Vypůjčil jsem si pro záhlaví své poznámky slova polského primase Augusta kardinála Hlonda (1881-1948) z jeho pastýřského listu z roku 1932. „Nenávist nepřátel Krista sílí,“ konstatoval tehdy a vybízel katolíky k obraně katolické duše národa. Na počátku 30. let polský primas mluvil o krizi, o šoku, o vyhánění Boha a Jeho zákona ze života národů.

O ztrátě mravního kompasu psal kardinál Hlond.

Dnes jsme o osmdesát let dál, Polsko má za sebou zkušenosti nacisticko-komunistického krveprolití, okupace, deportace, poroby. Snad by se mohlo zdát, že od roku 1989 mají Poláci plnou možnost vracet se ke svým kořenům, jen ji využít! Zdání ale klame, ta cesta mravní pustinou je velmi těžká.

Polští redemptoristé kolem P. Tadeusze Rydzyka se hned na počátku 90. let rozhodli Polákům nabídnout mravní kompas v podobě několika hromadných sdělovacích prostředků s katolickým profilem a s důrazy na lidový katolicismus. V roce 1991 spustili skromné lokální rozhlasové vysílání „Radia Maryja“, které v dalších letech rozšířili o mnoho desítek místních rozhlasových koncesí a rozvinuli ho i do satelitního přenosu přes Eutelsat a ve čtyřiadevadesátém pro Poláky v Severní Americe přes satelit Galaxy. Začali vydávat „Nasz Dziennik“ a od roku 2003 jejich vratislavská nadace Lux Veritatis provozuje také televizní stanici „Trwam“. Kromě toho v Toruni vedou soukromou vysokou školu.

Myslím, že iniciativy otce Rydzyka jsou svým způsobem „novou“ odpovědí na někdejší apel kardinála Hlonda. Změny, které pro Poláky znamenal rok 1989, automaticky nepřinesly návrat onoho kompasu, o němž se zmiňuji, bohužel právě naopak. Tón veřejného mínění a charakter diskursu v Polsku začala převážně udávat média levých liberálů v čele s deníkem Gazeta Wyborcza.

Televize „Trwam“ zahájila své vysílání po satelitu z technických důvodů, neboť v dané době byly kmitočty pozemního analogového vysílání rozebrány (TVP, Polsat, TVN, Puls a TV4), nyní se nadace Lux Veritatis pokusila získat koncesi na pozemní digitální vlnu. Postupující digitalizace v Polsku a rozhodnutí tamní vlády zvýšily dostupnost ze sedmi bezplatných programů na čtyřiadvacet, přičemž mezi dosud vysílajícími stanicemi žádné katolické médium nebylo.

Neplatí ale tak docela, že k dispozici je 24 programů, protože osm jich už dostala Polská televize, dva Polsat, dva TVN, dva Puls a dva TV4, takže pro úplné nováčky zbylo jen osm. Ani to ale není tak úplně pravda, jelikož čtyři z nich má až do léta 2013 k dispozici Polská televize. Zbyly tedy čtyři.

Postup vysílací rady byl pozoruhodný. Přístup do soutěže o koncesi nejprve omezila podmínkou, že uchazeč musí při podání přihlášky disponovat satelitní koncesí a do srpna 2011 navíc musí začít také vysílat. To samozřejmě pro televizi „Trwam“ nepředstavovalo problém, pro jiné ale ano. Zájemci mohli své projekty přihlásit do loňského 4. března, rada jich obdržela sedmnáct, někteří uchazeči se kvalifikovali držením satelitní koncese doslova pár dní před lhůtou.

Vysílací rada před pár dny rozhodla, že koncesi dostanou společnosti Eska, Stavka, Lemon Records a ATM. Zmíněnou podmínku ohledně vysílání po satelitu v srpnu 2011 společnost Stavka nenaplnila, neboť vysílá až od letošního ledna a ještě k tomu jen omezeně, radě to ale zjevně nevadí. Proč neuspěla televize „Trwam“? Podle radních proto, že se nekvalifikovala ekonomicky: její báze byla slabá, prý by mohla zkolabovat; naplnění jiných kritérií televizí „Trwam“ pak už rada neposuzovala.

Koncesi tak mohli dostat uchazeči s nepatrnými zisky („Trwam“ má roční zisk v řádu jednotek milionů zlotých), uchazeči s výrazně menším majetkem, ba dokonce i takoví, kteří zvýšili základní kapitál či sháněli garance až po podání přihlášky do soutěže. Dva uchazeči jsou jen producenty televizních seriálů bez vlastní zkušenosti s vysíláním, podíl v jednom z nich si mezitím koupila stanice TVN. Jakého bezplatného pozemního digitálního vysílání se dočkají z vůle své televizní rady Poláci? Seriály a hudební zábava (od firmy spojené s postkomunisty) je oblaží.

Podivností kolem rozhodování vysílací rady je ale víc a některé už byly i předmětem napjatých jednání výborů Sejmu a Senátu, některými aspekty rozhodování rady se bude zabývat polský „NKÚ“. Vysílací rada ještě může své rozhodnutí změnit; příští rok bude přidělovat čtyři místa, která uvolní Polská televize. „Trwam“ není proto bez šance.

Kam ukazuje mravní kompas této stanice? Jako příklad nechť poslouží nahrávka vystoupení P. Marka Dziewieckého, psychologa a proděkana Univerzity kardinála Stefana Wyzszyńského, jenž loni na konferenci „Manipulace – organizovaná lež“ vystoupil k tématu „Manipulace v médiích: důsledky v osobním životě a v rodinných vztazích“. Stanice „ATM Rozrywka“ by asi nic takového nevysílala.

 Tomáš Beran