Štědrodenní půst

Kapr obecný

24. prosinec je v občanském kalendáři i lidové mluvě nazýván Štědrý den a je v České republice i na Slovensku státním svátkem. Je to paradoxní, protože to žádný významný svátek není (byť tedy jako den volna je nanejvýš praktický) a ani štědrosti mnoho nepobral – naopak tradičně je to den přísného postu a štědrostí odkazované rozdávání dárků nastává až večer coby součást oslav Narození Páně, kterýžto svátek připadá na 25. prosince. Konec konců v mnoha zemích na západ od nás se proto dárky nerozdávají večer, ale tak, že je děti naleznou ráno pod stromečkem.

Se Štědrým dnem se pojí pestrá paleta tradic a zvyků, od rodinných přes církevní až po národní. Některé z nich jsou nepochybně bohulibé a jejich udržování je hodné doporučení (např. štědrodenní půst), jiné jsou minimálně diskutabilní (např. lití olova coby původně věštecká praktika – i když  na druhé straně pokud se dnes přetavilo v zábavu, jejíž podstatou je už jen hádání, co ten který kus olova připomíná, pak už v ní nic závadného nezbylo). U Štědrého dne coby dne postu bych se zastavil.

Dnes už málokým dodržovaný štědrodenní půst je zoufalým a skomírajícím zbytkem v průběhu věků pomalu erodující tradice celoadventního postu, který ovšem býval již od počátku méně přísný než půst doby postní, jakož i zvyku postit se den před nejvýznamnějšími svátky. Ještě tzv. Tomáškův katechismus z roku 1955 udává Štědrý den spolu s Popeleční středou, Velkým pátkem a 14. srpnem jako čtyři předepsané přísné posty (tj. posty kombinující půst od masa a půst újmy), nicméně už tehdy byl jeho význam snížen tím, že narozdíl od postů Popeleční středy a Velkého pátku nezavazoval pod těžkým hříchem (více ZDE).

Úpadek církve bojující, k němuž došlo po druhém vatikánském koncilu, se v mnoha komunitách projevil mimo jiné snahami ještě více osekat beztak zakrnělé postní povinnosti a zvyky. V ČR byly tyto neblahé procesy ještě podpořeny oficiálními kroky biskupů, kteří maximálně zdobrovolnili, zmírnili a zrelativizovali vše, co jim nové předpisy a církevní právo umožnily (a zůstává otázkou, jestli svojí extrémní benevolencí ve věci nahrazování postu od masa své pravomoci dokonce nepřekročili). Důsledkem je totální úpadek postní praxe v naší zemi, kdy pro většinu českých katolíků je postní doba už jen tradiční pojmenování bez obsahu, předepsaný páteční půst od masa je zcela ignorován či dokonce zesměšňován a upadá i dodržování postů na Popeleční středu a Velký pátek, což jsou jediné dva závazné přísné posty, které dnes u nás máme – ty totiž jsou závazné celocírkevně a lokální biskupové je rušit či upravovat nemohou.

Vzhledem k výše uvedeným faktům není divu, že se dodržování zdobrovolnělého štědrodenního postu stalo úkazem velmi vzácným mezi katolíky. Občas si říkám, jestli v malé skupince těch, co ho drží, nakonec nad katolíky nedominují nevěřící ctitelé národních zvyků. Mizení štědrovečerního postu je přitom velké neštěstí, protože postit se je správné a důležité pro náš duchovní život – půst je úkonem pokání, posiluje ducha a je cennou zásluhou. A dobře připomíná skrovné podmínky, do nichž se náš Spasitel, Bůh a člověk v jednom, narodil. Koneckonců předepsané posty jsou jen absolutním minimem – u zdravých katolíků se mlčky předpokládá, že se budou postit navíc. Dodržování štědrodenního postu proto lze jen doporučit. A jak by měl takový klasický tradiční český štědrodenní půst vypadat?

Jak jsem již uvedl, v roce 1955 naše postní pravidla předepisovala na štědrý den přísný půst, tj. půst zdrženlivosti (od masa a laskomin) a půst újmy (jen jedno syté jídlo denně + dvakrát něco malého). Půst újmy se v minimální variantě obvykle praktikuje ve stylu něco malého ráno – sytý oběd – něco malého večer, ale pro štědrý den by bylo toto uspořádání naprosto nepraktické, proto se organizuje jinak: je zde malá snídaně (vhodný je kousek chleba s vodou), kterou ovšem jednotlivci často vynechávají, jednochodový prostý oběd (v naší rodině to bývala kupříkladu malá porce té nejjednodušší  řídké čočkové či fazolové polévky, ale běžně to mohl být i kuba, hubník či česneková polévka), který ovšem je také často dobrovolně vynecháván. Někde se snídaně, oběd či obojí vynechává i na celorodinné bázi.

Sytým jídlem je štědrovečerní večeře, která má být podávána nejdříve poté, co se na nebi objeví první hvězda, a může být i vícechodová, ale má respektovat půst od masa – proto se na ní tak často servírují kapr a jiné ryby, jejichž maso se coby tradiční postní jídlo konzumovat může. Nutno ovšem říci, že ač je rybí hostina na Štědrý večer doporučována církví po staletí, v našich zemích se šířeji uchytila až v 2. polovině 19. století, kdy státem vynucený pokles cen zpřístupnil do té doby příliš drahé rybí maso širší veřejnosti, předtím se chudší obyvatelé museli spokojit s bezmasými jídly.

Nutno říci, že i dokud byl štědrodenní půst závazný, byly z tohoto závazku vyňaty malé děti, staří lidé a nemocní. Už zmiňovaný Tomáškův katechismus z roku 1955 udává věkové rozpětí závaznosti přísného postu jako 18-60 let. Přiznám se, že zde mi není úplně jasné, zda to znamenalo, že se děti ve věku 14-17 let postit nemusely, nebo zda musely dodržovat alespoň půst od masa (druhá možnost mi připadá logičtější). Nicméně i menší děti byly z řady praktických důvodů vedeny k (alespoň nějakému) postu též – aby si zvykly, aby získaly zásluhy, aby se posílila soudržnost rodiny, aby je to odradilo od ujídání a aby příprava jídla pro ně nezdržovala od příprav na následné oslavy. Aby se jim půst držel lépe, v mnoha rodinách se ujal zvyk slibující dětem, že když půst (jehož podmínky se mohou rodinu od rodiny lišit) vydrží, uvidí zlaté prasátko. Pokud dítě půst vydrží (či to dokáže zdařile předstírat), rodiče mu nějaké zlaté prasátko zařídí (například jako odlesk zrcátka běžící po zdi).

Přísný půst samozřejmě vylučuje i halasné zábavy a člověk by při jeho dodržování ani neměl marnit čas díváním se na televizi.

Ignác Pospíšil

26 Responses to Štědrodenní půst

  1. Ignác Pospíšil napsal:

    Vyšlo i na iDnesáckém blogu, kde lze příspěvek podpořit kliknutím…

    http://ignacpospisil.blog.idnes.cz/c/440869/Stedrodenni-pust.html

  2. Tomáš Navrátil napsal:

    Vánoce prožité v Boží milosti přeji všem,
    ve kterých má Bůh zalíbení…

  3. :) napsal:

    „Tomáškův katechismus z roku 1955 udává věkové rozpětí závanosti přísného postu jako 14-60 let.“

    „Přísný půst je závazný od osmnáctého do šedesátého roku věku.“ http://katolicky-katechismus.cz/category/cast-treti/91-cirkevni-posty/#.VJmS4cBA

  4. Lukáš Biskupický napsal:

    Případný článek. Mohu potvrdit tradici, kterou jsem přejal i za socialismu od rodičův 60. a 70. letech v jednom menším okresním městě na Českomoravské vysočině. Jako děti jsme se musely po celý den až do večera postit, směly jsme si vzít jen kousek chleba ráno a v poledne byla jen polévka s chlebem. Za odměnu nám bylo slibováno, že uvidíme na stěně „zlaté prasátko“, což pro nás mělo tajemný význam. Hostina byla až večer, a to se smaženým kaprem a bramborovým salátem. Ovšem naši rodiče, pocházející z moravského venkova, nám vysvětlovali, že to za jejich dětství nemívali, že je to zvyk novější. A tak se dodnes v naší rodině snažíme udržovat postní charakter 24. prosince, arci již však se štědrovečerním kaprem při večerní slavnostní hostině – před příchodem ke stromečku, u něhož nesmí chybět malý betlém…

    Přeji radostné prožití svátků vánočních Ignáci Pospíšilovi, jakož i dalším autorům příspěvků na Duších a hvězdách a všem diskutujícím dobré vůle!

  5. Takypijus napsal:

    No já nevím, i v naší pokoncilně laděné rodině se štědrodenní půst držel vždycky. Ovšem jestli večerní cukroví a další laskominy (byť pokud jde o maso, jí se jenom to rybí) jsou ještě půst, anebo už oslava slavnosti Narození Páně, to mi připadá trochu jako spekulace.
    Abych se přiznal, já jsem to už vždycky bral jako oslavu Narození Páně, a že u toho vlastně držím půst od masa mi došlo až docela pozdě.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      Jistě, cukroví a laskominy nejsou příliš postní, ale štědrovečerní večeře s cukrovím je prostě kompromisnický útvar… :-)

  6. Magda napsal:

    NEMELTE TADY NESMYSLY O ÚPADKU a o tom, že katolíci již štědrodenní půst nedrží! 95% nás pokoncilních katolíků štědrodenní půst dodržujeme!!!!! Tak si nechte ty vaše nesmyslné výmysly od cesty! JO – a nezapomeňte mne smazat.

    • Tomáš Navrátil napsal:

      Mohu, prosím, vědět, odkud berete tu jistotu 95%? Dělala jste statistiku? A ještě jeden dotaz: kdo to je, prosím, „pokoncilní katolík“, resp. který koncil máte na mysli? Děkuji Vám za odpověď.

      • Magda napsal:

        Statistiku jsem nedělala, žiji v katolickém regionu – navzájem spolu komunikujeme – takže vlastně ANO, takovou soukromou statistiku z našeho regionu mám. Na základě toho vím, že drtivá většina katolíků u nás tento půst dodržuje. Ale zajímalo by mne, kde bere autor jistotu tohoto tvrzení – cituji: “ Vzhledem k výše uvedeným faktům není divu, že se dodržování zdobrovolnělého štědrodenního postu stalo úkazem velmi vzácným mezi katolíky. Občas si říkám, jestli v malé skupince těch, co ho drží, nakonec nad katolíky nedominují nevěřící ctitelé národních zvyků.“
        „Pokoncilní katolík“ je slangový výraz pro normální katolíky, kteří se řídí závěry DVK.

        • Lukáš Krutský napsal:

          Nemám nic proti anonymův na internetových diskuzích. Ale pokud anonym jako vy, píše o osobní zkušenosti, je to zcela zbytečné, nikde se to nedá ověřit. Takže, já si myslím, že lžete, a ve svém okolí ve skutečnosti nevidíte žádné postící se katolíky.

      • Tomáš Navrátil napsal:

        Mýlíte se. „Normální katolíci“ se DVK neřídí. To by museli nejprve v kostelích vyházet Luthertische, vrátit zpátky oltáře, které DVK nepřikázal vyhazovat a znesvěcovat, a nechat existovat tradiční ritus, což se 50 roků nedělá. Cituji:

        STEJNÉ PRÁVO A STEJNÁ ÚCTA PRO VŠECHNY RITY

        4 Posvátný sněm, věrný tradici, prohlašuje, že svatá matka církev přiznává všem právoplatně uznaným ritům stejné právo i stejnou úctu a že chce, aby byly v budoucnu zachovány a všemožně podporovány. Přeje si, aby tam, kde je třeba, byly v celém rozsahu obezřetně upraveny v duchu zdravé tradice a aby získaly novou životnost vzhledem k dnešním poměrům a potřebám.
        http://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19631204_sacrosanctum-concilium_cs.html

      • Tomáš Navrátil napsal:

        Errata: „Normální katolíci“ ==> „Pokoncilní katolíci“
        http://www.duseahvezdy.cz/2014/12/23/stedrodenni-pust/#comment-26485

      • Tomáš Navrátil napsal:

        A co se týče postu na „Štědrý den“ – už před 35 lety nám hlásal fokolarínský farář, že na tento den není žádný předepsaný půst, že to je jenom lidová tradice. :-)))))

    • Antonín napsal:

      Ani kousíček masa a jiných požitků jako je televize či jiná zábava?

  7. Magda napsal:

    A ještě drobná poznámka pro autora: Štědrý den není státním svátkem, spadá do kategorie ostatních svátků. Takže je dobré, než začne člověk blábolit o paradoxech a státních svátcích, zjistit si, jaká je skutečnost.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      a) Skutečnost je taková, že nejsme právníci, abychom rozlišovali takové detaily, jako je třída svátku podle zákona. Lidová mluva běžně používá obrat státní svátek pro všechny svátky státem vyhlášené a tak to dělám v tomto článku i já.

      b) Kterýpak to má být region?

  8. Froggy napsal:

    Pravda je, že i mně rodiče předali tradici postu na Štědrý den – zdůrazňuji rodiče, nikoliv biskupové nebo kněží. Konvertité nebo ti, jimž rodiče nic nepředali, nemají často o tomto postu žádné informace, a když to zmíním, bývají překvapeni.

  9. Antonín napsal:

    S postama je vůbec problém, i s obyčejným pátečním. Zrovna nedávno, když se připravovala večeře pro děcka, tak se chystaly tousty – a kmému zděšení se na ně krájela i šunka. Tak jsem taktně špitl, že jsme zapomněli že je pátek, a že ta šunka být nemusí. Byl jsem uklidněn, že to nevadí, že v pátek nemusí být pátek od masa. Opáčil, jsem, že je sice výjimka pro určité případy, ale že se z ní nemusí dělat pravidlo a že bych chtěl vidět, kdo z těch, kteří páteční půst ignorují, udělá zástupný kající skutek, a proto že je dobré to ty děcka učit, že v pátek je půst od masa automatickou věc, nad kterou se nediskutuje. No, bylo mi řečeno, že to už by mohlo být farizejství a že je lepší dát si maso než být farizej.

    – No s Pánem Bohem. Už jsem radši neříkal nic a hádám, že se štědrodenním postem by to dopadlo podobně, ne-li hůře.

    Na pana opata Kosíka, dokonce kvůli štědrodennímu postu žalovali na biskupství, a to ho jen navrhl jako dobrou možnost…

  10. Pio napsal:

    Dle mého názoru půst končí večerem. Tedy prvními nešporami Narození Páně.Takže řízek v klidu.

  11. Pio napsal:

    No když se večer modlím breviář ze Slavnosti Narození Páně, podobně jako v sobotu večer se modlí nedělní nešpory, tak mi to tak nějak přijde logické.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      To je liturgická zvyklost, která s postními předpisy nesouvisí. Půst trvá od půlnoci do půlnoci.

      • Pan Contras napsal:

        Půst o vigilii Narození Páně striktně právně není v současnosti žádný nařízen. Dříve byl skutečně až do půlnoci, protože počítání dní je od půlnoci do půlnoci a nejsmě židi. Tím netvrdím, že se mi to líbí.

        Tento půst je doporučeníhodné dodržovat i dnes, ale pakliže jste neučinil slib, že to tak činit budete, není závazný pod hříchem, dokonce můžete jíst svatohorské oplatky i s obrázkem případně si dát panáka, víno či pivo.

  12. teofil napsal:

    a hlavně půst od internetu, ten ještě P. Tomášek neznal když sepisoval katechismus

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *