Jak se chovat v kostele (4): Prostory v kostele

Než se dostaneme k postojům při Mši svaté, probereme si některé zvláštní prostory v kostele a naše chování k nim a v nich. Nejdříve ale malé varování: některé „moderní“ (pře)stavby kostelů rozbíjejí uspořádání chrámového prostoru natolik, že níže zmíněné členění kostela ztrácí smysl.

Nehodlám se jimi ale zabývat: těmto pseudokatolickým kostelům se zásadně vyhýbám, neboť jsou jeden vedle druhého nevkusné a duchovně  mrtvé. Totéž radím i čtenářům. Pokud ale někdy takový kostel přesto navštívíte, snažte se v daném prostoru chovat předepsaným způsobem a v případě, že nejste schopni rozpoznat nikde v prostoru svatostánek, tak se po pokřižování ve vstupu alespoň slušně ukloňte směrem ke kříži, který se naštěstí ještě stále v kněžišti u všech kostelů nachází.“

 

1. Kněžiště

Pohled chrámovou lodí ke kněžišti týnského chrámu. Patrna je i zachovalá mřížka.

Jde o prostor v čele chrámové lodi, kde se v tradičně komponovaném kostele nachází oltář se svatostánkem. Jedná se o nejposvátnější část kostela, kde dochází k Proměňování a kde se přechovává proměněné Tělo Kristovo. Především v zachovalých starších chrámech je kněžiště vyvýšeno a odděleno od zbytku kostela tzv. mřížkou, u níž se dříve podávalo (a při tridentské mši i moderních tradičněji pojatých bohoslužbách stále podává) svaté přijímání.

Vstupovat do prostoru kněžiště (typicky za mřížku) mohou jen ti, co tam mají nutně co dělat (typicky kněží, ministranti a kostelníci). Lokálně se lze dodnes setkat s dodržováním tradičních zvyků, že do kněžiště nevstupují ženy a že kněží a ministranti vstupující do kněžiště musí mít patřičný liturgický oděv.

Na druhé straně existují i kostely, kde se chodí do sakristie jen přes kněžiště. Pokud do ní potřebujeme zajít, důstojně jím projdeme, aniž bychom do něj vstupovali hlouběji, než je nutné.

2. Chórové lavice

Chórové lavice pro mnichy mezi kněžištěm a lavicemi pro veřejnost.

V klášterních kostelích se lze setkat s chórovými lavicemi pro mnichy, které jsou někdy umístěné v přední části kněžiště, někdy ale dokonce ještě před kněžištěm a mřížkou.

Ať už stojí kdekoliv, nejsou určeny pro veřejnost a ta do nich nemá co vstupovat, pokud k tomu není přímo vyzvána zodpovědným správcem kostela, což se stává jenom výjimečně (např. když je vážený host pozván představeným kláštera, aby se účastnil chórových modliteb mnichů).

3. Kazatelna

Jak vypadá kazatelna, asi víte. Patrně znáte i její účel – zařídit aby byl kněz při kázání vidět a slyšet. Dnes může v kostele snadno chybět a i pokud nechybí, často se neužívá, protože většina kněží dnes považuje za moderní kázat od ambonu či ze stupňů oltáře. Veřejnost pochopitelně nemá na kazatelně co dělat – ani o Mši svaté, ani mimo ni – a to ani tehdy, když je umístěna v prostoru s lavicemi pro veřejnost…

4. Zpovědnice

Klasická gotická zpovědnice. Při zpovědi sedí kněz uprostřed, zatímco kajícník klečí na jedné ze stran.

Zpravidla je to dřevěná budka po stranách kostela, která slouží k vykonávání Svaté zpovědi. V některých moderních či modernizovaných kostelech může být nahrazena tzv. zpovědní místností, případně v nich může existovat obé.

Pokud je ve zpovědnici či zpovědní místnosti kněz a někoho zpovídá, máte povinnost držet se dál, abyste zpověď neslyšeli. I pokud se sami chcete zpovídat, čekáte opodál tak, abyste neposlouchali a ani nebudili dojem, že posloucháte.

Pokud i tak jako náhodný či neopatrný kolemjdoucí vyslechnete část zpovědi, pamatujte si, že cokoliv je řečeno ve zpovědi, podléhá zpovědnímu tajemství. Informaci, kterou takto získáte, nesmíte dál šířit ani sám k ničemu použít. Pokud jste katolíci, připomínám, že úmyslným vyzrazením či zneužitím zpovědního tajemství se sami automaticky exkomunikujete z církve.

Zpověď si nikdy nenahráváme a nenatáčíme, vlastní ani cizí. Platí i pro turisty a „investigativní žurnalisty“. Samozřejmě ani nenatáčíme se zvukem poblíž zpovědnice, kde se zpovídá.

5. Sakristie

Klasická sakristie – pohled z venčí.

Sakristie je prostor, kde se kněz, ministranti a kostelníci připravují na obřady a skladují rozličné liturgické oděvy a pomůcky. Často se tam rovněž vyřizují některé administrativní záležitosti, jako prosby věřících o odsloužení mše na nějaký úmysl, domlouvání svatby či pohřbu, etc. Obvykle má charakter místnosti přilepené ke kostelu, která je propojena s chrámovou lodí poblíž nebo uvnitř kněžiště a zpravidla mívá i vchod z venku.

Lidé by do sakristie neměli vstupovat zbytečně, pokud tam nemají co na práci. Ani v sakristii se nejí, nepije, nekouří a zbytečně nemluví. Naprosto není vhodné využívat sakristii jako jídelnu, noclehárnu, společenskou místnost a podobně.

V případě velkých multifunkčních prostor, které kombinují funkci sakristie a společenské místnosti, by měl být prostor vhodně rozdělen na část pro přípravu kněze a přechovávání liturgických rouch a propriet, kde se chováme podle výše zmíněných pravidel, a zbytek místnosti, kde je možno být uvolněnější, ovšem stále je třeba pamatovat na to, že nesmíme rušit modlitby druhých, obřady ani přípravu na ně.

V některých malých starých kostelích sakristie zcela chybí a nahrazuje ji malý prostor k převlékání za oltářem. Tam veřejnost nemá co dělat, pokud potřebujete s knězem něco probrat, je nejlepší tak činit před kostelem.

6. Kůr

Kůr kostela v Božanově

Kůr je vyvýšený prostor (jakýsi balkón), který je zpravidla umístěn nad vstupem do kostela a je primárně určen pro varhany, varhaníka, zpěváky a případné další členy hudebního doprovodu obřadů a jejich nástroje.

Člověk, který nemá funkci související s ozvučením obřadů, zpravidla nemá důvod na kůr chodit a chodit by tam normálně neměl. Což samozřejmě vadí především turistům a milovníkům hudby, protože z typicky umístěného kůru bývá skvělý výhled a jsou tam varhany.

I tak ale platí, že na kůr by měl turista vstupovat jen v případě prohlídky s legitimním průvodcem. Je naprosto nevhodné a nepřijatelné cpát se na kůr v době bohoslužby a rušit zpěváky a hudebníky. Stejně je nepřijatelné si tam bez povolení zodpovědné osoby zkoušet hrát na varhany.

V některých farnostech se sice ujal lokální zvyk, že na kůru mohou býti během Mše i lidé, co se nepodílejí na hudební produkci, nicméně zpravidla se jedná o konkrétní zasloužilé osoby (typicky bývalé či příležitostné zpěváky), mezi které náhodný návštěvník kostela rozhodně nepatří…

Ignác Pospíšil

50 Responses to Jak se chovat v kostele (4): Prostory v kostele

  1. Ignác Pospíšil napsal:

    Vyšlo a je diskutováno i na stránkách autorova iDnesáckého blogu: http://ignacpospisil.blog.idnes.cz/c/440047/Jak-se-chovat-v-kostele-4-Prostory-v-kostele.html

  2. Stana napsal:

    Děkuji za výklad, všechny články Jak se chovat v kostele jsou poučné a nutné, protože většina lidi nerozumí symbolice stavby kostelů a zhlíží se v modernistických úpravách, viz Letohrad nebo Mikuláš v Českých Budějovicích. Nasla jsem si na netu, kdo je tím budovatelem, pan Orko Vácha, a to už mluví za vše!! Modernista tělem i duší, ovšem že to schvaluje jejich biskup, to mi nějak nesedí. Je pravda, že kardinální Duka devastoval celou diecézi prodeji far, kostelů a pozemků po celou dobu svého působení na biskupským stolci teto diecéze. Tak aby to dámo nepokračovalo morální devastaci!!!

    • Toník napsal:

      A jak byste Stano situaci prázdných a nepotřebných far nebo zdevastovaných kostelů řešila Vy?

      • Stana napsal:

        Neprodávala bych, vše lze řešit cestou nájmu u far a jednání s obcemi nebo městy ohledně oprav kostelů. Osobně vím o mnoha zbytečných prodejích nezdevastovaných far za směšné peníze, které konkrétně hradecké biskupství shráblo a farnosti nedalo nic. Obec protestovala, a protože se s ní nikdo nebavil, nic nezmohla. To byla kardinálova zásluha, nic proti panu kardinálovi Dukovi, ale za něj došlo k masivnímu rozprodeji. Především v bývalých německých obcích.
        Pane Toníku, sakrální stavby postavili naši předkové a my nemáme právo se tak hrubě k nim chovat. Prodej je to nejzazší řešení! A to nejhorší.

      • Tomáš Navrátil napsal:

        Vím o lepším řešení – stovky katolických novo/kněží z Bratrstva Svatého papeže Pia X. nemají kam jít – stačí jim jen říct… a s ohledem na to, co hlásal papež Benedikt XVI., to je jediný logický a správný krok.

      • Jaroslav Klecanda napsal:

        Milý pane Navrátile, kde jsou nyní prosím ty stovky nevytížených kněží Bratrstva? Proč biskup Fellay se zármutkem mluvil o tom, že nemůže nabídnout misionáře do zemí, kde prozatím Bratrstvo nemá svůj distrikt?

      • Tomáš Navrátil napsal:

        a) ve svém kněžském semináři.
        b) protože KHS ničí katolickou víru a kulturu synkretistickým a apostatickým smradem všude, kam páchne.

      • Toník napsal:

        Věc je složitější paní Stano.
        Zaprvé pronajímat neobydlenou, byť nezdevastovanou faru není jednoduché a vyžaduje to spoustu práce – údržba, opravy, zpravidla ve spojení s památkáři – mám s tím zkušenosti a věřte mi, že by na to museli mít na biskupství obrovský aparát lidí. Nevím, zda by to stíhal místní farář.
        Zadruhé – neznám situaci v HK diecézi, ale v naší / jihočeské / to funguje tak, že polovinu z prodeje shrábne biskupství a polovinu farnost.
        Zatřetí – nevím co jsou to směšné peníze, ale tady chodí nezávislý odhadce a fary opravdu podceněny nejsou a žádná protekce při prodeji neexistuje. Dokonce jsem si všiml, že je stále řada objektů už 6 let nabízených a neprodaných.
        Začtvrté – prodej nemovitostí v bývalých německých obcích je zřejmě opravdu jediná možnost.Kdo by se o ně staral ? A za co ?
        Min. kultury přispívá v souč. době na opravu pam. objektů cca 65% ceny opravy. Kde vzít na zbytek opravy kostela, do kterého už nikdo nechodí.Tahle otázka je nejpalčivější samozřejmě v Plzeňské diecézi.
        Zapáté – v historii se mnohokrát stalo, že byly chrámy přeměněny ne jiný účel,nebo úplně zničeny. Není to zas taková tragédie, vždyť nakonec stejně všechno spadne. A až se u nás zase zvýší náboženské cítění lidí, kostely opět přibudou, Pán Bůh a jeho ovečky se už postarají.
        Prostě si myslím, že v nynější duchovní krizi je nutno se zbavit všech zbytečností a zátěží, osekat církev na minimum a maximum času věnovat duchovní práci.

      • MichalD napsal:

        Důležitější než starost o ekonomické aspekty údržby nevyužívaných kostelů by měla být péče o to, aby po „přeměně chrámů na jiný účel“ nedocházelo k jejich znesvěcení. Než aby se v zasvěceném sakrálním prostoru odehrávaly blasfemické rejdy moderních umělců nebo se z něj stala mešita, není nakonec vhodnější (i přes nářky nevěřící kulturomilovné veřejnosti) nechat kostel, pokud opravdu není sil na údržbu, zpustnout? Není nakonec i zřícení přijatelnější než znesvěcení? Pokud vím, tak teprve fyzická likvidace zdí, nesoucích konsekrační kříže, ruší zasvěcení sakrálního prostoru.

      • nino napsal:

        Toník, hovorite o inom ucelu, ale pokial viem, tak chram zostava chramom pokial stoja obvodove mury.
        Kazdopadne je to tragedia, i ked je jasne, ze Boh krestanstvo dokaze opat obnovit, i napriek tejto tragedii.

      • Toník napsal:

        Nechat kostel zpustnout pane Michale nejde.
        Na to je u nás zákon o památkové péči.
        Vlastník je povinen se o památku starat.

      • Stana napsal:

        Pane Toníku, nemusíte vysvětlovat, jak to má težké která diecéze. NOM zpustošila především duše věřících a ti pak lehce přijmou, jako vy, že jinak to nejde, jen se zbavit zbytečných zátěži v podobě majetku. Jihočeská diecéze je s plzeňskou ta nejhorší. Úmyslně jsem o nich nepsala, ale když jste to načal, tak aspoň něco malo: prodává se osto šest za bláznivé sumy zdevastované objekty, v tomto případě se ptám proč to zašlo tak daleko, že to jsou ruiny. Biskupství budovala aparát a rezidence a obce a městečka už nezbyly ani peníze ani zájem o ně. Je to obraz úpadku za 25 let, stejný jako celé společnosti. Ale ryba vždy smrdí od hlavy, nebo snad péče biskupství v Plzni a ČB je příkladná? Totéž platí i o Hradci Králové ? Jak je možné, že jinde to je alespoň o něco lepší? Všude, kde vsadili jen na materiální stránku farností, vše upadá. Pravdu má Tomáš, raději zbourat, ale neprodat. A směšná cena je 750 tisíc v mestysy, kde jen pozemky se prodávají za podobné sumy.

      • Jaroslav Klecanda napsal:

        Milý pane Navrátile, mohl by jste prosím lokalizovat, v kterém místě se nachází seminář plný kněží, kteří by mohli jít do prázdných far českých farností a kolik stovek těchto kněží se v tomto semináři nachází? Moc Vám děkuji za Vaše upřesnění.

      • Tomáš Navrátil napsal:

        Pane Klecando, máte taky internetový vyhladávač. Tak ho používejte. Já s Vámi dalekosáhlé diskuze vést nehodlám.

      • Jaroslav Klecanda napsal:

        Milý pane Navrátile, mohu poprosit o link na tu Vaši informaci o semináři, kde jsou stovky kněží, kteří by mohli by jít do opuštěných českých farností? Budu Vám za něj velmi vděčen. Děkuji moc.

      • Tomáš Navrátil napsal:

        Pane Klecando, budu velmi rád, když mne přestanete ve zdejších diskuzích nadále oslovovat. Vnutil jste se mi hned napoprvé do diskuze, kterou jsem nevedl s Vámi a dost jste mne tím naštval, jakož i dalším rýpáním. Pokud si neumíte na internetu jako dospělý člověk vyhledat sídla katolického Bratrstva Pia X., pak Vám i moje informace bude málo. :-)))

      • Jaroslav Klecanda napsal:

        Milý pane Navrátile, dotyčnou instituci jsem nalezl, ale informace o stovkách kněží, kteří by mohli přijít působit na opuštěné české fary, tam bohužel nikde dostupná nebyla. Proto se Vás ptám na upřesnění Vašeho zdroje informací. Promiňte mi, ale opravdu v tom neshledávám nic, co by se mohlo dotknout Vaší důstojnosti. Děkuji Vám za pochopení a za upřesnění pramene Vaší naděje na stovky kněží, kteří mohou pomoci českým katolíkům. Rád bych ji také společně s Vámi sdílel.

      • Josef napsal:

        Pane Jaroslave Klecando, nebo raději otče Petře? Vidím, že jste si opět pěkně zarýpal. Ano zarýpal, protože moc dobře víte, že žádné stovky kněží Bratrstva sv. Pia X s největší pravděpodobností do ČR nepřijdou. A i kdyby, museli by mše sloužit nejspíš v nějakých sálech, protože do kostelů by je současná hierarchie rozhodně nepustila. A tak se ptám, co udělají stovky současných diecézních a řeholních kněží pro věřící v této zemi? A kdy bude tradiční mše dostupná alespoň jedna v rámci děkanství? To by snad neměl být problém.

      • Jarda Klecanda napsal:

        Milý pane Josefe, dovoluji si zaprotestovat aspoň v jednom bodu (vím, měl bych minimálně ve dvou, ale to bylo odbíhání od této diskuze). Nechtěl jsem nijak, použiji Vašeho termínu, „rýpat“, a zvláště ne vůči panu Tomáši Navrátilovi. Jen mě zaujala jeho vize řešení situace opuštěných far. Protože předchozí příspěvky se snažily nabídnout nějaká reálná řešení, bral jsem také jeho příspěvek v této rovině, a k tomu směřoval můj dotaz. I na základě Vašeho příspěvku se nyní domnívám, že daný výrok byl pouze zbožným přáním, které v současné době nemá ani možnost reálného uskutečnění (legislativní problémy, které nastiňujete Vy), a není ani reálný v množstevním uvedeném údaji. Snahu se v tomto orientovat opravdu nepovažuji za nějaké rýpání.
        A k Vašemu dotazu – jestliže pro většinu členů KHS, jak se tady s oblibou píše (to je asi pejorativní pojem, že ano?) je Liturgie některého ze schválených ritů bohaté tradice Církve velkým obohacením liturgického života, a rádi se ho zúčastní, a pro tzv. „tradiční“ katolíky je to jediné správné a vším ostatním pohrdají, tak v čem asi bude problém? V tom, že zavedení takové liturgie vždy dotyčnou farnost zcela rozdělí. Můžeme začít zde zmíněnými Řeznovicemi, případně předtím Prosiměřicemi a libovolně pokračovat dál. Dokud bude pro Traditio vše mimo ní nulou nebo mínusem, není tato situace řešitelná – mám na mysli z pozice KHS. Jak mohu něco řešit s někým, kdo mě považuje za nulu nebo za mínus? Vždyť je přece logické, že nutně nebude ve svém svědomí vázán ničím, na čem se se mnou dohodne.

      • Toník napsal:

        Paní Stano, Vašemu poslednímu příspěvku jsem ani po několikerém přečtení neporozuměl, takže toho radši nechám, bylo by to asi na dlouho.

      • Tomáš Navrátil napsal:

        Pro začátek by úplně stačilo dodržovat alespoň část IIVK o zachování tradiční liturgie, kterou ostatně nikdy nikdo nezrušil, tím méně oficiálně. :-)))

      • MichalD napsal:

        ad Jarda Klecanda: Vůbec nerozumím, o jakých „tradičních“ katolících a o jakých „zcela rozdělených farnostech“ tady mluvíte. Já jsem např. ještě nepotkal žádného „tradičního“ katolíka, který by si myslel, že liturgie podle MR 1962 je tou jedinou správnou, pokud vím, tak nikdo nemá nejmenší problém s žádným, jak píšete, ze „schválených ritů bohaté tradice Církve“, tedy třeba s liturgií sv. Jana Zlatoústého, sv. Basila Velikého, s dominikánským ritem apod. Problém je jen s ritem jediným, a to nikoliv s ritem z bohaté tradice Církve, ale s ritem nedávno uměle vytvořeným, který se naopak s touto bohatou tradicí rozešel.

        I kdybychom se na to podívali z čistě kvantitativního hlediska, tradiční katolíci mají problém jen s ritem jediným a přijímají ritů hned několik, zatímco dnešní katolický mainstream naopak adoruje jen jeden jediný ritus a všem ostatním se brání co jim síly stačí.

      • Tomáš Navrátil napsal:

        Buď rýpete, pane Klecando, nebo jste naivka k pohledání, podobně jako současný „římský biskup“, protože nemáte požadovanou duchovní autoritu k ustavení katolických kněží do našich farností, kterým jsou prodávány fary a kostely, zatímco vehementně obhajujete předsedající pány apostaty a synkretisty, kteří se odtrhli od katolické církve a jen předstírají, že jsou její součástí.

      • Josef napsal:

        Pro pana Klecandu: „…jestliže pro většinu členů KHS, jak se tady s oblibou píše (to je asi pejorativní pojem, že ano?) je Liturgie některého ze schválených ritů bohaté tradice Církve velkým obohacením liturgického života, a rádi se ho zúčastní…“ Na základě čeho tvrdíte, že většina pokoncilních katolíků se ráda zúčastní tradiční mše? Kdyby to byla pravda, tak jaképak rozdělení farnosti? Tradiční mají co chtějí a pokoncilní to co je pro ně obohacením a čeho se rádi zúčastní. Já mám zkušenost spíše opačnou. Většina pokoncilních katolíků toho moc o tradiční mši neví, možná tak akorát to, že mše byla zády k lidu a latinsky. Je to pro ně, jak jsem už několikrát slyšel, středověk. Jak to pak může být pro ně velkým obohacením liturgického života? Nevím co bylo v Prosiměřicích nebo v Řeznovicích. Jestliže ale někde zavedení tradiční liturgie způsobilo rozdělení farnosti, myslím že vinu na tom nesou katolíci pokoncilní. Vzpomínám si, s jakou nelibostí se setkal asi před dvaceti lety náš farář, když se rozhodl jednou za čas sloužit NOM latinsky. Kněz, který má dnes odvahu předstoupit před své ovečky s latinou a navíc s tradičním ritem je světec, protože ovečky se rázem promění ve stádo vlků.

  3. MichalD napsal:

    Jen bych si dovolil upřesnit otázku „automatické exkomunikace“: Podle kán. 1388 CIC 1983 se exkomunikace nastupující bez rozhodnutí představeného týká jen přímo zpovědníka, ostatní pak budou potrestáni spravedlivým trestem (což možnou exkomunikaci v rámci uloženého trestu nevylučuje).

    Dále bych si tak úplně nebyl jist, že se opravdu ve všech moderních kostelech v kněžišti nachází kříž. Buď je umenšen až k nenalezení (zkuste ho třeba najít v Ostravě-Zábřehu), nebo je pojat radikálně minimalisticky (např. kostel v Šumné), nebo je natolik abstraktní, že by se dva hádali, o co se vlastně jedná (např. podivný artefakt v Senetářově).

    • MichalD napsal:

      Ještě bych doplnil ukázku, že i když v některých moderních kostelech nepřehlédnutelný kříž najít můžeme (dokonce i s korpusem), jsou zase ulítlé v jiných směrech. Architektonické aggiornamento se např. v Linci projevilo tím, že tam mají „kapli se šatnou a barem“. Ví zde někdo, jaká jsou pravidla pro chování v chrámovém baru?

      • Tomáš Navrátil napsal:

        Nic ve zlém, MichaleD, ale nepatří takový komentář, který je poněkud mimo mísu s ohledem na zaměření článku, spíš sem?
        http://kronika.ecclesia-tv.cz/

      • Berchmans napsal:

        Tak jednoduchá, že už jednodušší být nemohou: nechodit tam.

      • anežka napsal:

        Ráda bych se zeptala diskutujících na případ kostela sv. Michaela na Starém Městě. Co se tam vlastně přesně dělo a děje? A kdo je odpovědný za znesvěcení posvátného místa? Kostel přece nelze „odsvětit“. Děkuji za případné odpovědi.

      • Markus napsal:

        Pane Boze, to co je za ohavné monstrum?
        Do takého odporneho kostola by som nesiel, na kilometre by som ten satanskú ohavu obisiel.

    • Podhajsky napsal:

      Na Šumné, ne v Šumné. Jinak máte samozřejmě pravdu.

  4. Václav napsal:

    Párkrát jsem se setkal s tím že lavice neměly klekátka a židle jsou jako doplněk k lavicím v každém kostele kde lavice pro počet věřících nestačí a takových je hodně. Nikdy jsem se ale nesetkal s tím že by kvůli tomu věřící neklečeli. Bez ohledu na to jestli to bylo uvnitř na dlažbě a nebo venku před kaplemi na trávě nebo hlíně. V Medžugorje klečí tisíce lidí na ostrém štěrku nejenom při proměňování ale po všechny tři části svatého Růžence. Což může být tak cca 2 hodiny.

    • Tomáš Navrátil napsal:

      Když už jsme u Medžu – k nepravosti zjevení se měl do konce prosince minulého roku vyjadřovat papež Benedikt XVI. Co dělá současný pan římský biskup, který slíbil, že to jeho vyjádření do dvou měsíců zveřejní a je ticho po pěšině…?

      • Takypijus napsal:

        Jak víte, co měl třičtvrtě roku po svém odstoupení udělat Benedikt XVI.?

      • Tomáš Navrátil napsal:

        Z veřejných prohlášení před odstoupením. Je na tom něco v nepořádku?

      • Takypijus napsal:

        Kde bych mohl najít odkaz na tato „veřejná prohlášení“?

      • Tomáš Navrátil napsal:

        Pokud nebylo zcenzurováno, jak se stalo špatným zvykem spolu se zrušením komentářů, tak na stránkách Radia Vatikán.

      • Tomáš Navrátil napsal:

        Církev již brzy vysloví konečný úsudek o Medžugorje

        Definitivní rozhodnutí katolické církve v kauze soukromých mariánských zjevení v Medžugorje se blíží. Tiskový mluvčí Svatého stolce O. Lombardi potvrdil, že v pátek 17. ledna naposledy zasedala zvláštní mezinárodní církevní komise, posuzující pravost zjevení. Komisi pod předsednictvím kard. Camilla Ruiniho ustavil Benedikt XVI. před čtyřmi lety při Kongregaci pro nauku víry. Výsledek jejích teologických, resp. mariologických, lékařských a psychologických studií nyní převezme a zhodnotí sama kongregace. Ve čtvrtek 16. ledna přijal papež František na soukromé audienci sarajevského arcibiskupa, kard. Vinka Puljiče, který je rovněž členem komise. Z chorvatských pramenů (záhřebský arcibiskup Josip Božanič je dalším členem komise) vyplývá, že spis se již brzy ocitne na psacím stole papeže Františka.

        Na podzim loňského roku potvrdil prefekt Kongregace pro nauku víry, že církevní pozice ve věci údajných medžugorských zjevení zůstává neměnná od roku 1991. Není možné prohlásit, že zjevení jsou nadpřirozená, upozornil arcibiskup Müller prostřednictvím apoštolského nuncia v USA tamní biskupy. (odkaz na článek ravat). Důvodem bylo plánované turné jednoho z tzv. vizionářů po farnostech Spojených států.

        Papež František od nástupu na Petrův stolec vícekrát vyzval k opatrnému rozhodování ve věci soukromých zjevení. Připomeňme homilie z 2. září a 14. listopadu loňského roku, kde papež varoval před přílišnou senzacechtivostí v této oblasti. “Matka Boží není poštovní úřad, který denně posílá zprávy a dopisy”, řekl tehdy papež. “Takovéto novinky oddalují od evangelia, od pokoje a moudrosti, od Boží slávy a krásy”, dodal. “Boží království totiž nepřichází tak, aby přitahovalo pozornost”, zdůraznil papež ve vatikánském Domu sv. Marty.

        20. 01. 2014, Radio Vaticana

        http://res.claritatis.cz/zpravy/evropa/cirkev-jiz-brzy-vyslovi-konecny-usudek-o%C2%A0medzugorje/6690

      • Václav napsal:

        K nepravosti zjevení ? To jste četl kde ?
        Nedávno pozvala vláda Bosny a Hercegoviny Svatého otce Františka na návštěvu své země. Termín ještě pravděpodobně nebyl stanoven. Nepřekvapilo mne kdyby tam došlo i k vyjádření a možná i přímo na místě.

      • MichalD napsal:

        ad Takypijus: Zkuste použít vyhledávač na RV, vícekrát tam byla publikována různá prohlášení vzbuzující naděli na brzké konečné vyjádření Svatého stolce. Např. kard. Ruini, předseda komise posuzující pravost zjevení, už v r. 2012 prohlašoval, že do konce roku (tedy 2012) předloží zprávu Svatému otci a předpokládal její zveřejnění také ještě ten rok. Něco se ale asi zadrhlo, protože komise nakonec zprávu dokončila až letos a postoupila ji Kongregaci pro nauku víry. Vzhledem k „třaskavosti“ tématu zveřejnění zprávy v brzké době moc neočekávám. Zatím je tedy třeba se řídit stanoviskem mostarských biskupů a stanoviskem Kongregace pro nauku víry (katolíci se nesmí účastnit žádné akce, která předpokládá pravost zjevení v M.)

      • Takypijus napsal:

        Děkuji. Nevidím v tom ale velký problém. „Již brzy“ může v církevním hantecu klidně znamenat „za deset let“. Koneckonců mohli nakonec dojít i k tomu, že dokud zjevení neskončí, žádné „konečné úsudky“ církev vydávat nebude.

      • MichalD napsal:

        ad „mohli nakonec dojít i k tomu, že dokud zjevení neskončí, žádné konečné úsudky církev vydávat nebude“: To myslím není tak jednoduché. Úsudek o tom, že zjevení není pravé, lze (resp. odpovědná autorita má povinnost) vydat kdykoliv, tedy i dokud „zjevení neskončilo“. Čekat až „zjevení skončí“ má smysl jen tehdy, pokud by se dosavadním šetřením neobjevilo nic (např. ve smyslu Norem pro rozlišování údajných vidění a zjevení z r. 1978), co by vylučovalo jeho pravost. Pokud by ale Kongregace pro nauku víry k takovému poznání došla, pak by se ocitla v rozporu s šetřením a závěry mostarských biskupů a Svatý stolec by tak měl stejně povinnost se k této situaci jasně vyjádřit. V situaci, kdy místně odpovědný biskupský stolec prohlašuje zjevení za nepravá, není přece možné nekonečným odkládáním „konečného úsudku“ vzbuzovat u části věřících dojem, že je kolem údajného zjevení všechno v pořádku a že není známo nic, co by jeho nadpřirozený původ vylučovalo.

        (Pozn.: Jsem si vědom, že slabina mojí úvahy spočívá v předpokladu platnosti principu tertium non datur).

      • Tomáš Navrátil napsal:

        Na pravost zjevení v Medžu může věřit už jen idiot. „Desítky let“ už dávno uplynuly. :-)))

      • Michal Kretschmer napsal:

        Ad Takypius: Jestliže soukromá zjevení ještě neskončila, nelze jistě vydat nějaké kladné vyhlášení. Ale pokud by jedno jediné ze série zjeveni obsahovalo např. blud, negativní prohlášení, neboť věc je už jasná a není třeba čekat na nějaký konec.

  5. Markus napsal:

    No, uz aj Chrám Sv. Petra neobisla Bergogliova revolúcia:
    https://www.youtube.com/watch?v=O47ccvLDV2Q#t=4849
    http://callmejorgebergoglio.blogspot.sk/

    A pred Chrámom sa tancovalo tango:
    Hromadný tanec vo Vatikáne: Pápež František oslávil narodeniny
    http://www.pluska.sk/spravy/zo-zahranicia/hromadny-tanec-vo-vatikane-papez-frantisek-oslavil-narodeniny.html

  6. Karel napsal:

    Ještě poznámka ke kazatelně: teprve v posledním období se zjistilo, že umístění kazatelny odpovídá jedinému místu v kostele, odkud mohou (mohli) všichni dobře slyšet. A to středověcí architekti neměli žádné počítače a akustické modely. Dnes je kazatelna nahrazována mikrofonem a pokud nejste u amplionu, slyšíte dobře akorát ozvěnu.

    • Lukáš Biskupický napsal:

      Kazatelna – kněz je nejen slyšet, ale i vidět. Navíc je tu symbolicky slovo Boží vyvýšeno nad slovo „lidské“, které si spolu zašuškají lidé v lavicích… Eliminace kazatelen v katolických kostelech je velká hloupost!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *