Monthly Archives: Prosinec 2011

Rozhlédnutí 2011/12/18

Obraz "Adorazione del Bambino" od bratra Angelica (1395-1455)

Vítejte u posledního rozhlédnutí před koncem Adventu a počátkem Vánoc. Tento týden začíná čtvrtou nedělí adventní a končí na Štědrý den památkou Adama a Evy (24.) Z dalších svátků v jeho průběhu je třeba připomenout zejména svátek Tomáše Apoštola (21.) Následující týden pak započne slavností Narození Páně.

Upozorňuji na sbírku, kterou vyhlásila katolická organizace Human Life International. Má z ní být uhrazena naprosto neopodstatněná pokuta, kterou rakouský soud udělil řediteli její rakouské pobočky.

Kdo je to? (8)

Přichází osmé kolo naší soutěže. Pokud jste na ni narazili až teď, tak se klidně můžete zařadit, pořád máte ještě slušnou šanci se zapojit do boje o oceněná místa. Jelikož v sedmém kole nikdo odpovědi nezaslal, vede i nadále pan Kučera, po něm následují pánové Mach a Hoffmann.

Nebojte se odpovídat jen na jednu otázku, či pouze částečně. Na odpovědi máte čas do soboty 24. 12. 2011 do 12:00, zasílají se na e-mailovou adresu duseahvezdy@centrum.czTři nejúspěšnější účastníci součtu všech deseti kol budou odměněni (kdo ale chce soutěžit o odměnu, musí uvést v mailu adresu, na kterou je možné ji poslat). Redaktoři soutěžit nemohou.

Soutěžní otázky:

Obr. 8a: Identifikujte znak a jeho nositele, určete zvíře v zeleném poli a sdělte nám, na základě čeho se do znaku dostalo.

Obr. 8b: Určete, co obraz znázorňuje a kde se nachází.

Správné odpovědi sedmého kola: 1. obrázek: sv. Nuno Álvares Pereira (podrobnosti viz odkaz), 2. obrázek: Dílo Johna Everetta Millaise ukazuje Ježíše v domě rodičů, neměl by pro vás být problém ukázat na něm Ježíše, Pannu Marii a sv. Josefa.

Ignác Pospíšil

 

ČBK: Vlastně se nic neděje…

Tak prý se nic neděje a k žádným dramatickým změnám religiozity nedochází. Alespoň to ve svém prohlášení k předběžným výsledkům Sčítání lidu 2011 tvrdí Česká biskupská konference. Je to smutné, ale nepřekvapí to, na strkání hlavy do písku a hledání výmluv coby dominantní strategii české části Církve jsme si už zvykli. Tentokráte se s nadšením sáhlo po výmluvě, kterou poskytla změna metodiky společně s 5 miliony tajnůstkářských občanů. Bohužel jde o postoj naivní a dlouhodobě neudržitelný…

O lítosti

Sv. Jan Maria Vianney

Běda mi, protože jsem v životě mnoho zhřešil. (Sv. Augustin, Vyznání 2,10)

Tato slova řekl sv. Augustin, když po letech v myšlenkách procházel dávné chvíle svého života. Když na ně vzpomínal, srdce mu pukalo žalem. Není divné, že s tak velkou vroucností v duši volal: „Ó Bože, promarnil jsem svá léta, když jsem tě nemiloval. Ó Pane, nevzpomínej na mé dávné poklesky.“

Jak blahoslavené, jak cenné jsou slzy, které velkého hříšníka proměnily ve světce! Srdce zlomené bolestí znovu získalo ztracenou přízeň Boží. Kéž bychom i my, když vzpomínáme na viny, které jsme nadělali, mohli se sv. Augustinem zopakovat: „Běda mi, neboť jsem mnoho zhřešil v dřívějších letech svého života! Bože, buď milosrdný mé duši!“

Všichni jsme hříšní, všichni potřebujeme Boží milosrdenství. Máme velké štěstí, že je můžeme nalézt, že jako marnotratný syn přijmeme odpuštění, když padneme na kolena před  nejlepším z otců. Jestli chceme přijmout odpuštění, musíme mít upřímnou lítost a pevné předsevzetí nápravy. Dnes vám tedy budu mluvit o lítosti a o pevném předsevzetí napravit se.

Rada politikům i voličům

Při pohledu na dění okolo „záchrany EU a eurozóny“ se mi v mysli zosnovala rada, kterou tímto zdarma a ochotně doporučuji politikům nejen křesťanským. A taky voličům. Nejen křesťanským. Ta rada se možná nakonec bude někomu zdát nekřesťanská, ale myslím, že tomu tak není…

O vlivu a penězích

Se smutným úžasem sleduji neuvěřitelné šílenství a nezodpovědnost, které zachvacují většinu evropských politiků. Zachraňujíce Evropskou unii a eurozónu (což ani náhodou není totéž, byť někteří sugerují opak) blábolí něco o tom, že nejsou alternativy a plány B. Člověk aby měl pocit, že bez EU Evropa zanikne. V tom masívním ohlupování lidí, které tito eurohujeři předvádějí, aby obhájili své neobhájitelné kroky, nejhlasitěji rezonují dva kolosální nesmysly, nad kterými bych se rád zastavil…

Po proměňování (O tridentské mši svaté X)

Anamnese

Jak už jsme poznamenali v předchozí části, vlastní text proměňování je jádrem rozsáhlejšího textu, který začíná slovy Quam oblationem a má – zejména viděn v doslovném českém překladu – formu blízkou jediné souvislé, i když složitě strukturované větě. A tato „věta“ pokračuje po proměňování vína dále následujícím textem:

Unde et mémores, Dómine, nos servi tui sed et plebs tua sancta, ejúsdem Christi Fílii tui, Dómini nostri, tam beátæ passiónis, nec non et ab ínferis resurrectiónis, sed et in cælos gloriósæ ascensiónis: offérimus præcláræ majestáti tuæ de tuis donis ac datis, hóstiam puram, hóstiam sanctam, hóstiam immaculátam, Panem sanctum vitæ ætérnæ, et Cálicem salútis perpétuæ.

Unde je latinská spojka odpovídající našim výrazům „z čehož“, „odkud“, „odtud“, „proto“, „a tedy“, „a tak“ a „pročež“. Tento text tedy přímo navazuje na předchozí slova: „Toto kolikrátkoliv budete činit, na mou památku budete činit“, vyslovená těsně před pozdvižením kalicha, a nazývá se anamnesí, což je řecky „vzpomínka“, resp. „připomínka“. Jeho doslovný překlad je následující (jako v předešlých částech i nyní zachováváme kvůli lepší čtenářově orientaci v překladu interpunkční znaménka):

„Proto i pamětlivi, Pane, my služebníci tvoji a lid tvůj svatý, téhož Krista Syna tvého, Pána našeho, jak blahého umučení, i zajisté z podsvětí zmrtvýchvstání, ale i na nebe slavného vystoupení: obětujeme přeslavné velebnosti tvé z tvých věnování a darů, oběť čistou, oběť svatou, oběť neposkvrněnou, Chléb svatý života věčného a Kalich spásy věčné.“

Rozhlédnutí 2011/12/11

Vzkříšení Lazara (Bloch)

Vítejte u dalšího rozhlédnutí. Tento týden začíná třetí nedělí adventní a my si v něm mimo jiné připomeneme památku sv. Lucie (13.) a sv. Lazara z Betánie (17.) Zapomínat bychom neměli ani na bl. drinské mučednice – 15. prosince uplyne 70 let od zavraždění čtyř z nich.

Z pozitivních událostí minulého týdne lze jmenovat omluvu irské státní televize za křivé obvinění otce Reynoldse z pohlavního zneužívání, ústup nemocnice ve Walter Reed od zákazu Biblí, vystoupení skotských anglikánů proti redefinici manželství či odvaha biskupa Churu vystoupit proti amorální sexuální výchově na švýcarských školách. Smutnými zprávami jsou nečekaná smrt otce Forgače, biskupského vikáře ostravsko-opavské diecéze pro charitu, a konec papírové verze časopisu Catholic World Report.

Připojuji se k bojkotu výrobků společnosti PepsiCo a všem ostatním doporučuji totéž.

Smutný svátek: Den lidských práv

Dnešní den je slaven napříč světem jako Den lidských práv. Skvělá příležitost, aby lidé o lidských právech řečnili, vyhlašovali rozličné ceny a kritizovali některá porušování lidských práv. Dokonce i někteří biskupové o tomto promluví v médiích, možná i v kostele…

Osobně vnímám Den lidských práv jako jeden z nejsmutnějších dnů v roce, připomínku smutné skutečnosti. Těžko bychom hledali dobu, kdy se o lidských právech mluvilo více, než dnes. Zároveň bychom ale našli jen velmi málo okamžiků v dějinách, za kterých byla lidská práva tak hromadně a systematicky pošlapávána. A kdy bylo téma lidských práv tak hrubě zneužíváno.

O zpovědi

Sv. Jan Maria Vianney

Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar,
ale kdo je vyzná a opouští, dojde slitování. (Př 28,13)

Nedávno jsme mluvili o tom, že jestli chceme přijmout odpuštění, je třeba, abychom při zpovědi vyznali všechny smrtelné hříchy, jejich druh, počet a souvislosti s nimi spojené. Je strašný zločin, jestli někdo ze strachu nebo ze studu úmyslně ukrývá své hříchy. Občas bývá důvodem svatokrádežné zpovědi i lenost. Stává se to tehdy, když někdo svědomitě nedělá zpytování svědomí a nechce upřímně poznat své hříchy. Velmi by také zhřešil ten, kdo by vykonal generální zpověď jenom proto, aby do ní mohl zamíchat hříchy spáchané nedávno. Tím způsobem chtějí někteří uniknout studu a navodit dojem, že současné těžké hříchy vykonaly už dávno. Kdo takto postupuje, ten obelhává zpovědníka, ale Boha neoklame.

Jedním z velmi nebezpečných následků hříchu je to, že zaslepuje člověka. Zaslepení způsobuje, že lidé dělají zpytování svědomí s rutinou, rozpomenou se na několik hříchů, které jsou u nich nejčastější, jako proklínání, braní jména Božího nadarmo, hněv, ale nesestoupili do hlubiny srdce, aby důkladně rozpoznali počet a zlo svých hříchů. Jiní se zase pozastavují nad tím, jakým způsobem mají přednést své hříchy, aby se nemuseli stydět. Je možno oklamat zpovědníka, ale ne Boha, který zhodnotil i sečetl všechny prohřešky lidí!