Ke lživé reklamě Dr. Uzla
Minulý týden jsme na Novinkách.cz zaregistrovali mimořádně neseriózní článek Radima Uzla nazvaný Nespolehlivá vatikánská ruleta neboli metoda neplodných dnů, který zcela absurdními „argumenty“ pomlouvá přirozené plánování rodičovství. Požádali jsem proto o reakci osobu, která narozdíl od pana „doktora“ o metodách PPR něco ví. Vyjádření MUDr. Ludmily Lázničkové vizte níže.
Ignác Pospíšil
Pan doktor Uzel zřejmě potřeboval napsat reklamní článek na Pharmatex. V článku zcela chybí sdělení, že užívání Pharmatexu je velice nespolehlivý způsob umělé antikoncepce, který výrazně narušuje spontaneitu milování a má vliv na vaginální floru a tím neodmyslitelné důsledky v rozvoji těžce léčitelných zánětů.
Místo toho pan doktor zlehčuje metodu neplodných dnů. Při tom se všeobecně ví, že již podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) z 80. let minulého století je metoda přirozeného plánování rodičovství taková metoda, která je založena na sledování příznaků, měnících se v souvislosti s plodností. Tedy žádné výpočty podle návodu Knause a Ogina z roku 1933.
V současné době je za nejspolehlivější metodu považovaná symptotermální metoda přirozeného plánování rodičovství (STM PPR). Tato metoda je dle studií srovnatelná svou spolehlivostí s hormonální antikoncepcí. Podle mých zkušeností je STM PPR ještě spolehlivější. Za svou dvacetiletou praxi jsem potvrdila 2x víc otěhotnění přes pečlivé užívání hormonální antikoncepce než otěhotnění u žen, které praktikovaly STM PPR a přesto otěhotněly. Za poslední 4 roky nemáme v naší poradně PPR ani jednu ženu, která by neplánovaně otěhotněla při správném používání metody – tedy při respektování jejích pravidel.
Samozřejmě, STM PPR se musí znát. I proto u nás v CENAPu pravidelně pořádáme kurzy PPR a každý den funguje poradna PPR, kde každému zájemci metodu vysvětlíme a pak pravidelně zajišťujeme konzultace vyhodnocení plodných a neplodných dnů.
MUDr. Ludmila Lázničková
Pokud argumentaci dobře rozumím, tak PPF je lepší než Pharmatex, protože lépe brání početí, čili je spolehlivější antikoncepcí (a navíc nenarušuje spontaneitu milování a vaginální floru). A pak se divíme, že neznabozi označují katolíky za pokrytce, neboť na jednu stranu odsuzují antikoncepci a na stranu druhou prosazují co nejúčinnější metody jak nepočít.
Nerozumíte… Požádal jsem MUDr. Lázničkovou, aby se coby odbornice vyjádřila k nesmyslům o spolehlivosti PPR, které prezentoval MUDr. Uzel. Což udělala v míře dostatečné. Zároveň, když už se tu řešila účinnost rozličných metod kontroly porodnosti, k tomu připojila několik Uzlem nezmíněných vad preparátu, kterému Uzlík dělá ve svém článku nepokrytou reklamu. Což IMHO není na škodu. Řešit etický rozměr používání antikoncepce a PPR není záměrem příspěvku.
Pokud jde o „pokrytectví, předpokládám, že znáte učení Magisteria, které je v této věci poměrně jasné. Mezi antikoncepcí a přirozeným plánováním rodičovství je zásadní rozdíl v tom, že první metoda je vždy nedovolená, protože při ní dochází k umělému zneplodnění pohlavního styku, zatímco druhá, u níž k tomuto nedochází, není sama o sobě morálně závadná a může být používána, pokud mají manželé spravedlivý důvod a pokud ji nepoužívají od počátku manželství za účelem nemít žádné děti.
Mezi PPR a antikoncepcí v podstatě není rozdíl, pokud je PPR presentována následujícím způsobem: „Podle mých zkušeností je STM PPR ještě spolehlivější. Za svou dvacetiletou praxi jsem potvrdila 2x víc otěhotnění (ó hrůzo!) přes pečlivé užívání hormonální antikoncepce než otěhotnění u žen, které praktikovaly STM PPR a přesto otěhotněly. Za poslední 4 roky nemáme v naší poradně PPR ani jednu ženu, která by neplánovaně otěhotněla…“
Podobné věci se píšou na reklamní letáky antikoncepčních přípravků. Jenomže takovéto PPR je „bio“ a také lépe účinkuje. Myslím, že nejsem příliš upjatý, ale v těchto věceh prostě nelze „neřešit etický rozměr“. Přečti si, s jakým chvěním (nikoli halíkovským, nýbrž z bázně Boží) přistupuje k této otázce encyklika Casti connubii a nehází to jako „housku na krám“.
Obávám se, že jsi mne nepochopil. Smyslem článku bylo jen upozornit na vědecké nesmysly ohledně nespolehlivosti PPR coby ochrany před nežádoucím početím a to splňuje. Nic víc, nic míň. „Neřešit“ znamená „nebýt předmětem tohoto článku“, ne házet za hlavu. Koneckonců už protože tam není co řešit, vše je jasně dáno. Mezi PPR a antikocepcí je zásadní rozdíl, ať jsou prezentovány jakkoliv. Opravdu nevidím jako nezbytně nutné do článku tohoto typu cpát vysvětlení, proč je antikoncepce nepřijatelná a PPR ano. Jednak protože předpokládám, že čtenáři zde ten rozdíl znají, jednak protože ti, co ho neznají, by patrně potřebovali vysvětlení větší, než je celý článek teď…
Spravedlivým důvodem lze argumentovat donekonečna a někdo může – a znám takové případy, zneužívat přirozené metody k antikoncepčnímu chování. Ostatně ani kněží vám přesně neřeknou co a jak. Jsou známy případy, že ten či onen kněz „nemá problémy“ s přerušovaným stykem, či kondomem a pak vidíte, jak jedna část farnosti chodí ke zpovědi k jednomu, druhá zase k druhému a zbytek pro jistotu nechodí nikam a pokud se kněz tohoto tématu dotkne v kázání, někteří dokonce odcházejí. Z naší vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že PPR je naprosto spolehlivé a platí, že není pouze metodou předcházení těhotenství, ale také naopak, tj. metodou, jak nejlépe těhotenství docílit. A ti, kterým se stalo životním stylem, mají obvykle mnohočetné rodiny a nemají problém přijmout žádné další dítě.
Ad „Spravedlivým důvodem lze argumentovat donekonečna…“ Pokud je skutečně spravedlivý a trvá, tak ano…
A zase je to problém mezi Magisteriem a magisteriem ze Solopisk. STM je nedovolená, nejsou -li pro ni vážné důvody, co je však vážný důvod, neurčuje magisterium ze Solopisk.
Milý Contrasi, já jsem psal, že PPR je nedovolená? Ty trpíš opravdu vážnou poruchou. A to nemluvím o tvé neurotické obsesi Solopiskami.
Mezi antikoncepcí a PPR je propastný rozdíl. Antikoncepce, toto „pekelné téma“ (sv. Pio z Pietrelciny), je dílo lidské pýchy. Ano. My lidé chceme vzít pevně do svých rukou plodnost, kterou nám Bůh dal, ale nechal si ji ve svých rukou, protože člověk je, na rozdíl od všech živočichů, kreativní. A to duchovně i tělesně. Tvořivý.
Malthusiáni jásají nad tím, jak připitomělá nejmenovaná vláda v zemi „třetího světa“ vyhlašovala kampaň: mějte méně dětí, ale více vepřů. Argumentovala tím, že více dětí znamená více hladových krků. Zapomenula však na to, že vepř nikdy nevyprodukuje kreativní posun k přirozenému rozvoji bohatství země – (a samozřejmě duchovně nevyprodukuje asi patrně nic, čuníci se sv. Růženec nemodlí:), chrámy nestaví, oběti vědomě nepřinášejí….). Na rozdíl od člověka.
Antikoncepční mentalita: nechceme bohatství od Boha. Nechceme děti. Tedy nechceme požehnání.
PPR se naopak proti přirozenému řádu nestaví. PPR není antikoncepce.
Tak jako je třeba rozlišit vodu od vodky:) (obojí je sice kapalina:))))…, třeba rozlišit antiko- od PPR.
PPR není „pekelné téma“.
(výraz „antikoncepce-pekelné téma“ jsem si „vypůjčil“:) od stigmatizovaného světce). Ostatní úvahy nejsou jeho dílem:)
Pax et bonum
Jan
A ještě jsem si vzpomněl – na jednom tzv. setkání mládeže v jedné nejmenované diecézi, se tak intenzivně setkávali, že odjíždělo o 3 účastníky více, než tam přijelo. Obávám se ale, že toto nepatří do oblasti plánovaného rodičovství, ale spíše do ordinace MUDr. Uzla.
Víte pane, o tom jsem taky slyšel a je mi z toho smutno.
Vaše komentáře jsou mnohdy vtipné a sednou, ale tentokrát jste střelil vedle. Je naprosto zbytečné to sem tahat a rozmazávat to.
Jeden nejmenovaný Nejmenovaný kněz tak intenzivně pastoračně působil, až nejmenované udělal nejmenovaný počet dětí…
Proberte se, člověče!
Buď napište na plná ústa, co chcete, nebo si tyhle „vědoucí“ drby a žvásty nechte pro sebe.
Jak víte, že co píšete je pravda? Jste snad přímým aktérem?
Tak vidím, že jsem si asi nerozumíme, nebo jsem skutečně já neporozuměl článku. Šlo mi o to, že mi diskuse katolíka s potratářem a nepřítelem národa o tom, jaká metoda je účinnější v zabránění početí, připadá, s prominutím, padlá na hlavu. Nemluvě o tom, že s některými lidmi by se asi debatovat ani nemělo. Dále jsem chtěl v této souvislosti naznačit, že to není primárně o tom, zda spolknout nějakou pilulku nebo žít „bio“ stylem.
Z katolické poradny: http://www.cenap.cz/stazeni/ppr_4a4.pdf
PŘIROZENĚ
ZDRAVĚ
SPOLEHLIVĚ
DÍKY STM VÍM
– jak se spolehlivě vyhnout početí
STM MI POMŮŽE
– mít ničím nerušený sexuální prožitek
STM JE VHODNÁ
– v dospívání
Mám za to, že není třeba se podobnými výlevy Dr. Uzla nějak vzrušovat, on asi nemá zrovna co dělat a tak to osolí katolíkům. Správně jste ho označil za nepřítele národa a co se dá od něj čekat? Snad nechceme, aby začal psát o STM něco pozitivního.
Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že STM či PPR není katolická „antikoncepce,“ což tu v komentářích několikrát jasně zaznělo. To,co uvádíte z CENAPu je dle mého názoru podbízení se světu a je to docela smutné a takto to nemůže být v žádném případě postaveno.
Máme hlásat vhod i nevhod a ne to zaobalovat do nějakých líbivých hesel, z katolického hlediska nepřijatelných.
Celé prostředí CENAPu, do té míry, jak je spojováno s katolickou Církví, je prosáklé neomodernismem, tak co byste chtěli. Nějakou morální stránku vůbec neřeší – je jim totálně ukradená i na těch jejich kurzech, na které si paní doktorka udělala hbitě reklamu (přesně ve stylu Uzla).
Když NOM farář řekne, že umělá antikoncepce je špatně a jediná správná je PPR, tak patří k těch horním 5 %. Chtít po něm, aby ještě rozlišoval, kdy je to PPR vůbec přijatelné, je pro něj nadlidský výkon. Už jenom za tento názor na něj bude od věřících a spoluvlků v kněžské službě pohlíženo skrz prsty.
Kolik je kněží, kteří osobám užívajícím antikoncepci nedají rozhřešení? A přitom je to jejich povinnost. Ti lepší z nich, i když dají rozhřešení, to ještě považují za hřích, dalším je to jedno a pak je ještě sorta těch, kteří to dokonce budou klidně i ve zpovědnici obhajovat, ba i doporučovat. O takových se zmiňuje už i ten Pius XI. v Casti connubii, kolik je teprve bude asi teď…
Ad Cinik: „…a pokud ji nepoužívají od počátku manželství za účelem nemít žádné děti.“ Jestli je to od začátku manželství nebo ne, je úplně jedno. Záleží na důvodech. Pius XII. v proslovu k porodním asistentkám vysloveně říká, že se to může vztahovat i na celou dobu manželství.
Ad :-): Ad „Jestli je to od začátku manželství nebo ne, je úplně jedno. Záleží na důvodech. Pius XII. v proslovu k porodním asistentkám vysloveně říká, že se to může vztahovat i na celou dobu manželství.“
„OK, nevyjádřil jsem se dost přesně, šlo mi o to, že je nelegitimní uzavřít manželství s tím, že se už dopředu plánuje, že manželé (třebas s pomocí PPR) neplánují žádné děti – a to je nelegitimní, ať je důvod jakýkoliv. Protože pokud je zde skutečně důvod, který by toto vyžadoval, není správné takové manželství uzavřít. Konkrétní příklad: není v pořádku už předem říci, že si beru nemocnou ženu, která by neměla mít děti, a proto jsem smířen s tím, že díky PPR děti mít nebudeme, protože takový přístup už koliduje s podstatou manželství a je v rozporu s tím, co snoubenci před knězem slibují…
Pokud někdo „neplánuje žádné děti“, tak je velká otázka, jestli vůbec vzniklo platné manželství.
Ad Cinik: „Konkrétní příklad: není v pořádku už předem říci, že si beru nemocnou ženu, která by neměla mít děti, a proto jsem smířen s tím, že díky PPR děti mít nebudeme, protože takový přístup už koliduje s podstatou manželství a je v rozporu s tím, co snoubenci před knězem slibují…“
Kdo pozitivně vylučuje potomstvo uzavírá manželství neplatně. Nicméně platně uzavřít manželství mohou i osoby, u nichž nelze předpokládat, že by měli v budoucnu nějaké děti. Překážkou k uzavření manželství je nemožnost pohlavního styku, nikoliv nemožnost zplození dětí. I starší žena po menopauze může uzavřít platné manželství.
Příklad, který uvádíš, nesedí. Pokud by např. těhotenství znamenalo vážné ohrožení života matky, neznamená to, že se snoubenci nemohou platně vzít nebo že když se vezmou, musí mít děti. Takoví manželé potomstvo v principu nevylučují, pouze vzhledem k okolnostem se mohou oprávněně potomstvu vyhýbat a nelze po nich jako po manželech potomstvo požadovat. Kdyby se okolnosti změnily (což se v mnoha případech nedá rozumně předpokládat), děti by klidně měli. Právě např. takových případů se týká to užívání PPR po celou dobu manželství, jak o tom mluví Pius XII. Lze uvažovat, že podobná situace nemusí nastat pouze ze zdravotních důvodů, ale i z dalších důvodů, které opravňují k užívání PPR, jmenovitě důvody eugenické, ekonomické a sociální, jak o nich mluví Pius XII.
Já zde mluvil o tom, že dotyční předem počítají s tím, že budou PPR používat po celé manželství (tedy potomstvo pozitivně vylučují). Ne o případu, kde se berou v naději, že se manželčino zdraví zlepší…
To je přeci jedno. I kdyby počítali s tím, že budou celé manželství užívat PPR, tak to neznamená, že vylučují potomstvo, pokud předpokládají užívání PPR kvůli spravedlivým důvodům, u kterých není naděje, že by se mohly změnit (leda zázrakem).
Čo také si predstavujete pod pojmom „potratár“ a „nepriateľ národa?“
Celkem sdílím obavy pana Čejky. Tady přece nejde o to, že by „kmenoví“ čtenáři D&H neznali rozdíl mravního hodnocení antikoncepce a PPR – z tohoto pohledu by ale bylo zbytečné zde uveřejňovat i obhajobu účinnosti PPR (předpokládám, že těm, kterým jsou známy rozdíly, je známa i účinnost).
Problém je, že v dnešní pastoraci jsou zamlčovány podmínky, za kterých je PPR mravně dovoleno používat a většinou je to bráno jen jako antikoncepce, proti které Vatikán zrovna teď nic nemá. V takové situaci je skutečně uvedený text nešťastný, ne pro to, co v něm je, ale pro to, co v něm chybí a to nikoliv kvůli čtenářům, kteří znají učení Magisteria, ale kvůli těm, kteří ho neznají nebo ho znají jen skrze light katolickou pastoraci (i já jsem byl jedním z nich).
Pokud se někomu bude zdát, že „slyším trávu růst“, tak vězte, že mluvím z vlastní, dost zoufalé, zkušenosti. Já sám jsem se o PPR dozvěděl až asi půl roku po křtu, a to víceméně náhodou. Při konvalidaci sňatku nám dokonce kněz nabízel, že vynechá otázku „přijmete děti od Pána Boha ochotně“ (asi vzhledem k našemu věku – asi byl pak dost překvapený, když nám Pán Bůh ještě jedno dítě daroval). O tom, že jsou nutné nějaké spravedlivé důvody k použití PPR jsem se dozvěděl až po letech, opět nikoliv z kazatelny. Možná jsem extrémně nechápavý, že mi to tak dlouho trvalo, ale čtení článků v duchu zde uvedeného vyjádření by mě dopředu nepostrčilo ani o píď.
S ďáblem, Učitelem lží, se nediskutuje, ani s jeho učedníky a hlásnými troubami na tomto světě. Nemůžeme vyhrát a jen se vydáváme ve zbytečné nebezpečí.
Katolík by měl vědět, co je jeho povinností v otázkách cudnosti a smilstva, měl by vědět, v jakých přísně specifikovaných otázkách je PPR mravně přípustné: teprve v poslední řadě potřebuje vědět, jak se provádí. Pokud to katolík ví, není mu takový článek třeba, protože si o Uzlově článku bude myslet své (pokud bude vůbec katolík číst Rudé právo, totiž pardon, Novinky.cz).
A Učitel lži své „ovečky“ na podobné články dobře připravil a skoro každou diskusi, která zůstane na jeho myšlenkové bázi a v jeho pojmech, dokáže svést k nesmyslům, ba dokonce i k herezi. Viz CENAP a jeho argumentace pro PPR, kterou cituje výše pan Čejka.
To platí obecně. Myslím, že velkou taktickou chybou Církve je to, že presentuje výsledky nauky a ne její základy. Skoro každý nevěrec ví, že Církev „iracionálně“ učí, že antikoncepce je zlo, ale málokterý nevěrec ví, proč to Církev učí a co tím vlastně sleduje.
Z vlastní zkušenosti konvertity vím, že výkřiky o tom, že „potrat je vražda“, ač jsou pravdivé, nikoho nepřesvědčí, dokud nepochopí, proč to Církev říká, jaké je katolické chápání života, smrti, rodiny, mateřství a cudnosti. Pokud hrajeme s ďáblem na jeho hřišti, ve světských pojmech a v základech světské (potažmo modernistické) filosofie, nemůžeme uspět – světské pojmy, jako je „svoboda“ nebo „přirozenost“, jsou už ďáblem překrouceny natolik, že s nimi nemůžeme vyjádřit nic katolického.
Proto je důležité se světem hovořit spíše o základech než o důsledcích, a důsledky neuvádět bez základů. To by byl dům postavený na písku…
Katolíkům by prospěl spíše dobrý výklad toho, kdy je PPR přijatelná. Nevěřícím spíše dobrý výklad toho, proč vlastně Církev odsuzuje to, co odsuzuje… A Uzlovi a těm duším, které svou zvráceností svedl, prospějí snad jen modlitby za obrácení.
Vidím to stejně, jen s tou poznámkou, že dnes nejen „málokterý nevěrec ví, proč to Církev učí“, ale i málokterý moderní katolík. Tedy že dobrý výklad toho, proč vlastně Církev odsuzuje to, co odsuzuje by byl dobrý i pro katolíky. Je velikou vinou pastýřů (čest výjimkám), že toto dnes neučí.
Jen pár poznámek:
1. Pro odkazy na spolehlivost PPR se stačí podívat třeba na českou Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99irozen%C3%A9_pl%C3%A1nov%C3%A1n%C3%AD_rodi%C4%8Dovstv%C3%AD
2. Paní MUDr. Lázničková (CENAP) se etickým otázkám kolem PPR podrobněji nevěnuje, protože na to nemá kapacitu (to mají dělat jiní). Sama je hluboce věřící katolička a v etice má jasno.
3. CENAP se posledních 20 let pohybuje neustále na hranici přežití. Takovou nejistotu si nedokážete představit. Pak ale člověk chápe, že paní doktorka využívá pro reklamu každou příležitost. Pomohla už mnoha ženám, je nesmírně vyčerpaná, tak ji prosím nechme na pokoji.
4. Pro podmínky morálně správného používání PPR nemusíme zůstávat u Casti connubii nebo Pia XII. Nezapomeňme na Humanae vitae a Familiaris consortio.
5. Pro mravně správné používání PPR neexistují vyčerpávající jasně daná kritéria, protože nemohou postihnout všechny situace. Uplatňuje se tu ctnost praktické moudrosti a spravedlnosti.
6. Nejlepší způsob, jak podle mne vést manžele k morálně správnému plánování rodiny, je pomoci jim uvědomit si velikost daru spolupráce s Bohem na vzniku nového lidského života a posvátnosti manželské sexuality a plodnosti. Pokud manželé žijí svoje povolání s velkorysostí a v opravdové důvěře v Boha, pak se budou také správněji a snadněji rozhodovat.
Dovolte mi několik poznámek k poznámkám:
ad 2. Jestliže má paní doktorka v etice jasno (o čemž nemám důvod pochybovat), pak se jí asi (obecně) věnuje. V tomto vyjádření (a ve výše odkázané reklamě) se jí ale nezabývá, tak se nelze divit, že se na tuto rovinu „jiní“ snaží upozornit. Samozřejmě by bylo ideální, pokud by těmi „jinými“ byly osoby povolanější (kněží, biskupové), ale bohužel současná realita je taková, jaká je.
ad 3. nijak nechci snižovat vpravdě heroické úsilí paní doktorky a plody její práce, chápu i potřebu reklamy, ale i její užívání má své morální meze. Jestli dobře rozumím učení Pia XII. (Projev k porodním asistentkám), tak křesťanský zdravotník nemůže ve svých projevech od sebe oddělovat odbornou a morální stránku věci.
ad 4. Aniž bych chtěl snižovat význam těchto dokumentů (zejm. Humanae vitae), tak zrovna ve zde probírané otázce podmínek pro morálně oprávněné užití PPR nám toho moc neřeknou (kromě toho, že HV v této věci prostě odkazuje na projev Pia XII k porodním asistentkám). Proč bychom tedy nemohli zůstávat u učení Pia XII, když i Humanae vitae u něj v této otázce zůstává?
ad 5. To, že neexistují vyčerpávající jasně daná kritéria ještě neznamená, že by se o této otázce nemělo mluvit. Problémem, jak jsem psal již výše, je, že dnes se obecně málo ví i o tom, že s používáním PPR jsou vůbec nějaká kritéria (spravedlivé důvody) spojena.
ad 6. jen bych doplnil: uvědomit si, co je podstatou manželství a jaké povinnosti jsou s manželskými právy spojeny.