Drazí spoluobčané!

Jako římskokatoličtí laičtí křesťané, kterým velmi leží na srdci Boží pravda, právo a spravedlnost a osud našeho národa, bychom se rádi v tomto článku vyjádřili k tématu potratů v České republice.

V České republice bylo od roku 1957 usmrceno umělým potratem téměř 3.300.000 nenarozených dětí (zdroj – http://www.prolife.cz/?a=34&id=78), což je v průměru přibližně 158 zabitých českých dětí denně. Od roku 1973 bylo celosvětově usmrceno umělým potratem zhruba 1.722.000.000 nenarozených dětí (zdroje – http://immaculata.minorite.cz/?m=25&idc=t-429, http://www.fronda.pl/a/prawie-dwa-miliardy-ofiar-polityki-aborcyjnej,27278.html), což je v průměru přibližně 115.000 zabitých dětí denně. To je ta nejděsivější a nejšílenější genocida v historii lidstva, která počtem obětí pravděpodobně daleko přesahuje součet obětí obou světových válek, všech ostatních genocid a všech lokálních válek minimálně za posledních sto let! Hovoří se o hrůzách první světové války, hovoří se o hrůzách druhé světové války, ale největší hrůzou, o které se převážně mlčí a naopak se mnohdy podporuje, je dlouhodobě vedená světová válka proti nenarozeným!

Dle našeho nejlepšího vědomí a svědomí je umělý potrat naprosto nepřijatelný, a to i v případě, kdy plod dítěte ohrožuje život matky, neboť ani ohrožení života matky nemůže ospravedlnit vraždu nevinného počatého dítěte (viz Casti connubii, čl. 64 – text encykliky v češtině je ZDE). Kromě toho podle řady odborníků neexistuje situace, která by nutně vyžadovala potrat k záchraně života matky, vždy je přinejmenším možno situaci řešit vynětím živého plodu (i když ten pak zemře, nepůjde o jeho přímé zabití, jako je tomu při umělém potratu).

(Viz též stránku Umělý potrat na Katopedii)

Hlavní důvody nepřijatelnosti potratů jsou tyto:

1. Potrat je podle světského práva legalizovaná vražda:

Definice vraždy zní – “V právu se vraždou rozumí zločin spáchaný člověkem na jiné lidské bytosti, jenž způsobí smrt bez právního ospravedlnění (resp. v širším pojetí bez morálního ospravedlnění) a je vykonán s úmyslem zabít.“ (Zdroj – http://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%Beda). Byť je tato právní definice vraždy vázána na termín “zločin“, jenž je definován jako “označení pro zásadním způsobem zlý čin, který pachatele v případě odhalení zpravidla vyděluje ze společnosti a staví do pozice zločince, který má být potrestán“ (zdroj – http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlo%C4%8Din), přičemž trestní zákoník může být v různých zemích různý, je nutno upozornit na následující skutečnosti – Těhotná matka i lékař jsou lidé, a počaté dítě těhotné matky je lidská bytost. Dle našeho křesťanského svědomí a zdravého rozumu je člověk člověkem již od početí, a kdo má o tomto pochybnosti, měl by si uvědomit, že je morálně nepřípustné usmrtit plod v těle matky, je-li možnost, že se o člověka skutečně jedná. Je ale přinejmenším zcela jasné, že se z plodu v těle těhotné lidské matky má vyvinout a narodit člověk, tedy k takovémuto plodu by se ohledně jeho práva na zdraví a život mělo přistupovat také jako k člověku. Dalo by se říci, že prenatální období je obdobím vývoje člověka stejně tak, jako je vývojem člověka období od narození do dospělosti, jen s tím rozdílem, že u vývoje v prenatálním věku se jedná o vývoj, při kterém je nutné, aby člověk byl v těle matky, nebo v případě předčasného porodu či jiných komplikací po porodu popř. v inkubátoru, ale přitom člověk stále je, od početí až do smrti, člověkem. A dále, při potratu lékař na základě přání nebo svolení těhotné matky způsobí jejímu počatému dítěti smrt, a to bez morálního ospravedlnění, neboť sociálně-ekonomické, citové, psychické či egoisticko-materialistické nebo různé osobní důvody matky, a u lékařského personálu, provádějícího potrat, odůvodnění na základě zákona o potratech a požadavku matky v žádném případě nelze považovat za morální ospravedlnění potratu. Potrat je matkou i lékařským personálem vykonán vědomě, a všichni zúčastnění ví, že počaté dítě bude potratem zabito. Tedy co jiného je potrat než-li vražda? Navíc o to horší vražda, neboť se z pozice matky vůči jejímu počatému dítěti jedná o vraždu vlastního potomka ve stádiu života, kdy je naprosto nejbezbrannější!

2. Potrat by měl být kvalifikován jako trestný čin a stíhán:

V trestním zákoníku č. 40/2009 Sb. (zdroj – http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik), v části 2., v hlavě I., dílu 1., v paragrafu 140 (zdroj – http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-1-dil-1-paragraf-140), v odstavci 1 a 2 stojí psáno – “(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let. (2) Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let.“ Potrat je prováděn úmyslně, počaté dítě je usmrceno, tedy potrat by měl být klasifikován jako trestný čin vraždy a podle toho také i stíhán. (Kupř. v Polsku – V roce 1993 byl v Polsku přijat jeden z nejvíce restriktivních potratových zákonů v Evropské unii. Návrh zákona vzešlý z iniciativy PRO Fundation, partnerskej otganizácie CBR, ruší všechny uvedené výjimky a potratář může být potrestán až 3 roky vězení nebo dokonce až 8 roky, pokud potracené dítě by bylo schopné života. Stejný trest stíhá i kohokoliv, kdo by nutil ženu k potratu nebo jí k němu pomohl. Matka, která podstoupí potrat, není ale trestně stíhána. Zdroj: http://fatym.com/view.php?nazevclanku=polsko-parlament-hlasoval-o-naprostem-zakazu-potratu&cisloclanku=2011070024). Také je v paragrafu 140, v odstavci 3, psáno – “(3) Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2: i) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem.“ O tom, že je potrat surový a brutální není na základě skutečností o způsobech jejich provádění nejmenších pochyb, o čemž se lze jednoduše přesvědčit kupř. na těchto videích – http://www.youtube.com/playlist?list=PL23F4B3D202CD3449, http://prolife.cz/?a=54&id=7 (video – Svoboda volby). V paragrafu 142 stojí psáno (zdroj – http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-1-dil-1-paragraf-142) – “Vražda novorozeného dítěte matkou: Matka, která v rozrušení způsobeném porodem úmyslně usmrtí při porodu nebo bezprostředně po něm své novorozené dítě, bude potrestána odnětím svobody na tři léta až osm let.“ Tedy usmrcení dítěte matkou úmyslně v rozrušení po nebo při porodu je v zákoně považováno za vraždu, ale usmrcení dítěte matkou a lékařským personálem úmyslně a plánovaně před porodem nikoliv. – To je projev vrcholného pokrytectví, alibismu a absurdity, neboť jaký rozdíl je mezi člověkem při porodu a před porodem, a je snad horší spáchat tento zločin úmyslně z rozrušení a nebo úmyslně a plánovaně umělým potratem?

3. Potrat je porušením Listiny základních práv a svobod:

V Listině základních práv a svobod České republiky (zdroj – http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html), v hlavě 2., v oddílu 1., v článku 6, v bodech 1 a 2  se píše – “(1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. (2) Nikdo nesmí být zbaven života.“ Z bodu 1 je celkem jasné, že v Listině je počaté dítě považováno za lidský život – člověka, délka období ochrany před narozením není nijak blíže specifikována, okamžik bezprostředně po početí dítěte je doba před jeho narozením, logicky je tedy dítě hodno ochrany již od početí, avšak dítě, které je “někým“ ne “něčím“, je v rozporu s bodem 2 potratem zbaveno života, tedy zákon umožňující potraty není ochranou lidského života před narozením, ale jeho ničením, tudíž zákon umožňující potraty je porušením Listiny základních práv a svobod ve výše zmíněných bodech, neboť zbavuje počaté děti základního práva, a to práva na život! Zde je k této problematice velmi zajímavý odborný článek – http://www.distance.cz/rocnik-2008/68-rocnik-2008/4-cislo/1136-zakon-o-potratech-je-v-rozporu-s-nasim-ustavnim-poradkem.

4. Potrat je porušení Hippokratovy přísahy:

Přestože se v klasické verzi Hippokratovy přísahy na jejím počátku vzývají pohanští řečtí bohové-modly, nelze této přísaze upřít hluboký etický a morální význam. V Hippokratově přísaze stojí mimo jiné psáno – ,,Nedám žádné ženě vložku do pochvy s tím úmyslem, abych zabránil oplodnění nebo přerušil vývoj plodu.“ V jiné verzi Hippokratovy přísahy stojí psáno – ,,Stejně tak neposkytnu žádné ženě prostředek k vyhnání plodu.“ (Zdroj – http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm.) Tedy potrat je zcela zřejmým porušením Hippokratovy přísahy! Bohužel se však Hippokratova přísaha stává přežitkem, na čemž je vidět hluboký morální úpadek a pokrytectví společnosti.

5. Počaté dítě má právo na život:

Obhájci potratů často argumentují, že matka má právo svobodně rozhodovat o svém těhotenství, avšak každá žena, nebo přinejmenším naprosto drtivá většina žen, ví, že při pohlavním styku může otěhotnět, a jestliže žena přistoupila k pohlavnímu styku dobrovolně, pak její právo otěhotnět či neotěhotnět nebylo nijak omezeno, a vzpomenout si na právo svobodně rozhodovat o svém těhotenství v okamžiku početí dítěte je již jaksi “pozdě bycha honiti“, neboť bylo počato dítě – tedy nová lidská bytost, která má nezcizitelné právo na život. V případě početí dítěte při znásilnění ženy je nutno si uvědomit, že byť znásilnění je omezení práva ženy otěhotnět či neotěhotnět a jedná se o zločinný, silně traumatizující akt, který je nutno odsoudit a trestně stíhat, tak počaté dítě naprosto není vinno aktem znásilnění, i znásilněním počaté dítě má nezcizitelné právo na život, tudíž porušení práva jedné nevinné lidské bytosti – a to ženy znásilněním, nelze řešit porušením práva jiné nevinné lidské bytosti – a to potratem počatého dítěte. Tedy svoboda a práva každého člověka končí tam, kde začínají svoboda a práva druhého člověka, což by si všichni lidé, jak ženy tak i muži, měli uvědomit. A kdyby si snad těhotná matka chtěla uzurpovat právo rozhodovat o životě svého počatého dítěte, protože se tvoří či vyvíjí v jejím těle, pak je nutno upozornit, že na vzniku nového lidského života se také podílí muž-biologický otec a také předně Bůh, který vdechuje člověku při jeho početí nesmrtelnou duši, dává podle své vůle novému životu klíčit a růst, a o život člověka se podle své vůle i stará! A jelikož je Bůh absolutním Pánem a Tvůrcem všeho, pak jedině On má absolutní právo rozhodovat jakkoliv o životě a smrti kohokoliv, a nikdo jiný si toto právo nemůže uzurpovat.

6. Potrat je pro matku rizikem:

Potrat je pro matku také vážným rizikem, neboť při něm může dojít kupř. k zanesení do těla nečistoty či bacilů, nebo k poškození vnitřních orgánů, jež by matce znemožnilo do budoucnosti opětovně otěhotnět. Není-li potrat proveden důkladně, mohou v těle matky zůstat zbytky krve či tkání z potraceného dítěte, které mohou začít hnisat, vést k zánětu, atd. Potrat může také vést ke vzniku rakoviny prsu. Velmi častými negativními následky potratu pro matku jsou zejména různé psychické problémy, matky po potratu často trpí i těžkými dlouhodobými depresemi. Charakteristikou tzv. postabortivního syndromu (PAS), kterým může trpět nejen žena, jež podstoupila potrat, ale i její blízké okolí a lékařský personál, který se na potratu podílel, bývají tyto symptomy – pocit viny, úzkost, psychické otupění, sklíčenost a myšlenky na sebevraždu, opětovné prožívání potratu, děsivé noční můry o plačících či roztrhaných dětech, přílišné zaujetí pro opětovné otěhotnění, úzkostná starost ohledně otázek plodnosti a rození dětí, přerušení procesu přilnutí ke stávajícím a/nebo budoucím dětem, vznik poruch příjmu potravy (bulimie, anorexie), nadměrné užívání alkoholu, léků, užívání drog, různé sebe-trestající nebo sebe-znehodnocující jednání, atd. (Zdroj – http://prolife.cz/?a=34&id=69). Dokonce ani potrat znásilněním počatého dítěte není pro ženu vůbec dobrý: Irene van der Wende z Chile (zdroj – časopis Immaculata, 5/2013, č.129, str.16) byla znásilněna a poté podstoupila potrat, kterého později litovala se slovy – ,,To nebylo pouze dítě násilníka, ale bylo to také moje dítě. Potrat mi v ničem nepomohl, bylo to jen další a mnohem hlubší znásilnění mé osoby.“ Další znásilněnou ženou, jež podstoupila potrat, kterého později litovala, byla Angelina Steenstra (zdroj – časopis Immaculata, 5/2013, č.129, str.16-17) – ,,Podstoupila jsem potrat poté, co jsem byla znásilněna. Dodnes toho lituji……Potrat ukončil život mého dítěte a zahájil tak následnou část mého života, naplněnou utrpením a bolestí.“ Později Angelina Steenstra podnikla všechno možné, jen aby zapomněla na to, co se stalo. Změnila si jméno, vystřídala zaměstnání, přestěhovala se, utíkala se k alkoholu, drogám a sexuálním dobrodružstvím, a také pomýšlela na sebevraždu, nic však nepomohlo k přehlušení pravdy, že potrat je zlo. Angelina Steenstra zdůrazňuje – ,,Potrat ani v nejmenším neodstranil fakt znásilnění ani mě od něj neosvobodil. Jenom dodatečně zničil mě i moje okolí a zničil živé bytosti. Proto dodnes lituji, že jsem jej podstoupila.“ Výzkum a svědectví celé řady žen ukazují, že potrat znásilněním počatého dítěte v ničem a nikomu nepomáhá. Evidentně je potrat pro matku vždy takovým rizikem, které se nevyplácí podstupovat. Naopak ženy, jako kupř. Anna Slaugh Richey nebo Rebakah Berg (zdroj – časopis Immaculata, 5/2013, č.129, str.17-18), které znásilněním počaté dítě porodili a nechali si jej, svého rozhodnutí vůbec nelitují. Vědci z Elliot Institute zkoumali 192 znásilněných žen, které otěhotněly (zdroj – časopis Immaculata, 5/2013, č.129, str.19). 69% těchto žen se rozhodlo porodit dítě, 29% podstoupilo potrat, a 1,5% potratilo přirozenou cestou. 80% znásilněných žen, které potrat podstoupily, uznávají, že to bylo špatné řešení, většina z nich zdůrazňuje, že jim to ani v nejmenším nepomohlo vyrovnat se s traumatem, ale naopak to jejich trauma prohloubilo. Takřka polovina z nich tvrdila, že se k podstoupení potratu rozhodly na základě tlaku okolí, rodiny nebo lékařů. Mezi znásilněnými ženami, které přivedly své dítě na svět, neexistuje ani jediná, která by litovala svého rozhodnutí! (Vědci z tohoto institutu také uvádějí, že neexistuje žádný seriózní průzkum, který by prokázal, že by potrat přinesl jakýkoliv psychický užitek ženám, které otěhotněly jako oběti zločinu.)

(Viz též článek Potrat jako druhé znásilnění)

7. Potraty mohou vést k demografické a sociální krizi:

Potraty a nízká porodnost vedou k demografické krizi, národ postupně vymírá, a náš stát postupně čím dál více zabírají různí imigranti. Díky potratům a nízké porodnosti se zvyšuje počet starobních a invalidních důchodců ku počtu lidí pracujících, kteří odvádějí daně, z nichž se platí jak důchody tak i sociální dávky pro nezaměstnané, atd. Není tedy vyloučené, že kvůli nedostatku dětí postupem času nebudou peníze na tyto dávky, což může mít za následek další prodlužování věku odchodu do důchodu, zpřísnění kritérií pro uznání invalidního důchodu, stagnaci výše důchodových mezd navzdory zdražování a inflaci, atd. Národ, který si nedokáže zajistit dostatek svých vlastních potomků, může těžko přežít.

8. Potrat je porušením prvotního Božího příkazu člověku:

Bůh prvním lidem požehnal a řekl jim: ,,Ploďte a množte se a naplňte zemi“ (Gn1,28). Domníváme se, že potraty jsou neuposlechnutím tohoto Božího výroku a urážkou Boha. Bůh nás stvořil k tomu, abychom se rozmnožovali a zaplňovali zemi, a ne abychom se vybíjeli a početně klesali až do hrozícího vymření národů.

NEJZÁVAŽNĚJŠÍ DŮVOD!:

9. Potrat je těžký hřích, neboť je přestoupením Božího Zákona:

Bůh řekl: ,,Nezabiješ!“ (Ex 20,3, Dt 5,17). Nezabiješ je 6. Božím přikázáním v Desateru, jehož porušení je těžkým hříchem. Bůh také řekl: ,,Dříve, než jsem tě utvořil v lůně, znal jsem tě, dříve, než jsi vyšel z mateřského lůna, posvětil jsem tě“ (Jer1,5). Katechismus Katolické církve (doplněné a opravené vydání podle “Catechismus Catholicae Ecclesiae“ z roku 1997, vydaný se schválením předsedy České biskupské konference Karmelitánským nakladatelstvím v roce 2001) říká: “Člověk je již od početí určen pro věčnou blaženost (bod 1703, str. 436). Lidský život musí být absolutně respektován a chráněn již od okamžiku početí. Již od první chvíle její existence musí být lidské bytosti přiznána práva osoby, mezi nimiž je nezcizitelné právo každé nevinné bytosti na život (bod 2270, str. 556). Život se má tedy s největší péčí chránit už od samého početí, potrat a usmrcení nemluvněte jsou hanebné zločiny (bod 2271, str. 556).“ Tedy přímá spolupráce na potratu je těžký hřích, neboť je porušením 6. Božího přikázání v Desateru – ,,Nezabiješ“! Potraty jsou skutečně velikým morálním zlem, obdobně, nebo spíše více, jak krvavé válečné konflikty, a pokud má na dokonaném potratu podíl jakýkoliv římský katolík, pak se automaticky dostává do stavu exkomunikace. Svůj podíl viny na těchto do nebe volajících zločinech potratů mají i všichni ti, kdo potraty propagují, jejich propagaci financují, nabádají či nutí k nim, nebo je legislativně schvalují a hlasují pro ně. Tudíž při obhajobě potratů je rozhodně absurdní, a často možná i projevem alibismu, ohánět se platným zákonem, neboť světský, byť platný zákon může být i špatný a nemorální, hřích zůstane hříchem a zločin zločinem, ať je zákon jakýkoliv, a v současnosti platný zákon umožňující potraty není jen špatným a zvráceným zákonem odporujícím Listině základních práv a svobod, ale i zákonem stojícím v příkrém rozporu k Božímu Zákonu v Desateru!

Těchto 9 výše zmíněných důvodů považujeme za dostatečné pro jednoznačné a zcela legitimní označení potratů jako naprosto nepřijatelné nemorální ďábelské zlo.

Z katechismu Katolické církve:

Zde ještě uvádíme bod 2273 (str. 557) z katechismu Katolické církve týkající se potratů:

“Nezcizitelné právo každého nevinného lidského jedince na život je konstitutivním prvkem občanské společnosti a jejího zákonodárství. – Nezcizitelná práva osoby musí být uznávána a respektována občanskou společností a politickou mocí, tato lidská práva nezávisí na jednotlivcích ani na rodičích, a nejsou ani nějakou koncesí společnosti a státu: Patří k lidské přirozenosti a jsou vlastní každé osobě kvůli stvořitelskému činu, z něhož vyvozuje svůj původ. Mezi těmito základními právy je třeba uvést právo na život a fyzickou neporušenost každé lidské bytosti od jejího početí do smrti. Ve chvíli, kdy nějaký pozitivní zákon zbavuje nějakou skupinu lidských bytostí ochrany, kterou jim má občanské zákonodárství poskytnout, popírá stát rovnost všech před zákonem. Když stát nedává svou sílu do služby práv každého občana, a zvláště toho, kdo je slabší, jsou ohrožovány samy základy právního státu. Jako důsledek respektování a ochrany, které jsou poskytovány ještě nenarozenému od chvíle jeho početí, zákon má předvídat přiměřené trestní postihy za každé vědomé porušení práv nenarozeného.“

Komplikované situace těhotné ženy:

Ohledně těhotenství se může žena ocitnout v různých nepříjemných situacích. Může se stát, že žena či dívka otěhotní s nesezdaným partnerem, přičemž on nebo i rodiče těhotné dívky začnou počaté dítě odmítat a nutit ženu či dívku jít na potrat. Žena může také otěhotnět z cizoložství, přičemž manžel ani milenec nebudou chtít počaté dítě přijmout a budou ji nutit jít na potrat. Žena může počít nemocné či nějakým způsobem postižené dítě, a lékaři nebo dokonce i její blízcí příbuzní či známí ji proto budou doporučovat potrat. Atd., atd.

Tedy v takovýchto situacích bohužel i svým nejbližším okolím může být těhotná žena tlačena k podstoupení potratu, a vzhledem k tomu, že v ženském těle dochází při otěhotnění k hormonálním změnám, díky nimž je žena citlivější, může těmto tlakům snadněji podlehnout. Pak však podíl viny na hříchu potratu nemá jen matka podstupující potrat a lékařský personál, který potrat provedl, ale i okolí, které z důvodu egoismu, neschopnosti vyrovnat se s nově vzniklou situací a přijmout zodpovědnost za počaté dítě, atd., svým negativním postojem těhotnou ženu k potratu dotlačili.

Všichni v  okolí těhotné ženy, zejména biologický otec počatého dítěte, by se ovšem měli snažit danou situaci zodpovědně přijmout se všemi následky a okolnostmi a těhotné matce i počatému dítěti pomoci každý podle své role v dané situaci, jak jen to v rámci možností jde. (Též předpokládáme, že takto k potratu dotlačené ženy se zpravidla nestávají pro-potratovými aktivistkami.)

Ochrana před otěhotněním:

Riziko otěhotnění nelze řešit antikoncepčními přípravky či kondomy, neboť nejsou stoprocentně spolehlivé, hormonální antikoncepční přípravky fungují abortivně (zdroj – http://prolife.cz/?a=37&id=100) a mívají mnohé vedlejší negativní zdravotní účinky, jako kupř. neplodnost, rakovinu, atd. (Dokonce podle některých odborníků se škodlivé látky z antikoncepčních přípravků vyplaví z těla ženy ven, dostanou se do kanalizace, spodních vod a vodních toků, kde způsobují neplodnost ryb, dále se dostanou do čističek, ani tam se však nezničí, a poté nám tyto látky, způsobující neplodnost, příp. rakovinu, atd., s pitnou vodou tečou doma z kohoutků…….!)

Antikoncepční přípravky mají také za následek vzrůstající sexuální nevázanost a nezodpovědnost lidí, zejména mladých, kteří na tyto přípravky lehkovážně spoléhají, načež dochází k mnohým nechtěným těhotenstvím.

Morálně a duchovně nejsprávnějším a nejzodpovědnějším způsobem ochrany před nechtěným těhotenstvím je sexuální zdrženlivost až do okamžiku před Bohem právoplatně uzavřeného svazku manželského a po něm manželská věrnost a případně, dejme tomu, metody PPR – přirozeného plánování rodičovství (zdroj – http://prolife.cz/?a=44&id=106, http://www.cenap.cz/ppr-porad.php), které se však bohužel zejména z hlediska duchovního mohou jevit jako sporné – http://www.getsemany.cz/node/713. K tomu je však potřeba výchovně vést společnost, zejména děti a mládež, předně k víře v Boha, k sexuální čistotě a zdrženlivosti, cudnosti, manželské věrnosti a úctě k životu a posvátnosti svazku manželského. Rozhodně jako prevenci problémů nechtěných otěhotnění nelze rozdávat či nabízet kondomy a antikoncepční přípravky dětem a mládeži, neboť je to zvrácené a mládež to nepřímo nabádá k sexuální aktivitě, nevázanosti či promiskuitě.

Obhájci a obhájci:
Obhajobu potratů a umělé antikoncepce mnohých aktivistů a organizací, často agresivní, absurdní a silně emotivně podbarvenou, podporovanou mediálně nebo státem či různými organizacemi finančně a politicky a veřejností bohužel často uznávanou a přijímanou, lze považovat za zvrácené ďábelské propagandy, prosazující brutální masové vyvražďování nevinných lidských bytostí vedoucí k decimování a auto-genocidě národů, jež jsou zpravidla řízeny atheistickým egoismem, materialistickým konzumismem, finančním zájmem potratářů, pro-potratových organizací a různých farmaceutických firem prodávajících antikoncepční přípravky!

Naproti tomu obhájci posvátnosti života a ochrany života od početí až do přirozené smrti, zpravidla financováni z dobrovolných příspěvků nebo z vlastních prostředků, jež v naprosto drtivé většině případů s autentickými, skutečnou pravdu hrůznosti zákroku potratu odhalujícími transparenty a realistickými děsivými statistikami ohledně potratů poklidně manifestují a modlí se, případně rozesílají petice a dopisy příslušným zodpovědným činitelům či představitelům státu, jsou často označováni za extrémisty, náboženské fanatiky, odpůrce svobody a práv žen, atd., bývají psychicky i fyzicky napadáni, všelijak falešně a absurdně obviňováni a kriminalizováni, přestože jim jde o tak duchovně a morálně zásadní a důležité věci, jako je dodržování Božích Zákonů, ochrana nevinných lidských bytostí a záchrana existence a budoucnosti národa! A dojde-li snad k nějaké agresivní proti-potratové akci, tak byť ji nelze schvalovat, lze ji ovšem vzhledem k závažnosti problému a míře nemorálnosti potratů pochopit!

Opravdu každý jednotlivý člověk v národě by si měl i v tomto ohledu velice dobře rozmyslet, na čí stranu se postaví a co bude obhajovat, neboť na tom může skutečně záviset osud celého národa.

Někteří obhájci potratů a používání antikoncepčních přípravků argumentují, že bez regulace porodnosti, za pomoci potratů a antikoncepce, může dojít k přemnožení lidstva a v důsledku toho k chudobě, avšak chudobu, převážně v rozvojovém světě, nelze vymlouvat na přemnožení lidstva, nedostatečný přístup k antikoncepčním přípravkům a kvalifikovaně prováděným interrupcím, neboť je zapříčiněna předně špatnou sociální politikou, zločineckými vládami a společnostmi, které drancují různé země a připravují je o jejich nerostné suroviny, a také neochotou bohatých a bohatších mocností, společností, národů ale i jednotlivců podělit se o své bohatství s chudými a chudšími, což je zpravidla důsledkem sobectví, egoismu, lhostejnosti, nedostatku pravé křesťanské víry a křesťanské lásky ke všem bližním. Zde jsou zajímavé články o bohatství nejbohatších – http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/3386-oxfam-85-nejbohatsich-lidi-vlastni-to-co-3-5-miliardy-lidi, http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/3411-eugenika-a-kontrola-populace-jak-tech-85-nejbohatsich-pohlizi-na-tech-3-5-miliardy-nejchudsich).

Jelikož existuje, vše stvořil a nad vším bdí věčný dokonalý všemohoucí Bůh, který zná na všechny otázky odpovědi a na všechny problémy řešení, a k Němuž bychom se všichni měli s úctou obracet, nelze zneužívat Jím dané svobody lidem k tomu, abychom případné přemnožení lidstva, jež je spíše lživou propagandou, chudobu, různé nemoci a postižení řešili pomocí šílené eugeniky a drastické kontroly a regulace porodnosti, ale tyto problémy je nutno s pokornou a upřímnou vírou řešit pod Boží nadvládou a v souladu s Jeho Zákony, jinak se nedočkáme dobrého a úspěšného vyřešení, leč řešení částečných nebo dokonce špatných a to navíc třeba i za cenu nějakých strašlivých zvěrstev či katastrof.

Psychologicky a hypoteticky vzato:

Potrat počatého dítěte se děje v podstatě ve skrytu v těle matky v ordinaci lékaře za víceméně pasivní i když fyzicky nepříjemné účasti těhotné matky, lékařský personál proti provedení potratu zpravidla neprotestuje (vždyť provádí potrat legálně, rutinně a za úplatu), dítě se nijak nebrání ani nekřičí (resp. není ho slyšet), žádné potracené dítě nikdy posléze nepodalo žalobu ani se nemstilo (ani nemohlo), tudíž všem na potratu zúčastněným osobám provedení potratu v podstatě prochází (tedy až na možné důsledky uvedené v důvodu č. 6), tak proč si dělat výčitky, že potrat je něco špatného?! Avšak je nutno upozornit, že potlačování špatného svědomí díky podstoupenému potratu nic neřeší, mnohdy vede jen ke zhoršení psychického stavu, neboť potrat je zlo a hřích!

Též by bylo vhodné, aby se všichni obhájci a propagátoři potratů zamysleli nad tím, zda by si oni sami přáli, aby je jejich matky bývaly umělým potratem zabili, nebo aby je, i přes mnohé těžkosti života, raději donosili a přivedli na svět. Jsme přesvědčeni, že většina těchto lidí by si přála se narodit, jak pak ale takovýto lidé mohou potraty provádět, schvalovat či propagovat, vždyť si v podstatě protiřečí?! Je to obdobné, jako kdyby člověk, který by nechtěl, aby mu bylo jakkoliv ublíženo, sám druhým ubližoval či je zabíjel, nebo ublížování druhým a zabíjení druhých schvaloval či k němu dopomáhal. Obhájci a propagátoři potratů by si měli zkusit představit, že by je jejich matky bývaly zabily umělým potratem, a zamyslet se, nakolik by pro ně takováto hypotetická skutečnost byla psychicky a citově přijatelná a únosná, a poté by se měli dobře podívat na kterékoliv malé dítě, každé z nich je krásné a originální, a zkusit si představit, že by ho jeho matka hypoteticky bývala zabila umělým potratem, a toto dítě by prostě nebylo! Věříme, že většina z nich snad má v tomto ohledu v sobě dostatek svědomí, citu a soucitu, a tudíž jsou pro ně tyto představy strašné, ovšem jak je potom u těchto lidí možné, že potraty schvalují, propagují či provádějí?!

Být matkou – poslání od Boha:

Hlavní a nejdůležitější úloha a důstojnost ženy nespočívá v nějakém pomateném feminismu ve snaze “vyrovnat se mužům“, ale v Božím poslání být matkou. Být matkou je to nejúžasnější a nejkrásnější Boží poslání, neboť co může být úžasnějšího a krásnějšího, než-li z Boží vůle přivádět na svět nový lidský život. Je důležité a zásadní si také uvědomit, že děti, obdobně jako upřímná opravdová víra, jsou tím největším Božím darem a požehnáním, kterého se může člověku na zemi dostat.

Co s tím:

Mnozí čeští občané jistě touží po zlepšení situace v našem státě, ať už po stránce morální, ekonomické, sociální, politické, atd. Ovšem pokud náš národ bude i nadále velmi závažným způsobem přestupovat Boží zákony tím, že bude umělými potraty vraždit své vlastní potomky v prenatálním věku po desetitisících ročně, pak se obáváme, že nějaké výrazné zlepšení v našem státě nelze očekávat, ba možná přijde spíše zhoršení nebo nějaké Boží dopuštění.

Komunismus, který zavedl potraty v České republice v roce 1957 (v Rusku ještě dříve a vůbec nejdříve dávno před tím v tzv. demokratické Americe), měl svojí ideologií a politikou na míru demoralizace a potratů v národě velký neblahý vliv. Avšak nelze na něj neustále svádět všechno zlo, neboť člověk, pevně zakotvený v pravé upřímné víře a zdravě morálně a rozumně uvažující, se nenechá jen tak snadno morálně negativně ovlivnit, komunismus je již zhruba 25 let pryč, máme zde tzv. demokracii a tzv. svobodu, ale přesto však vraždíme nenarozené děti dále a málokdo má zájem a vůli proti tomu něco udělat.

V důsledku několika desetiletí legální potratové praxe a postupujícího duchovního, morálního a etického úpadku se umělé potraty staly společensky široce akceptovanou normou, a tedy u značné části národa jsou umělé potraty alibisticky považovány nebo zafixovány jako něco, co je běžné, normální a v pořádku a není potřeba se tím vzrušovat, avšak opak je pravdou, potrat je vraždou a vrcholem špatnosti a morálního zla, a to bez ohledu na to, co si o tom kdo myslí!

Je nutné, aby se český národ obrátil k nekonečně milosrdnému a láskyplnému Bohu a činil pokání, aby tak došel odpuštění a smíru, a je nutné, aby se stát, různé organizace, ale i prostí občané, každý dle svých možností a pozic, kupř. finančně nebo naturálně, sociálně, ekonomicky, legislativně, modlitbou, postem, psychicky, morálně, duchovně, výchovně a to jak v rodině, ve škole tak i v celé společnosti, atd., snažili pomoci těhotným matkám a mladým rodinám, aby nedocházelo k umělým potratům, nebo aby děti nekončily v baby-boxech, aby se zvýšila porodnost a životní úroveň zejména mladých rodin s dětmi, atd.

Též by bylo dobré a žádoucí, a k tomu bychom chtěli prosebně všechny vyzvat, aby lidé překonali svojí pasivitu či nezájem a našli ochotu a odvahu připojit se k různým pokojným proti-potratovým akcím či manifestacím, modlitebním shromážděním, peticím či psát dopisy konkrétním vládním činitelům s požadavky na lepší sociální pro-rodinnou politiku, podporu porodnosti a přijetí zákona, který by potraty zcela zakazoval.

Je na zodpovědnosti každého dospělého Čecha, zda budeme národem žijícím ke chvále Boží s nadějnou budoucností, či nikoliv.

Závěrem:

I přes velký duchovní a morální úpadek víme, že je mezi námi mnoho dobrých a poctivých lidí, jimž záleží na osudu českého státu, a stále doufáme, že se náš národ s hlubokými křesťanskými kořeny a mnoha světci v historii od těchto potratových zločinů odvrátí a obrátí se na přímou cestu Boží, aby se tak zachránil ze záhuby, zajistil si budoucnost a došel spásy.

Z upřímného srdce velice děkujeme všem za přečtení tohoto článku a pevně věříme, že povede k pochopení morální nepřijatelnosti potratů a také k hlubšímu duchovnímu zamyšlení a povzbuzení.

Srdečně všechny čtenáře zdravíme, za celý národ se modlíme, a všem vyprošujeme Boží požehnání a hojnost milostí Božích!

Zdraví vás římskokatoličtí laičtí křesťané z Jižních Čech!