Biskupové: zakročte proti islamistům

Stálá rada Německé biskupské konference prohlásila, že mezinárodní společenství má právo zastavit nespravedlivého agresora a že státy mají právní povinnost zakročit proti genocidě, a poukázala na katolickou nauku o spravedlivé válce

Podobné požadavky vznesli katoličtí biskupové z oblastí postižených řáděním islamistů, kteří požadují zásah proti jejich vražednému běsnění a rozmístění mezinárodních sil v oblasti, které by umožnili křesťanům návrat do jejich domovů a bezpečný život v nich. Stálý pozorovatel Svatého stolce při OSN arcibiskup Tomasi podpořil jejich požadavky a zároveň připomněl situaci v Nigérii, kde islamisté z Boko Haram vyhlásili vlastní Islámský stát. I tam by měla OSN podle Tomasiho nějak vhodně zasáhnout a podpořit Nigerijskou vládu (více ZDE).

Němečtí biskupové též vyzvali muslimské představitele, aby zaujali  jasný postoj k „Islámskému státu“. Na druhé straně varovali před ztotožňováním islámu a „Islámského státu“. Upřímně řečeno, nevěřím, že mají v tomto bodě šanci nějak uspět – muslimští vůdci Islámský stát neodsoudí a tím pádem s ním bude islám (po zásluze) ztotožňován. Mnohem větší šanci má jejich výzva k německým katolíkům – k modlitbě, poskytování humanitární pomoci a k ochotě přijmout uprchlíky. K té se lze jen připojit, už protože Západ zatím nijak moc nepomáhá a nad křesťany v oblasti se stále vznáší přízrak genocidy (a v případě jezídů je genocida v plném běhu).

Ignác Pospíšil

17 Responses to Biskupové: zakročte proti islamistům

  1. Václav napsal:

    Islámský stát je taková zvláštní bublina. Obvykle to funguje tak že do města vtrhne nevelká skupina dobře vyzbrojených mužů, zajme městské představitele jako rukojmí a vyhlásí že je zavraždí, jestli se jim město nevzdá. Pak se k nim menší část obyvatel přidá a společně vyženou a pobijí křesťany a zničí památky. Nemají žádnou pravidelnou armádu, těžkou techniku ani infrastrukturu. Tudíž je jakýkoliv armádní zásah proti nim dost problematický. Není proti komu a čemu bojovat. Pokud nevytvoří alespoň nějaké drobné opěrné body mimo obydlenou oblast. Které jsou momentálně terčem leteckých útoků. V případě masivnějšího leteckého nebo pozemního útoku se pravděpodobně stáhnou a zmizí. Nebo se obloží živými štíty. My pak můžeme bombardovat města plná lidí kteří s tím nemají nic společného. Nebo tam může vtrhnout sousední muslimský stát a rozšířit válku i na sebe. Nedávno Hamas postřílel jako zrádce skupinu demonstrantů za mír. Kteří nic jiného neudělali. Někteří muslimové naproti tomu zašli tak daleko že své křesťanské sousedy i jiné uprchlíky schovávají u sebe doma a dávají jim svoje jídlo. Riskují že budou kvůli tomu umučeni s celou rodinou. Každý muslim který řekne jen slovo proti militantním islamistům tak riskuje nejenom svůj život a to i králové nebo imámové. Zabít je může kdokoliv, třeba i z jejich okolí. Může se pomstít na jejich rodině, souvěrcích z příslušné větve islámu nebo jim vypálit mešity. Obávám se že vojensky vyhrát nad islámským státem se dá za chvíli, ale co potom ? Kdo vrátí lidi do jejich domovů a obnoví vzájemnou důvěru a normální život ? Nebo máme pobít a vyhnat všechny místní muslimy a založit křesťanské státy ? Prostřednictvím našich militantně ateistických vlád a armád ? Nebo tam můžeme donekonečna hlídkovat jako v Iráku nebo Afghánistánu a napětí zvyšovat.
    Naši místní souvěrci a jejich představitelé se většinou shodují na tom že jim nepomůže žádná vláda. Armáda ani OSN. Jedině Bůh. O kterém podávají svědectví svou vlastní krví, tak jako za Nerona a nebo za Diokleciána.
    Naproti tomu se můžeme a máme modlit, postit a obětovat svoje životní útrapy a utrpení. Což myslím říká i Ignác, pokud tomu dobře rozumím. Mohlo by to možná pomoct i nějakému tomu případnému světskému zásahu, aby něčemu přeci jenom pomohl a neobrátil se ke zlému.

    • Jarda napsal:

      No, pokud se podíváme do historie, tak Bůh nijak moc své věrné nechrání. Na Středním východě bylo kdysi mnohem a mnohem více křesťanů než muslimů. Také jinde ve světě, i u nás (právě vzpomínáme P. Toufara), nechává své věrné mučit a vraždit.

      Něco obdobného jsem četl o Talibancích. Do vesnice jich přišlo jen několik. Pomáhali a přesvědčovali o své pravdě. Jakmile zesílili, vesnici mocensky ovládli.

      Je jakási organizace (CSI?) pomáhající křesťanům v muslimských zemích. Dodává jim potraviny – pokud jim to musliumové dovolí a zásilky neukradnou – vykupuje křesťanské otroky. Napsal jsem řediteli české pobočky – proč těm křesťanům nedodáváte i zbraně, aby se mohli bránit? Odpověděl zděšeně a rozhořčeně – my jsme přece křesťané, my žádnou válku nepodporujeme!
      Svatá prostoto!

      • Hamish napsal:

        Jardo, neštvěte.
        Problematika toho, proč dobrý Bůh dopouští zlo, je křesťanům jasná a zřejmá. Tyhle vaše kecy, jak Bůh nechává někoho vraždit je tedy strašně zlý, fakt nikoho nezajímaj.

      • Jarda napsal:

        Hamishi, dovoluji si připomenout, že křesťanům to možná jasné je (i když z vlastní zkušenosti vím, že ne všem), nevěřící či jinak věřící, které se snažíte přesvědčit o své pravdě a přetáhnout na svou stranu aby vám ve společnosti neodporovali, to nechápou. A katolíci jim to nehodlají vysvětlit, jen požadují, aby jim věřili. A to ti ostatní nechtějí.

  2. Markus napsal:

    Islamský satanský stát je presne ten istý islam Mohameda.
    Banditi z Isis prehlasujú, ze konajú presne podla Mohameda, teda nic, co by Mohamed a jeho banditi nerobili.
    Islámský stát – vraždy a teror podle vzoru Mohammeda

    Brutální, bez jakéhokoliv soucitu, tak lze charakterizovat vraždu amerického novináře, kterou spáchali bojovníci islámského státu. A opět vyskakují čeští islamisté a kolaboranti z řad sluníčkářu a multikulturalistů, kteří volají, že islám za to nemůže. Islám možná ne, ale zakladatel islámu Mohammed ano.
    http://lukaslhotan.blog.idnes.cz/c/422804/Islamsky-stat-vrazdy-a-teror-podle-vzoru-Mohammeda.html#t2

    • Markus napsal:

      Treba si uvedomit, ze islam nemá dve podoby ale jednu.
      Islám nemá dvě podoby
      Publikováno: 22.11.2006

      Francouzská arabistka Anne-Marie Delcambre je autorkou Mohamedova životopisu a řady knih o islámu. Uveďme alespoň dvě poslední: Islám zákazů (2003) a Schizofrenie islámu (2006). Existují dva islámy? Jeden militantní, válečnický a druhý mírumilovný a tolerantní? Stejně jako v obou zmíněných knihách autorka demaskuje podobné dělení i v článku „Islám nemá dvě podoby“ jako průhledný trik.

      Aby nemuseli obviňovat islám z násilí a terorismu, vymysleli nemuslimští západníci a někteří pozápadnění muslimové islamismus. Islamismus jako politická a válečnická ideologie nemá podle nich nic společného s náboženstvím islámu. Měly by tak existovat dva islámy. Na jedné straně osvícený, mírumilovný islám, náboženství lásky, snášenlivosti a pokoje vyznávané obrovskou většinou muslimů, kteří si nepřejí nic jiného, než pokojně praktikovat své náboženství. Na straně druhé válečnický a fanatický politický islám – islamismus, který s tím prvním nemá vůbec nic společného. Pravdivý, dobrý a spravedlivý islám je umírněný, zářivě vstřícný a mystický. Má velice blízko k judaismu a křesťanství a jeho vysoká spiritualita má četné nemuslimy dovést k obrácení.

      Vynález „dvojího islámu“ je mimořádně praktický, neboť neobyčejně vyhovuje uvažování nemuslimského Západu o povaze islámu. Bohužel jde o nehoráznou lež. Existuje totiž pouze jeden islám, který nemá dvě tváře, ale jednu jedinou tvář s četnými odstíny. Mystická a teroristická stránka jsou dvě krajnosti, ale vše, co se nachází mezi nimi, existovalo vždy společně a přivádí nás ke stejným zdrojům, jímž jsou Korán chápaný jako Boží slovo a osoba Muhammada – Mohameda, který pro všechny muslimy bez výjimky představuje podle Koránu příkladný vzor k následování.

      Z jeho životopisu by pak bylo nutné vymazat všechna místa, která ho diskreditují. Martine Gozlanová dokonce hovoří o dvou Mohamedových podobách. Na jedné straně Mohamed strhávaný Ježíšovým příkladem, přitahovaný modlitbami, schopný mírnosti a vnímavosti, ale také Mohamed z Medíny projevující se jako mstivý a krutý dobyvatel. Žádný pokus vyložit islám prý nemůže tuto podvojnost přejít mlčením. Základní nepoctivost její analýzy spočívá právě zde: prorok se dvěmi tvářemi, dva Korány, islám a islamismus. Je skutečně nutné uzavírat, že islám je dvojí, jenom proto, abychom zastřeli znepokojivou stránku tohoto náboženství? Podobní autoři nakonec právě tuto stránku, o níž usuzují, že je zlá, záměrně potlačují a označují slovy jako islamismus, fundamentalismus, „salafismus“, „vahábismus“, aniž mimochodem mají o významu těchto pojmů nejmenší ponětí. Tato slova slouží jen jako „obětní kozli“ a jejich prostřednictvím má být ono krásné náboženství zvané islám, vyviněno.

      Je velice snadné činit islamismus zodpovědným za všechny násilnosti islámu. Ale co si potom počít s Koránem a s Prorokem? Je třeba odstranit z Koránu všechny Alláhovy příkazy neslučitelné s lidskými právy? A co dělat s prorokem s dvěma janusovskými tvářemi – s jednou pro „dobrý“ islám a s druhou pro „islamismus“?

      Mezi islámem a islamismem neexistuje rozdíl co do povahy, ale pouze co do stupně. Islamismus je v islámu přítomen jako kuře ve vejci. Nejenže neexistuje dobrý nebo špatný islám, ale ani islám umírněný. Naproti tomu existují umírnění muslimové, kteří praktikují islám pouze částečně. A právě tady spočívá problém: Jak určit, kteří muslimové jsou dobří? Mají jimi být ti, kdo napadají a zabíjejí nevěřící a modláře, a tedy ti, kdo rozsévají po celé zemi hrůzu a zkázu, jak jim to přikazuje svatý Korán? Nebo ti, kdo se rozhodli číst Korán jinak, a tedy západním, laicizovaným způsobem?

      Západní pštrosi se rozhodli na tuto základní otázku neodpovídat a každého, kdo se opováží prohlásit, že islám není náboženství lásky, pokoje a snášenlivosti, odsuzují za podněcování k nenávisti. V tom je podporují pštrosi muslimští, kteří považují za velmi výhodné prezentovat islám jako idealizované náboženství, neboť si jsou vědomi, že praví muslimové, tj. „ti, kdo vědí“, stejně nepřijdou zkrátka. A co se týče ostatních, ty obratná reislamizace velice rychle přivede na pravou cestu. Navíc se nesmí zapomínat, že „taqíja“, pokrytecké utajování víry je integrální a závaznou součástí šíitského islámu. Navíc si tuto taqíju zvláštním způsobem osvojili i sunnitští muslimové. Mohou nám servírovat „light“ verzi své víry a skutečnou podobu jejich náboženství před námi úspěšně skrývat. Oni v podstatě nelžou, jen něco zakrývají, aby tím uspíšili postup islámu.

      Nezanedbatelnou výhodou takového přístupu je, že nemuslimové mohou být oním „abrahámovským náboženstvím“, prezentovaným jako blízký příbuzný křesťanství a judaismu, stále víc přitahováni. Pomocí podobných úskoků se bude islám v Evropě i nadále šířit.

      Anne-Marie Delcambre

      • Markus napsal:

        A pozrime sa, aké bludy sa ucia na hodinách katolíckého nábozenstva:
        http://www.scribd.com/doc/123535133/Moja-kniha-nabo%C5%BEenstva

        http://www.scribd.com/doc/123534164/Pracovn%C3%BD-zo%C5%A1it-Metodickej-priru%C4%8Dky-katolickeho-nabo%C5%BEenstva-pre-7-ro%C4%8Dnik

        Na predmete „Katolícke náboženstvo“ sa žiaci už v treťom ročníku učia, že náš Boh má tisíc tvárí a tisíc mien.Kto číta Božie slovo, vie, že to je podlá lož. Ďalej sa žiaci učia, že peklo je iba stav duše a že ťažký hriech je vôbec problém spáchať, čím sa ospravedlňuje to, čo Boh nenávidí. Mnohí učitelia náboženstva spochybňujú Božie slovo tvrdeniami, že svätopiscom piatich kníh Mojžišových nebol Mojžiš, že Pán Ježiš sa na púšti nepostil 40 dní alebo dokonca sa popiera aj existencia osôb, ktoré Sväté písmo spomína – napríklad Jób. V siedmom ročníku sa žiaci učia o tom, že boh moslimov Allah alebo iní pohanskí bohovia sú v podstate jeden a ten istý Boh kresťanov, čo je heréza maxima.

        Svätý apoštol Pavol jasne píše, že bohovia pohanov sú démoni a čo ľudia obetujú im, obetujú zlým duchom. (1Kor 10,20) Tak sa pýtam: „Kto sa mýli?!“ Mýli sa sv. apoštol Pavol aj Duch Svätý, ktorý je podľa učenia svätej Cirkvi autorom Svätého písma alebo títo bludní učitelia?!

      • Jarda napsal:

        No, podívám-li se kritickým zrakem na Bibli pak konstatuji, že Boží, neměnné, příkazy SZ (Ježíš: „Nepřišel jsem Zákon změnit, ale naplnit. Ani čárka z něj nepomine!“) už žádný katolík/křesťan nedodržuje. Takže asi nejsou ti praví a správní věřící.

      • Jarda napsal:

        „osvícený, mírumilovný islám, náboženství lásky, snášenlivosti a pokoje“, může existovat výhradně v sekulárním státě s pevnou státní správou. Příkladem může být někdejší Jugoslávie. Teď v tom prostoru máme následnický muslimský stát a šířící se islám. Před týdnem jsem se vrátil z Makedonie – nové mešity tam rostou jako houby po dešti – prý je financuje Saudská Arábie – v pravoslavných kostelících byly galerie.

  3. F.K.Ladislav napsal:

    Přesně takováto prohlášení jsou typickou ukázkou neschopnosti vnímat problémové situace ve větším kontextu. Bojovníci ISILu mají zbraně přímo od USA, když bojovali proti Asadovi, tak to byli Obamovo kamarádi. To je signifikantní pro bezhlavou zahraniční politiku světového četníka, který se plete do záležitostí jiných států, bombarduje, kde se mu zlíbí, mění hlavy států, které se mu znelíbí atd. Rozmach muslimských chalífátů je zapříčiněn americkou okupací Afghánistánu, Iráku, revolucemi v Egyptě, Lybii, Tunisku, Sýrii. Je přímo uměrný vměšování USA a NATO do situace na blízkém východě, podporou tu Izraele, tu islamistů. Bombardováním pozic ISILu v Iráku a, překvapivě i v Sýrii, po němž volají už i DaH, dojde k dalšímu přilití oleje do ohně, jenž zákonitě přeskočí i do Evropy. V tomto smyslu se mi jeví tolik kritizovaná slova papeže Františka jako ojedinělý hlas rozumu.

  4. Václav napsal:

    „Boj“ proti islámu v bezpečí a pohodlí našich „vyspělých“ zemí má ještě jeden háček. Cokoliv zlého řekneme, uděláme nebo schválíme proti muslimům nám naše okolí vrátí i s úroky. Když budeme křičet ať vezmou jejich ženám (u nás) šátky tak budou v rámci „spravedlnosti“ zakazovat kříže. Když budeme chtít aby je povraždili nebo vyhnali tak budou říkat že jsme mnohem větším zlem a budou chtít povraždit a vyhnat nás. Tuhletu teorii si kdokoliv může v případě pochybností snadno ověřit prakticky. Na internetu i v reálném světě. Jestli funguje a nebo ne.

    • Hamish napsal:

      Opět – zaměňujete příčinu a následek. Nějak jsem si nevšiml, že by se katolíci v muslimských zemích chovali jako arogantní hovada vznášející nároky.

      • Jarda napsal:

        Asi nejsou tak moc věřící a tak moc bojovní. Zatímco Mohammed posílal své věřící aby víru šířili ohněm a mečem, Ježíš svým učedníkům říkal: „Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem a udeří-li tě kdo v líce pravé, nastav i levé!“
        Takže proč se divit?

      • Pan Contras napsal:

        O kameni a chlebu se nikde v evangeliích nepíše.

      • Jarda napsal:

        Moji zbožní prarodiče to motto měli provedené ozdobným písmem v zaskleném rámečku, pověšené nad stolem vedle kříže, pěkně na očích. Jejich syn, kněz, jim nikdy nevymlouval, že by pěstovali nějaké omyly.

      • Pan Contras napsal:

        To nic nemění na tom, že vámi citované úslové v Evangeliích není. Tolle, lege.

        Je to samozřejmě prafráze Ježíšovy výzvy nemstít se (nespravedilvě) nikoliv výzva k vyměkkolost v duchu DVK.

  5. Pan Contras napsal:

    Biskupové KHS několik desítek let hlásají závěry šestnáctého sjedu neboli DVK Nostra Aetate o tom, jak máme ručníkářům poskytovat úctu, anžto uctívají Ježíše za jednoho z proroků a podobné zednářské slinty.

    Těžko pak od nich čekat kloudné slovo o křesťanském postojí k ručníkářskému terorismu. Pomalu se rozlézají i tady (pozoruju to při cestách do Teplic) a nikdo není schopen se postavit ani zdivočelým ukrošům, dělajícím už bordel i v Praze. Mezi kvičením Aláhu akbar a Slava Ukajini, Slava herojam neshledávám co do bezpečnosti obyvatelstva této země zásadního rozdílu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *