Chrudimský triumf dominikánského ritu i filosofa

Svaté přijímání

Svaté přijímání

Jak se počaly blížit katolické misie v Chrudimi, jež měli v gesci bratři dominikáni, rostl v hlavách dvou tradičních katolíků nápad. Jedním z přednášejících měl být i pater Efrém Jindráček O.P., který je znám svou láskou k dominikánské liturgii. Denně ji slouží a dokáže velmi přesvědčivě argumentovat v její prospěch. Nelze zapomenout ani na kouzlo osobnosti, jímž dominikán disponuje. Já i Lucie Sulovská (druhá tradiční hlavička) jsme tedy pojali nápad, že by nebylo právě špatné, pokud by se v rámci „Týdne porozumění“ (takový název dostaly dominikánské misie v Chrudimi) mohla uskutečnit i mše svatá v dominikánském ritu, kterou by odsloužil právě profesor Jindráček.

Slovo dalo slovo a po rozhovoru s místním arciděkanem bylo jistou věcí, že se tato mše svatá uskuteční ve středu 20. srpna v kostele svatého Michaela Archanděla. Kostel se jevil výhodněji, než arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, protože není obdarován pokoncilní vymožeností, kterou je takzvaný „obětní stůl“, tradicionalisty však nazývaný všelijak. Vysoce důstojný otec arciděkan Heblt sám s tímto návrhem přišel a mne i Lucii to samozřejmě přišlo jako dobrý nápad. Pater Efrém s neobyčejnou ochotou vyšel vstříc naší žádosti a na internetu se začala šířit pozvání.

Po další domluvě s paterem Jindráčkem nastal čas příprav a zde je třeba vzdát holt otci Jiřímu Hebltovi a jeho pomocníkům. Vzorně připravili vše a dokonce ještě mnohem víc, co pater Efrém ku sloužení mše svaté podle starobylého obřadu potřeboval a žádal. Otec Jiří dokonce zapůjčil i svůj primiční kalich a obstaral manipul a nádherný, zlatohlavý ornát. Ten byl původně ušit k slavnostnímu znovuvysvěcení kostela po regotizaci provedené zhruba před sto lety architektem Františkem Schmoranzem.

Když nastal den „D“, odebrali jsme se s Lucií na faru, kde již měl pan arciděkan připraven košíček s potřebnými věcmi, ornát a také albu, která patří chrudimskému vikáři Štefanu Brindovi. Vše bylo odneseno do kostela svatého Michaela a nezbývalo, než čekat na 16. hodinu, kdy měla mše svatá započít. Slíbený ministrant bohužel nedorazil, ale přítomný otec Pavel Mayer O.P. pohotově zavolal bratra Metoděje O.P., jenž má s ministrováním při dominikánském ritu zkušenosti. Pán Bůh se o své věrné zkrátka postará. Před čtvrtou dorazil pater Efrém, doprovázela ho i jedna starší sestra dominikánka, kostel se začal pomalu plnit.

Crujindr2

Lidí bylo dost.

Z původních dvaceti věřících nakonec bylo hned padesát a návštěvou poctil bývalý hřbitovní kostel i sám arciděkan Jiří Heblt, který zakleknul v první lavici. Mezi přítomnými byla většina těch, kteří věděli, co se bude dít, ale příjemně překvapilo i několik místních oveček, jež si nenechaly tuto mimořádnou příležitost, poznat mši svatou ve formě, jakou milovali jejich předkové, také ujít. Překvapen hojnou účastí byl i sám celebrant. Nutno podotknout, že příjemně. V lavici zasedl i jeden z chrudimských seminaristů.

Když se odbyla mše svatá, byl na řadě krátký odpočinek a v 18 hodin také návštěva přednášky „Proč dobrý Bůh dopouští zlo“, kterou opět přednesl pater Efrém. Účast byla více než hojná a scholastický výklad patera Jindráčka, jenž nezapřel svou lásku ke svatému Tomáši Akvinskému a středověké filosofii, byl doslova balzámem pro uši tradičního katolíka. Takto se totiž na většina zdejších katolických fakult neučí.

Po skončení přednášky nastal čas na dotazy, jichž nebylo mnoho, a krátké, přátelské popovídání se známými před budovou muzea, bývalého kapucínského kostela. Nezbývá, než tedy konstatovat s klasikem: „Líná huba, holé neštěstí.“ Jestliže se tradiční katolíci neozvou, nebude o nich slyšet a jejich případné brblání na nezájem moderního kléru zkrátka vyzní na prázdno.

Jakub Augustin Valenta

21 Responses to Chrudimský triumf dominikánského ritu i filosofa

  1. Lukáš napsal:

    Já tam také byl a mohu se pod to podepsat. Jakube napsal jste to výstižně. Díky

  2. Karol Gazdík napsal:

    Ďakujem za to Bohu, že žehná a pomáha prostredníctvom zapálených a silných osobností katolíckej tradícií na Slovensku a v Čechách rásť…

  3. Ivka napsal:

    Dal by se P.Efrém Indráček pozvat i jinam, je nějaký kontakt?

  4. Stekot napsal:

    Nevíte jestli bude k dispozici záznam z přednášky?

  5. Pepa napsal:

    Proč trhat Kristovu církev?
    Proč si myslíte, že starý obřad je lepší?
    Při mši sv. jde snad o něco jiného než o rituál s přenášením misálu, čtení písma vpravo, vlevo, atd.
    Obě liturgie jsou stejně platné, tak tedy „tradiční“ tak bojují proti současné liturgii?
    prostě ji nerozumí.
    Ministroval jsem za Tridenstské mši a děkuji Bohu za současnou liturgii.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      1) Za sebe mohu říci, že to vidím takto: NOM je zdegenerovaná a zprotestantizovaná Mše svatá, která je sice platná, ale neprospívá těm, co ji navštěvují, a neprokazuje Bohu tu úctu, co mu náleží… Zejména pakliže je (jak je dnes běžné) ještě doplněna rozličnými experimenty a „vylepšeními“, který z ní dělají ještě horší obřad, než jakým musí nutně být… 2) Kdyby šlo jen o „starý“ a „nový“ obřad, nebyl by to problém. Ale ono to tak není, jinak by tolik „moderních“ kněží a biskupů proti „starému obřadu“ tak zuřivě nevystupovalo, nebojovalo a neházelo klacky pod nohy těm, kdo ho chtějí navštěvovat, byť tím porušují kanonické právo a závažné papežské dokumenty… A ani Vy byste sem nepsal nic o „trhání církve“. Už jenom tento Váš příspěvek dokazuje, že problém je hlubší, když Vám tak vadí, že někde byl „starý obřad“ sloužen a přišli na něj lidé…

      • Pan Contras napsal:

        Jak pravil kardinál Vlk: je to jiná eklesiologie. Čímž přiznal, že NOM je vyznáním víry koncilní církve, jejíž ekelsiologie je jiná, než eklesiologie katolické církve vyjádřená mší sv.

      • KIANDRA napsal:

        @Pepa si mozna vzpomene, ze ministranti nejen prenaseli misal z jedne strany na druhou, ale ze pritom poklekali pred svatostankem ve stredu oltare.
        Poklekat pred „Chlebem, ktery s nebe sestoupil“ (Jan 6,51) bylo a je vyrazem katolicke viry v realnou pritomnost Krista na oltari a dogmatem Cirkve po 2000 let.
        Absence teto viry se projevuje neochotou pokleknout (ma pry s tim problem i sooucasny pontificus maximus – nebo je to jenom sum?)Nejschudnejsim resenim pro tvurce noveho orda bylo odstraneni oltare i svatostanku z apsidy (v ramci moznosti) vzdy orientovane smerem k vychodu slunce, rozumej k prichazejicimu Kristu. Z presbyteria se stalo „emancipatorium“ pro vsechny a jimi uvedene hosty. Nahrazka za oltar v podobe „obetniho“ stolu, je nyni orientovana vsude smerem k VYCHODU z kostela.
        Ve strukturach noveho orda veru neni domov muj. To jsem si znovu overil pri bohosluzbach nad rakvi me nedavno zemrele sestry. Jako bratra mne posadili do prvni lavice vedle jejiho syna a dcery, kteri uz do kostela nechodi. Pomerne mlady knez si prehodil pres hlavu lehouckou fialovou dalmatiku – cerna barva je „out“-pripomina diaes irae (den hnevu).. Pri pozdravu pokoje opustil obetni stul a sel podat pozustalym, at uz vericim nebo nevericim, ruku. Byl to pozdrav pokoje nebo kondolence? Asi to prvni, protoze jsem videl v televizi kardinala Duku, an dela totez.
        Kdo vychovava kneze, kteri (v mem pojeti) promenuji a berou do posvecenych rukou chleb a vino jako nejsvetejsi svatost, pak jdou a v atmosfere hospody potrasaji rukama vyvolenych ucastniku bohosluzby a svete s tvou hygienou zbor se – se vrati k oltari a berou do nemytych rukou telo Kristovo (!?)
        Facit: Cirkev netrha ten, kdo vytyka zprotestantizovane msi nedostatek bohoucty, ale ten, kdo bori zboznost nasich predku a predevsim ten, kdo ve jmenu falesne lasky k bliznimu paci lasku k Bohu, ktera znamena (1 Jan 5,8)zachovavat Bozi prikazani.
        Sem patri jak falesny ekumenismus tak rimska synoda pripravovana podle Frantiska „teologem na kolenou“ Waltrem Kasprem, ktery se proslavil uz drive manifestem na teto synode vlastni tema spolu s nynejsim kardinalem Lehmannem a biskupem Sauerem, ktery mj. zastaval teorii totalni smrti, tj.smrti duse s telem. Apropo Walter
        Kasper: ten byval predmetem obdivu v Teologickych textech Oty Madra. A pro uplnost male apropo k“trhani Cirkve“: toho
        se dopousti v posledni rade take ten, kdo vytrhava z lodi kostelu lavice s klekatky
        aby odnaucil lidi klekat. Nemyslite, ze
        zaslouzi par facek?

      • KIANDRA napsal:

        Douska k odpovedi @pepovi:
        (1)Opravuji preklep „pontificus..“ Titulem papeze je pontifex maximus a ten mu patri i kdyz buduje mosty nad propasti, kterou nelze preklenout.
        (2)Odhlizeje od vyhrad zakladni hygieny masovy „pozdrav pokoje“ na povel nema v liturgii misto. Totiz vsechno, co je v liturgii vyumelkovane, banalni, komicke ci jednoduse hloupe, se stava neustalym opakovanim odpornym.

    • nino napsal:

      Obe liturgie platne mozu byt, ale jedna je prospesna a druha dušu zabija… Nova omsa je tak postavena, aby nicila nasu dusu- su tam potlacene hierarchicke prvky. Kym stara nam dava pokoj, vyrovnanost, bazen… nova nas vedie do chaosu…
      Bojujem proti novej liturgii, lebo verim, ze to tak chce Vsemohuci. Mam sa Mu snad vspierat? Nepodriadit sa Mu?

      • KIANDRA napsal:

        @nino
        Diky za upozorneni na „potlacene hierarchicke prvky..“ Stupnice hodnot se tyka i liturgickych textu. Nejvyse stoji evangelium. Receno polopaticky, cteni na evangelni strane upozornuje kazdeho pepu, ze ma vstat, cteni na opacne strane – ze muze (ale nemusi) sedet. Slova Kristova pri Posledni veceri v hierarchii hodnot nove mse zrejme nehraji velkou roli. Pres napomenuti papeze Benedikta nemeckym biskupum a tim i episkopatu zeme v oblasti nemeckeho vlivu, jakou je Ceska republika, zaludne zkomoleni v konsekracnich slovech nove mse „..za vsechny.. (namisto „za mnohe“ viz Mt 26,27 a Mk 14,24)neni dosud korigovano.

      • marek napsal:

        ” Misál se svými mešními formuláři je nejkrásnější a nejzajímavější meditační knihou. Introity, Kolekty, Epištoly, Evangelia, Tiché modlitby, modlitby k Přijímání a po Přijímaní oživují v nás přelahodným spůsobem víru, naději a lásku a dotýkají se nejjemnějších strun našich srdcí.
        Dovedeme – li rozjímat Mší svatou, máme všecko, co pro duchovní svůj život potřebujeme.”
        (P. M. Schaller, O.S.B. Liturgie, 1933)
        presne tak bratia tradicionalisti, boj o Svatú katolícku omšu /Tradičnú, Tridentskú/ je boj o Srdce našej Viery, Krista Pána – teda boj o Vsetko co máme a co je nám Najdrahsie..
        ak to nechápeme, sme mimo..aj ked budeme recitovat Summu teologickú naspamat..

    • Armin Cordianus napsal:

      @ Pepa:

      Proč trhat Kristovu církev?
      Proč si myslíte, že starý obřad je lepší?
      Při mši sv. jde snad o něco jiného než o rituál s přenášením misálu, čtení písma vpravo, vlevo, atd.
      Obě liturgie jsou stejně platné, tak tedy „tradiční“ tak bojují proti současné liturgii?
      Prostě jí nerozumí.
      Ministroval jsem na Tridentské mši a děkuji Bohu za současnou liturgii.

      Dobrá, chcete teologii? Máte ji mít! :-) Zdůvodnění, proč přesně (je to velmi konkrétní) je lidově řečeno „česká mše“ (Nový mešní řád neboli NOM) špatná, najdete v teologicky nejpřesnější kritice viz Stručný kritický rozbor Nového mešního řádu neboli zkráceně tzv. Ottavianiho intervence. Je příznačné, že v duchu II. Vaticana na ni papež vůbec neodpověděl.

      Možná to nemá cenu, možná se na uvedený dokument ani nepodíváte, ale píšu to, abyste viděl i “pohled z druhé strany”: ano, jistě, může Vás to rozčílit, můžete si říct, že to jsou nesmysly a lži, ale proč se bojíte pravdy? Proč se bojíte číst a přemýšlet? Proč se bojíte vidět a raději zavíráte oči před jasem Pravdy? A není to jen o Vás osobně, vůbec ne, mnoho pokoncilních katolíků trpí stejným syndromem… Možná syndrom II. Vatikánského koncilu v duších katolíků..? Byl jsem na tom stejně, znám to na vlastní kůži.

      • VlaM napsal:

        Pokud vím, tak na Ottavianiho intervenci odpověděl z papežského pověření kardinál Šeper. Neznám však odkaz na ten dopis (v jakémkoliv jazyce, přinejmenším se mrknout pomocí automatického překladače)

  6. Jaroslav Klecanda napsal:

    Krásný zápal pro to, s čím se autor ztotožňuje, ale není triumfujícím Kristus, a my Jeho nástroji? .-) O. Efrém se určitě neurazí, konec konců, znám ho osobně, tak si to mohu dovolit napsat. :-)

    • Ignác Pospíšil napsal:

      Víte velice dobře, že Kristův triumf je něco trochu jiného, než o čem psal pan Valenta…

    • Hamish napsal:

      Vy abyste si nenašel šťouravou poznámku, která je zcela mimoběžná, ale zasmradí.
      Ano, taky znám osobně třeba kardinála Vlka. A co jako?

  7. Armin Cordianus napsal:

    @ VlaM:
    Pokud vím, tak na Ottavianiho intervenci odpověděl z papežského pověření kardinál Šeper. Neznám však odkaz na ten dopis (v jakémkoliv jazyce, přinejmenším se mrknout pomocí automatického překladače)

    Kardinál Seper sice odpověděl, ale vzhledem k tomu, že jeho odpověď byla k ničemu, tak je lhostejné, jestli něco odpověděl:

    „Když byl předán Kongregaci pro nauku víry Stručný rozbor, Pavel VI obdržel od svého prefekta, kardinála Sepera dopis, který, aniž by odpovídal na podstatu námitek, doopravdy je nebere vůbec v úvahu: « Dílo Stručný rozbor obsahuje mnoho tvrzení povrchních, zveličených, nepřesných, zaujatých a falešných. » Nakonec Pavel VI. schvaluje přidání několika úprav do textu Institutio generalis [Všeobecného úvodu], zejména v definici mše, kde slavný odstavec (paragraf) 7 zní: « Ve mši, nebo večeři Páně, lid Boží je svolán a shromážděn (spojen), za předsedání kněze, který reprezentuje osobu Krista, aby slavili památku Páně nebo eucharistickou oběť. (…) » Ale nový Řád [Novus Ordo, NOM neboli Nový mešní řád] samotný, vyjádření Institutio generalis [Všeobecného úvodu], nebyl změněn.“

    Originál:

    „Ayant transmis à la Congrégation pour la Doctrine de la Foi le Bref examen, Paul VI reçoit de son préfet, le cardinal Seper, une lettre qui, sans répondre sur le fond aux objections, ne les prend guère au sérieux : « L’opuscule Bref examen… contient beaucoup d’affirmations superficielles, exagérées, inexactes, passionnées et fausses ». Finalement, Paul VI accepte d’apporter quelques modifications dans le texte de l’Institutio generalis, notamment dans la définition de la messe, le fameux paragraphe 7 devenant : « A la messe, ou cène du Seigneur, le peuple de Dieu est convoqué et réuni, sous la présidence du prêtre qui représente la personne du Christ, pour célébrer le mémorial du Seigneur ou sacrifice eucharistique. C’est pourquoi s’applique éminemment à cette assemblée locale de la sainte Eglise la promesse du Christ : “Là où deux ou trois sont rassemblés en mon nom, je suis au milieu d’eux” (Mt 18, 20). En effet, la célébration de la messe, dans laquelle se perpétue le sacrifice de la croix, le Christ est réellement présent dans l’assemblée réunie en son nom, dans la personne du ministre, dans sa parole, et enfin, substantiellement et de manière ininterrompue, sous les espèces eucharistiques ». Mais le nouvel Ordo lui-même, expression de l’Institutio generalis, n’a pas été modifié.

    Zdroj: „Ecclesia Dei : Rappel historique“ in „Enquête sur la messe traditionnelle. 1988-1998 dixième anniversaire du Motu proprio Ecclesia Dei“ (PDF)

  8. solipso napsal:

    P. Efrém byl jedinou možností, jak na znojemsku zajít na katolickou mši svatou. Co odešel do Říma, tak už tu zbyli jen samí presbyteři se svátostí sboru, předsedající shromážděním KHS.
    Buonasera by zaplesal, jakou duchovní periferií se to tu stalo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *