K závěrečnému dokumentu mimořádné synody o rodině (1): Úvod
V dalším textu se budu zabývat závěrečným dokumentem mimořádné synody o rodině, která se konala ve dnech 5. – 19. října 2014. Nejedná se o dokument církevního magisteria, ale o pracovní dokument biskupské synody, který má sloužit jako podklad k další diskusi (včetně odpovědí na další rozeslaný dotazník). Na tuto mimořádnou synodu má pak navázat řádná synoda v roce 2015. Dokument postrádá tedy jakoukoliv věroučnou závaznost, a tudíž je možné mu ve všem odporovat s čestnými úmysly. Přesto je tento dokument důležitý, neboť ukazuje směřování církve, které se přes odpor některých konservativních biskupů moc nezměnilo. Přesně vzato nejedná se o dokument týkající se jen rodiny a manželství, neboť se zabývá také sexuálním soužitím mimo manželství, dokonce homosexuálním, což rozhodně nelze označit za rodinu.
Všech 62 bodů dokumentu získalo nadpoloviční většinu při hlasování o nich, pouze body 52, 53 a 55 nedosáhly dvoutřetinové většiny potřebné k jejich schválení synodou, ale přesto byly z rozhodnutí papeže Františka ponechány v závěrečném dokumentu. V dalším budu citovat z českého překladu „Relatio Synodi 3. mimořádné synody biskupů: Pastorační výzvy pro rodinu v podmínkách evangelizace“[i].
Při posuzování dokumentu je třeba se zaměřit nejen na to, co je v něm uvedeno, ale také na to podstatné, co v něm chybí. Nepůjde však o nějakou vyčerpávající kritiku dokumentu, neboť s ohledem na jeho zásadní vady by to nemělo význam a de facto by bylo třeba sepsat návrh nového dokumentu, což rozhodně není mou ambicí. Při další četbě tohoto článku je třeba zároveň číst jednotlivé body závěrečného dokumentu mimořádné synody, neboť zde vše citovat by bylo zatěžující.
Dokument je určen v prvé řadě biskupům, i když se počítá se „zapojením celého Božího lidu“ (bod 62). Není tedy určen pro nevěřící svět kolem nás, a tudíž jeho jazyk by měl i svou terminologií odpovídat jasnému učení církve a být jednoznačný. Jazyk dokumentu nevypadá katolicky. Jsou v něm výrazy používané sekulárními médii, eufemismy, církevní newspeak, jednostranné volání po milosrdenství, žádná zmínka o spravedlnosti. Chybí v něm jakákoli zmínka o přirozeném zákonu[ii], který je klíčový pro pochopení některých otázek katolické sexuální etiky. Přitom učení církve o přirozeném mravním zákonu je obsaženo dokonce i v pokoncilním Katechismu katolické církve (body 1954 až 1960; i jinde). Rovněž by měl obsahovat biblickou nauku o vztahu mezi mužem a ženou a jejích úlohách, která je dnes (nejen) feministkami popírána. Rovněž není zdůrazněna úloha muže ve výchově dětí a potřeba, aby otec rodiny byl pevně zakotven ve víře a byl vzorem pro své děti.
Dokument je velice slabě ukotven v Božím slovu; vyskytuje se v něm jen velmi málo odkazů na Písmo svaté. Odkazy na dokumenty církve jsou velmi selektivní; dokonce se zdá, že upouští od některých zásad formulovaných i v pokoncilních dokumentech.
I když nejhorší formulace z předchozího Relatio post disceptationem[iii] byly odstraněny nebo zmírněny, nejde o žádné vítězství pravověrných biskupů na synodě. Vždyť všechny jeho body dosáhly nadpoloviční většiny souhlasných hlasů.
Dokument se příliš zabývá narušenými rodinami a různými (hříšnými) sexuálními svazky a málo oceňuje Bohu věrný život manželů ve vzájemné věrné lásce. Též by byla vhodná zmínka o péči o staré a nemocné rodinné příslušníky spolu s odsouzením asistované sebevraždy a euthanasie.
Vadnost závěrečného dokumentu mimořádné biskupské synody značně přesahuje závady dokumentů Druhého vatikánského koncilu, i když do jisté míry pokračuje v jeho linii. Dokument jako celek je třeba odmítnout, i když obsahuje správná a dobrá místa, a nemůže tudíž být základem pro další plodnou diskusi k problematice pastorace rodin.
Z poněkud širšího hlediska velmi dobře analysuje finální dokument mimořádné synody organisace Voice of the Family[iv].
Úvod dokumentu
V bodě 1 je zmíněna „zkušenost rodiny“, tedy subjektivní prožívání rodinného života. Nic proti tomu, citový život přece patří k bytí člověka. Ale zkušenost není ještě směrodatná pro pravdu a správnost. Kromě tohoto odkazu na subjektivní vnímání by bylo zde na místě zmínit objektivní důležitost rodiny v řádu Božího stvoření jako jediné místo, ve kterém lze naplňovat Boží příkaz: „Rosťte, množte se, naplňte zemi“ (Gen 1,28).
V bodě 2 je zmíněno, že rodina skutečně je školou lidství. Rodina je však spíše společenstvím založeném na dobrovolně uzavřeném manželském celoživotním svazku muže a ženy. Život v ní je pro mnohé místem, kde mají plnit vůli Boží a prožívat své lidské starosti, radosti i bolesti. Nelze tak říci, že rodina je sama o sobě nějakou školou, i když život v ní přináší řadu podnětů a poučení.
Dále je v něm církev označena za „odbornici na vše lidské“. Církev však v čistě lidských záležitostech není kompetentní. Posláním církve je vésti lidstvo k nadpřirozenému životu v Bohu a její neomylnost se rozhodně netýká věcí lidských (ale jen za určitých podmínek věcí víry a mravů), i když lidi doprovází svým učením v jejich lidském životě a rozhodování, které v jeho průběhu musí učinit.
Výraz „evangelium rodiny“, jenž je i dokumentu v uvozovkách, je vágní. Snad je tím míněno, že zásady evangelia je třeba uplatňovat i v rodinném životě.
„Rodina nabývá v církvi na naprosto mimořádné důležitosti“ je další příklad nepřesného vyjadřování. Do církve přece patří jednotlivci; nikoliv, jak je tomu v případě státu, který tvoří rodiny. Život v rodině má však pro mnohé zásadní význam při formování jejich života v Kristu. Dnešní velice rozšířené narušení až rozvrácení rodin je důsledkem hříchu, odvádí provinilé od církve a pro nevinné je zdrojem velkých těžkostí. Zabývat se rodinou je tak pro církev velmi důležité. Podobně výzva „aby rodina znovu objevila sama sebe jako neodmyslitelný subjekt evangelizace“ je frází. Rodina nic neobjevuje; křesťanský život v ní se týká jak jejich členů, tak i aktivit, které zahrnují celou rodinu, jako je třeba společná modlitba. Jde tu přece o to, aby evangelium bylo hlásáno i v prostředí rodin a mělo za téma také život rodiny podle Krista.
Rodina je v tomto bodě uvedena jako „neodmyslitelný subjekt evangelizace“. Chybí zde ovšem, že hlavní odpovědnost za evangelisaci je na biskupech a kněžích.
V bodě 3 je zmíněna „biskupská kolegialita“ zřejmě v pojetí Druhého vatikánského koncilu. K tomuto tématu bylo již napsáno dost kritik, takže se tím zde nebudu zabývat. Co je to za neologismus „duchovní a pastorační soudnost“? To nestačí k srozumitelnosti říci třeba „správné rozpoznání nauky církve a její vhodná aplikace na konkrétní podmínky v pastoraci“?
Biskupská synoda „uvažovala o rozhodující a drahocenné skutečnosti, jíž je rodina“. Co je rodina a jak má žít, je vcelku jasné, ale je třeba uvažovat o tom, jak nasměrovat věřící, aby zachovávali Boží příkazy mající vztah k rodině a jak bránit katolickou rodinu proti tlakům bezbožného světa (ty jsou uvedeny v dokumentu jen nedostatečně).
V tomto bodě je zmíněno „naslouchání znamením Božím i znamením lidské historie“ a dvojjediná věrnost, jež z toho vyplývá. Slovo naslouchání je myslím méně vhodné, spíše jde o rozpoznání Božích znamení a uvědomění si nauky církve o manželství a rodině. Historie neskýtá pak nějaká znamení, ale lze z ní čerpat poučení, pokud věci minulé se nějak podobají přítomným. Věrnost vůči historii je nesmysl, neboť věrnost se musí vztahovat k něčemu trvajícímu, což právě historické události ze své podstaty nejsou. Krom toho historie zaznamenává mnoho událostí, které jsou varováním a typem toho, čemu je třeba se vyhnout. Požadavky Božího zákona tak mohou být v nesmiřitelném protikladu s historií; v tomto smyslu není zde žádný prostor pro „aggiornamento“.
Bod 4 vysvětluje zvolenou strukturu dokumentu synody: naslouchání (tj. vidění „skutečnosti dnešní rodiny“), promýšlení zjevení týkající se rodiny, rozpoznání způsobů „jak v církvi a ve společnosti obnovovat nasazení pro rodinu“.
Tato struktura je vadná. Nejprve je třeba určit a blíže popsat cíl, kterého má být dosaženo, tedy obnova rodinného života dle učení Ježíše Krista (a to stručně v dokumentu představit), pak diagnostikovat dnešní situaci a posléze hledat cesty, jak léčit zmapované neduhy rodiny. Nejde tu jen o obnovení či zintensivnění „nasazení pro rodinu“, ale i o určení směrů a oblastí tohoto nasazení. V dalším ve svých poznámkách budu ale pokračovat v pořadí bodů závěrečného dokumentu mimořádné biskupské synody.
[i] Ke stažení v PDF formátu z http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/zaverecna-zprava-biskupske-synody-o-rodine-v-cestine/. Italský originál je k disposici na http://www.vatican.va/roman_curia/synod/documents/rc_synod_doc_20141018_relatio-synodi-familia_it.html. Do jaké míry je český překlad věrný, neumím pro neznalost italštiny posoudit; na některá problémová místa v textu upozorňuji.
[ii] Blíže viz https://www.duseahvezdy.cz/2014/09/12/prirozeny-zakon/
[iii] Ke stažení v různých jazycích z http://www.vatican.va/roman_curia/synod/index_it.htm; slovenský překlad je na http://www.tkkbs.sk/view.php?cisloclanku=20141015044.
[iv] Viz http://voiceofthefamily.info/wordpress/wp-content/uploads/2014/12/in-depth-analysis.pdf
Domnívám se, že obránci rodiny mají necelý rok na činnost.
Sv. otec vyzval svým způsobem k diskusi. Přípravná synoda byla patrně asi jakási „sběrnice dat“.
Nyní nastává, popř. měla by nastat, samozřejmě kromě modlitebního boje, snaha po koordinaci všech prorodinných organizací po celém světě, které mají vazbu na katolickou církev, aby téma rodiny bylo pojato podle Ducha Hospodinova a v jasných intencích, jak toto chtěl Náš Pán Ježíš Kristus.
Jde o velice zásadní téma. Rodina je něčím, co se považuje za exaktně doložitelné až do úsvitu dějin. Je to nejstarší instituce lidstva. Upřímné semknutí všech katolíků i lidí jim blízkým na obranu rodiny, je svým způsobem bojem civilizace a kultury lásky, proti civilizaci a a kultuře smrti.
Nerozlišujme v tomto směřování příchylnost k ritu starobylému, současnému, či východnímu. Vytvořme modlitební, solidární a i třeba „petiční“ kruh pro rodinu, podle řádu stvoření, či – jinak řečeno – jak ji stvořil Bůh.
Nebojme se hledat vyjádření, která v současných dokumentech, jak někteří uvažují, jaksi (zatím) absentují. Můžeme být u-slyšeni. Ale buďme i praktičtí. Např.petice pro msgre. Burkeho je jen malý začátek. Podstata je však všeobecná solidarita všech pro-rodinných sil. Matko Boží, Pomocnice křesťanů, je to také v Tvých rukách..:).
Jan
Ano.
Téma rodiny není jen katolická či náboženská záležitost. Ustavení rodinného života a mravní zásady s tím spojené patří do přirozeného zákona. Můžeme se o leccos pokojně přít, ale tady by měla být jednota.
Jaký „Sv. otec“ vyzval k diskuzi? „Římský biskup“ má přece hlásat a předávat učení katolické církve a o tom se nediskutuje. To se jen plní.
O závazném učení církve se opravdu nediskutuje. Ale lze diskutovat o tom, jak nejlépe předávat lidem toto učení.
Nejlépe tak, jak to bylo ověřeno staletími. Vhod i nevhod, za jakýchkoliv politických situací, v časech dobrých i špatných papežů.
To ako v Cirkvi mame diskutovat o tom, ci je sodomia priatelna vec, ci je smilstvo a cudzolozstvo na principe graduality i pozitivne, a podobne?
Kdeze sme sa to dostali?
Ale ano, suhlasim, tu by sme sa mali spojit. I ked z isteho uhu pohladu by som sa mal tesit z tohto demaskovania, a z toho, ze sa len potvrdila (opat) pravda tych, tolko odsudzovanych a hanenych tradicionalistov, predsa len som za jednotu- predsa vacsina tradicnych, zial, nezije v izolovanych komunitach, ako chasidski zidia, ale v modernistickej spolocnosti, a toto spochybnovanie zakladnych hodnot je schopne znicit i vela tradicnych rodina a ludi, lebo stale to ma na nich, na nas, zial, vplyv.
Ano, ved Bergoglio, Kasper a nemeckí biskupi chcú o tom dikusiu, ved Bergoglio povedal, ze sú to prekvapenia, lebo Boh je Bohom prekvapení a rozmanitosti.
Malý exkurz, byť také (nejen) k tématu rodina.
Jak si významní lidé všímají témat, tzv. „našich“.
Rozhovor Václav Klaus – msgre Dominik kard. Duka, ČT2.
Doporučuji poslechnout pečlivě celé. Zajímavé je např. po minutě 13:00
https://www.youtube.com/watch?v=jARazOQQPeE
Pax
Jan
Dobrý den, děkuji za link na debatu. Tak pan kardinál pěkně kličkuje, když Klaus uhodi hřebíček na hlavičku, že se o rodině nemá co debatovat pravé v církvi. To ho teda dostal. Všichni víme, o co na synodu jde, že? Jen pan kardinál asi nee. Bergoglio a cela zednářská masonerie v církvi chce právě rozvrat rodiny, uznat homosexuální svazky, chce zrušit celibát a chce rozvrátit církev na prach. Je to i ve vsech proroctvich, tak co čekáme od papežského schizmatu dobrého?
Ano, ved preto Benedikta XVI vykopli a dosadili Bergoglia, ved vedeli, co je zac.
Jenže za tento bezdůvodný odstup nese odpovědnost BXVI. Přitom tak dobře našlápnul k obratu od modernismu…
Je třeba se vrátit důsledně k zásadě: „Papež se může a má smířiti a dohodnouti s pokrokem, svobodomyslností a moderní civilisací“ Syllabu bl. Pia IX (věta 80) – viz http://vendeecz.blogspot.cz/2014/10/syllabus-pia-ix.html .
Bohužel v onom rozhovoru na mne Klaus udělal lepší dojem než Duka.
Ano – velmi pozoruhodné a výstižné je to, jak Klaus žasne nad tím, co má Duka, který má na všechno odpověď v podobě naivního úsměvu, jako hlavní představitel katolické církve ČR hlásat a nehlásá.
Pro Stáňu a další. Můj příspěvek zde nebyl určen k tomu, aby se zde sžíravě kritizoval msgre. Duka nebo dokonce sv. otec.
Omílaná „mantra“ že sv. otce Benedikta XVI. „vykopli“ a nahradili otcem Františkem je nesmysl. Otec Benedikt XVI odstoupil dobrovolně, a s otcem Františkem udržuje dobrý vztah, otec František o. Benedikta – patrně přátelsky:)- navštěvuje. Contra factum non valet argumentum. Pokud ovšem nechcete věřit „zaručeně pravému „zjevení“ nejmenované irské vizionářky a podobně :))))(já dost soukromých zjevení hájím, ale tento nesmysl ne)
Jan
Omílaná „mantra“ že sv. otce Benedikta XVI. „vykopli“ a nahradili otcem Františkem je nesmysl.
Vázne to myslýte?
Tak k faktom.
Koncom novembra 2011 roku v Cíne:
Sprisahanie proti pápežovi Benediktovi XVI.: Kardinál oznámil, že zomrie do 12 mesiacov!
http://www.topky.sk/cl/11/1340216/Sprisahanie-proti-papezovi-Benediktovi-XVI—Kardinal-oznamil–ze-zomrie-do-12-mesiacov-
http://inosmi.ru/europe/20120211/185619229.html
Ked som to cítal v tom case, hned mi bolo jasné, ze papeza bud otrávia alebo vykopnú.
Ako by inak kardinál mohol tak s istotou tvrdit, ze pápez do 12 mesiacov zomrie?
Vedel co satanské zednárské legie vo Vatikáne mali na pláne.
Ked pápez odstúpil, uz Kasper a nemeckí biskupi mali Bergoglia vybratého a presadili ho.
Blesk, ktorý udrel do Baziliky nebol náhoda, ale bozie znamenie. To co stvára Bergoglio je katastrofa!
Bolt from the blue: Lightning strikes St Peter’s Basilica in Rome after Pope’s resignation
http://www.youtube.com/watch
Jan: doufám, že nevěříte i v takový nesmysl, že papež JPI zemřel po půlroce pontifikátu přirozenou smrtí.
Jan Pavel I zemřel po jen 33 denním pontifikátů – http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Pavel_I.
Blesk udrel do bazilyky:
http://www.mojevideo.sk/video/188ee/bozie_znamenie.html
Pane Jane, nikdo sžiravě nekritizuje pana kardinála, jen konstatuji, že kličkuje a mlží. Pokud věříte tomu, že papež Benedikt si žije v přátelském ovzduší a vztahu s papežem Bergoliem, tak jste na omylu. Je vězněm ve Vatikánu, bez dovolení Bergoglia nikoho nesmí přijmout, nesmí se s nikým setkat a nesmí ven. Proti faktu či skutečnosti neni argumentu, ano přesně tak, jen ta fakta si vyhledat, že? Doporučuji je hledat a ne slepě papouškovat mantru našich médií, včetně KT.
Stana
Děkuji, pane Kretchmere. Nevím, proč mi uvíznul v paměti půlrok :-)))
http://pt.wikipedia.org/wiki/Papa_Jo%C3%A3o_Paulo_I
Konspiračními teoriem ala Markus se odmítám zabývat. Věci rozhodně nemám jen z KT.
Jan
Pax Jan napsal:
16. 1. 2015 (7:45)
Pro Stáňu a další. Můj příspěvek zde nebyl určen k tomu, aby se zde sžíravě kritizoval msgre. Duka nebo dokonce sv. otec.
@ ať si rozumíme – čemu říkáte „sžíravě“? :-)))
Omílaná „mantra“ že sv. otce Benedikta XVI. „vykopli“ a nahradili otcem Františkem je nesmysl.
@ není.
Otec Benedikt XVI odstoupil dobrovolně, a s otcem Františkem udržuje dobrý vztah, otec František o. Benedikta – patrně přátelsky:)- navštěvuje.
@ každý, kdo má nůž na krku, musí. :-)))
Contra factum non valet argumentum. Pokud ovšem nechcete věřit „zaručeně pravému „zjevení“ nejmenované irské vizionářky a podobně :))))(já dost soukromých zjevení hájím, ale tento nesmysl ne)
@ mohu, prosím, vědět, která soukromá zjevení hájíte? Zajímá mne to. Děkuji.
Pax Jan napsal:
17. 1. 2015 (14:56)
Konspiračními teoriem ala Markus se odmítám zabývat. Věci rozhodně nemám jen z KT.
@ a můžete nějaké ze zdrojů uvést? Děkuji.
Názoru, někdy zvanému konspirační teorie, že Benedikt XVI. byl odejít, napomáhá skutečnost, že Benedikt XVI. byl nejbližším svědkem zdravotního stavu Jana Pavla II.(jako my všichni), který přes všechny zdravotní a stařecké obtíže dokončil svůj pontifikát smrtí. Jak potom máme rozumět tomu, že důvodem odchodu Benedikta XVI. byl jeho zdravotní stav? Myslím, že v porovnání těchto dvou zdravotních stavů se nalézá odpověď. Blesk do baziliky mohl (ale nemusel) být pouhým vykřičníkem.
Starý lišák Ratzinger je dost inteligentní na to, že zřejmě pochopil, jaký chlív pomáhal jako koncilní peritus udělat v Božím domě a jeho pontifikát byl poněkud nešťastnou snahou ten chlív vykydat a k tomu užíval berličku hermeneutiky kontinuity. Viděl však, že ta klika kasperovců je tak silná a tak zavilá, že i tento byť nešťastný kompromis, mu u nich neprojde.
Inu, samozřejmě, že mohl vykonat zasvěcní Ruska po exkomunikaci zatvrzelých a neposlušných biskupů, a zahájit čistky, neudělal to však a po mediálním cirkuse a otevřené vzpouře modernistických dacanů se odebral do kláštera modlit se a krmit kočky (taky by se mi takový důchod líbil).
Čeká ho však zřejmě obtížný úkol, protože až Bůh Francka odstraní, bude to muset Benedikt dokončit, je to jen moje soukromá teorie, či představa, ale zasluží si to, aby ten chlív vykydal jako znovuzvolený papež, když ho pomáhal udělat a myslím, že léčba Franckem je i pro něj hořkou pilulkou.
Jisté však je, že Franz je taková jízda, že to otevře oči mnohým, jen ing. Paxovi asi ne, ale to už je záležitost pro nějakého odborníka na duševní pochody.
Z čeho ta Vaše teorie vychází? Mne napadlo jen to, že se dočkáme skutečně katolického papeže (jestli po F1 nebo ještě přes nějaké další potentáty, to není rozhodující). Ale BXVI. mne opravdu nenapadl. :-)))
Vychází najevo, že ono příšerné Relatio post disceptationem bylo před uveřejněním schváleno papežem –
https://www.lifesitenews.com/news/pope-francis-approved-family-synods-controversial-mid-term-report-before-pu
Koho to překvapuje, ať udělá čárku.