75 let od vystoupení Pia XI. proti komunismu a nacismu
V těchto dnech si připomínáme 75 let od okamžiku, kdy papež Pius XI. ostře vystoupil proti zločineckým ideologiím, které v průběhu 20. století strašlivým způsobem zasáhly do dějin lidstva a stály za smrtí desítek milionů lidí. Proti nacismu, jehož ideologii odsoudil v německy psané encyklice Mit brennender Sorge z 15. března 1937, a proti komunismu, který odmítl encyklikou Divini redemptoris z 19. března téhož roku.
Toto výročí je o to významnější, že obě tyto ideologie stále ještě přežívají a škodí. Nacismus, který je již naštěstí jasně za zenitem, v podobě malých neonacistických skupinek a teroristů, a komunismus, který se bohužel ukázal mnohem houževnatější a „úspěšnější“, jednak ve formě zločinných (pseudo)komunistických diktatur, jednak coby transformovaný „kulturní neomarxismus“, který likviduje morálku a životaschopnost západní společnosti a plíživě v ní zavádí novou diktaturu.
A protože obě ideologie dodnes nezemřely, měli bychom si nejen vystoupení Pia XI. připomínat, ale rovněž si obě encykliky, které v březnu 1937 vydal, alespoň jednou pozorně přečíst. Je to důležitá součást vzdělání katolíka, která se mu téměř jistě zúročí v reálném životě.
Ignác Pospíšil
Nejzajímavější a apologeticky nejvíce nosné je, že papež Pius XI. byl fakticky prvním reprezentantem nějaké celosvětové instituce a potažmo i prvním státníkem světa, jenž odsoudil nacismus. Byl to od něho akt nevšední odvahy, neboť svět ještě nevystřízlivěl z úžasu nad triumfálním úspěchem olympijských her rok předtím v Berlíně, kdy se Hitler stal jedním z nejpopulárnějších politiků světa a „demokratický“ tisk psal o něm obdivné články.