Někdy se ptám, zda si dnešní křesťané dostatečně uvědomují svoji osobní zodpovědnost před světem. Zda si uvědomují, že jsou povinni hlásit se ke Kristu a hlásat Krista a Evangelium nejen návštěvami bohoslužeb a v soukromých rozhovorech, ale též celým svým jednáním a životem, neboť jím dávají příklad a ovlivňují svět.

Jedním z největších zlozvyků dnešních křesťanů je jakési „hodinové křesťanství,“ kdy křesťan navštíví v neděli bohoslužby, kde se zbožně modlí. Jeho zbožnost a starost o Boží vůli mu ale bohužel vydrží maximálně pár kroků za kostelní práh. V několika minutách se stává pohanem, který se po zbytek týdne nijak zvlášť neliší od svého okolí zjevem ani uvažováním. Někteří mají těch hodin v týdnu více a dokonce jeví snahu se křesťansky chovat i v dalším životě, ale stejně se člověk musí divit, co dělají, když se zrovna nemodlí a nejsou v kostele.

Neříkám, že vždy je příčinou zlý úmysl. Často je problém spíše v neznalosti jednotlivých křesťanů, kteří se dostatečně neorientují ve společnosti a ve svém okolí, či v tom, že dotyční prostě nedomýšlí věci do konce, což ovšem může mít velice nepříjemné a vážné důsledky. Často jde třeba o to, že křesťan je členem problematické organizace, aniž by to pociťoval jako problém, protože má před očima jen část její agendy – buďto protože je ovlivněn lokální situací, nebo protože jeho rozhled je limitován hranicemi jeho vlastních zájmů.

Klasickým příkladem takových dvou organizací, které křesťané u nás často považují za pozitivní a podporují, ač je to přinejmenším velmi naivní a bláhové, jsou Junák – svaz skautů a skautek ČR a Amnesty International. O Amnesty International jsem zde psal již před téměř dvěma lety v článku Pád Amnesty International, nyní bych se trochu podrobněji zabýval Junákem.

Junák je obecně znám jako výchovná mládežnická organizace reprezentující český skauting a těší se poměrně dobré pověsti mezi křesťany. Troufám si tvrdit, že nezaslouženě a že členství v Junáku či i podpora Junáka je z hlediska křesťanské víry věc mimořádně pochybná a nepřijatelná. Jaké mám důvody pro toto tvrzení?

Junáctví je velice specifický proud skautingu, je-li to vůbec skauting. Programově totiž odmítá jednu z hlavních opor skautingu – křesťanství. Dnes už to tolik nebije do očí, protože postupující sekularizace dává vzniknout dalším podobným „skautským organizacím“, ale původně byl Junák v rámci skautského hnutí extrémní odchylkou od hlavního proudu, právě protože na celkové úrovni systematicky potlačoval roli náboženské výchovy a zdůrazňování závazků člověka vůči Bohu, a jeho „skautský slib“ odsouvající Boha do prostor dobrovolné doložky patřil mezi rarity hnutí. Na těchto postojích se nic nezměnilo, křesťanství je v Junáku ve významnější míře přítomné jen ve specializovaných „křesťanských“ oddílech.

Neinformovaný křesťan by mohl říci, že to přece není zas až tak důležité, pokud jste členem dobrého křesťanského oddílu. Bohužel ale je. Junák totiž jako převážně agnosticko-ateistická organizace prosazuje jako celek převažující agnosticko-ateistické pojetí morálky a hodnot. Neinformovaný křesťan by mohl říci, že pokud jste členem dobrého křesťanského oddílu, postoje Junáka, že sodomie¹ je neškodná a plnohodnotná alternativa převládajících sexuálních vztahů a že sodomité v řadách Junáka nejsou problém, vás nemusí zas až tolik zajímat, byť je to poněkud nemilá okolnost.

Ale i když se budeme tvářit, že mezi křesťanskou a většinovou částí Junáka je neprostupná zeď a že křesťanské oddíly  mají dostatečnou autonomii, pročež se nemusí nijak znepokojovat nad tím, že oficiální celojunácké materiály asi nebudou vždy kompatibilní s jejich vírou a morálkou a že si Junák jako celek bude vykládat některé body skautského slibu a skautského zákona zásadně jinak než oni, (což je dle mého soudu velice problematický a pochybný předpoklad) stejně se dostaneme k problému, který pominout nejde, a to je mezinárodní politika Junáka.

Junák je členem World Organization of The Scout Movement (dále WOSM), největší a nejvýznamnější mezinárodní skautské organizace, v jejímž rámci velice militantně podporuje sodomii. Nejenže zde reprezentuje své (výše v článku zmíněné) postoje, které rozhodně neodpovídají křesťanské morálce a skautským hodnotám v Baden-Powellově pojetí, on je dokonce jednou z nejaktivnějších organizací požadujících, aby byl jeho postoj přijat jako závazný pro všechny členy WOSM! Junák dlouhodobě usiluje o to, aby WOMS odsoudil a nejlépe přímo zakázal jakoukoliv „diskriminaci“ sodomitů v rámci všech svých členských organizací. Zatím se mu to nepovedlo, nicméně stále na tom pracuje.

V červenci 2012 jsem na toto téma diskutoval na facebookové stránce Junák – svaz skautů a skautek ČR pod odkazem na článek informující o tom, že Boys Scouts of America (dále BSA), kteří jsou rovněž členem WOSM, rozhodli, že zákaz členství sodomitů v jejich organizaci zůstane i nadále platný (mimochodem, nyní o této politice jednají opět – i díky soustředěnému tlaku liberálních sesterských organizací, jako je Junák). Pokud si tu diskusi o rozhodnutí BSA vyhledá neinformovaný křesťan, bude nejspíše překvapen – byl jsem jediný (!) diskutující, který se postavil na stranu BSA, všichni ostatní je odsoudili, v některých případech za doprovodu poněkud neskautských hrubých útoků na  BSA, postoj BSA a moji osobu.

Ještě zajímavější než poměr sil v diskusi byla stanoviska správce stránky, který se představil jako Petr Vaněk – Permoník, místostarosta Junáka. Ten potvrdil, že na Světové skautské konferenci v lednu 2011 v Brazílii se Junák společně s dalšími organizacemi pokoušel prosadit deklaraci, která by „diskriminační“ politiku BSA (jakož i dalších, především afrických organizací) odsoudila a připravila cestu k jejímu zákazu. Tuto informaci zakončil tímto dodatkem: „Pro mě osobně bylo nepřijetí této deklarace a jemu předcházející diskuze nejsmutnějším okamžikem mého skautování.“ Tentýž pán mne tam ujistil, že názor Církve a její argumentace není pro Junáka ani WOSM relevantní. Všimněte si prosím, co nám ten pán říká. Nejenže se zde jeden z nejvyšších činovníků Junáka plně staví za postoj neslučitelný s křesťanskou morálkou a přiznává, že jej jménem všech junáků (včetně těch křesťanských!) agresívně prosazuje i mimo hranice své organizace – vždyť on nepřímo říká, že jeho násilné prosazování napříč všemi skautskými organizacemi na světě je pro něj jednou z nejdůležitějších agend vůbec!!!

Nuže, shrňme to. Stane-li se neinformovaný křesťan členem Junáka, tak i když je členem dobrého křesťanského oddílu a v rámci své osoby nemusí vidět žádný zas až tak zásadní problém, podporuje nevědomky organizaci, která agresívně prosazuje prosodomitskou ideologii a chce nutit skauty v USA a jiných zemích zastávat stejně morálně chybné postoje, jako zastává Junák jako celek sám. A to je věc, kterou by křesťan nikdy dělat neměl, protože je to podíl na závažném zlu. A protože tím dává velice špatný příklad a toto zlo chtě nechtě odobřuje. (A je tu samozřejmě další otázka: Je reálné, aby křesťanští junáci dlouhodobě vychovávali své členy jinak – jsou-li nekřesťanští junáci v této věci takto zažraně angažováni?)

Stejně tak se na zlu neodvratně podílí i ti, co naivně dají peníze Amesty International (či do ní dokonce vstoupí) pod dojmem toho, že se tato organizace občas (a jen velice výběrově) zastává některých pronásledovaných křesťanů, a přehlédne (či podcení) přitom fakt, že přispívá organizaci, která velmi agresívně podporuje sodomii a potraty.

Proto je na místě apelovat na všechny křesťany, aby si vždy pečlivě rozmysleli, kam vstupují, koho volí a co podporují. Zejména pak u organizací, které se zabývají lidskými právy a výchovou, je nanejvýše žádoucí volit pouze spolehlivé křesťanské organizace a aktivity, protože ty nekřesťanské v našich podmínkách dříve či později neodvratně končí ve směru, který je pro křesťana nepřijatelný.

A co dělat, pokud se dobrá a důležitá organizace zvrhne? Nu, pak je na místě zvážit, zda je nějaké naděje, že se ji podaří v dohledné době vrátit na pravou cestu. Pokud zní odpověď ne, měl by křesťan odejít – čím dříve, tím lépe. Pokud zní odpověď ano, měl by na tom okamžitě začít pracovat. Jiných cest nevidím.

Ignác Pospíšil

Poznámka 1: Raději zdůrazňuji, že pojem sodomie a sodomita nejsou synonyma pro homosexualitu (homosexuální orientaci) a homosexuály (lidi trpící touto poruchou sexuality). Sodomie je praktikování sexuálních vztahů mezi osobami stejného pohlaví a jejich podpora, sodomité pak jsou tedy lidé žijící v homosexuálních svazcích a propagující tento neřestný a těžce hříšný styl života.