Monthly Archives: Leden 2012
Ideová konference KDU-ČSL: Nic moc nového
Pavel Bělobrádek
V Praze dnes proběhla Ideová konference KDU-ČSL, texty některých projevů na ní je možno najít na stránkách strany, časem se toho snad objeví více. Co k ní můžeme říci? Snad jen to, že se nic tak převratného, jak bylo ohlašováno, nekonalo. Většina vystupujících řekla to, co už delší dobu říká, nic v zásadě nového jsem neviděl ani neslyšel, což se i dalo očekávat, skutečně zajímavé budou až konkrétní návrhy konkrétních bodů programu, které strana představí na jaře. Přesto si neodpustím několik postřehů a myšlenek.
Obamova administrativa vyhlásila válku křesťanům
Barack Obama
Obamova administrativa vyhlásila válku všem křesťanům, když ústy Kathleen Sebeliusové oznámila, že do 1. srpna 2013 budou muset i nábožensky založené instituce, jako jsou např. katolické nemocnice a univerzity, hradit zaměstnancům a studentům antikoncepci a potratové pilulky jako povinnou součást zdravotního pojištění.
Katoličtí biskupové i evangelikální vůdci to obratem označili za brutální útok na náboženskou svobodu a evidentní porušení ústavy a oznámili, že proti tomu budou bojovat soudní cestou…
O lásce k bližnímu
Sv. Jan Maria Vianney
„Jdi a jednej také tak.“ (Lk 10,37)
Sv. Lukáš vypráví, jak před Kristem stanul jakýsi učený starozákoník a chtěl ho vyzkoušet. Zeptal se: „Mistře, co mám dělat, abych dosáhl života věčného?“ Ježíš odpověděl: „Co je napsáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“ Zákoník odpověděl: „Budeš milovat Pána Boha svého z celého srdce svého, z celé své duše a ze všech svých sil a celou myslí svou a bližního svého jako sebe samého.“ Tehdy Kristus řekl: „Dobře jsi odpověděl, to dělej a budeš zachráněn“ (Lk 10,25-28).
Ale potom se ho učitel zákona zeptal: „Kdo je mým bližním, koho mám milovat jako sám sebe?“ A Kristus tedy vypráví podobenství o milosrdném samaritánovi. Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a upadl mezi zbojníky. Oloupili ho, těžce poranili, utekli a zanechali ho polomrtvého. Tou samou cestou procházel starozákonní kněz, spatřil nešťastníka, ale minul ho. Zrovna tak se zachoval i levita, který tudy procházel. Nakonec tou cestou projížděl Samaritán a všiml si smrtelně raněného. Slitoval se, přistoupil k ubožákovi, nalil mu do ran olivový olej, ošetřil ho, vzal ho s sebou, přivezl do hospody a tam se o něj staral. Následujícího dne ráno dal hospodáři dva denáry a řekl: „Starej se o něho a jestliže vydáš víc, vrátím ti to, až se budu vracet zpět.“ Ježíš řekl toto podobenství a pak se zeptal: „Který z těch tří se zachoval jako bližní vůči tomu, kdo upadl mezi lupiče?“ Na to mu učitel Písma odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Tehdy Ježíš řekl: „Jdi i ty a jednej podobně“ (srv. Lk 10,30-38).
Jak jsem skončil v OSLL
Tak jsem se definitivně rozhodl a opustil Odborový svaz lidoveckých lékařů (OSLL), veřejnosti více známý pod krycím jménem Zdravotnická komise KDU-ČSL. Když mne tam MKD vyslali, domníval jsem se, že se v něm mohl zabývat pro-life politikou. Bylo to naivní, protože jak dnes už vím, minimálně ZK KDU-ČSL/OSLL žádnou reálnou pro-life politiku nemá a ani mít nechce.
Krize církve: Přebíráme pohanské hodnoty…
Jedním z nejnebezpečnějších produktů smrtící kombinace sekularizace a „pokoncilní otevřenosti“ je rozplizlost a degenerace katolického hodnotového systému a následně i myšlení. Většina dnešních českých katolíků už nemá katolické hodnoty a nemyslí katolicky, či případně katolické myšlení a katolický hodnotový systém v duchu sekularismu odsunuje na čas mše a do oblastí „mudrování o nadpřirozenu“ a o věcech světských přemýšlí světsky, ve světle hodnot pohanů a ateistů. Důsledky jsou zničující…
Závěr mše svaté (O tridentské mši svaté XV)
Ite, missa est
Od tohoto místa popisujeme pokračování mešního obřadu jak po ukončení přijímání věřících, tak po ukončení přijímání celebranta v případě, že k přijímání věřících nedošlo. Nejprve – pro jednoduchost – uveďme, co se děje v případě, když je k dispozici právě jeden ministrant.
Ten jde k epištolní straně oltáře a vezme do rukou konvičky (drží je za ouška), v pravé ruce tu s vínem. Celebrant u oltáře vezme kalich za nodus do pravé ruky (stále ještě s palcem spojeným s ukazováčkem), a nastaví jej poněkud dál od sebe. Ministrant nalije do kalicha trochu vína (ne všechno), celebrant podrží kalich před sebou a zakrouží s ním tak, aby víno omylo vnitřní stěny kalicha. Modlí se při tom následující modlitbu:
Quod ore súmpsimus, Dómine, pura mente capiámus: et de múnere temporáli fiat nobis remédium sempitérnum.
Rozhlédnutí 2011/01/15
Sv. Anežka Římská
Vítejte u třetího letošního rozhlédnutí. Tento týden začíná 2. nedělí po Zvěstování Páně a připomeneme si v něm mimo jiné památku pouštního otce sv. Antonína Velikého (17.), svaté mučednice Prisky (18.), svatých mučedníků Fabiána, papeže, a Šebestiána (20.), svaté mučednice Anežky Římské (21.) a sv. mučedníka Vincenta ze Zaragozy (22.)
Stalo se doma
Miroslav Kratochvíl zveřejnil otevřený dopis, který odeslal vedení a zdravotnickým expertům KDU-ČSL. V dopise vyjadřuje zklamání z pasivity KDU-ČSL ve věci ochrany nenarozeného života a požaduje, aby KDU-ČSL zařadila do svého programu konkrétní cíle pro tuto oblast. Text dopisu a informace o tom, jak jej můžete podpořit, naleznete ZDE.
Vláda se nakonec dohodla na restitucích církevního majetku. Předseda KDU-ČSL to uvítal, ČSSD zuří. Je ale ještě třeba, aby dohodu odhlasoval parlament (pravděpodobně stylem Sněmovna, Senát, Sněmovna) a zůstává otázkou zda vláda a dohoda tak dlouho přežijí – jestli ji třeba nepoloží eurohujerismus TOP 09.
Boj o právo na život (Seznam základních požadavků na křesťanské politiky II)
Mezi základní témata, která si vyžadují od křesťanské politiky mimořádnou pozornost, patří lidská práva. Zde je ovšem třeba zdůraznit, že mluvíme-li o lidských právech, jsou to skutečná lidská práva, tj. lidská práva křesťansky pojatá, ne jejich karikatura založená na ateismu či pohanství. Protože prvním a nejdůležitějším lidským právem je právo na život, probereme ho dnes jako první a samostatné.
Chudým brát a bohatým dávat
Vláda našla další způsob, jak chudým brát a bohatým dávat. Prostředkem je tentokrát penzijní připojištění. Těm, co si ukládají jen trochu, přestane dávat státních příspěvek, dalším ho sníží a naopak těm, co si ukládají více, ho zvýší. Chudí, kteří takový příspěvek potřebují, si ovšem při všem tom všeobecném zdražování a zvedání daní nemohou dovolit ukládat více. Někteří z nich budou naopak muset ukládat méně…
O pokoře
Sv. Jan Maria Vianney
„Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen,
a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ (Lk 18,14)
Spasitel nám nemohl jasněji a důkladněji ukázat, jak moc bychom měli být v našich myšlenkách, slovech a skutcích pokorní, pokud chceme dosáhnout nebeské slávy. Jednou byl totiž svědkem toho, jak se lidé chvástali svými přednostmi a ponižovali při tom jiné, a proto jim vyprávěl podobenství o farizeovi a celníkovi, kteří přišli do chrámu, aby se modlili. Farizej stál a modlil se takto: „Bože, děkuji ti, že nejsem tak špatný, jak jiní lidé – krutý, nespravedlivý – tak jako i tento celník. Postím se dvakrát do týdne a ze všeho, co mám, dávám desátky.“ Ale celník stál vzadu, dokonce se neodvažoval ani pozvednout oči k nebi, jenom se bil v prsa a říkal: „Bože, buď milostiv mně hříšnému“ (srv. Lk 18,10-13).
Modlitba farizeje je plná nadutosti a pýchy. Neděkuje Bohu za milosti, nemodlí se, jenom se vychvaluje a pohrdá bližním, který se modlí vedle. Proto Pán odpouští hříchy celníkovi, ale farizeus naopak – takový zasloužilý a ctnostný ve vlastních očích – se vrací domů s novými hříchy a Boží nemilostí. Pokora celníka – přestože byl hříšný – se líbila Bohu více než všechny vyjmenované zásluhy pyšného farizeje. Na celníkovi se vyplnila slova žalmisty: „K modlitbě bezmocných se skloní, jejich modlitbami nepohrdne“ (Ž 102,18).
