Bůh a pětidenní předpověď
„Počkej chvíli, právě sleduje svoji nejoblíbenější komedii…“
A aby v tom bylo i poučení, tak malé vysvětlení: Tento „křesťansko-meteorologický“ vtip poměrně zdařile poukazuje na to, že přesnost předpovědi počasí velice rychle klesá v čase. Dostatečnou spolehlivost vykazují s přimhouřením oka ještě tak ty předpovědi třídenní, pětidenní se (i přes jejich běžnou prezentaci v médiích) už nedají brát moc vážně.
Buh musi byt herec, jinak to nevidim.
Počasí je v posledních letech opravdu dost nevyzpytatelné, na každém kousku země jiné a rychle se střídá během jediného dne. Možná to nějakým způsobem souvisí s naším vztahem k Bohu, člověku a k Církvi, stejně jako veškerá příroda a dílo lidských rukou okolo nás. Stačí když porovnáme obrázky naší země doby baroka a 19. století s dnešní realitou. V barokní době jsme byli nejkrásnější zemí na světě která chválila Boha každým svým detailem. Dodneška už zdálky poznáme místa kde stály nebo stojí poutní kostely a kláštery a kde žily zbožné šlechtické rody. Je to vidět na všem, i chalupy si tam lidé stavěli hezčí. Zkoušejme jich alespoň pár obnovit, těch detailů. Neminout kostel, hřbitov, památník padlým nebo kříž bez chvály, pozdravu a modlitby. Občas i přiložit ruku k dílu. Třeba jen sebrat papírek, nebo vyhodit uschlou kytku a natrhat čerstvou. Třeba pak bude ta pára stoupající v rámci koloběhu vody taková čistší a pravidelnější.
Jinak musím konstatovat že jsem tak trochu překvapen. Vždycky jsem měl jistou zálibu v nejrůznějších církevních vtipech, někdy i zemitých a drsných. Třeba jak přijde mladá a krásná řeholnice do baru kde se scházejí řidiči kamionů, vyšplhá neobratně na stoličku a začne pít jednoho panáka za druhým. Strnulým drsňákům kteří jí mlčky a vyjeveně pozorují po páté sklenici vysvětlí že není tak hříšná jak si oni myslí, že to dělá jako oběť z dobroty srdce a lásky k bližnímu. Že si dá ještě dva a pak je poprosí ať za ní zaplatí útratu a odnesou jí na fortnu. Matka představená prý trpí ukrutnou zácpou a až jí uvidí……….Pak jsem se nakazil od tradičních katolíků a začal přemýšlet o tom jak moc mám pokoušet Pánaboha. A teď tady najdu tohle. Co s tím vším provedeme a jak se k tomu postavíme ?
Mám pocit, že úroveň těch dvou vtipů je značně rozdílná. Že by to bylo v tom?
Schválně jsem vybral jeden z těch drsnějších, i když i ten mi připadá spíš absurdní než neuctivý. Existuje i spousta jiných, které se ve zdánlivé nevinnosti soustředí třeba na rozdíly mezi řeholemi, i když i tam by se dal možná najít nějaký skrytý podtón nebo jablko sváru. Stejně jako na tom obrázku, i ten se dá vnímat kontroverzně. Spíš uvažuji o principu a o tom jak se k takovým věcem postavit celkově. Co by nám k tomu asi řekl nějaký sodomity oceněný bigotní prelát. Jestli by nás všechny vytahal za uši, nebo by se tomu zasmál.
Václave, tomu říkám Eintopf!
Zmazat tak krásně dohromady kardinála ze Skotska, vtipy a tradiční katolíky to jen tak někdo neumí.
Možná bude, Václave, ten rozdíl v tom, že vtip zde na stránce si tropí žerty z předpovědí počasí, potažmo meteorologů a nikoliv z Pána Boha či svatých věcí…
Dobré náboženské vtipy si dělají legraci z nějak ujetého chápání Boha, nikoli z Boha samotného; třeba část židovských anekdot.
Tak nějak to bude. Připomíná mi to ten otřepaný:
Má Pán Bůh smysl pro humor? Má, a nejčastěji se to projevuje tím, že nám plní naše přání…
S předpovědí hurikánu Sandy přišli meteorologové 5 dní předem, když už měli dostatečnou jistotu; ale je to spíš ojedinělé.
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/radim-tolasz.php?itemid=18080
Jedna věc je předpovědět, že vznikne hurikán, a druhá věc je předpovědět, jak přesně bude silný a kudy se vydá…