraty…
To se mýlíte.
Už jen samotný fakt, že takové kláštery (jistě máe na mysli především vašemu srdci drahý Vyšší Brod) zůstávají uvnitř struktur oficiální Církve svědčí pro jejich naprosto buď naukovou, nebo mravní ne integritu.
Být katolíky, dávno jsou zlikvidováni, abych to vyjádřil lapidárně.
A to je factotum.
Liturgie a nauka se pochopitelně odloučit dá – naprosto všichni koncilní otcové celebrovali v tradičním ritu a podívejte se na výsledek jejich snažení. Je mi líto, ale liturgie je vážně teprve důsledek a pravou víru ne vy bu du je.
V tomto se neshodneme…
Že liturgie je důsledek a sama o sobě pravou víru nevybuduje, s tím nesouhlasíte?
To je zvláštní, když jste shora přiznal, že liturgie a nauka se dají snadno odloučit.
Zkrátka a dobře – je třeba mít oboje JAK nauku, TAK liturgii. Nauka v NOMíku je zastřena NOMíkem a bludy kázané počas tradiční liturgie jsou i tak bludy a pronikají do myslí věřících – možná o to víc, že se skrývají za rouškou pravověrné liturgie.
Nesouhlasím s prvními třemi odstavci (za předpokladu, že první věta se počítá jako odstavec).
Stav nouze není dán jen tím, že se nedá dostat na mši, ale především situací, kdy je kněžství podmíněno formací, která je ve struktuře zaměřena na zlomení páteře a charakteru a tím je velmi nebezpečná.
Pokud jde o VB a jeho pravověrnost, tak tento klášter, podobně jako FSSP, principiálně neodmítá nekatolický a ke škodě Církve a duší ustanovený novus ordo missae, pouze preferuje katolickou mši. Což ukazuje na liberální smýšlení, tolikrát odsouzené katolickými papeži.
„Preferuje“ je slovo, které neodpovídá skutečnosti, že dané společenství NOM neslouží… Při vší úctě – s Vaší interpretací nemohu souhlasit…
Dané společenství sice samo NOM neslouží, ale nemá problém, pokud jej slouží někdo jiný. To je liberalismus. Pokud otec převor vycestuje mimo klášter, nemá problém sehnat zástup a nechat jej sloužit NOM. Nemá problém umožnit sloužit v klášteře NOM ani dalším kněžím navštěvujícím klášter.
Není mi známo, že by otec převor nechal někdy sloužit NOM jako zástup… Poslední věta popisuje něco, co se děje velmi výjimečně, ale rozhodně bych to neviděl jako doklad „liberalismu“ otce převora.
Ja myslim, ze zakladom su slova sv. Pavla: ,,Oddelte sa od nich (neveriacich)“. Tu je prave zakladny rozpor isteho indultu, nedochadza totiz k oddeleniu sa vymedzeniu sa od neveriacich (ide o iste prilnutie k osvietenskemu ,,neoddelte sa od neveriacich“), a z toho v konecnom dosledku vyplyvaju dalsie veci. I ked tazko v tomto zmatku posudzovat, v konecnom dosledku i indultni idu casto s kozou na trh, a hladaju vychodisko z krizoveho stavu v Cirkvi.
Tvrdit, že každý, kdo zůstává v současných církevních strukturách, není stoprocentně pravověrný, mi silně zavání sektářstvím, není-li už dokonce přímo sektářstvím. I v současných strukturách jsou pravověrní duchovní a věřící, hlásající autentickou katolickou nauku, jsou i mezi hierarchy (kard. Burke, kard. Brandmueller, kard. Ranjith, arcb. Cordileone atd.). Proto pokládám za totálně absurdní názor, že Vyšebrodský klášter, jehož řeholníky osobně dlouhou dobu znám a přátelsky se s nimi stýkám, by byl nepravověrný. Jsou to opravdoví „rytíři pravé katolické nauky“, tak bych je nazval. To, co uvádíte ohledně jejich webových stránek apod., je hledáním hnidů, pro to nemám a nikdy nebudu mít pochopení, nejsem a nikdy jsem nebyl detailistou.
Pro mne je hlavním posláním hlásat pravou nauku Kristovu ve smyslu sv. Vincence z Lerina „quod semper, ubique et ab omnibus creditum est“. Dokud to v rámci oficiálních struktur půjde, dotud to budu dělat, jestliže dospěje situace tak daleko, že mne za to exkomunikují, potom teprve budu řešit, co dál („nestarejte se….“, říká Pán, nemyslete na to, co se stane a může stát). Takový postoj pokládám za správný a nosný a nikdo mne nepřesvědčí o opaku.
Ak vylucnost je sektarstvom, tak katolictvo naozaj sektarske je zo svojej podstaty, lebo je vylucne a vylucujuce.
Nepopieram, ze i v sucasnych strukturach su o pravovernost sa snaziaci ludia (i ked slovo ,,pravoverny“ mam problem pouzit i na seba), a nech im Boh zehna, ale to nevyvracia prikaz Biblie:,,oddelte sa od neveriacich“. Cize uz samo to, ze niekto je v struktutach s nevercami (liberalkatolikmi) je problem z isteho pohladu, a darmo si budeme nahovarat, ze nie. Je to osvietensky prvok, nie katolicky.
Tak si kladu otázku, jak to tehdy opravdu bylo v církvi do r. 1054 (i po něm) a kolik styčných bodů by se dalo se současnou situací najít.
Co konkretne myslite?
Okolnosti kolem velkého východního schizmatu, dobu, která mu předcházela i následovala, spory o Filioque, o napětí mezi papežským primátem a konciliarismem, vzájemné obviňování, klatby. Tuším tu jakési paralely.
Kazdopadne ide o historicky krok k zachovaniu sviatosti a knazstva pre buduce generacie, a som rad, a vdacny Bohu, ze nam, katolikom, dal takuto (ak k svateniu dojde) nezasluzenu milost a nezasluene milosrdenstvo.
Tak a vyznajte sa v tom, každý, exkomunikuje každého. Viete, čo to znamená pre veriaceho, ktorý hľadá bezpečný prístav pre svoje svedomie? Ktorý sa bojí o svoju spásu?
Paradoxom je, že keďže nová liturgia je dvojznačná, logicky treba pripustiť, že sa dá slúžiť i s pravoverných hlásaním viery a mravov, obdobne ako jednoznačne pravoverná liturgia sa dá slúžiť s ohlasovaním bludov. Sám arcibiskup povedal, že je dvojznačná a vedie k bludu. Teda, usudzujem, nie je nutne jednoznačne bludárska – inak by bola jednoznančná (tým netvrdím, že je správna a Bohu milá) Lenže, čo vlastne má katolík, čo chce zostať katolíkom robiť? A čo bežný kňaz, ktorý má úprimnú vieru, ktorý vyznáva všetky pravdy viery i morálky? V Cirkvi klerik nemôže byť nikam nepatriaci.
Výsledok? Hrozný útok na vieru! Ako veriť, keď pápež koná ako koná, obrovské pohoršenie, toto prosím neberte ako provokáciu, ale ako bolestné vyznanie.
Zoberte si len takú spoveď. Kňaz potrebuje fakultu od ordinára, no ak je vysvätený mimo kánonického zriadenia, ako platne môže spovedať? Kto dáva fakultu kňazom bratstva a odporu? Na druhej strane byť s jurisdikčmom spojení s Rímom je spojené s tlakom na zmeny vo viere a mravoch.
Ako vyriešiť tento gordický uzol? Ide aj o to, aby sa tradícia neštiepila ako protestanti do nekonečna, aj to hrozí. Každý biskup môže nadobudnúť iný pohľad na riešenie krízi a podľa toho sa aj správa.
Všeci idú podľa tradície, podľa svedomia – tak prečo sú jedni sedesvakantisti, iní s bratstvom, ďalší s odporom, a kto vie, koľko tých odnoží vlastne je a navzájom sú voči sebe nevraživí, veď z toho musí mať radosť iba diabol.
Ja sa v tom už vôbec neviem vyznať… (A tak ľudia odpadajú od viery) Kiež by Pán skrátil tieto dni ako vo Sv. Písme sľúbil.
1) Dvojznačnost je škodlivá sama o sobě, protože mate prosté nevzdělané věřící.
2) Pokud jde o otázku platnosti zpovědi u kněží FSSPX, něco o ní se dočtete zde:
http://www.fsspx.cz/pah_jurisdikce.pdf
http://www.remnantnewspaper.com/Archives/2013-0515-c-jackdon-sspx-confession-valid.htm
Osobně si myslím, že zpověď u kněží FSSPX je platná, pokud je opodstatněná skutečným stavem nouze – tedy pokud není k dispozici pravověrný kněz s řádnou jurisdikcí.
Na druhé straně pokud někdo má možnost chodit ke zpovědi k takovému knězi (a pár jich v ČR je), má povinnost dát mu přednost před knězem Bratrstva.
Uff, tak jsem dočetl argumentační ekvilibristiku P. Hakla. Za odkaz panu šéfredaktorovi děkuji, ale samotná argumentace mě vůbec nepřesvědčila. Celé to v podstatě stojí na subjektivním hodnocení nouze v Církvi. Přitom bych rád podotkl, že krize víry nerovná se stav nouze, což je někdy implicitně směšováno. Každopádně argumentace se láme na Suarezově slůvku „zřejmý“, tedy, že: „odporovat papeži je možné, jestliže nařídí něco, co je v rozporu se zřejmou spravedlností a dobrem Církve…“. V daném případě je však ona „zřejmost“ zjevně diskutabilní na což usuzuji z následujících důvodů:
1. příčina nouze (krize) je spatřována v samotných textech DVK, jestliže je však jejich (správná) interpretace nutně a „zřejmě“ heretická, proč je tedy sám Msgr. Lefebvre původně na DVK podepsal (např. Deklaraci o náboženské svobodě, kterou později považoval za „jádro“ všech omylů DVK), když jsou tak „zřejmě“ škodlivé?
2. Když jsou omyly papeže a nouze Církve tak „zřejmé“, proč na ně existuje tolik různých názorů od sedisvakantistů (několika skupin), přes odporáře (nebo odpůrce?) a Fellayovce až po konzervativní katolíky z FSSP nebo Burkeho typu.
3. Pokud někdo tvrdí (jako P. Hakl), že nouze v Církvi je „zřejmá“, pak nutně implicitně říká, že všichni konzervativní katolíci, kteří nesdílejí jeho postoj, jsou vlastně nemorální lumpové, protože „zřejmost“ nouze vylučuje nevědomost o ní, a tudíž zbývá jen zlý úmysl jí nevidět…
Jestliže je však stav nouze diskutabilní (ne zcela zřejmý), celá tato teorie o suplované jurisdikci stojí na subjektivním hodnocení individuálního svědomí, čímž se paradoxně velmi blíží určitým protestanským východiskům…extrémy se zřejmě přitahují:(, a to i ve svých důsledcích, protože tak jako v protestantismu i zde nakonec nezbyde než se dovolávat nějaké neviditelné „Církve“, jejíž jednání nejen, že nekoresponduje s jednáním jejich viditelných údů (papeže), ale dokonce jim přímo protiřečí. Jen ještě zbývá, aby P. Hakl nazval papeže Antikristem (tím nechci ovšem říci, že každé jeho rozhodnutí je správné nebo optimální) a může si jít (obrazně) s Dr. Lutherem podat ruce.
Nemohu tuto „povinnost dát mu přednost před knězem Bratrstva“ najít kodifikovanou, tedy jedná se o soukromé doporučení?
Ta povinnost plyne podle mne z toho, že v takovém případě neexistuje onen stav nouze, který by knězi Bratrstva dal pro tento případ jurisdikci, a ten ji proto v takovém případě nemá.
Ad Jan Petr:
Uff, tak jsem dočetl vaši argumentační ekvilibristiku a královsky se bavím.
Celé to v podstatě stojí na vašem chybném logickém úsudku ohledně věty „odporovat papeži je možné, jestliže nařídí něco, co je v rozporu se zřejmou spravedlností a dobrem Církve…“
Nejedná se totiž o zřejmost omylů a nouze každému a všem, jak se nám snažíte podsunout, ale o zřejmost „spravedlnosti a dobra Církve“.
Nechci zastávat současného F$$PX a jeho členů, ale na toto se nedalo nereagovat.
ad Jan Petr: Vaše argumentace není moc korektní (falešná dilemata, v závěru pak slippery slope).
1.: P. Hakl píše: „… v důsledku zhoubného vlivu II. vatikánského koncilu a z něho pramenících dalekosáhlých změn v církevní nauce a kázni, …“ – to je něco dost jiného, než Vaše „příčina nouze (krize) je spatřována v samotných textech DVK“. Ale i kdybychom připustili, že to až tak jiné není, otázka, proč Msgr. Lefebvre dokumenty na IIVK podepsal, nemá žádný vztah k otázce, zda projevy krize byly „zřejmé“ v době založení FSSPX, nebo v době svěcení biskupů, a už vůbec ne k tomu, zda je krize zřejmá nyní.
ad 2.: Důkazem proti „zřejmosti“ krize není to, že na ní (resp. na její řešení) existují různé názory. Když se protrhne přehradní hráz, s největší pravděpodobností se objeví řada různých názorů jak na příčinu katastrofy, tak i na to, jak na ni reagovat. Přesto snad nikdo nebude tvrdit, že katastrofa není „zřejmá“.
ad 3.: Podsouváte P. Haklovi něco, co v textu ani vzdáleně nenaznačuje. Je to argument podobné úrovně, jako „kdo říká, že se nemá chodit na červenou, implicitně označuje všechny, kteří na červenou někdy přešli, za nemorální lumpy“.
ad. „…Ta povinnost plyne podle mne z toho“…
Takže jde o osobní názor autora, nikoli o skutečnou a sankciovanou povinnost. Děkuji za vysvětlení, z Vašeho předchozího komentáře to nebylo jasné.
Ten názor vychází z logiky věci. Jestliže jurisdikci supluje stav nouze, tak k tomu pochopitelně nemůže docházet tam, kde stav nouze není.
Stav nouze rozlišujeme
a) individuální – např. umírající, jenž nemá jiného, než pravoslavného kněze, který by jej zaopatřil;
b) obecný – postižení celé struktury
V bodě a) platí, že stav nouze doplňuje jurisdikci jen tam a vůči těm, kde ten stav je. V bodě b) platí nouze obecně a proto dochází k suplování jurisdikce i v individuálních případech, kdy by tento stav nebyl. Jeden katolický farář stav neouze neodstraní.
Kto dáva fakultu kňazom (…) odporu?
Kristus.
Dle can. 144 CIC při pozitivní právní pochybnosti pravděpodobné doplňuje Církev výkonou moc – jurisdikci pro vnitřní a i vnější obor.
Ad Dr. Radomír Malý: Ďakujem Vám veľmi pekne za rozvážne, úprimné slová vzdelaného a rohľadeného muža. Bárs by bol každý taký!
Ano, je možnost jít ke zpovědi jinde, FSSX brát jako nouzi …za normálních okolností by jurisdikci měli .
Nechápu, když je Cisterciácký klášter Vyšší Brod tak tradičí, proč mají na webu v rubrice „Dokumenty“ uvedené Kompendium katechismu katolické Církve („modrý“ pokoncilní), proč tam jsou Mešní přímluvy za povolání a Mešní přímluvy za vyšebrodský klášter (oboje NOM) a proč v rubrice „Vše k liturgii“ visí Příručka ke mši svaté (latinsky/česky), což je NOM.
Třeba mi to někdo zde vysvětlí…
To se musíte zeptat mnichů, ale faktem je, že v současné době stěží zvládají vkládat zavčas auktuality, takže může klidně jít o reziduum z dob asi deset let zpět, kdy stránky vznikly a byly udržované…
Otec převor nemá čas aby něco ze stránek mazal. A pokud vím ani to neovládá.O stránky kláštera se straral fr.Štěpán a ten přešel jinam. Co se týče Nomu tak ten v klášteře za mého působení sloužili kněží co přijeli na návštěvu.
Jistě tedy nemá ani nikdo čas na to, aby upravil nebo nechal upravit stránky do podoby, která nevyžaduje častou aktualizaci. Chápu, ono asi na tom tak moc nezáleží, jestli budou zájemci informováni chybně.
Jo,jo, hlavně sedět u počítače a aktualizovat stránky. Ora et labora počká.
Království samo o sobě rozdvojené zpustne …
To je pravda !
Otázkou zůstává, kdo (nebo co) je příčinou onoho rozdvojení…….
K tématu:
http://rexcz.blogspot.cz/2015/03/biskup-v-akci-2015.html
Vidíte, prečítam si tie komentáre a jediné, čo viem usúdiť, je, že vládne obrovský zmätok. Osobne si myslím, že každý prispievateľ má len tie najlepšie úmysly a ide mu len o dobro Cirkvi, lenže musí byť autorita, ktorá tomu dá punc – áno: toto je správne a pravoverné a toto nie.
A tá dnes neexistuje. (Rozumej, ktorá by k takému činu bola odhodlaná) To je tragédiou – na to som chcel poukázať – a to pripravuje ľudí o vieru. Koľkokrát už kardinál Burke vyzval pápeža, aby sa jasne vyjadril v otázke učenia Cirkvi a nič…
Ak je stav núdze, FSPPX má právo spovedať, ale ak nie, nemá. Obdivujem dielo arcibiskupa Lefebvra. Ale nejako mi ich dielo pripadá, ako dokonalé (nakoľko je ľudsky možné) dielo defenzívy, obrany. Lenže z vojenského hľadiska sa žiadna bitka ani vojna nevyhrala obranou, ale protiofenzívou. Ak je nespochybniteľné, že pápež škodí Cirkvi, je povinnosť mu nielen odporovať, ale daný stav sa aj pokúsiť zvrátiť. Ja si samozrejme nedovoľujem hovoriť čo mal arcib. alebo nemal robiť, iba uvažujem.
Podľa mňa každý biskup má právo vytknúť pápežovi to, čo nie je v súlade s učením Cirkvi…
Opomenuli sme však jeden závažný rozmer problému: Prečo Pán vydal svoju nevestu Cirkev takto do rúk nepriateľa a dovolil tento stav.
Možná vám odpověď pomůže nalézt tato přednáška Msgr. Williamsona: http://www.katolici.ml/vyklad-zjeveni-sv-jana-biskup-williamson/
Ze stejného důvodu jako to udělal v době starozákonní s vyvoleným národem…..
Trochu k něčemu výše: Rádo se jako samozřejmost tvrdívá, že Mons. Lefebvre podepsal ty dokumenty DVK Nostra aetate a Dignitatis hamanae. Je k tomu nějaký důkaz? Mám za to, ale už nevím, kde jsem to četl, že on sám psal, že je nepodepsal.
Nepodepsal. Podepsal jen prezenční archy k jednání, což odpůrci vydávají za podpis koncilního dokumentu.
Díky, to jsem rád, že jsem si to nepopletl. Že „podepsal koncilní dokumenty“ už jsem četl tolikrát i od zastánců arcibiskupa, že je to až k nevíře, jak se tahle fáma rozšířila.
Samozvaní vykladači zde by se měli zamyslet nad „pohoršováním maličkých“.
Když to tady tak čtu tak se nemohu zbavit dojmu že by Vás někteří lidé moc rádi viděli prakticky i teoreticky zcela odříznuté od svátostí. Když jim nevoní ani klášter ve Vyšším brodě. Kolik biskupů a kněží nedovoleně vysvěcených by se asi tak reálně vyskytovalo u nás v Čechách a kdo by jim půjčil kostel ?
Tak to mame chodit rovno k lutheranom, len aby sme mali sviatosti?
Napr. dnes casto knazi neveria alebo nevedia o tom, ze krst ma spojitost s dedicnym hriechom, a casto vobec nevedia, co to je. Viac ludi, co v tej dobe tomu neprikladali velky vyznam, sa ma pytalo, ci to je platne, lebo teraz sa boja o svoje deti. Hanbim sa, ze som tak nevzdelany, ale je to platne, v tychto pripadoch? Mozu rodicia pokojne spavat? Vie mi niekto mudry poradit ako to je?
Oni mají kostely my víru. Kostel netřeba, sloužit se dá v bytě a kněží budou, právě z těch, kteří neprošli lámáním hřbetu nebo-li formací, věřím, že se najdou.
Na území ČR máme už také jednoho papeže a jsme pevně přesvědčen, že tento typ cesty určitě není tou správnou výhrou podle Božích záměrů.
Mimochodem, takovéto radikální názory jen nahrávají těm, co sní o právním zákazu Církve v ČR, zabrání a zbourání kostelů nebo jejich využití na zcela světské účely, případně jako muzea. „Děkuji“ za Vaše přikládání pod takovéto kotle …
U nas na Slovensku demoluju kostoly len modernisticky knazi, ktori ich chcu prisposobit modernej dobe a ludom, vdaka Bohu aspon za cinnost ateistov z pamiatkoveho uradu, avsak aj ti su casto bezzubi.
Najkrajsi kostol v mojom okoli, co prezil aj komunistov, tak teraz je zvnutra uplne zdemolovani, a najhorsie, nikomu to ani nevadi. Je to tragedia, ale co uz, raz budu tie kostoly mozno naozaj premenene na hospody a ktovie co este, a to nie tymi, ktorych spominate, ale samotnymi ,,krestanmi“, co sa uz aj vlastne deje, zial, vacsinu znesvateni maju na svedomii nie zjavni nepriatelia Cirkvi, ale jej akozeclenovia.
Kostoly su dolezite, ale nie su vsetko. Ak sa strati viera, padnu aj kostoly. Ak padnu kostoly, a viera a duch zostane, tak opat jedneho dna povstanu aj chrame, lebo stale bude zit a dychat tvorivy duch.
Ak chceme chranit chramy, tak v prvom rade chranme ducha, ktory ich vybudoval, lebo inak naozak nebudu mat krestania problem z kostolov urobit krcmy, ci muzea.
Lepší kostely vyhodit do luftu, než aby se v nich prudcírovaly modernistické kreatury v duhových hadrech případně se svými metresami.
Jak řekl sv. P. Pio: „Lepší kostel prázdný, než plný ďáblů.“
1Kor 10-12
Preto kto si myslí, že stojí, nech si dáva pozor, aby nepadol.
Kazdopadne, mam pocit, akoby sme si nedostatocne uvedomovali velkost a historicku dolezitost tohto cinu otca biskupa Williamsona, a tym i nedostatocne chapali krizu Cirkvi, jej hlbku, a Boziu ruku, ktora prave tymto aktom bisupa Williamsona cini zachranu sviatosti a knazstva pre dalsie generacie.
Ked coskoro pride doba, ked budu zeny ,,svatene“ za knazov, ked za biskupov budu ,,svatene“ zeny (predseda rakuskej knazskej iniciativy vola dokonca po ,,zene-papezke“), ked tieto ,,zeny-biskupky“ budu ,,svatit“ novych ,,knazov“ a ,,biskupov“, potom si az spatne uvedomime vyznam tohto kroku a jeho prorocku velkost. Boh nas predsa len neopustil, aj ked by sme si to zasluhovali, pre nasu hriesnost.
Dakujme Bohu, a modlime sa za noveho biskupa. Mimochodom, nevie niekto o nom nieco viac?
Kdyby se to vše, co píšete, dělo, budu plně chápat Vaši radikálnost. Ale Vy píšete o něčem, co je hypotetické, jako o důvodu aktuálního jednání. Můžete mi prosím napsat, kdy takovéto pravidlo motivace k jednání bylo Církví přijato? To přece mohu o jakékoliv autoritě prohlásit, že v budoucnu selže, a proto se necítím být už nyní vázán její autoritou (mimochodem, toto je například čistý Luther :-(). Takový postoj je ale za hranou právní přičitatelnosti, bohužel, nechci se Vás tímto osobně nijak dotknout. Děkuji za pochopení.
Chapem, co chcete povedat, ale som presvedceny, ze dojde i k tomuto, skoro s uplnou istotou, upadok bude zdrvujuci. Ved, mimochodom, kedysi by nam bolo pripadalo neuveritelne i to, ze sa v Cirkvi bude otovrene hovorit o prinosoch sodomie, cudzolozstva, smilstva. A vidite. Z tohto pohladu to vobec nie je nerealne, a ak liberali vo Vatikane si budu chciet udrzat svoje miesto vo svete, ina cesta nebude, myslim, ze dokonca uz staci to, ze sa v Cirkvi o tomto hovori, ako signal. A oni sa budu chciet udrzat vo svete, pre deti tohto sveta nie je nic horsie, nez byt z neho vyluceni. Budu nasledovat svojich protestantskych bratov, pozrite na britskych anglikanov, ako dlho sa branili, a predsa sa zlomili. Vo Norsku maju uz skoro polovicu lutheranskych pseudo-biskupov zeny.
Obycajna zakonitost a logika jasne ukazuju, ze k tomu dojde a musi prist (odmyslim si teraz priamy Bozi zasah, ci koniec sveta)
ad. „Vy píšete o něčem, co je hypotetické..“
Před několika lety bývalo nepřijatelné, dokonce nepředstavitelné, že by mohly ministrovat ženy. Stalo se. Ženy nyní rozdávají i Nejsv. Sv., a to nejem v Argentině ale i Evropě.
Tedy spíš je otázka, kdy se hypotetické mění na pravděpodobné a pravděpodobné na možné. Nino nepíše o tom, že v budoucnu někdo selže, ale spíš na základě změn a selhání již probíhajících je schopný odhadnout další možný vývoj.
Je rozdíl analyticky usuzovat na možný vývoj a podle učiněné analýzy konat znemožňující opatření. Selským rozumem vzato – masakrování dětí a žen budeme vždy považovat za zločin proti lidskosti, za hřích do nebe volající, i když je analyticky jasné, že dané ženy mohou porodit naše budoucí nepřátele a z daných dětí asi v rámci konkrétního etnika vyrostou naši budoucí nepřátelé. Ani to nám ale nedává právo proti nim zakročit, dokud nedojde ke konkrétní situaci. Pokud by KHS učinila kroky, o kterých se píše, chápu opatření proti nim. Jinak jde jednak o hysterii a zároveň o snahu zdůvodnit si současný postoj nějakým hypoteticky domýšleným budoucím dějem.
ad Jaroslav Klecanda: preventivní akci nelze z morálního hlediska odmítnout per se. Nemá tedy moc smyslu zde argumentovat Vaším příkladem masakrování dětí. Pro morální posouzení každého takového činu se musíme mj. ptát, jak splňuje podmínky principu dvojího účinku – což Váš příklad samozřejmě už na první pohled nesplňuje, v případě zde diskutované problematiky to ale tak jednoduché není. Navíc nevím, proč bychom měli spekulovat jen o nějakých hypotetických potenciálních zlech – copak nemáme kolem sebe na každém kroku dostatek aktuálního zla, plynoucího ze současné církevní krize?
http://www.katolici.ml/biskup-jean-michel-faure/
Není náhodou potřeba ke svěcení biskupa tří dalších biskupů?
Ne, i když se to tak často dělá.
Ne, postačí dva ko-konsekrátoři, aby byla větší jistota o správné intenci. V nouzi však postačí jeden konsekrátor. O intenci bp. Williamsona může těžko někdo pochybovat, ať už je mu nakloněn či nikoliv.
Velmi vítám tento statečný krok mons. Williamsona i mons. Faureho.
Teď už jenom schází oficiální založení nějaké kongregace, která by nahradila apoštolát NFSSPX v době, až v Římě slavnostně vystoupí z vlaku, případně ještě dříve. Bez pevné kanonické struktury s jasnými pravidly a nějakým smysluplným názvem nelze dle mého názoru uspět ani v obraně víry proti neomodernistickému Římu a jeho nohsledům, ani v běžné pastoraci.
Také dobře provedené založení semináře je nesmírně důležité. Fúzí Neobratrstva s Neořímem přijde Církev o nějakých 500 kněží, které bude třeba nahradit.
Zároveň by měla vzniknout nadace, která bude cíle díla našeho Pána a jeho slavného služebníka, mons. Lefebvra, zodpovědně a transparentně financovat.
Znovu tu viacerí diskutujúci píšu s dešpektom o Druhom vatikánskom koncile. Demagógia o tom, že koncil údajne hlásal bludy, je už všeobecne známa. Najznámejší odporca koncilu, arcibiskup Lefèbvre, nazval svoje kňazské bratstvo po svätom pápežovi Piovi X. Vždy totiž prehlasoval, že v dobe pontifikátu pápeža Pia X. sa hlásala pravoverná katolícka náuka. To isté tvrdím aj ja. Mám nesmiernu úctu voči svätému pápežovi Piovi X. Tak sa teda pozrime na to, čo hlásala Katolícka cirkev v čase pontifikátu svätého pápeža Pia X. (1903 – 1914).
V rokoch 1907 – 1913 bola v Spojených štátoch amerických vydaná Catholic encyclopedia (Katolícka encyklopédia), ktorej 7. zväzok, vydaný v roku 1910, sa okrem iného venuje aj problematike Infallibility (neomylnosti). (Porov. Charles George Herbermann, Edward Aloysius Pace, Condé Bénoist Pallen, Thomas Joseph Shahan, John Joseph Wynne. The Catholic Encyclopedia: An International Work of Reference on the Constitution, Doctrine, Discipline, and History of the Catholic Church, Vol. 7, The Catholic Encyclopedia Inc., 1913)
Tento zväzok sa pomerne obšírne venuje neomylnosti pápeža, ekumenických koncilov, aj celej Katolíckej cirkvi. Píše sa tu okrem iného:
„Hence when we say, for example, that some doctrine defined by the pope or by an ecumenical council is infallible, we mean merely that its inerrancy is Divinely guaranteed according to the terms of Christ´s promise to His Church…“ (Catholic Encyclopedia, „Infallibility“ (1910)
Preklad by znel asi takto: „Preto keď povieme, napríklad, že niektorá doktrína definovaná pápežom alebo ekumenickým koncilom je neomylná, máme na mysli iba to, že jej neomylnosť je božsky zaručená v súlade s podmienkami Kristových prisľúbení svojej Cirkvi…“
Takže v dobe pontifikátu pápeža Pia X. Katolícka cirkev hlásala neomylnosť doktrín ekumenického koncilu v súlade s Kristovým prisľúbením neomylnosti Katolíckej cirkvi. Nejde pritom len o dogmy, ale o celé učenie koncilu, všetky jeho doktríny! Ako teda môže niekto tvrdiť, že Druhý vatikánsky koncil hlásal chybné doktríny?!
To je predsa vylúčené aj z toho dôvodu, že koncilové dokumenty podpísal neomylný pápež!
A ak niekto hlása, že pápež Pavol VI. podpísal koncilové dokumenty, hlásajúce chybnú doktrínu, dostáva sa do priameho rozporu s dogmou Prvého vatikánskeho koncilu, ktorá hovorí: „Ak teda niekto hovorí, že rímsky veľkňaz má povinnosť iba dohliadať a usmerňovať, ale nemá plnú a najvyššiu jurisdikčnú moc v celej Cirkvi, a to nielen v záležitostiach viery a mravov, ale i tých, ktoré sa týkajú disciplíny a riadenia Cirkvi rozšírenej po celom svete; alebo že má iba väčší podiel, nie však úplnú plnosť tejto najvyššej moci; alebo že jeho moc nie je riadna a bezprostredná, či už vo všetkých i v jednotlivých cirkvách, alebo u všetkých i jednotlivých pastierov a veriacich: nech je prekliaty.“ (Conc.VATICANUM 1869-1870. Oecumenicum XX. SESSIO IV (18. lulii 1870), De Romani Pontificis infallibili magisterio, cap. 3. In: Denzinger , H. Enchiridion symbolorum, definitionum et deklarationum de rebus fidei et morum. Editio undecima. Friburgi Brisgoviae: Herder, 1911, č. 183; slovenský preklad: Dekréty Prvého vatikánskeho koncilu, [online].[cit. 14.09. 2014]. Dostupné na internete: )
Navyše Prvý vatikánsky koncil záväzne stvrdil neomylnosť pápežov aj do budúcnosti: „Duch Svätý totiž nebol Petrovým nástupcom prisľúbený preto, aby skrze jeho zjavenie odhalili novú náuku, ale preto, aby s jeho prispením sväto strážili a verne vykladali zjavenie odovzdané apoštolmi, čiže poklad viery. Ich apoštolskú náuku prijímali všetci ctihodní otcovia a ctili a nasledovali svätí pravoverní učitelia. Veľmi dobre vedeli, že Stolica svätého Petra zostane vždy oslobodená od každého omylu podľa božského sľubu nášho Pána a Spasiteľa, ktorý dal kniežaťu svojich učeníkov: Ja som prosil za teba, aby neochabla tvoja viera. A ty, až sa raz obrátiš, posilňuj svojich bratov (Lk 22, 32).“ (Conc.VATICANUM 1869-1870. Oecumenicum XX. SESSIO IV (18. lulii 1870), De Romani Pontificis infallibili magisterio, cap. 4. In: Denzinger , H. Enchiridion symbolorum, definitionum et deklarationum de rebus fidei et morum. Editio undecima. Friburgi Brisgoviae: Herder, 1911, č. 1836; slovenský preklad: Dekréty Prvého vatikánskeho koncilu, [online].[cit. 14.09. 2014]. Dostupné na internete: )
Prvý vatikánsky koncil teda jednoznačne hlásal, že všetci pápeži až do konca časov budú neomylní vo veciach viery a mravov! Ako by teda mohol pápež Pavol VI. podpísať koncilové dokumenty s chybnými doktrínami?!
Aby bolo jasné: netvrdím a ani som nikdy netvrdil, že v súčasnej dobe je v Katolíckej cirkvi všetko v poriadku. Aj ja bojujem proti liberálom a nešvárom, ktoré do Cirkvi zavádzajú. Lenže nemusím byť lefèbvristom a šíriť klamstvá o Druhom vatikánskom koncile nato, aby som poukazoval na nešváry, ktoré v Katolíckej cirkvi šíria jej nehodní členovia.
Na to mi stačí zdravý rozum a úsudok.
DVK nebyl naukový (dogmatický) koncil, ale pastorační.
ad Karol Dučák a „aj ja bojujem proti liberálom a nešvárom …“: boj má malou vyhlídku na úspěch, pokud nepoznáme příčinu toho, proti čemu bojujeme. Vážným problémem (hrozícím nadělat víc škody než užitku) je tedy i bojovat proti liberálům a přitom žít v omylu v tak zásadní otázce, jako je chápání papežské neomylnosti.
„Ako teda môže niekto tvrdiť, že Druhý vatikánsky koncil hlásal chybné doktríny?!“
— Snadno. Některé věci, které DVK učí, jsou zcela prokazatelně v rozporu s katolickou naukou jak byla vždy a všude učena a věřena.
Proto pokud platí major, že ekumenický koncil katolické církve nemůže učit chybně, a současně minor, že DVK učí chybně, pak je jasné, že DVK nebyl emumenickým koncilem KC, ale něčím jiným – v tomto případě revolučním vystoupením KHS.
ad solipso: S tím, že některé části učení IIVK lze těžko uvést do souladu s předchozím magisteriem lze jistě souhlasit, ale nevím, jestli dobře chápu ten Váš poslední odstavec. Předpokládám, že jste jím chtěl ukázat na vnitřní rozporuplnost páně Dučákových konstrukcí – nemělo by tam tedy být spíše „… pokud by platil major …“?
MichaID: Správná připomínka, děkuji.
Napriek tomu DVK doktríny hlásal. Jednou z nich bola napríklad doktrína ekumenizmu a neomylnosť, ktorú ekumenický koncil požíva, garantuje, že táto doktrína tak, ako ju formuloval koncil, nemôže byť v princípe chybná.
Nic takového neplatí. Navíc tato „doktrína“ je neslučitelná s učením předchozích koncilů i papežů, což by přece nemohla býti, pokud by koncily byly neomylné i mimo vyhlašování dogmat, jak zde nesprávně tvrdíte…
Vyhlásil koncil toto učení jako neomylné nebo nevyhlásil? Nevyhlásil. Takže nemůže mít nárok na neomylnost.
Pastorační DVK nám říká něco o své době a pastoračních názorech koncilních otců v té době, ale ničeho více.
DVK je úžasným potvrzením pravdivosti dogmatu o neomylnosti – Pán Bůh nedopustí, aby koncil kázal bludy (a DVK kázal bludy), proto tento koncil sám sebe nazval „jen“ pastoračním a nevyhlásil žádné závazné učení.
game, set, match pro mě, soudruhu koncilníku.
Každá dogma bola pôvodne doktrínou. Napríklad aj neomylnosť pápežov hlásala Katolícka cirkev najprv ako doktrínu, až na Prvom vatikánskom koncile bola táto doktrína povýšená na dogmu. Učiteľský úrad Katolíckej cirkvi, čiže Magistérium cirkvi, už z princípu nemôže hlásať chybné doktríny. Chybné doktríny môžu hlásať iba jednotlivci, ale Magistérium ako zbor biskupov na čele s pápežom je neomylné. Túto neomylnosť garantoval Magistériu sám Pán Ježiš keď povedal prvým biskupom, apoštolom, na čele s prvým pápežom Petrom: „A ja poprosím Otca a on vám dá iného Tešiteľa, aby zostal s vami naveky – Ducha pravdy, ktorého svet nemôže prijať, lebo ho nevidí, ani nepozná. Vy ho poznáte, veď ostáva u vás a bude vo vás.“ (Jn 14, 16-17) A na inom mieste: „Keď príde on, Duch pravdy, uvedie vás do plnej pravdy…“ (Jn 16, 13)
Neomylnosť Cirkvi teda nie je dielom ľudskej múdrosti, alebo učenosti, ale výsledkom účinkovania Ducha Svätého v Cirkvi, jeho sústavnej asistencie Magistériu Cirkvi. Navyše Ježiš povedal apoštolom okrem iného aj toto: „A hľa, ja som s vami po všetky dni až do skončenia sveta.“ (Mt 28, 20) Tak, ako bol Spasiteľ so zhromaždením apoštolov na čele s prvým pápežom Petrom, tak bol s Magistériom Cirkvi počas celých nasledujúcich storočí jej existencie a bude s ním až do skončenia sveta.
Keďže ekumenický koncil definujeme ako Magistérium mimoriadne, nemôže koncil hlásať chybné doktríny. A žiaden biskup, aj keby to bol supergénius, nemôže spochybniť neomylnosť ekumenického koncilu.
Každé dogma bylo původně doktrínou, ale to naprosto neznamená, že každá doktrína musí být časem dogmatem… Rozšiřujete pojem neomylnost na oblasti a vyjádření, kterých se nikdy netýkala!
Jedná se o klasické nepochopení neomylnosti. A funguje jak pro adoranty DVK tak pro adhere(ze)nty sedevakantismu naprosto stejným mechanismem, jen s jiným závěrem.
NOMák typu Karola Dučáka uvažuje takto:
Papež je neomylný – Papež potvrdil koncilové dokumenty – koncilové dokumenty propagují modernismus a liberální hereze – takže modernismus a liberální hereze musí být neomylné.
Sedevakantista uvažuje takto:
Papež je neomylný – Papež potvrdil koncilové dokumenty – koncilové dokumenty propagují modernismus a liberální hereze –
Papež tedy není Papež a Stolec je uprázdněn.
Obojí je naprosto mylné.
Papež je neomylný, jestliže definitivním způsobem vyhlašuje (1) ex cathedra jako součást svého učitelského úřadu (2) otázku víry a mravů (3). A tehdy a pouze tehdy je Papež chráněn před omylem.
Tyto podmínky jsou kumulativní, tedy musí být splněny všechny najednou. Pokud by tedy Papež vyhlásil definitivním způsobem ex cathedra jako součást svého učitelského úřadu třeba nějaké ekonomické nebo sociální otázky, tak neomylný není.
A stejně tak, i když hovoří o otázkách víry a mravů, tak není neomylný, pakliže nedefinuje ex cathedra jako součást magisteria učení jako definitivní a závazné. To je, typicky, příklad jak DVK, tak papežských encyklik od 60. let dále.
Nechci Vám, Karol, bránit v adherenci k NOM či adoraci DVK, arci si myslím, že to není správný postup – každý svého štěstí destrůjcem. Chci Vám ale nastínit jinou vizi, o níž se domlouvám, že je správná – to jest v souladu s logikou, objektivní realitou tak, jak se udála i s učením jediné pravé Církve Kristovy (to jest katolické na čele s Papežem)
Pozn.: Nejsem sedevakantista, Papeže uznávám naprosto plně…než mě z toho někdo začne obviňovat.
P.S.: A ještě jedna věc:
Neomylnost lpí na Papeži, nikoliv na koncilu. Koncil je zcela podřízen Papeži.
Kdo tvrdí, že koncil je nadřazen Papeži, či je mu postaven na roveň a oplývá vlastní, od Papeže neodvislou, suverenitou, ten je v lepším případě na hraně, v horším případě za hranou hereze známé jako konciliarismus.
Papež stojí nad koncilem a může ho svolávat či nesvolávat, jak se mu zlíbí a může promulgovat či nepromulgovat některé či všechny jeho listiny.
Papež je autokrat. Vždycky byl a vždycky bude. Může, uznávám, svých autokratických práv neužívat. Ale to neznamená, že je nemám.
Stejně tak můžete vlastnit auto a nejezdit s ním. Dokonce ho můžete i půjčit kamarádovi a dovolit mu, ať s ním jezdí, kam se mu zachce. To neznamená, že jej už nadále nevlastníte, nebo že na něj má váš kamarád stejné (nedej Bože vyšší!) právo než vy a už vůbec to neznamená, že se nemůžete v libovolném okamžiku rozhodnout, že chcete své auto zpátky a budete v něm jezdit sám.
Samozřejmě, pokud auto svěříte kamarádovi a on Vám ho vybourá až na totální škodu (vizte DVK), tak jste asi důvěřoval ne úplně dobře a následky si za to ponesete sám.
Pane Dučáku, Vaše argumentace má jednu drobnou chybu: nese v sobě vnitřní rozpor. Vy tvrdíte, že papež nemůže podepsat dokumenty „hlásajúce chybnú doktrínu“. Pokud by toto bylo pravda v podobě, jak se to zde snažíte prezentovat, pak by přece takové dokumentu nemohl podepsat ani žádný jeho předchůdce na Petrově stolci. Problémů je zde ale hned několik, které ani 50 let po koncilu nikdo nedokázal uspokojivě vysvětlit:
– Dignitatis humanae (zejm. čl. 2) vs. Mirari vos, Quanta cura, Immortale Dei a Quas primas;
– Lumen gentium (zejm. čl. 8) vs. Mystici corporis a Humani generis;
– Unitatis redintegratio (zejm. čl. 3) vs. Syllabus errorum, Satis cognitum a Mortalium animos;
– Lumen gentium čl. 22 (vč. Nota praevia čl. 3) vs. Pastor aeternus;
– Dignitatis humanae (zejm. čl. 6) vs. Auctorem fidei, Mirari vos, Quanta cura, Syllabus errorum, Pascendi, Quas primas;
– Lumen gentium čl. 28 a Presbyterorum Ordinis čl. 13 vs. dekrety Tridentského koncilu
Jak je toto možné? Odpověď lze nalézt přímo i ve Vámi citovaném textu Pastor aeternus hl. 4.: „Nebylť nástupcům Petrovým Duch Svatý slíben, aby snad novou nauku, kterou by jim zjevoval, vyhlašovali, …“. Tedy o nějaké automatické neomylnosti papeže, a už vůbec ne koncilu, byť i ekumenického, nemůže být ani řeči, Pastor aeternus nic takového nikde neučí.
Nijak ale nepopírám, že na IIVK působil i Duch Svatý a poskytoval papeži svoji ochranu. Tato ochrana totiž nespočívá jen v tom, že papež požívá neomylnosti při vyhlášeních ex cathedra ve věcech víry a mravů za obecně známých podmínek, ale i v tom, že spornou nauku vyhlašuje způsobem, který podmínky neomylnosti nesplňuje, popř. i explicitně neomylnost přímo sám vyloučí. V tomto smyslu se vyjádřil jak Jan XXIII. v zahajovací řeči r. 1962 („Hlavním bodem tohoto koncilu tedy není, abychom diskutovali o tom či onom zásadním článku víry … je třeba klást velký důraz, že se všechno prověří prostředky učitelského úřadu prvořadě pastorální povahy“), tak i Pavel VI. po skončení koncilu 12.1.1966 („Ptáme se, jakou autoritu a jaký stupeň teologické jistoty chtěl Koncil přiřknout svým poučkám, protože víme, že se vyhnul jasným a slavnostním dogmatickým definicím, opatřeným neomylností učitelského úřadu Církve. Odpověď zná ten, kdo si pamatuje koncilové prohlášení ze 6. března 1964, opakované 16. listopadu: pro svůj pastorační charakter koncil nevyhlašoval mimořádná dogmata, která mají pečeť neomylnosti“).
Je ale zřejmé, že laik nemůže sám na vlastní pěst „anulovat“ en bloc dokumenty IIVK, to může udělat jen některý budoucí papež. Dokumenty, i když nejsou chráněny neomylností, jsou přece jen dokumenty Magisteria a katolík se s tím musí nějak popasovat – v tomto případě je však pro jejich dubiositu v prekérní situaci. Dobrý rozbor toho, jak je to s tím „nábožným souhlasem rozumu a vůle“ s výroky Magisteria, včetně velmi dobrého příkladu ilustrujícího to, co jsem výše připomínal z PA hl. 4., uvádí dr. Radomír Malý zde.
V každom prípade však platí nespochybniteľná pravda, že ekumenický koncil je pod ochranou Ducha Svätého a preto je uchránený od slávnostného vyhlásenia chybných doktrín a učení. Kontinuálna assistentia Spiritus Sacti (asistencia Ducha Svätého) Magistériu Cirkvi je garanciou toho, že nič z toho, čo ekumenický koncil učí, nemôže byť chybné.
Druhý vatikánský koncil toho vyhlásil a napsal hodně, ale co z toho splňuje formou i obsahem parametry „slavnostně vyhlášené doktríny“, tj. ve smyslu závazné a neomylné nauky? Pokud vím, tak NIC.
ad „ekumenický koncil je pod ochranou Ducha Svätého a preto je uchránený od slávnostného vyhlásenia chybných doktrín a učení“: můžete uvést, o co tuto svoji doměnku opíráte? Pokud by tomu tak bylo, jak mohlo dojít k tomu, že třeba Kostnický koncil (16. ekumenický) schválil dekret Haec Sancta?
Kdybyste si přečetl, co vám zde k přečtení předloženo, možná byste z toho mohl načerpat nějaký prospěch.
Vy však melete pořád dokola stejné nesmysly.
Důvod je jednoduchý – jste adherentem hereze konciliarismu = jste normální sprostý kacíř.
Řeknu Vám to ještě jednou slovy, která pochopí prvokomunikant:
1) Neomylný je Papež, ne koncil
2) Papež je neomylný jen za velmi specifických podmínek a konečně
3) Tyto podmínky nebyly u dokumentů DVK splněny.
Pokud Vám to stále ještě nedochází, je mi líto.
Tvrzení, že koncil není nemomylný je mylné. Koncil vyhlašující definitivní nauku je taky neomylný, a je neomylný právě proto, že jej svolal, či potvrdil papež.
DVK pochopitelně žádnou definitivní nauku nevyhlásil, ale např. kánony tridentina či prvních velkých koncilů jsou samozřejmě rovněž neomylné za stejných podmínek jako papež.
Já nevím. Církev se štěpí, v těchto frakcích dochází k dalším rozkolům, a každý se dnes staví do role toho pravověrného a mám takový pocit, že se situace nevyvíjí vůbec dobře. Něco takového prostě není správné. Chybí pokora a nesobecká snaha napravit zlé.
Řím ztratí víru, co jste čekal? Piškotky Opavia?
I bludaři a modernisti přišli na to, že se Církev dá nejlépe rozložit zevnitř. Úplně to samé platí o opaku – viz historie svatých reformátorů… Pozvednout Církev jde skutečně nejlépe zevnitř, proč se o to bratrstvo FSSPX pokouší zvenčí?
Co se formace kněží týká, tak je klidně možné, že u FSSPX je to trochu lepší než FSSP/IKK, ale stejně není „ideální“ za jakou se od členů bratrstva takřka považuje.
Tvrdit, že člověk, který je v oficiálních strukturách Círve, nemůže být skutečným katolíkem je velice naivní a primitivní pohled na skutečnost, ve které se nyní nacházíme.
O „stavu nouze“, která by byla hypoteticky potřeba, aby kněží FSSPX platně udělovali např. sv. zpověď, se dnes opravdu mluvit nedá.
Lidé, kteří dnes zůstávají stále „věrní“ FSSPX se chovájí téměř identicky s lidmi, kteří byli věrní koncilu či pokoncilní Církvi. Jde o jakousi nerozumnou setrvačnost či zaslepenost svým „vyvolením“.
ad Rob- I bludaři a modernisti přišli na to, že se Církev dá nejlépe rozložit zevnitř. Úplně to samé platí o opaku – viz historie svatých reformátorů… Pozvednout Církev jde skutečně nejlépe zevnitř, proč se o to bratrstvo FSSPX pokouší zvenčí?
1) Není snad FSSPX (nehledě na mé osobní výhrady k současnému vedení) oficiální , řádně ustanovenou a nikdy platně nezrušenou církevní kongregací ?
2)Nebylo mnoho oněch svatých reformátorů také mimo ,,oficiální církevní struktury,, ?
FSSPX je sice v rozkladu, páchá asistovanou sebevraždu a za současných okolností si rozhodně nezasluhuje jakoukoli podporu, ale tvrzení, že se nachází vně Církve (byť si to myslí i bp. Fellay, viz např. jeho promluvu k seminaristům z 20. 12. 2014), je (zatím ještě) zcela mylné.
Stav nouze samozřejmě je. Nebo vám připadá normální, že papež neučí katolickou víru a naopak ji rafinovaně rozkládá, popírá existenci pekla (viz http://remnantnewspaper.com/web/index.php/fetzen-fliegen/item/1611-did-pope-francis-just-deny-the-existence-of-hell) a že na světě není jediný biskup, který by odsuzoval k odpadu vedoucí novou mši a koncilní blud náboženské svobody?
Fascinuje mě, kolik zde diskutuje znalců na vnitřní situaci FSSPX. Jediný rozklad o jakém by šlo zde diskutovat je rozklad v srdci každého jednoho zde diskutujícího, a možná i opovážlivě posuzujícího. Kdyby se každý raději staral sám o sebe a svou vlastní spásu a soudy o jiných přenechal spíše Bohu.
Zatímco kněžím a vedení FSSPX je nasazována psí hlava, dozvíme se vždy zaručeně co je pravda, tj. že FSSPX je v krizi, což de facto nic nepotvrzuje, nebo že biskup Williamson kvůli Menzingenu a Putinovi preventivně vysvětil na biskupa člověka který svým věkem patří spíše na odpočinek, než na biskupa který by mohl objíždět celou planetu.
Velkou dávkou schizofrenie jest pak propírání neoprávněnosti působení FSSPX a zároveň informování o jejich bohoslužbách. Tak nevím, ale na štábu mají v tom asi trochu chaos.
Odchod či vyhazov desítek kněží (často velmi vážených), ztráta důvěry u značného počtu věřících, zhroucení řady důležitých aktivit, nesmysly a podrazácké výpady hlásané v oficiálních letácích a v kázáních otce Stritzka, navzájem se popírající prohlášení nejvyšších představitelů FSSPX (jednou jsou podle nich jednání s Římem mrtvá, podruhé vlastně opatrně pokračují), popíraný (leč evidentní) nesoulad současného jednání vedení FSSPX s odkazem a postoji arcibiskupa Lefebvra (teď neřeším, zda je tento odklon chybou, ale vadí mi zjevné pokrytectví současného vedení Bratrstva, které tvrdí, že je stále na té původní cestě, a přitom nejenže ji opustilo, ale ještě navíc -často i s použitím hluboce nemorálních metod- pronásleduje ty, kteří chtěli na té původní vytrvat)… Jak definovat krizi, aby toto všechno pro ni nesvědčilo?
To Stasi: „Fascinuje mě, kolik zde diskutuje znalců na vnitřní situaci FSSPX“ …. „Jediný rozklad o jakém by šlo zde diskutovat je rozklad v srdci každého jednoho zde diskutujícího, a možná i opovážlivě posuzujícího.“
Mě zase fascinuje, že byste diskutoval raději o rozkladu v srdci každého z nás, který oproti „rozkladu“ FSSPX (který je pozorovatelný), může vidět a posuzovat opravdu jen Svatá Trojice… 😉