Promluva o Nejsvětější Panně
Sv. Jan Maria Vianney
Bůh Otec pozoruje se zalíbením srdce Nejsvětější Panny Marie jako mistrovské dílo svých rukou. Každý miluje své dílo, zvláště když se dobře povedlo. Bůh Syn pozoruje srdce své Matky jako pramen, z něhož čerpal krev, kterou nás vykoupil. Duch svatý pozoruje její srdce jako svůj chrám.
Proroci zvěstovali slávu Panny Marie už před jejím narozením. Přirovnávali ji ke slunci. Zjevení svaté Panny může být skutečně přirovnáno ke krásnému slunci za mlhavého dne.
Před jejím příchodem byl nad našimi hlavami Boží hněv. Jakmile se objevila na zemi svatá Panna, byl Boží hněv uklidněn. Nevěděla o tom, že se má stát Matkou Boží. A když byla ještě malá, řekla: „Ach, kdy spatřím to krásné stvoření, které se má stát Matkou Boží?“
Svatá Panna nás porodila dvakrát. Při vtělení Ježíše Krista a u paty kříže. Je tedy dvakrát naší matkou.
Nejsvětější Pannu často přirovnávají k matce, ale ona je ještě mnohem lepší než nejlepší matka. Protože i nejlepší matka trestává někdy své dítě, pokud jí udělá zármutek, nebo je bije – myslí, že jedná správně. Nejsvětější Panna však tak nejedná. Je tak dobrá, že s námi jedná laskavě a nikdy nás netrestá.
Srdce této dobré Matky je naplněno jen láskou a smilováním. Nemá jinou touhu, než aby nás viděla šťastné. Jen k ní se potřebujeme obrátit, abychom byli vyslyšeni.
Syn má svou spravedlnost, Matka má pouze svou lásku. Bůh nás tolik miloval, že pro nás umřel. V srdci našeho Pána však je spravedlnost, která je vlastností Boží, kdežto v srdci Nejsvětější Panny je jen slitování. Její Syn by byl hříšníka potrestal, Maria však předstoupí, zadrží trestající meč a prosí o milost pro ubohého dlužníka. „Má matko,“ praví jí Pán, „nemohu ti nic odepřít.“ Kdyby peklo mohlo najít cestu k lítosti, ty bys vyprosila jeho omilostnění.
Svatá Panna se nachází uprostřed mezi svým Synem a námi. Čím více hřešíme, tím více s námi cítí něžnou soustrast. Dítě, které stálo matku nejvíce slz, je jejímu srdci nejdražší. Cožpak nepomáhá matka vždy nejslabšímu dítěti, které se nalézá v největším nebezpečí? Copak lékař v nemocnici nevěnuje největší péči těm, kdo jsou nejvíce postiženi nemocí?
Srdce Mariino je vůči nám tak dobré, že srdce všech matek dohromady jsou ve srovnání se srdcem jejím jen kusem ledu.
Hleďte, jak dobrá je svatá Panna! Její velký ctitel svatý Bernard jí často říkával: „Zdravím tě, Maria.“ Jednoho dne mu tato dobrá Matka odpověděla: „Zdravím tě, synu můj, Bernarde.“
Zdrávas Maria je modlitba, která nikdy neunaví. Mluvíme-li o věcech pozemských, například o politice, jsme brzo unaveni, mluvíme-li o svaté Panně, tak je to stále nové.
Pobožnost ke svaté Panně je příjemná, životodárná, jadrná, velcí světci mají vřelý vztah ke svaté Panně. Každá milost, kterou dostáváme z nebe, jde skrze její ruce.
Žádný nevejde do domu, aniž by promluvil s vrátným. Hle, svatá Panna je tedy vrátnou nebes.
Chceme-li nějaké osobě něco věnovat, předáváme jí to přes někoho, koho si ona váží, aby jí naše úcta byla tím milejší. Proto mají naše modlitby, pokud jsou přednášeny skrze svatou Pannu, docela zvláštní sílu, poněvadž svatá Panna je jediným tvorem, který Boha nikdy neurazil. Jedině svatá Panna vyplnila 1. přikázání: Bohu jedinému se budeš klanět a jej dokonale milovat. Naplnila jej v celém rozsahu. Všechno, o co Syn prosí Otce, bývá uděleno. Všechno, zač Matka prosí Syna, bývá také uděleno.
Jestliže jsme se svými dlaněmi dotkli vonných věcí, pak předávají naše ruce vůni všemu, s čím přijdou do styku. Nechávejme tedy své modlitby projít rukama svaté Panny, potom budou libě vonět.
Na konci světa bude svatá Panna prožívat úplný klid. Ale pokud svět trvá, je zneklidňována ze všech stran. Je Matkou, která má velmi mnoho dětí. Ustavičně je zaměstnaná tím, že chodí od jednoho k druhému a pomáhá.
Text převzat z knihy P. Marek Dunda (ed.): Promluvy sv. Jana Marie Vianneye, ze „svobodné knihovničky“ A.M.I.M.S.u (dříve Tiskového apoštolátu FaTymu).
Kéž bychom slyšeli více takových kázání!
Kéž bychom slyšeli kněze, jak nabádají k „fatimské“ pobožnosti Prvních pěti sobot!
Snad nejviditelněji se v některých zemích projevila „pokoncilní krize“ v teologii právě v oblasti mariánské úcty. Zatímco se papežové „předháněli“ v posilování mariánské úcty (Pavel VI., o bl. Janu Pavlu II. nemluvě), říká se éře 70. let v oblasti theologie „desetiletí bez Marie“…. Svatý „faráři Arský“, oroduj za nás, aby toto naše generace napravila.
Pax et bonum
Jan
nějak mi tu nesedí skutečnost, že „Její Syn by byl hříšníka potrestal“… znamená to tedy, že Syn za hříšníka sice umírá, ale pak si to nějak rozmyslí a nechá ho ztrestat? Víte, celý článek podle mne vyznívá, jako by Panna Maria byla milosrdnější než Bůh… a to je přece nemožné, neboť Bůh je mírou milosrdenství… Se vší úctou ke svatému Janovi, tohle je trochu mimo katolickou víru…
A Maria je Matkou milosrdenství
Pán Ježíš je Nejvýš Milosrdný, ale také nejvýš Spravedlivý. Může dopustit trest např. tím způsobem, že nezasáhne a nechá průběh silám zla, když je lidé vědomě chtějí, i po napomenutích. Panna Maria (a ovšem také světci) mohou však tento „verdikt“ zmírnit svými přímluvami, nebo dokonce odvrátit. Např. tím, že vyprosí mimořádné milosti a lidé prozřou a budou konat pokání, obrácení..
…
Jak jinak pochopit např. poselství Marie vždy Panny z La Saletty:
„Jestliže můj lid neuposlechne, budu muset uvolnit rámě svého Syna.“ …
Pax
Jan
člověk sám má v rukách svou spásu s prostředky které mu Bůh nabízí
Efezským 2,8-9
„Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.“
Římanům 11,6
„Když z milosti, tedy ne na základě skutků – jinak by milost nebyla milostí.“
Máte pravdu pane Hans, Ježíš je láska a pravda, Marie je pouhý člověk
Máte pravdu pane Veritascinicusi, Ježíš Kristus je Pravý Bůh a Pravý Člověk. Jedna Osoba, dvě přirozenosti. Božská a lidská. A ty jsou spojeny v tzv. hypostatickou unii.
Panna Maria je pouhý člověk. Není to „bohyně“:)!
Dcera Otce, Matka Syna, Snoubenka Ducha Svatého. Tolik o Jejím vztahu k Nejsvětější Trojici.
Jan
Milý Jane,
trochu to nechápu, nikde v Bibli není psané, že Marie je dcera Otce, pokud nemyslíte, že my všichni jsme Jeho děti, takže není vyjímkou, že je matkou Ježíše, to ano, ale jen z té lidské podstaty, a snoubenka Ducha svatého, o tom není psáno, něvěstou tutíž i snoubenkou je přece Boží Ježíšova církev… pokud se pletu, prosím uvěďte mi dané verše, ať rozšířím své poznání.
Děkuji
Ono to všechno z Písma Svatého vyplývá. Fiat. Služebnice Páně. Matka Syna – Theotokos. Duch a Nevěsta….Maria coby „básnicky“ Ecclesia Immaculata („Církev Neposkvrněná“). Papež Pavel VI. v době 2. vatikánského koncilu …Matka Církve… (nedokonalé střípky.). Možná se už teď večer pletu:)…
Trošku patrologie…také není k zahození
Pax
Jan
…
Ono je obrovské dilema..protestant…Pro Testament….anebo protestuji! – proti učení doktorů, Všeobecných koncilů, papežů,…Církvi od prvních staletí až do 16. století…
(ale to zde asi těžko vyřešíme:)…
Ježíš takovou úctu k své matce, jako mají mnozí lidé, neměl:
„Přišla za ním jeho matka a bratři, ale nemohli se k němu dostat pro zástup. Lidé mu oznámili: „Tvoje matka a bratři stojí venku a chtějí se s tebou setkat.“ On jim odpověděl: „Má matka a moji bratři jsou ti, kdo slyší Boží slovo a podle něho jednají.“ Lukáš 8,19-21
Někdo ji blahoslavil již za Jeho života a Jeho odpověď byla jasná, tak se máme chovat i my:
„Když toto mluvil, zvolala jedna žena ze zástupu: „Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“ Ale on řekl: „Blaze těm, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“ Lukáš 11,27-28
Takže ten kdo Slyší Boží SLovo, což je Písmo Svaté, a zachováva jej, je blahoslaven!!!
Boží Slovo mulví jen pravdu.
V Káni Galilejské udělal Ježíš na přímluvu své matky zázrak, který ještě udělat nezamýšlel. To myslím zcela jasně říká, jakou k ní měl úctu a jakou cenu mají její přímluvy…
Pokud správně čteme, tak Marie tam byla mezi služebnými, ne mezi pozvanými, takže když zjistila, že už nemají víno, poprosila Syna o pomoc, protože věděla, že je to Boží Syn. Kdyby byla hostem ani neví, že víno došlo…. „Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka;“ Jan 2,1
Ježíš byl pozván se svými učedníky, ale ona nebyl pozvána
„na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.“ Jan 2,2
Kdokoliv je na svatbě jako host nemá ponětí co dělají ti co slouží…. pokud neslouží a nestará se také…
Jednak stavíte na značně nejisté spekulaci, jednak je zcela jedno, zda tam Panna Maria byla pozvána či pomáhala…
Jste lhář.
Vytrhat, účelově, z Písma jen to, co vám hraje do krámu značí ducha mdlého a sektářského.
Smysl Písmu dává teprve katolický výklad.
Nejde o výklad, jde o citaci Písma Svatého.
“Když toto mluvil, zvolala jedna žena ze zástupu: „Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“ Ale on (Ježíš) řekl: „Blaze těm, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“ Lukáš 11,27-28
Ano, Boží slovo mluví pravdu, ale Vy ji ve své protestantské nadutosti evidentně neznáte.
Pane Stalker: pokud je víra v Boží Slovo potestantismem jsem pro testament
Ještě k tomu i demagog.
Tsss
Ne jen pro Testament, což je pro autoritu Božího Slova, copak Ho neuznáváte?
„Má matka a moji bratři jsou ti, kdo slyší Boží slovo a podle něho jednají.“ Lukáš 8,19-21
Nejdokonaleji slyšela Boží Slovo Maria vždy Panna, Matka Boží. Uchovávala vše ve svém Srdci. A také nejdokonaleji zachovala (mimo samotného Božího Syna ovšem!), toto Slovo, které se stalo v jejím lůně Tělem.
Ježíš Kristus, dle mého mínění, pouze odpověděl na „tělesný, pokrevní, rodový“:) význam v té době běžného zvolání Izraelity – jsou známy z židovských pramenů – typu: blahoslavená ta, která tě porodila (vyjadřuje radost nad skvělým učeným rabínem). Doložen např výrok o rabi Jošuovi ben Chananja – „šťastná žena, která ho porodila“.
Ježíš Kristus však odkazuje na Boží Slovo.
„Má matka a moji bratři jsou ti, kdo slyší Boží slovo a podle něho jednají.“ Lukáš 8,19-21.
Kdo tak jednají, jsou Ježíšovi bratři, ale jsou i „matka“, protože duchovně „rodí“ Krista pro svět. Církev je matka. Jeruzalém „shora“.
Pax
Jan
Ano, přesně tak, Jane! Ale pokud to protestanté nemají v Písmu napsáno literně, nejsou schopni otevřít se Duchu a poznat Pravdu: o Bohu i o Marii. Můžeme jim říkat třeba „natvrdlíci“, neboť vlastní pýcha, která je vede ke stavění se nad Písmo, jim zaslepila oči.
Jestliže Ježíš poukazuje na Boží SLovo, má se toto Slovo brát jako Boží Autorita …. takže blahoslavený je každý kdo slyší Boží Slovo a podle něj jednají, (stejné slovo blahoslavenství jako pro Marii v originále) …. Proto máme svůj zrak, srdce, duši a svůj život upínat jen na Ježíše, Božího Syna.
„‚Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘“ Matouš 22,37
„Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.“ Genesis 20,3-4
Proto máme milovat jen Ježíše: „Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal.“ Jan 14,23-24
Co říkají katolické komentáře
Luk 11, 27-28
27 Při jeho řeči zvolala jedna žena ze zástupu takto: „Blahoslavené lůno, které tě nosilo, a prsy, které tě živily!“ 28 Ale On pravil: „Tím spíše jsou blahoslavení, kteří slovo Boží slyší a zachovávají!“
Náš Spasitel zde nechce popřít, co tato žena řekla, ale naopak potvrdit. Vskutku, jak by mohl popřít, jak Kalvín bezbožně tvrdil, že jeho matka je blahoslavená? Těmito slovy chtěl jen svým posluchačům říci, jakou velkou odměnu mohou získat plněním jeho slov. Pro blahoslavenou Pannu, jak říká sv. Augustin, bylo větším štěstím mít našeho Spasitele ve svém srdci a skutcích, než jej mít při početí ve svém lůně. Tirinus.
Catholic Haydock Commentary, 1862, vlastní volný překlad http://www.veritasbible.com/drb/compare/haydock/Luke_11
Mat 12, 48-50
48 On pak odpověděl tomu, který mu to řekl, takto: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratří?“ 49 A ukázal rukou na své učedníky a řekl: „Hle, má matka a moji bratří! 50 Neboť kdo plní vůli Otce mého, jenž je v nebesích, ten je mi bratrem i sestrou i matkou.“
Kristus neprojevuje svými slovy neúctu k své matce, nýbrž jen prohlašuje, že v jeho vykupitelském poslání a plnění vůle nebeského Otce nerozhodují příbuzenské svazky, nýbrž pravá víra, poslušnost a láska, které tvoří z věřících jednu velikou duchovní rodinu. Poněvadž však matka Páně plnila dokonale vůli Boží, je zahrnuta i v této duchovní rodině na prvním místě.
Col, R.: Nový zákon, 1948, pro všechny citace Písma
Pane Veritascinicu přestaňte tu hlásat svoje bludy! Je směšný protenstanský přístup, kdy z Písma svatého sestaveného katolíky vytrhnete několik veršů s tím, že dozajista odporují učení Katolické církve. Zvláště, když jsou tyto bludné výklady již několik set let vyvrácené.
Milý Jakube Alberte, opakuji já jen cituji Písmo nevykládám Ho, proto mne nemůžete nařknout že hlásám bludy, když je to v Písmu Svatém, a pokud se už někomu podařilo Písmo samotné vyvrátit, tak gratuluji, jen už to není od Boha.
Zde citace z Písma Svatého, nejde o vytržené verše, ale o celý kontext:
„Věrohodné je to slovo: Kdo chce být biskupem, touží po krásném úkolu. Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit, ne pijan, ne rváč, nýbrž vlídný, smířlivý, nezištný. Má dobře vést svou rodinu a mít děti poslušné a počestné; nedovede-li někdo vést svou rodinu, jak se bude starat o Boží církev? Nemá být nově pokřtěný, aby nezpyšněl a nepropadl odsouzení ďáblovu. Musí mít také dobrou pověst u těch, kdo jsou mimo církev, aby neupadl do pomluv a ďáblových nástrah. Rovněž jáhnové mají být čestní, ne dvojací v řeči, ne oddaní vínu, ne ziskuchtiví. Mají uchovávat tajemství víry v čistém svědomí. Ať jsou nejdříve vyzkoušeni, a teprve potom, když jim nelze nic vytknout, ať konají svou službu. Právě tak ženy v této službě mají být čestné, ne pomlouvačné, střídmé, ve všem věrné. Jáhni ať jsou jen jednou ženatí, ať dobře vedou své děti a celou rodinu. Konají-li dobře svou službu, získávají si důstojné postavení a velkou jistotu ve víře v Krista Ježíše. Doufám, že k tobě brzo přijdu. Ale píši ti to pro případ, že bych se opozdil, abys věděl, jak je třeba si počínat v Božím domě, jímž je církev živého Boha, sloup a opora pravdy. Vpravdě veliké je tajemství zbožnosti: Byl zjeven v těle, ospravedlněn Duchem, viděn od andělů, hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijat do slávy.“ 1.Timoteova 3,1-16
A opakuje se to v Titovi 1,5-11
„Proto jsem tě ponechal na Krétě, abys uvedl do pořádku, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti nařídil. Mají to být lidé bezúhonní, jen jednou ženatí, mají mít věřící děti, kterým se nedá vytknout nevázanost a neposlušnost.
Neboť biskup má být bezúhonný jako správce Božího domu. Nemá být nadutý, zlostný, pijan, rváč, ziskuchtivý.
8Má být pohostinný, dobrý, rozvážný, spravedlivý, zbožný, zdrženlivý, pevný ve slovech pravé nauky, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce. 0Je mnoho těch, kteří se nepodřizují, vedou prázdné řeči a svádějí lidi: jsou to hlavně ti, kteří lpí na obřízce.Těm je třeba zavřít ústa. Pro hanebný zisk učí tomu, co se nepatří, a rozvracejí tím celé rodiny“
Luk 11, 27-28
Při jeho řeči zvolala jedna žena ze zástupu takto: „Blahoslavené lůno, které tě nosilo, a prsy, které tě živily!“ Ale On pravil: „Tím spíše jsou blahoslavení, kteří slovo Boží slyší a zachovávají!“
Proto raději budu zachovávat Boží slovo …. ten kdo tak činí je bblahoslaven, jak řekl sám Pán Ježíš
Stále máte pocit, že Boží Slovo nesedí s naukou katolické církve? Pokud ano nehledejte chybu ve mě, já skutečně jen cituji Boží Slovo nevykládám Ho, které je autoirou všech křesťanů patřících Ježíši Kristu, Jeho následovníků… Pravdu hledejte jen V Písmu, Ježíš je Boží Slovo a On je Pravda
„Má na sobě plášť zbrocený krví a jeho jméno je Slovo Boží.
Na plášti a na boku má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů.“ Zjevení 19,13 a 16
Když chcete bloudit, bluďte. Určitě to tady nikoho netěší, ale co naděláme. Je si prosím Vás přiznejte, že to, co děláte, není „jen“ prostá citace. Všemi svými komentáři dokazujete, že Písmo svaté interpretujete, a tuto interpretaci ještě podsouváte veřejně ostatním. Dalo by se ještě pochopit, pokud póza „jen citace“ je jen trik, jak zvýšit důvěryhodnost Vašim vývodům, pokud si i sám tímto konejšíte svoje svědomí, je to dost špatné.
To co děláte je stejné, jako když autor koláží tvrdí, že on nic, že on „jen“ rozstříhal nějaké obrázky, a že jestli tam někdo vidí něco pohoršujícího, je to jen jeho osobní problém.
Podívejte se do Bible a poznáte, že je to přímo z Písma a není v tom nic dodáno z mé strany, jak můžete tedy tvrdit, že interpretuji nějak Písmo, prosím usvědčte mne, že to tak v Písmu skutečně není.
Jen citace? Pokud tvrdíte, že mezi 1. bodem a 2. bodem neproběhla z vaší strany žádná úvaha nebo promítnutí biblického textu do skutků, pak další komentáře postrádají smysl, protože se neshodneme ani na formulaci problému. Pokud myšlenkový vývod připustíte, pak vězte, že byl špatný.
1. Pravdivá citace z Písma Svatého
Luk 11, 27-28
27 Při jeho řeči zvolala jedna žena ze zástupu takto: „Blahoslavené lůno, které tě nosilo, a prsy, které tě živily!“ 28 Ale On pravil: „Tím spíše jsou blahoslavení, kteří slovo Boží slyší a zachovávají!“
2. Vaše komentáře, vývody, nebo jak tomu chcete říkat
Proto raději budu zachovávat Boží slovo…
Někdo ji blahoslavil již za Jeho života a Jeho odpověď byla jasná, tak se máme chovat i my…
Všemohoucí, věčný Bože, jenž všechny spasiti žádáš, aniž chceš, aby kdo zahynul: shlédni na duše lstí ďábelskou svedené; aby všelikou nepravost kacířskou odloživše pravdu v srdcích svých poznaly a v jednotu víry Tvé se nevrátily. Skrze Pána našeho. Amen.
„And it came to pass, as he spake these things, a certain woman of the company lifted up her voice, and said unto him, Blessed is the womb that bare thee, and the paps which thou hast sucked. BUT he said, Yea rather, blessed are they that hear the word of God, and keep it.“
„Stalo se, když toto říkal, že jedna žena ze zástupu pozvedla hlas a řekla mu: „Blahoslavené lůno, které tě nosilo, a prsa, z nichž jsi sál!“ ALE on řekl: „Spíše jsou blahoslavení ti, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“ Studijní překlad 2010
„Když toto mluvil, zvolala jedna žena ze zástupu: „Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“ALE on řekl: „Blaze těm, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“ Ekumenický překlad 1985
„Při jeho řeči zvolala jedna žena ze zástupu takto: „Blahoslavené
lůno, které tě nosilo, a prsy, které tě živily!“ ALE On pravil: „Tím spíše jsou blahoslavení, kteří slovo Boží slyší a zachovávají!“
(Sýkorův překlad z roku 1947)
Všude je slovíčko ALE které neguje předchozí výrok (Slovník spisovného českého jazyka toto ale nazývá: s významem odporovacím, uvádějíc nové tvrzení místo jiného, popřeného v předcházející větě n. členu; nýbrž:)
„Bože Otče našeho Pána Ježíše, prosím zjev nám, že Ježíš Tvůj Syn je jediná pravda, cesta i život, a že nikdo k Tobě nemůže přijít než skrze Něj. Ať Tvůj Duch svatý nás touto pravdou naplní. Ať každý z nás následuje jediného Boha Ježíše, tak jak si to přeješ a v čem má spočívat víra Tvých Božích dětí. Naplň nás Tvoji láskou, ať Tvá přítomnost nás obohacuje skrze Tvé Slovo Boží.“ Amen
To je opravdu neuvěřitelné, toto je podle Vás „jen citace“ Pásma svatého, jak tady pořád tvrdíte?
Třeba Bible kralická i Bible česká 1857 to překládají „A on řekl“, ale máte pravdu, ve Vulgátě je „at ille dixit“. Ale co na tom? Je na tom možné stavět takové konstrukce, jak tady předvádíte?
Komentář v Sýkorově překladu k Mat 12, 48 říká: Nejeví tu Pán Ježíš nevážnosti ke své matce, nýbrž prohlašuje, že pří vykonávání vykupitelského úřadu svého řídí se vůlí Otce nebeského a ne svazky příbuzenskými; zároveň učí, že všickni ti, kdo spojeni jsou s ním věrou, poslušností a láskou, trvají v duchovním příbuzenství s ním, a příbuzenství toto že má větší cenu nad příbuzenství tělesné, které neprospívá, není-li spojeno s duchovním. Že doučiv, Pannu Marii i své příbuzné přijal a s nimi mluvil, není pochybnosti.
Komentář v Bibli české 1857 k Mat 12, 48: Chce Pán Kristus tím říci, jak již v svém dvanáctém roce řekl (Luk 2, 49), že ve věcech božích ani nejbližší krevní příbuzní nemohou přednost míti, aniž že má se pro ně plnění vůle boží opomíjeti.
Komentář v Škrabalově překladu 1948 k Luk 11, 28: Vší chvály a cti je hodna Bohorodička pro nesmírnou důstojnost svého mateřství. Ale ještě větší cti a chvály je hodna proto, že plnila vůli Otcovu. Bez toho by jí její důstojnost k spáse a blaženosti neprospěla.
Nechápu, co tady z toho „ale“ chcete vykřesat. Kde berete tu sebejistotu, že právě Vy jste, navzdory výkladu Církve sv., objevil ten pravý význam slov Našeho Pána. Všechny výše uvedené komentáře mají církevní schválení. Vy si na svoje výplody dáváte „nihil obstat“ sám sobě. Tak si je také sám pro sebe nechte.
http://www.dvesrdcelasky.cz/
(skvělé)
..Ó Neposkvrněné Srdce, Srdce Matky,
sjednot´ mne s Nejsvětějším Srdcem Tvého Syna.
Ó Srdce lásky,
darujte život a spásu, slávu a lásku.
Amen….
Téma nejen na nastávající rorátní období
Pax et bonum
Jan