Chudým brát a bohatým dávat
Vláda našla další způsob, jak chudým brát a bohatým dávat. Prostředkem je tentokrát penzijní připojištění. Těm, co si ukládají jen trochu, přestane dávat státních příspěvek, dalším ho sníží a naopak těm, co si ukládají více, ho zvýší. Chudí, kteří takový příspěvek potřebují, si ovšem při všem tom všeobecném zdražování a zvedání daní nemohou dovolit ukládat více. Někteří z nich budou naopak muset ukládat méně…
Podtrženo a sečteno: na plný příspěvek dosáhnou jen bohatí – kteří ho ovšem tolik nepotřebují. S čímž se počítá, protože ministerstvo financí samo přiznává, že nepředpokládá, že by na příspěvcích vyplatilo více. Jinými slovy: ministerstvo financí velice dobře ví, že jím deklarovaný cíl – větší motivace pro lidi, aby si spořili na stáří – nebude fungovat. Protože ani fungovat nemůže. Jde tedy jen o vyloženě úmyslné přemístění příspěvku od chudších k bohatším.
Ne, takovéto zloděje křesťan opravdu volit nemůže. Podrobnosti naleznete ZDE.
Ignác Pospíšil
Vyšlo i na autorově iDnesáckém blogu: http://ignacpospisil.blog.idnes.cz/c/240850/Chudym-brat-a-bohatym-davat.html
Celá moderní historie je neustálý transfer peněz od chudších k bohatým, od většiny k menšině. Různými formami. Nejnověji stát vybere vyšší DPH a pošle přímo nebo přes EU těm, kteří si umějí zařídit (nemorální) dotace, krachujícím bankám atd.
Podle mě je likvidace střední třídy záměrná a je to prostředek jak vyvolat chaos před zavedením NWO.
Pokud toto opatření povede k tomu, že si lidi vyberou své peníze z fondů a začnou se o ně starat sami, je to jen dobře a vládě stojí za to poděkovat, i když její úmysl zřejmě tak šlechetný nebyl.
Samotné penzijní fondy jsou neskutečný podvrh. Lidé fondům posílají peníze, ovšem za 10, 20, 30 let veškeré úspory inflace znehodnotí.
A že hyperinflace bude je téměř jisté. Jednak je to další ze způsobů, jak stát může obírat občany, jednak to je nejpravděpodobnější způsob, jak se bude řešit dluhová krize.
Ten příspěvek má fungovat primárně jako motivace k tomu, aby si lidi ukládali co nejvíc, nikoli k tomu, aby se o ně teď stát staral nebo jim teď na něco přispíval.
Stát chce lidi motivovat, aby si ukládali co nejvíc, aby se za těch dvacet – třicet let o sebe mohli postarat. K tomu je průběžně motivuje tím, že čím víc si budou spořit, tím víc jim k tomu bude přidávat. Ve výsledku tak stát vydá průběžně nějakou sumu těm, o které se v budoucnu bude moci co nejméně starat. Naopak těm, o které se bude stát muset jednou postarat úplně nebo z větší části, teď nebude dávat nic nebo jen málo.
Neříkám, že je na tomto stavu cokoliv pozitivního, ale logiku to má, pokud tedy tak nějak počítáme s tím, že za těch dvacet až třicet let ještě tento stát bude mít něco, z čeho by se mohl postarat o ty, co si nespořili.
Ale pokud si něco ukládám u banky nebo na stavební spoření, tak taky budu mít úroky či státní příspěvek přímo úměrně vysoký tomu, kolik si tam naspořím.
Logiku to nemá, už protože stát přiznal, že ví, že to jako motivace nebude moc fungovat – jinak by nepředpokládal, že nevyplatí víc, než dříve (přes zvýšení maximální výše příspěvku ze 150 na 230). Rodiny s dětmi či lidé s nízkými platy nemají možnost si dávat stranou něco na důchody a už vůbec ne teď, když daně rostou a ceny taky.
Další věc je, že nevěřím příliš tomu, že se stát za dvacet let o někoho postará a že bude mít na důchody.
„Ten příspěvek má fungovat primárně jako motivace k tomu, aby si lidi ukládali co nejvíc“
v tom se shodneme. Neshodneme se na tom, PROČ si mají lidé ukládat co nejvíc.
Já mám za to, že proto, aby banksteři měli více peněz teď, ne proto, aby občané měli více peněz za 20 let, protože za tu dobu ničím nekrytá měna dávno devalvuje.
Před cca 10 lety jsem byl s tátou na prázdniny v Kanadě u tety. Pamatuju se, že mi tehdy táta řekl jako mladému klukovi poučku, že ČR je 20 let za západní evropou, a ta je 20 let za amerikou. Ergo abych se pořádně díval, jak to u nás bude vypadat. Když vidím všechty ty „reformy“ tak to je přesně změna na to, kde je amerika dnes. V USA existuje jakési státní zdravotní pojištění, ale je dost drahé(tuším že cca 500 d. na osobu/měsíc), takže si ho víc než polovina lidí neplatí. Praxe je taková že ti s pojištěním to mají všechno zadarmiko(tedy jako u nás) a ti bez pojištění si vše zaplatí, a sumy jsou dost mastné. Takže dospělý člověk pokud opravdu nemusí k doktorovi tak nejde, tedy něco jako preventivní prohlídky atd., zapomeňte. Co mě ale dost tehdy podivilo je to, že doktoři si účtují sumy, které jsou značně přemrštěné. Pak když jsem později onemocněl tak jsem zjistil že to tady není jiné. Např. za den na lůžku v nemocnici platí pojišťovna 1000 Kč, např. já beru jeden lék a za krabičku platí pojišťovna cca 2000 Kč, já doplácím 200 Kč. Celé je to o tom, že si farmako průmysl udělal kartel a dojí všechny státy co to jde. Ale samozdřejmě že jde o to zničit střední třídu. Vždyť přece proletariát je vůdčí síla marx.-leninské revoluce. Frankfurtská škola jak vyšitá.
Na jednu stranu souhlasím s tím, že u nás stejně jako v Americe je to strašně drahé už teď, jen to většina lidí nevidí.
Na druhou stranu… farmakologické firmy asi kartely dělají, ale protože pracuju ve výzkumu, tak také vím, že výzkum je velmi drahý a ty léky vznikají často po třicet let rvajícím výzkumu a testují se klinicky a velmi opateně ve fázích, aby se zas znovu nestávalo to co dřív, že se dostane do praxe něco co má přehlédnuté vedlejší účinky, které některé skupiny dokáží zabít.
některé léky mají tak za sebou test až na 400 000 pacientech. (jde to deítky let od nevyléčitelně nemocných, kterým to může jen pomoct k méně a méně ohroženým) a stojí to naprosto neuvěřitelné peníze.
firma pak má patent na 20 let.
Po 20 letech ji vyprchá právo na lék, může ho vyrábět každý.
firmy tak začnou prodávat ty léky draho, aby se jim to všechno během 20 let vrátilo.
Čím novější doba, tím složitější vědu do toho zapojí a tím dražší ty léky a kolečko se opakuje.
Léky by nebyly drahé, kdybchom nechtěli stále lepší léky.
Po 20 letech by byly léky velmi velmi levné