Je popeleční středa, začíná doba postní
„Memento, homo, quia pulvis es, et in pulverem reverteris.“
Je 5. března 2014 – popeleční středa, která slavnostně otevírá dobu postní. Začíná tedy doba 40 dnů modliteb, postů a almužen, kdy se život křesťanů má ještě více než jindy soustředit na rozjímání a pokání. Nechť se vám to daří, protože to je to nejdůležitější.
Tak jako zpověď předchází svatému přijímání a právě její upřímnost a poctivost rozhoduje o tom, zda člověk vůbec má právo příjímat a očekávat, že mu svaté přijímání něco dobrého přinese, tak je poctivě a upřímně prožitá postní doba nepostradatelným základem pro tu pravou radost z Velikonoc, ze Zmrtvýchvstání Páně.
Připomínám, že tento den je dnem přísného postu (maximálně jen jedno syté jídlo denně plus dvakrát něco malého, pochopitelně všechno bezmasé) a že v kostele, kam by každý, kdo má tu možnost, měl dnes zajít, se během obřadů spřažených se mší světí popel a uděluje znamení popelce, které symbolizuje pokání a pomíjivost pozemského života.
Až na to, že přísný post je nejíst, ne nejíst maso, není běžný pátek. Vyjimkou jsou děti a staří lidé. Nevezme se na vlně relativizace a zlehčování. Už takhle je to absolutní minimum, dvakrát za rok si odříci jídlo.
@ F.K.Ladislav:
To není pravda.
268. CO ROZUMÍME POSTEM PŘÍSNÝM?
Přísným postem rozumíme půst od masa spojený s postem újmy.
Půst. – Postí se, kdo si odepře některý pokrm anebo značnější část denní potravy. Pán Ježíš se postil na poušti čtyřicet dní a nocí. Kromě postu tělesného s nikým nemluvil a snášel nepohodu. Byl to tedy zároveň i půst duchovní. K podobnému postu zve i nás: „Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, vezmi denně svůj kříž a následuj mne.“ (Luk. 9, 23)
Jako kající skutek usmiřuje půst spravedlnost Boží a zahlazuje časné Boží tresty. Také krotí zlé žádosti a povznáší mysl k Bohu. „Trestám tělo své a podrobuji si je,“ napsal o sobě svatý Pavel (1. Kor. 9, 27). Jsou zlí duchové, kteří ze srdce „nevyjdou leč modlitbou a postem.“ (Mar. 9, 28) Jak užitečný byl půst Danielovi a jeho třem druhům na královském dvoře! (Dan. 1, 15) „Z mnoha jídel bývá nemoc, ale člověk zdrželivý si prodlužuje život.“ (Sir. 37, 33-34)
Cvič se snášet dobrovolně i to, co nemusíš, a odpírej si dobrovolně, co je dovoleno. Tím duchovně zesílíš a budeš schopen snášet věci nepříjemné a bolestné a snadněji odoláš tomu, co je zapovězeno. Cvič a vychovávej hrdinu ve své duši!
Postní diecézní řád se předčítá každoročně z kazatelny a bývá vyvěšen v chrámové předsíni. Pro jednotlivé dny se oznamuje v kostele. V různých pochybnostech o postu poradí zpovědník. Věřící se vybízejí, aby se posty, proti dřívějšku tolik zmírněné snažili nahrazovat postem duchovním a jinými dobrými skutky, zvlášť podporou těch, kteří potřebují pomoc. Neuposlechnout postní přikázání by bylo hříchem. Tato neposlušnost poskvrňuje duši a nikoli „pokrm, jenž vchází do úst.“ (Mat. 15, 11)
Půst od masa. – Postem od masa rozumíme zdržovat se pokrmu připravených z masa teplokrevných zvířat. Je tedy dovoleno v postní den požívat maso z ryb. Je však dovoleno připravovat jídlo se zvířecím tukem anebo jíst chléb se sádlem. Půst od masa je předepsán v každý pátek každému katolíkovi po sedmém roce jeho věku. Padne-li na pátek církevní nebo státní svátek, půst odpadá. Masité pokrmy jsou v pátek dovoleny (kromě Velkého pátku): 1. Věřícím jednotlivých míst, kde se konají velké trhy nebo církevní či světské slavnosti; 2. všichni, kdo neobědvají doma, nýbrž jedí mimo dům, berou si jídlo z domu, nebo si je dávají donášet; 3. dělníci na polích v době sklizně zemských plodů a při mlácení obilí; 4. zřízenci a dopravní dělníci, vojíni, strážníci a vězeňští dozorci; 5. ti, kdo se stravují v rodinách, kde se postní pokrmy nepodávají, nebo rodiny, kde alespoň jeden člen má dovoleno maso.
Půst újmy. – Tento půst byl dříve předepsán ve všední dny v době svatopostní a v Suché dny, a sice pro katolíky od 21 do 59 let. Nyní se tento půst v ony dny pouze doporučuje, pokud někdo nemusí namáhavě pracovat tělesně nebo duševně. Tím se rozumí jednodenní úplné nasycení při hlavním jídle a něco málo může se pojíst ráno a večer.
Půst přísný. – Postem přísným se rozumí půst od masa spojený s postem újmy. Tento půst je předepsán na Štědrý den, na Popeleční středu, na Velký pátek a v den před Nanebevzetím Panny Marie (14. srpna).
Dle současného církevního práva zavazuje přísný půst pod těžkým hříchem na Popeleční středu a na Velký pátek. Závazný zůstává i páteční půst od masa, který však může být nahrazen jiným adekvátním zbožným skutkem. Půst od masa zavazuje věřící pod hříchem od čtrnáctého roku věku, ale výchova k tomuto postu je vhodná již od ranného dětství. Přísný půst je závazný od osmnáctého do šedesátého roku věku.
Zdroj: Katolický katechismus kardinála Františka Tomáška online
Není samozřejmě problém si Církví ustanovený přísný půst ještě ze zbožnosti zpřísnit, ale prosím netvrďte, že tak to ustanovila Církev katolická.
Vím, jaká jsou současná nařízení Církve. Ani nehodlám polemizovat s dětským katechismem kard Tomáška, psaným po 2.V. Nechci připomínat praxi Církve v minulosti, příklado svatých apod.
Jen tvrdím, že nejíst na Popeleční středu a Velký pátek je pro zdravého člověka absolutní minimum, máme-li hovořit o opravdovém postu.
Pokud mám brát vážně PŘÍSNÝ půst jako jednou denně vydatné bezmasé jídlo = oběd a dvě malá jídla = snídaně a večeře, pak bych nechtěl držet půst NEPŘÍSNÝ. Šel bych totiž spát přežranej jak prase.
ad F.K.Ladislav: jestli tím „2.V“ myslíte 2.VK, pak, pokud vím, tento katechismus kard. Tomášek napsal před 2.VK. Pravda ale je, že v podobě, v jaké je dostupný na uvedených stránkách (díky za ně) obsahuje i pozdější aktualizace, např. výše uvedený poslední odstavec („Dle současného církevního práva …) myslím není ani z pera kard. Tomáška a jedná se o přidanou poznámku popisující aktuální právní stav. Další pravdou je, že i v době sepsání tohoto katechismu (50. léta) byla již postní praxe dosti rozvolněná, před časem se toto již na D&H diskutovalo (např. meziválečný postní řád, který dovoloval jestli si to dobře pamatuji, jíst v pátek maso nejen těžce pracujícím, ale i těm, kteří jsou na cestách, podobně jako i těm, kteří jsou v domácnosti s osobami od postu osvobozenými).
Nevěděl jsem, že v roce 1955 už bylo po DVK. To je novinka. Co Vám osobně přijde jako opravdový půst, je irelevantní. Pod těžkým hříchem je závazné současné církevní nařízení, ovšem dobrovolnosti se meze nekladou.
Ad: F.K.Ladislav.
Škoda, že nechcete připomínat ty příklady svatých. Možná by Vám to pomohlo. Ač se totiž sami postili často velmi přísně, všemožně se snažili, aby o tom ostatní nevěděli a ani k přísnějšímu postu, než Církev nařizovala, nevyzývali takovými slovy, jaká užíváte Vy. To nedělali svatí, ale všemožní sektáři už odnepaměti. Nedokáží totiž rozlišovat mezi radou a přikázáním, stejně jako mnoho zdejších diskutujících, kteří poukazují na to, jak se postil Pán Ježíš nebo jiné osoby, o kterých čteme v Písmu. S touhle logikou, přesně jako ti sektáři už mnohokrát, dojdete pak k tomu, že se vlastně nemáme ani ženit a vdávat apod.
Praxe postu újmy spočívala původně v tom, že se nejedlo zhruba do 3 hodiny odpoledne. Posléze se z toho vyvinula praxe jíst jen jednou za den (jako oběd či navečer). Později různé synody tento půst zmírnili tím, že umožnili pojíst něco málo po probuzení s vyjádřením, že to má být spíše lék než pokrm. To znamená, aby slabším jedincům nebylo mdlo, když se po ránu nenajedí. Nakonec se ulevilo takovému malému pokrmu i navečer.
Troufám si říci, že tímto posledním způsobem se dnes rozhodně valná většina lidí nestravuje. Typicky lidé jedí snídani, oběd a večeři, někdo si dává během dne ještě svačinu. Tak to bylo dříve také, akorát běžným zaměstnáním lidí nebylo sedět 8 hodin v kanceláři jako dnes.
Jestli je někdo zvyklý jíst méně, nikdo mu nebrání, aby si v postu ubral ještě z toho. Nemusí se o tom ale rozepisovat a z druhých, kteří standardně jedí víc a „přežraní jak prase“ večer přesto nejsou (protože třeba pracují), dělat hned nějaké laxisty.
Připadá mi to, jako kdyby forma stála nad obsahem.
K tématu na stránkách IsJ: http://www.stjoseph.cz/popelecni-streda/
A když se (Ježíš) postil čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nakonec vyhladověl. Mt 4,2
Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on (Ježíš). 1Jan 2,6
Učedníci – věřící, by se měli postit (bez jídla a jen o pití)
„Oni mu řekli: „Učedníci Janovi se často postí a konají modlitby, stejně tak i učedníci farizeů; tvoji však jedí a pijí.“Ježíš jim řekl: „Můžete chtít, aby se hosté na svatbě postili, když je ženich s nimi?Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom, v těch dnech, se budou postit.“ Lk 5,33-35
Přísný půst by podle Bible měl být bez jídla.
Písmu dává smysl a vykládá ho Církev. Ne protestantský sektář.
Jak tak sleduji, tak post újmy mám 365 dní v roce :o) „Tím se rozumí jednodenní úplné nasycení při hlavním jídle a něco málo může se pojíst ráno a večer.“ Takový půst se mi líbí, s dodržováním nemám problém