První pochod „Odvahu k životu“ v Českých Budějovicích
Pochod na náměstí P. O. II.
(foto: Kateřina Kubíková)
V sobotu 15. března 2014 se v Českých Budějovicích uskutečnil první pochod „Odvahu k životu“. Ten je, společně s dalšími lokálními pro-life pochody, které se pravidelně vícekrát za rok konají i v dalších městech (Praha, Brno, Jihlava, Plzeň a Olomouc), doplňkem celonárodního „Pochodu pro život“, jenž se od roku 2001 pravidelně koná v Praze. Hlavní organizátorem českobudějovické akce byl Lukáš Krutský z Vyššího Brodu. Cílem bylo upozornit na zlo potratů, které jsou rozšířené a zákony legalizované v české (a ve většině evropské) společnosti, ovlivněné hédonismem a relativismem. Ve skutečnosti jde o zabíjení nenarozených dětí.
Papež Jan Pavel II. v encyklice Evangelium vitae z roku 1995 mimo jiné jednoznačně konstatoval, že „potrat a eutanázie jsou zločiny, které žádný lidský zákon nemůže ospravedlnit“. Největší počet potratů byl v České (tehdy federativní) republice zaznamenán roku 1990, za tento rok jich bylo napočteno celkem 110.000. V roce 2013 to bylo 23.000 interrupcí. Jen v Českých Budějovicích je každým rokem v nemocnici zabito téměř 500 nenarozených. Učení katolické církve říká, že katolíci nemohou a nesmí souhlasit s nespravedlivými zákony a nejsou ani povinni takové zákony poslouchat. Toto vyjádřil v jednom ze svých nedávných kázání i emeritní českobudějovický biskup Jiří Paďour.
Před začátkem pochodu. Vlevo P. Tomáš Koňařík OCr.
(Foto: Jiří Černý)
Do Českých Budějovic se sjely hrstky katolíků ze všech koutů jižních Čech a zpočátku malá skupinka postupně narůstala tak, že celkový počet kolem stovky účastníků nakonec přesáhl očekávání. Potěšitelné bylo, že pochodu se zúčastnili i tři kněží: P. Mgr. Jiří Kalaš a P. Mgr. Miroslav Šašek z Českých Budějovic a P. Tomáš Koňařík, OCr. z Římova, a také šest sester z domu kongregace Sester Nejsvětější svátosti v Českých Budějovicích. Laici byli zastoupeni všemi věkovými skupinami. První pochod přijel podpořit též hlavní organizátor z Prahy, pan Vít Cigánek z Rady Hnutí Pro život ČR. Z Tábora přicestoval i neúnavný organizátor petičních výstavek „Stop genocidě“ a ochránce života pan Jan Vrána.
Za mírně deštivého počasí průvod vyšel po 15.00 hodině Lannovou třídou od vlakového nádraží a dospěl přes Kanovnickou ulici na náměstí Přemysla Ot. II. Při průchodu ulicemi rozdávali účastníci kolemjdoucím letáčky, polohlasně se modlili a zpívali „Kristus vítězí“ a „Ave Maria“. Na transparentech bylo možné číst nápisy jako např.: „Odvahu k životu“, „Stop umělým potratům“, „Již 22. den po početí dítěti bije srdce“, „Ženy si potraty nezasluhují. Potrat je odrazem nezájmu o potřeby žen“, „Potrat není řešení. Nebojte se nechat dítě žít“, „Adopcí jim dáte šanci, potratem jen smrt“ apod.
Organizátoři u Samsonovy kašny. Mluví Ignác Pospíšil.
(Foto: Kateřina Kubíková)
Pochod byl zakončen na náměstí u Samsonovy kašny, kde pořadatelé Lukáš Krutský a Ignác Pospíšil krátkými proslovy povzbudili účastníky, vyzvali k vzájemnému kontaktování a pozvali všechny na celostátní „Pochod pro život“, který se letos koná v Praze 29. března a vychází z Mariánského náměstí ve 14. 15 hod. (poblíž Husovy ul., odkud vycházely průvody v minulosti).
Neděláme si iluze, že těmito pochody lze naráz vše změnit, ale věříme, že je potřeba každým způsobem bránit nejen této formě genocidy, ale i jiným destruktivním tendencím bezbožecké demoliberální totality, která v evropských zemích nabývá forem policejního státu. To jsme mohli vidět např. ve Francii, kde v loňském roce statisícové pokojné demonstrace proti redefinování manželství rozháněli policejní těžkooděnci s vodními děly, obušky a slzným plynem (aniž by o tom naše veřejnoprávní média přinášela adekvátní zpravodajství).
Na úplný závěr farní vikář P. Mgr. Miroslav Šašek sloužil v katedrále sv. Mikuláše mši svatou na úmysl ochrany života od početí a první budějovické akce tohoto druhu (nepočítáme-li akce hnutí STOP GENOCIDĚ, jehož výstavka se tu poprvé konala již roku 2010, a předtím i potom v řadě dalších jihočeských měst a také v poutním místě Římov).
Díky všem, kdo pochod zorganizovali i těm, kdo ho svou účastí podpořili. Brzy zase v Českých Budějovicích na shledanou, a ještě ve větším počtu! Každý máme své přátele a známé, neváhejme je pozvat …
Jiří Černý, České Budějovice
(Foto: Jiří Černý)
Dodatek mladšího pořadatele:
Jménem pořadatelů bych rád ještě jednou poděkoval všem, kteří se pochodu zúčastnili.
Pražský Pochod pro život 2013
(Foto: Kateřina Kubíková)
Obzvláštní díky patří: mnichům vyšebrodského kláštera, kteří na úmysl pochodu a za jeho zdar obětovali sobotní mši svatou slouženou v klášteře, všem kněžím a řeholnicím zúčastněným na pochodu, všem kdo o akci informovali a zvali na ni, otci Šaškovi za bohoslužbu odslouženou na závěr akce, autorovi této reportáže a samozřejmě i všem fotografům, kteří fotili a následně byli ochotni podělit se o výsledky své práce – odkazy na jejich galerie naleznete dole v průběžně aktualizované sekci Fotododatky.
Na závěr bych rád vyjádřil naději, že se s mnohými účastníky českobudějovického pochodu setkám jak na celonárodním pražském Pochodu pro život, který proběhne v sobotu 29. března, tak i na dalším českobudějovickém pochodu Odvahu k životu, který se bude konat někdy v září či říjnu tohoto roku. Prosím, přijďte, vaše účast je potřebná!
Fotododatky:
Kompletní sbírka fotografií od Kateřiny Kubíkové z pochodu a cesty na něj.
Zůčastnil jsem se pochodu v ČB. I transparent jsem nesl. Ale odcházel jsem rozpolcen. Podle toho jaká jména byla v průvodu volána a modlena nahlas nevím, jestli ten pochod byl více křesťanský a nebo mariánský. Nechcete ty pochody víc dělat ve jménu Ježíše? Určitě by byla ůčast vyšší a hlavně mocnější…
Není rozdílu.
Takové věci se stávají. Že se člověk cítí být rozpolcen a zvažuje jestli má bojovat dobrý boj po boku člověka se kterým není v některých věcech zajedno. Třeba s někým kdo nevnímá Pannu Marii jako svou Matku a věčnou přímluvkyni všech. Kdo se snaží vytěsnit z mysli okolnosti prvního veřejného zázraku Ježíše Krista v Káně Galilejské nebo to považuje za jednorázovou, uzavřenou záležitost. Stejně jako zaslíbení dané na kříži. Nebo třeba jestli má hlasovat v nějaké dobré a prospěšné věci společně s komunisty. Zvlášť těžké je to tehdy když nám ten druhý dává otevřeně nebo skrytě najevo že nás nepovažuje za křesťany a katolíky. Když neuznává papeže nebo se nám snaží namluvit že je mariánská úcta v rozporu s křesťanstvím. V tomhletom ohledu se musí rozhodnout s pomocí Boží každý sám, případ od případu.
Mnozí lidé také podobná dilemata jen předstírají. Obzvláště na internetu. Uměle vytvářejí jablka sváru. Aby vyvolali nějaké zlo mezi druhými.
Předpokládám že Vás alespoň trochu potěšila píseň Kristus vítězí, Kristus kraluje. Která je také tradiční znělkou vatikánského rozhlasu.
A to nevíte, že Maria je vždycky jen a pouze „ve jménu Ježíše“ a že ona je 100% křesťanská? Není to tedy „buď-anebo“, ale s Marií v Kristu a ke Kristu. Nesmíte totiž Marii soudit „podle těla“, ale „podle Ducha“ 😉 Jako protestant by jste si měl přečíst a vzít k srdci Písmo, abyste si uvědomil, jak moc Maria znamená pro samotného Boha, a proto i pro křesťany. My tu mariánskou úctu odkoukali od Ježíše 😉
Nepřišel jsem se hádat. Zvlášť, když jsem tu jen jako host. Spíš jsem chtěl vědět, jestli byste byli ochotni k ústupkům a Marii dali pro nás protestanty až za Ježíše (v příštím pochodu). Jinak by mě zajímalo, podle jakých veršů z Písma berete Ježíšovu úctu k Marii. Já tam vidím spíš něco jiného. Když kdosi zvolal : Blaze té, která tě zrodila, Ježíš to obrátil na : Blaze těm, kteří slyší slovo. Když za ním přišla s bratry, ani nevyšel za nimi ven a srovnal jí s ostatními učedníky. Nevím proč by měla být moje matka? Mým otcem i matkou je Bůh, On to umí líp než ona. Blahoslavená je pro věci, které s ní učinil Bůh, ne pro její osobu. Jestli je Marie vždy jen „ve jménu Ježíše“, proč se k ní mám vlastně modlit? Přeju Boží pokoj.
Na téma doporučuji přečíst např. tento dvoudílný článek:
http://fatym.com/view.php?nazevclanku=je-marianska-ucta-biblicka-12&cisloclanku=2012080043
http://fatym.com/view.php?nazevclanku=je-marianska-ucta-biblicka-22&cisloclanku=2012080057
Jinak nejsem si jist, o čem mluvíte. Pokud máte pocit, že Maria dominovala nad Ježíšem v počtu modliteb, upozorňuji, že růženec je kristologická modlitba, takže to není pravda. Nebo jste to myslel jinak?
ad Pavel Novák a „jestli byste byli ochotni k ústupkům“: To je těžká věc, katolík neváží na lékárnických váhách, zda dává Marii před nebo za Ježíše. Je to podobně jako v rodině. Při zdravém vztahu k rodičům si také neděláte čárky, zda máte rád více tatínka nebo maminku. Víte, že otce máte jen jednoho, že je hlavou rodiny, ale také víte, že on matku miluje a má ji v úctě, každý projev lásky a úcty k matce je současně projevem úcty a lásky k otci a naopak. Požadavek (bohužel dnes ne ojedinělý), zda by nebylo možné dát Pannu Marii „trochu stranou“, je něco podobného, jako kdyby k vám přišla návštěva a po úvodních pozdravech řekla „prosím, nemoli byste tady vaší maminku někam trochu odsunout, aby se nám lépe vykládalo?“.
pro pana Nováka :
Bůh nám říká milujte Boha a bližního a často to bereme jako samozřejmost a vůbec se nad tím nezamyslíme, jak je to možné. Jak velké a nepochopitelné milosrdenství a lásku nám tím prokazuje. Jak vysoko nás pozdvihuje, i když si to nezasloužíme. Podívejme se z tohoto úhlu pohledu na nejrůznější pasáže z Písma, které se týkají Panny Marie. Můžeme si je teoreticky vyložit dvojím způsobem. Za prvé tak že Pán Ježíš Kristus svou matku nějakým způsobem snižuje. Což mi připadá jako hrozná představa. A nebo tak že ty kteří naslouchají Božímu slovu ve svém nepochopitelném milosrdenství a lásce povyšuje až k ní. Která vždy poslouchala a zachovávala Boží slovo. Jako nikdo jiný a tudíž se to na ní vztahuje také. Rozhovor v Galilejské Káně navíc připomíná rozhovory Hospodina s Mojžíšem nebo Abrahamem. Když se přimlouvali za hříšné lidi. Ani na oslovení Ženo není nic špatného. Tak to může připadat leda nám hříšným, kteří se nad ženy rádi povyšujeme. Ve své pýše. Vidíme v tom i odkazy na Ženu oděnou sluncem, s korunou z 12 hvězd a to v celém Písmu, již od Geneze. Kde mluví Hospodin o nepřátelství mezi Ženou a hadem. Pokud má někdo pochybnosti kvůli Ježíšovým bratrům a sestrám tak nechť si uvědomí že se Pán Ježíš sám nazývá Davidovým synem. Židé biblické doby znali jen otce, bratry a syny, pro podrobnější příbuzenské vztahy ani neměli výrazy.
Víte, pane Novák, kdybyste nesoudil Marii „podle těla“, ale „podle Ducha“, zjistil byste, že v Marii nic nezacloňuje Ježíše, ale vše v ní směřuje k Němu a ukazuje na Něho. Není ji tedy třeba dávat za Ježíše, protože ona je zcela v Něm a On zcela v ní přesně, jak k tomuto vybízí i nás (vizte např. v 15. kap. apoštola Jana) a jak to bude v plnosti i v nebi.
Pokud mám reagovat na Vámi citované bibl, verše, Ježíš vybízí k tomu, abychom nesoudili „podle těla“, ale právě „podle Ducha“, ale Vy tyto verše používáte přesně v opačném smyslu, než jak je Ježíš zamýšlel. On zdůrazňuje, že tělesné mateřství samo o sobě nic neznamená, ale duchovní ano. A právě v Marii toto duchovní mateřství („má matka jsou ti, kteří…“ atd.) dosáhlo nejvyššího možného stupně, navíc je zcela v jednotě i s tělesným mateřstvím. Ježíš v těch citacích klade důraz na zachovávání Jeho slova. A považte, Maria nezachovala pouze to či ono slovo Ježíše, který je Bůh, nýbrž ona zachovala celé Slovo Boha Otce, kterým je sám Syn, a toto Slovo se v ní stalo tělem, jak píše Jan! K tomu nedošlo jen tak mimoděk, ale díky Mariinu omilostnění, díky němuž mohla být tak sjednocena s Bohem Otcem, že Otcův odvěčný Sny, který odvěků spočívá v lůně Otce, mohl v čase spočívat v lůně Mariině. To bylo možné pouze díky naprostému sjednocení její vůle, resp. jejího srdce s vůlí Boha Otce. Např. sv. Augustin píše: „Mateřské příbuzenství by Marii nic neprospělo, kdyby šťastněji nenosila Krista v srdci než v těle.“ Bez „duchovního mateřství“ Mariina by nebylo možné ani to tělesné mateřství, a bez její bezhříšnosti taktéž. A pramenem její bezhříšnosti je jen a pouze Bůh a oběť Ježíše Krista.
A tak Ježíš těmi svými výroky, které citujete, „nesetřel“ Marii, ale naopak ji vyvýšil, a to nad každého smrtelníka.
Bůh ji poctil svým plným přebýváním v jejím svatém těle a my jí vzdáváme tuto úctu, kterou jí projevil sám Bůh.
A proč by měla být Vaše matka? Protože zrodila Hlavu Těla, jímž je Církev, jak píše apoštol Pavel; nebo také proto, že ona je také matkou „prvorozeného z mnoha bratří“, jak píše také apoštol Pavel; nebo na základě výše uvedeného „duchovního mateřství“ se na ni v nejvyšší míře vztahují slova apoštola Pavla: „Znovu vás v bolestech rodím, dokud nebudete dotvořeni v podobu Kristovu.“ Stačí alespoň tyto 3 důvody?
A k Marii se nemodlíme jako k Bohu, že bychom se jí klaněli jako Stvořiteli, ale žádáme ji o přímluvu, tedy aby za naši spásu a bohumilé potřeby za nás duchovně zápasila před Boží tváří, kde po svém zesnutí stanula, podobně jako mnoho spravedlivých.
Pokud jde ryze o mě, nedělalo by mi problém učinit „ekumenický pochod“. Boží dar Panny Marie je krásným a subtilním darem, který netřeba vnucovat a činit ho důvodem sporu. My však již víme, že Maria je darem Ducha, který s sebou nese pouze a jen dobro i vítězství nad Zlým, proto je vhodné, dobré a účinné ji vzývat, podobně jako to činí s úspěchem mnozí exorcisté.
Mariánský znamená křesťanský v té největší možné míře. Panna Maria je prostřednice všech milostí. Ad Jesum per Mariam. Chtěl bych tedy vidět tu „vyšší“ protestantskou účast. Jsem přesvědčen, že jako protestant jste tam byl jediný a nemyslím si, že by ústupek heretikům zajistil jejich účast.
Pán Bůh zaplať všem, kdo toto zorganizovali, i těm, kdo se v takovém počasí zúčastnili. „Kolem stovky“ – to je na poměry krásná účast, ať vám to vydrží.
Nemohu si odpustit jednu off topic poznámku: mezi odkazovanými fotografiemi je také interiér katedrály – dosud jsem neměl příležitost vidět výsledek devastace tohoto chrámu, jejíž příprava byla pře léty na D&H diskutována. To je opravdu šílené. Na té fotografii to sice není úplně zřetelné, ale vypadá to, že původní výzdoba je zakryta jakýmisi plentami, za katedrou je jakýsi fáč, na ní také cosi leží – to se tam ještě pracuje, nebo to už je finální podoba?
Ty „fáče“ před katedrou mají asi znamenat současnou sedisvakanci. Jinak samozřejmě, značně provizorně působí i šedé textilie nad sedes v presbytáři, připomínají spíše prázdné panely nějaké putovní výstavky…
Také to může souviset s tím že právě prožíváme postní dobu. Ve které se tradičně zakrývají krásné a bohatě zdobené sakrální obrazy a kříže a nepoužívá obvyklá bohatá květinová výzdoba. Někteří lidé to dělají i doma. Popřípadě používají při soukromé rodinné modlitbě méně zdobené sochy, obrazy a růžence. Je to jeden ze způsobů postu.
Jestli se má někomu děkovat, tak je to pan Miroslav Kratochvíl, který vše vymyslel , udělal propagaci, jel vlakem 300 km a zpět aby přivezl letáky a transparenty…..
To jistě… 🙂
Já bych si dovolil poděkovat ještě zvláště těm sestřičkám z kongregace Nejsvětější Svátostí, to bylo fakt milé překvapení a povzbuzení!
Lidi na těch fotkách jsou přesně ti, co si nezaslouží žít. Škoda, že to nejsou potrati. Jsou na tomto světě zbyteční.
Schvaluji coby ukázkový výkřik z pekla…
Je dobře, že je internet – tady můžete ty svoje moudra blekotat v písemné formě. 🙂 Horší by bylo, kdyby jste je chtěl uplatňovat v reálu, třeba třetí říše, stalinistického Ruska, KLDR nebo nějaké jiné totality.
Předpokládám, že jste z nějakého křesťanského rodu – je Vám vlastní touha práva na Váš život, a to je pro Vás tak samozřejmé, že jste si ještě nikdy neuchopil myšlenku, co kdyby jste Vy sám byl tím potratem a my nemohli číst Vaše veliká moudra. :-). Váš samozřejmý nárok na Váš život je bytostně křesťanský postoj a Vy ho svým výrokem nijak nezpochybňujete. 🙂 Takže přeji, aby jste k němu někdy došel i vnitřním a vnějším uchopením reality. 🙂
I Vy jste Boží dítě Náš bližní. Člověk stvořený z lásky a k obrazu Božímu, s věčnou a nesmrtelnou duší. Kterého máme a hlavně můžeme milovat tak jako sami sebe. Což se asi Bohu žel nevylučuje s tím co napsal Ignác. Ten kdo se staví proti Bohu a církvi ten kolem sebe vytváří předobraz pekla již tady na zemi a po smrti už v tom jenom pokračuje. Pak je to ale nesrovnatelně horší a už s tím nejde nic dělat.
Bratříčku, uzdrav se a buď živý. Až se vrátíš domů tak na Tebe bude čekat Otcova náruč a to co nedá těm kteří jsou s ním pořád. Přečti si podobenství o ztraceném synovi, snadno ho najdeš.
Mediální ohlasy:
Zpráva z Budějcké drbny:
http://www.budejckadrbna.cz/zpravy/spolecnost/pochodem-chteli-upozornit-na-problematiku-potratu.html
Rozumím tomu správně, že ateisté nejsou na pochdu pro život vítáni?
To někdo napsal nebo řekl?
Naznačil.
Pan Pavel Novák v úvodu diskuse konstatoval, že pochod byl spíš katolický, než křesťanský a navrhl, aby byl příště více otevřený i křesťanům jiného vyznání. Na to se mu dostalo pouze nesouhlasných reakcí. Diskutující zjevně považují za správné, že pochod byl/je prezentován jako katolická záležitost.
Já to chápu tak, že křesťané považují potraty za něco proti přirozenému zákonu, poznatelnému i nekřesťanským rozumem, takže nemají důvod ateisty odmítat (nevím, jak velký podíl mezi odmítači potratů tvoří, řekl bych tak 10 %). Mě zarazila jiná věc, na fotce, poslal jsem před chvílí skypem koment k ní kamarádovi, tak ho sem kopíruju: „člověče, jak tak koukám na fotku na DaH k pochodu pro život…tak jsem si všiml těch značek stopek…jak je tam Stop potratům!… a mezi těmi dvěma slovy napsáno malým písmem „umělým“… říkám si, jestli to tam nenapsali s ohledem na Boha, který by si třeba mohl myslet, že je ta demonstrace i proti němu, když naprostá většina potratů je přirozená a skončí tak asi polovina všech těhotenství…“
„naprostá většina potratů je přirozená a skončí tak asi polovina všech těhotenství“
a) naprostá většina vs. asi polovina
b) Z jakých zdrojů vycházíte? Např. podle
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/3273753
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/3393170
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8671233
se zdá, že to není pravda.
Ide Pascal ve své knize ‚Je zygota lidskou osobou?‘ dále uvádí, ‚že většina raných spontáních potratů je vázána na neživotaschopné anomalie: přirozené potracené embryo je tedy zpravidla nedostatečně disponovaným, ne-li k animaci refrakterním organismem. Např. polyplodie se dokonce vylučuje s lidskou identitou‘ a cituje Anne McLaren, Genetics of the Embryo, in: V. Bertazzoni, P. Fasella, A. Vilepsch (eds.), Human Embryos and Research, Campus Verlag, 1990, s. 42-53.
c) Co se týká spontánních potratů klinicky potvrzených, tak těch je cca 9%.
„říkám si, jestli to tam nenapsali s ohledem na Boha, který by si třeba mohl myslet, že je ta demonstrace i proti němu,
Je to s ohledem na obhájce tzv. svobody volby, neboť jsem se už setkal v diskuzi s takovými, kteří se chytali toho, že zakázat potraty nejde: ‚jste upadli, ne? Jak prosimvás chcete zakázat spontánní potraty?‘
“naprostá většina potratů je přirozená a skončí tak asi polovina všech těhotenství”
Jo, asi jste to myslel tak, že cca 50% všech těhotenství jsou spontánní potraty, zatímco umělých potratů je cca 15% všech těhotenství. Pak má poznámka a) je mimo.
Není pravda, že spontánních potratů je více, než těch umělých. Např. v roce 2012 bylo zaznamenáno 13 516 spontánních potratů, zatímco těch umělých bylo provedeno 23 032 (statistika ČSÚ). Vzhledem k tomu, že počet narozených dětí v r. 2012 byl 108 576, jistě si sám snadno spočítáte, že rozhodně není pravda, že spontánním potratem končí polovina (nebo dokonce většina) těhotenství.
Je to asi sporné; četl jsem kdesi, že možná až 2/3 (možná až 3/4) zygot zaniká několik dnů po oplodnění, tedy v době, kdy žena ještě vůbec neví že je těhotná.
Jak to autoři zjišťovali, nevím.
[…] Informace o českobudějovické premiéře pochodu, která se odehrála 15. března tohoto roku, naleznete ZDE. […]
[…] proběhl pro-life pochod Odvahu k životu. Pro tentokrát se sice zúčastnilo méně lidí než napoprvé (65 oproti 90), nicméně tento fakt byl vyvážen tím, že v centru bylo přítomno výrazně […]