Gratuluji časopisu Te Deum…
Musím říci, že v souvislosti se smrtí Václava Havla je třeba pogratulovat časopisu Te Deum za přesný a cenný zásah. V jeho zatím posledním čísle (2011/5), které spatřilo světlo světa v listopadu, vyšla série skvělých článků o očistci. Oslavné chóry po smrti Václava Havla krásně podtrhují především článek Trenta Beattieho Krutost bezstarostných kanonizací – je smutné, že nejen řadoví věřící, ale i leckteří kněží potvrzují jeho aktuálnost, když Havla posílají přímou cestou do Nebe, čímž předvádějí přesně ten přístup, který článek zcela oprávněně tvrdě kritizuje.
Přístup „bezstarostné kanonizace“ totiž vážně škodí jak žijícím, tak mrtvým. Včetně Václava Havla. Žijícím škodí, protože jim dává za vzorný příklad člověka, který vzorným nebyl ani omylem. Dává jim tedy hned dvojnásobný špatný příklad: jak žít a jak přistupovat k památce mrtvých. Škodí ale také tím, že v jejich povědomí utvrzuje s křesťanstvím zcela neslučitelnou „nauku o prázdném pekle“. Havlovi (a jakémukoliv mrtvému), pokud odešli do očistce (který čeká téměř všechny, co nejdou do pekla), pak škodí v tom, že lidi odrazuje od modliteb za jeho duši, protože jim vlastně říká, že by byla zbytečná.
Ignác Pospíšil
On byl Václav Havel křesťanem, že spekulujete o očistci, cinicie? Já jsem u něho za celou dobu nezaznamenal jediný projev, kterým by se ke Kristu přihlásil!
Ponechám stranou otázku, co by znamenalo, kdyby nebyl, a spokojím se s konstatováním, že podle Duky byl katolík: http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3788
Podle Dukovy logiky by katolíkem byl i Hitler.
I když ten, pravda, asi nebyl biřmovaný.
Má ty prostoto! Jaká krutost!
http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=22896
Ad Christnet: Mají tam hrubku hned v nadpisy: postoje souzněli
Nemohu nepřipomenout, že Havel žil v nelegitimním manželství, navíc jeho „žena“ Dagmar je nadále platně (t.j. svátostně) vdaná za pana Radvíta Nováka. (Nebo aspoň nevím nic o tom, že by jejich sňatek byl kdy církevně anulován.)
Církevní pohřeb takového zemřelého by ve zdravé společnosti nutně měl vzbudit pohoršení.
Trochu off-topic:
Hitler biřmovaný byl, leč biřmování přijal jen velmi neochotně.
Rissmann, Michael (2001). Hitlers Gott: Vorsehungsglaube und Sendungsbewußtsein des deutschen Diktators. Zürich München
Vzpomínám na jednu televizní reportáž z návštěvy V. Havla na nějaké základní škole. Jedno z dětí se ho zeptalo, zda věří v Ježíše Krista. Havel tehdy jasně odpověděl: „ne“.
Václav Havel byl pokřtěn jako katolík. Jinou věcí je, že veřejně katolickou víru popíral a hlásil se k abstraktnímu pojmu Boha jakožto „absolutního horizontu bytí“. Ostatně i prohavlovský literární odborník M. C. Putna označuje Havlovo chápání Boha za spíše zednářské.
Otázkou je (a to spíše na nějakého kněze), zda je v takovém případě dovoleno sloužit za zesnulého veřejnou mši…
Co se týče očistce, tak nikdo z nás asi nezná poslední okamžiky života Václava Havla. Jeho vinu nakonec stejně posoudí Pán Bůh, a možná přihlédne i k tomu, že mu jeho katoličtí kamarádi jako např. biskup Malý říkali, že nezáleží jaké člověk vyznává náboženství.
Máme pár mlhavých informací a navíc jedno svědectví sestry Boromejky, která se o něj starala: http://www.novinky.cz/domaci/254370-havel-byl-se-smrti-smiren-vzpomina-sestra-boromejka.html?ref=stalo-se Mons. Duka řekl, že v posledním rozhovoru Havel řekl, že věří v to, že ‚On existuje‘. Já ani jedno z těchto svědectví svým sensus fidei nepokládám za projev smíření s Bohem. Spíše to hraničí s narcismem.
Já bych to vystihl takovým bonmotem: „Dříve se vyznávání pravé víry hlásalo jako podmínka ke spáse nutná. Dnes se víra v existenci „Jeho“ hlásá jako podmínka postačující.“
Že je druhý postoj ve zřejmém rozporu s Písmem svatým, katolickou vírou, dogmatickými vyjádřeními koncilů trápí jenom středověké tmáře, kteří ještě nepochopili, že víra a její uvědomění i se svými dogmaty se vyvíjí, ačkoliv jádro přeci zůstává pořád stejné, i když se tvrdí hlásají kontradikce, neboť Bůh stojí nad vším tím a naším dohadům včetně principu sporu se usmívá a má nás hrozně rád a obzvlášť Václava Havla a je „mnohem milosrdnější než my“ atd. atd. Inu, to, co nám Bůh o sobě zjevil a jak sám o sobě mluvil, jsme vyměnili za výplod našich přání, abychom se spokojeně mohli rochnit na světě tomto a pak vesele pokračovat na věčnosti.
Smrt Václava Havla mohla být užitečnou příležitostí pro promluvu o smrti člověka vůbec, o Božím soudu, o posledních věcech člověka, o tom, že je úzká brána vedoucí ke spáse a široká do záhuby a mnoho těch, kteří tam vcházejí, a že bychom tedy měli obzvláště v době adventní zpytovat svědomí a vzít si k srdci slova sv. Jana Křtitele. Místo toho se fotky Václava Havla vystavují v kostelích a svět uctívá člověka.
„Smrt Václav Havla mohla být užitečnou příležitostí pro promluvu o smrti ….“
Ano, ale tuto příležitost církev úplně propásla. Místo toho nesmyslný humbuk. Co to má společného s Evangeliem opravdu nevím.
Viz článek
http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=726469#utm_medium=newsbox&utm_source=centrumHP&utm_content=position-7
Taky bych to tak viděl.
Škoda že není on-line přístupný text patera Prof. Franze Spiraga „Utrpení a radosti očistce“, vydaný Školskými sestrami v roce 1936. Brilantní text. I pro ty, co nemusí Te Deum:)
Pax et bonum
Jan
http://katolikrevue.ath.cx/fides/utrpeni_ocistce_spirago.htm
Díky! Tohle by se mělo říkat v kázáních. Ne ty sladké řečičky pana arcibiskupa Duky 🙁
Zajímalo by mne, na základě čeho je teorie „prázdného pekla“ s křesťanstvím „zcela neslučitelná“. Nevím o tom, že by někdo tvrdil (jak autor podsouvá užitím termínu „nauka“), že peklo JE (=určitě) prázdné. Naopak, zcela v rozporu s křesťanskou naukou, podle níž je Bůh nekonečně milosrdný, je ale popírat to i jako teoretickou možnost.
1) Že je peklo prázdné tvrdí nejeden liberální kněz…
2) Nikoliv, v rozporu s křesťanskou naukou je i byť i jen tvrdit, že by to tak mohlo být, protože
Bible na vícero místech jasně říká, že tomu tak není…
1) Můžete prosím uvést konkrétně alespoň jednoho liberálního kněze, který tvrdí, že peklo je prázdné (podle možnosti s citací).
2) Obávám se, že Bible to neříká ani zdaleka tak „jasně“. Vaše sebevědomí proto není na místě. Dobrý článek na toto téma (od zcela jistě ne-liberálního kněze) viz http://www.firstthings.com/article/2009/02/will-all-be-saved-30
1) Např. P. Piller vykládal během naučné části vysokoškolského spolča studentům, že „on si stejně myslí, že peklo je prázdné“… Hlásal to např. kardinál von Balthasar (ve formě, že může být prázdné)…
2) Peklo být prázdné nemůže, protože:
a) jednak je v něm Ďábel a jeho andělé a démoni. Což navíc nabízí mimořádně logické tvrzení: mohli-li padnout i andělé, dokonce i sám první z andělů, na základě čeho je možné předpokládat, že (VŠICHNI !!) lidé budou úspěšnější?
b) v Bibli je řada pasáží, které tuto možnost vylučují. Z hlavy mne napadá především tato pasáž: „Prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby, a mnoho je těch, kdo vcházejí skrze ni, neboť těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji nalézají.“ (Mt 7, 13-14). Je jich ale samozřejmě mnohem více, např.: „mnoho povolaných, ale málo vyvolených“; „spíše projde velbloud uchem jehly, než bohatý vejde do Božího království“, „tam bude pláč a skřípění zubů“ etc., etc.. U Sodomoských a Gomorských taky můžeme tvrdit, že skončili v pekle, protože u nich sám Bůh potvrdil, že mezi nimi nenašel ani 10 spravedlivých.
c) Lutherán Neuhaus, který v 90. letech konvertoval ke katolicismu, byl v něčem liberál a v něčem konzervativní. Zde se projevuje ta první stránka jeho osoby, když se za notného akrobatického ohýbání biblických textů popřít to, co jasně říkají, jen aby obhájil jasně liberální stanovisko.
3) Ještě se vrátím k tomu „nejvýš milosrdný“. Katolická víra není sbírka položek, z níž si každý vybírá, co se mu zachce. Je to komplexní systém, který má smysl právě jen a pouze tehdy, když je brán v celku. Bůh je nejvýš milosrdný, ale také nejvýš spravedlivý. Tyto vlastnosti nelze oddělit. A v Bibli nám Bůh jasně sdělil, že spravedlnost si žádá peklo, a že to je všechno jen ne prázdné.
ad amatus: velmi dobrý přehled co o pekle píše Písmo sv. a co učí Církev sv. lze nalézt zde: http://katolikrevue.ath.cx/biblioteka/peklo_michal_kretschmer.htm
Doporučuji k přečtení dříve, než se pustíte do vlastních myšlenkových konstrukcí.
Máte ale pravdu že není mnoho kněží kteří přímo hlásají prázdné peklo, na druhou stranu je mnoho těch, kteří říkají že je pravděpodobně nebo možná prázdné, další pak tvrdí, že by si přáli nebo že doufají že prázdné je. Těžko říct, co je horší. Možná namítnete, že ty poslední varianty tohoto tvrzení nepopírají učení Církve sv. a vypadají tak tolerantně a co tedy na nich může být špatného? Špatné je to, že jsou mnohem záludnější než přímé tvrzení (prostého laika časté opakování „asi“ může přivést k dojmu že „je“) a že většinou slouží jen k sebeprezentaci toho, kdo je pronáší (tak milosrdného člověka přece musí každý, i nekřesťan, pochválit). Problém je v tom, že ten kdo takto veřejně prezentuje svoje přání a doufání, nerozhoduje o spáse a zavržení. Myslíte si, že článek, na který odkazujete pomůže někomu ke spáse? Není to jen sáhodlouhé sebeuklidnění autorova svědomí (např. jeho ekumenických aktivit a odmítání snah o konverzi protestantů)?
Slova Kistova: široká je cesta k záhubě a mnoho jich tudy vchází. Citaci si dohledejte a zpřesněte, ale v tomhle smyslu to je.
Apokalypsa mluví o ohnivém jezeře, kde je nejen ďábel, ale i falešný Prorok (ručníkářů).
Dále:
Izajáš 66:
23A novoluní co novoluní, sobotu co sobotu bude přicházet veškeré tělo, aby se sklánělo přede mnou, praví Hospodin. 24I vyjdou a pohlédnou na mrtvoly těch, kteří proti mně byli vzpurní. Ano, jejich červ neumírá a jejich oheň nehasne. Budou k opovržení veškerému tělu.
Katolická dogmatika také hovoří jasně.
Duše těch, kteří umírají ve stavu osobního těžkého hříchu, jdou do pekla. (de fide)
Mt5,29; Mk9,42nn; Mt13,42.50; 2Sol1,9; Zj21,8; 2Pt2,6; Juda7
sv. Ignác z Antiochie (Ef 16,2: …který víru v Boha, pro níž byl Ježíš Kristus ukřižován, kazí špatným učením, vejde do věčného ohně, rovněž tak ten, kdo toto učení poslouchá.), sv. Justin (Apol II 9)
pp Benedikt XII. (*D1002, srv. výše)
K1033-1037
Nebeská blaženost i stav zatracení trvá věčně. (de fide)
Mt6,20; Lk12,33; Lk16,9; Mt25,46; Zj14,11; 19,3
sv. Augustin (De civ. Dei XII 13,1: Jak může být řeč o pravé blaženosti, chybí-li její věčné trvání?, dále Ad Orosium 6,7; Enchiridion 112), sv. Ignác z Ant. (Ef 16,2), sv. Justin (Apol I 28,1), sv. Ireneus (Adv. haer. IV 28,2), Tertullianus (De poen. 12) apod.
pp Benedikt XII., 4. Lateránský sněm
K1029, 1034
Stupeň nebeské blaženosti, stejně jako míra trestu jednotlivců v pekle, je u jednotlivých lidí rozdílný. (de fide)
Mt16,27; 1Kor3,8; 2Kor9,6; 1Kor15,41n; Mt11,22; Lk20,47
sv. Augustin (In Joan tr. 67,2, dále Enchir. 111: V trápení bude jedněm zavrženým snesitelněji než druhým), sv. Jeroným (Adv. Iovin. II 18-34), Tertullianus (Scorp 6: K čemu je u Otce mnoho příbytků, ne-li kvůli rozdílnosti zásluh?)
Florentský sněm, Lyonský sněm, Tridentský sněm
Nejsme protestanté, takže víme, že zdrojem Zjevení je rovněž Tradice, která stojí nad Písmem.
Já samozřejmě církevní nauku uznávám a taky mi nepřijde náležité říkat, že peklo neexistuje nebo že víme, že je prázdné. Ale pokud Bůh může odpustit kajícímu se hříšníkovi každý hřích a pokud je každý člověk schopen kát se a nikdo není předurčen k zatracení (ani ti sodomští, o osudu jejichž duší Písmo nic neříká), pak je zcestné tvrdit, že teorie (!) prázdného pekla je v rozporu s křesťanstvím. Tím, že něco onálepkujete jako liberální, možná přesvědčíte sebe navzájem, ale jako argument to za moc nestojí. Jednoduše do lidských duší v poslední chvilce nevidíme a basta. Jistě, spravedlnost je stejně důležitá jako milosrdenství, ale Boží spravedlnost není spravedlnost lidská. Opakuji, netvrdím, že peklo neexistuje, ani že „duše těch, kteří umírají ve stavu osobního těžkého hříchu, nejdou do pekla.“ Jen by mě zajímalo, kdo tu (kromě Boha) určuje, kdo konkrétně umírá ve stavu těžkého hříchu a kolik takových lidí už na zemi žilo. Církev pokud vím si něco takového netroufá.
Odpověď na Vaše tvrzení je výše. Určuje to Bůh. A Bůh nám skrze své Boží slovo, Bibli, jasně řekl, že Peklo není prázdné a že do něj směřuje pěkná řádka lidí. Proto víme velice dobře, že není prázdné.
On existuje i podpůrný argument a to je obecný smysl věřících. Přesvědčení věřících všech dob a stavů bylo, že zavrženci existují. V této otázce je to zrovna úplně jednoznačné. Kromě toho existenci zavrženců potvrzují prakticky všechna soukromá zjevení, dvoutisíciletá praxe exorcistů, zkušenost svatých mystiků a mystiček, z nichž mnozí byli zjevením pekla i obdarováni, příp. viděli zavržené lidi (sv. Kateřina Sienská (Dialog s Boží prozřetelností) např. dokonce 7letého chlapce zavrženého kvůli jednomu těžkému hříchu, pokud mě paměť neklame.) Další jako sv. Robert Bellarmin na základě slov Písma vyvozují, že zavržených je více, než spasených. Katolická víra zcela zřejmě říká, že peklo existuje a prázdné není. Plyne to jasně jak ze slov Písma, tak z výroku koncilů, tak z přesvědčení věřících. Prázdné peklo je ve výsledku totéž, co Origenův blud všeobecné spásy, který byl slavnostně odsouzen. Od té doby nenajdete jediného učitelé Církve či váženého teologa, který by se domníval, že peklo může být prázdné. To až po 1500 letech v době hrozného úpadku Církve přicházejí znovu tací, kteří ztratili již poslední zbytky studu a „sentire cum Ecclesia“ a vymýšlejí vlastní novoty bez ohledu na to, co Církev vždy učila a na čem se slavnostně usnesla. Naopak na podporu mínění, že peklo by mohlo být prázdné, se nenajde jediný solidní argument založený na Písmu, či učení Církve. Jediné, na co se zastánci tohoto mínění zmůžou je „Bůh chce, aby všichni byli spaseni.“, a protože nikdy v životě nečetli žádnou klasickou teologickou nebo filosofickou příručku, nevědí nic o nauce o Boží vůli a milosti, nerozlišují ani vůli předchozí a následnou a tak zastávají odsouzený blud, že Boží vůle je vždy neomylně účinná. Kdyby tomu tak skutečně bylo, pak by z věty „Bůh nenávidí hřích.“ museli vyvodit, že hřích nemůže existovat.
Nikdo nemusí určovat, kdo konkrétně umírá ve stavu těžkého hříchu a kdo ne. Církev to neurčuje, my to neurčujeme, Písmo sv. to neurčuje. Co ale určuje je fakt, že takoví jedinci zcela jistě jsou. A o tom má jít řeč, kterou odvádíte jinam, a to na otázku, zda Franta Novák zrovna umřel ve stavu těžkého hříchu nebo ne.
Strom pada tam, kam se naklani a jak kdo zije, tak rovnez zemre.
U nekterych lidi je tedy jejich umisteni v pekle pravdepobnejsi, nez u jinych.
Treba kdyz nekajici hrisnik na smrtelne posteli odmitne kneze, je prakticky jasne, kam pujde jeho duse.
Ale zase taky muze byt zblbly spatnymi pastyri, kteri indiferentismus uci, takze jeho osobni vina, jakkoli objektivne je tezka, muze byt minimalni. O to vetsi je pak tech spatnych pastyru.
Hypotéze prázdného pekla jsem se věnoval ve druhé polovině své přednášky pro fatimské centrum v Římě, bohužel je to jen v angličtině: http://www.consecrationnow.com/index.php?option=com_content&view=article&id=67&Itemid=2
Pokusil jsem se zde shrnout veškeré podstatné důvody z obou pramenů Zjevení k odmítnutí tohoto nebezpečného učení.
Nechceš z toho výhledově udělat stručný článek pro DaH (souběžné publikaci jinde se meze nekladou)? 🙂
je to sice od protestantů ,
http://spiritlessons.com/
Ad amatus: V podstatě jsou dvě koncepce prázdného pekla:
1. Bůh je natolik milosrdný, že nikoho do pekla neodsoudí.
2. V pekle jsou sice duše zavržených (a ďáblů), ale nakonci časů z něj budou vysvobozeny.
V druhém případě se z pekla vlastně dělá jakýsi očistec. V podstatě se jedná o popření nauky o pekle, neboť se peklo údajně není tím, co učí Církev, tedy místem, kde NA VĚKY dlí duše zavržených a padlých andělů.
Zároveň se obojím zpochybňuje moudrost a prozřetelnost Boží, jelikož stoupenci těchto teorií nevsvětlí, proč by Bůh peklo stvořil, pokud nemá plnit svůj účel… K nějakému lacinému strašení?
Naštěstí nad tím nemusíme příliš hloubat, neboť Konstantinopolská syndoda (543) nauku o apokatastasii odsoudila. Což bylo později potvrzeno i II. Konstantinopolským koncilem.
Zajímavost: Přemítání o pekle vedlo k obrácení poměrně nedávno zemřelého zpěváka metalové skupiny Type O Negative Petrea Steela. Došel k závěru, že katolíci (patrně neměl na mysli kardinála Hanse Urse von Balthasara) mají pravdu, neboť kdyby peklo neexistovala, pak by vlastně zanikl rozdíl mezi dobrem a zlem. Vidíme, že k této pravdě lze dospět i rozumem, a to i rozumem zatíženým „sexem, drogami a rock n rollem“.
K této otázce doporučuji skvělý, ale dosti náročný text prof. Ameria „Peklo“: http://tedeum.cz/5_2007/peklo_romano_amerio_52007.htm
Bůh peklo nestvořil – peklo není stvoření. Chybná premisa.
Bůh peklo nestvořil? A kde se tedy vzalo?
Mt 25, 41
Peklo není stvoření, ale stav, kterým trpí stvoření, jež odmítne Boha. Vnímáte ten rozdíl? Peklo není „něčím“, ale popřením „něčeho“.
očistec ,nebe , peklo, všechno máme z Boží ruky a za své postoje. V duchovním pojetí je to stav.
Peklo je místo, kde jsou zavržení. Nepopírám, že se tam zavržení nacházejí v nějakém určitém stavu. Ovšem zároveň se jedná o místo, tedy o NĚCO. Pokud je podle Vás peklou pouze stavem, pak byste měl odpovědět na otázku, kde se budou zavržení i se svými těly nacházet. (Tedy pokud věříte na vzkříšení těla.)
Jak krásně naspal Dante nad bránu pekla:
Giustizia mosse il mio alto Fattore;
Fecemi la divina Potestate,
E la somma Sapienza e il primo Amore.
(Inferno, zpěv III., 4-6.)
Mýlíte se, peklo není nějaký virtuální stav, ale (ač se tento názor dnes již nenosí) místo. Po posledním soudu zde budou zavržení i se svými těly a budou mimo jiné trpět materiálním ohněm. Viz. sv. Bonaventura, Breviloquium, část 7, kap. VI.
Přesně tak. Blud o pekle jako „stavu“ popularizoval hlavně Jan Pavel II., byť to není jeho výmysl. Peklo je však s odkazem na Písmo sv. a svědectví světců naprosto konkrétní místo. Místo, kde budou zavržení i s tělem.
Jen namátkou. A takových míst je v Písmu svatém nespočet:
Matouš 5
29:Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.
30:A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.
Jak by šlo tělo uvrhnout do stavu bytí nevím..
Lukáš 16: 19-28
28:neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto MÍSTA muk.‘
Matouš 13
49:Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od
spravedlivých
50:a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.“
Jak lze někoho hodit do „stavu bytí“ nechápu..
atd atd…
„Místem“ je to které konkrétní stvoření, jež trpí pekelnými mukami. Peklo není nějaké místo „tamhle“ či „onde“, natož nějaká Bohem „positivně stvořená“ lokální skutečnost.
Ale milý soupisy, vy jste nám ještě neodpověděl, kde se to „konkrétní stvoření“, které trpí stavem zvaným peklem, nachází.
Odpovězte, prosím. Pak se možná pohneme dál, ale takhle je to jen plácání.
Nabízejí se dle mého pouze dvě odpovědi:
Ono „konkrétní stvoření“ je buď všude nebo není nikde, tj. je buď všudypřítomné, a proto jej není možné vázat (lokalizovat) na nějaké místo, ergo vykazuje jednu z Božích vlastností, a nebo není nikde, pak ale neexistuje a nemůže zažívat žáné stavy.
„Pokud je podle Vás peklou pouze stavem, pak byste měl odpovědět na otázku, kde se budou zavržení i se svými těly nacházet. (Tedy pokud věříte na vzkříšení těla.)“
Mně je to v podstatě jedno. Je pro mě důležitější do pekla nepřijít. Ale Písmo svaté mluví otevřeně i nepřímo o místě. (Do traktátu o bytí se pouštět nehodlám.)
Tak ještě naposledy:
Matouš 12:40
Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
(Jak víme, Ježíš byl v předpeklí.)
Matouš 13
41:Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé
pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti,
42:a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.
Matouš 25
41:Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného
ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!
Skutky apoštolů 2
31:viděl do budoucnosti a mluvil tedy o vzkříšení Kristově, když řekl,
že nezůstane v říši smrti a jeho tělo se nerozpadne v prach.
Lukáš 16
28:neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto MÍSTA muk.’
Kniha Numeri 16
30Způsobí-li však Hospodin něco úplně nového a země otevře ústa, aby je pohltila se vším, co mají, takže se zaživa propadnou do podsvětí, pak poznáte, že tito muži pohrdli Hospodinem!“
31Sotva Mojžíš dořekl ta slova, země se pod nimi rozestoupila. 32Země otevřela ústa a pohltila je, jejich rodiny i všechny ty, kdo byli s Korachem, i veškerý jejich majetek. 33Zaživa se propadli do podsvětí i se vším, co měli. Země se nad nimi zavřela a zmizeli zprostřed shromáždění.
Job 18
21‚Ach, takový je tedy příbytek zlosyna,
domov neznaboha takhle dopadá!‘“
Ještě pro doplnění, jak široce je dnes rozšířená nauka o peklu jakožto stavu: V posledním čísle Světla (z 26.2.2012) je rozhovor s P. Barrajónem, vedoucím vatikánských kurzů pro nové exorcisty a prof. papežské univerzity. Ten říká, že „Peklo bylo stvořeno pro démony, nikoliv pro lidi“ a otázce „Tedy i peklo bylo stvořeno?“ uhýbá odpovědí cit: „Peklo není místo, ale stav. Je to stav, v jakém démoni nacházejí sami sebe, ve své nenávisti vůči Bohu. Je to stav popření lásky. Bůh je láska. Peklo je antiláska – je to nenávist. Peklo je představa o stavu tohoto ducha. Je to stav věčného nemilování …“
Rozhovor s řádovou sestrou:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=726469#utm_medium=newsbox&utm_source=centrumHP&utm_content=position-2
A.cz: Přijal (Havel) poslední pomazání? Ne.
A.cz: Máte strach o jeho duši?
Ne. Platí, co říkal už svatý Augustýn, že je mnoho lidí, které má Bůh a nemá je církev, a je také mnoho lidí, které má církev, ale nemá je Bůh. I bez svátostí se člověk pravdivý a pokorný dostane mnohem dál, než řada katolíků se svátostmi, o tom jsem přesvědčena. A pan prezident je jeden z příkladů – člověk, který žil z vnitřního přesvědčení a své víry v Boha. Je mnohem jistěji u Boha než mnoho katolíků.
Jsou to skutečné bláboly. Dokumenty církve hovoří jinak. A sv. Augustýna nelze takto dezinterpretovat. Havel žil ze svého přesvědčení, to jo, ale kdyby žil z víry v Boha, tak by se rozhodně připravil na smrt svátou zpovědí a posledním pomazáním. To, jak vidno, neučinil.
Nejhorší je, že takový text z úst sestřičky bude mít na potenciální konvertity a modernisty obrovský vliv. Uklidní je to a nebudou svou spásu řešit tak, jak by měli, protože přece stačí říkat „Pán Bůh s námi“ a vyznávat podobné vágní záležitosti. Je mi to velice líto, že takový text může vyjít bez intervence církevních představitelů.
Proč by intervenovali? Vždyť arcibiskup Duka a biskup Malý říkají vpodstatě totéž. Tohle je jen jedna z řady smutných ukázek toho, kam až naše Církev spadla…
Pardon, jen aby nedošlo k omylu, zkratka mého jména nemá znamenat, že jsem pater.
Naše Církev nikam nespadla 🙂 Ta učí něco jiného, než se křečovitě snaží ve všeobjímajícím slzení za nekajícím hříšníkem vytvořit halíci, dukové a sestřičky.
Též bych se přimlouval za zachovávání distinkce mezi Církví svatou katolickou (KC) na jedné straně a koncilní humanistickou sektou (KHS) na straně druhé, protože tak to nejpřesněji odpovídá realitě a tudíž pravdě, které jsme odpovědni.
Jakkoliv si velmi vážím řádových sester, a boromejek též, to vyjádření sestry se hodně chce líbit „světu“. Stejně jako prohlášení arcibiskupa Duky či biskupa Malého říká to, co chce nekřesťanská veřejnost slyšet: není třeba vyznání víry v Ježíše Krista, není třeba církve, není třeba svátostí atd., hlavně když to byl hodný člověk a antikomunista. Vše to přispívá k falešnému kultu člověka a dalšímu zrazování Krista. K tomu je náš národ nadále veden.
Snad nejnápadnější je to, že
1. Václav Havel se nikdy na veřejnosti k Ježíši Kristu nepřihlásil, zato se přihlásil k dalajmlámovi či k Rolling Stones.
2. Jako prezident – pokud by byl věřícím katolíkem – měl jedinečnou příležitost vést národ k Bohu svým příkladem, slovem – což ovšem nikdy neudělal.
3. Hned v roce 1990 se vlastně Havel angažoval v monstr – podrazu před volbami v tzf. aféře Bartončík. Tam šlo tehdy nejen o lidovou stranu, ale především o maximální oslabení křesťanského vlivu, který celá společnost (i nevěřící) po listopadu 1989 očekávala. Pravděpodobně lze aplikovat na historický vývoj výrok zednářského velmistra Ragache na výročním shromaždění Velkého francúzskeho Orientu : „Nechceme, aby byl na Východě marxismus nahrazen katolicismem. V zemích, kde sa zhroutil komunismus, musíme vytvořit silnou zednářskou organizaci“.
4. Vzpomínám, jak byli po roce 1989 katolíci šokováni rouhavými výstavami a literárními projevy atd. Havel se tehdy stavěl vždy na stranu toho rouhání s tím, že jde „o svobodu uměleckého projevu“.
Ptám se, toto činí údajně „hluboce věřící“ člověk?
Podotýkám, že nechci Václava Havla soudit. To skutečně přísluší jen Ježíši Kristu a nezáleží na tom, zda se dotyčný kamarádil s arcibiskupem či zda jej ošetřovaly boromejky. Mé připomínky i závěračná otázka se týkají problematiky spásy obecně.
Podotýkám, že Havel vlastně nebyl ani velký antikomunista, mezi jeho kámoši bylo hodně marxistů a jeho mluvčím byl exkomunista Špaček…Komunisty zakázat (zrušit) nechtěl (!), ale odmítal se s nimi bavit. To je rozpor, který neodpovídá principům jím prosazované demokracie, neb KSČM reprezentovala značnou část obyvatel!
http://www.google.cz/search?rlz=1C1ASUT_csCZ418CZ418&sourceid=chrome&ie=UTF-8&q=havel+v%C3%A1clav+teletn%C3%ADky
Taktéž k tématu. Tomu se říká zajet na „hlubinu“..
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/165602/rozhovor-s-arcibiskupem-dukou-reknu-vam-jestli-existuje-peklo.html
Doufám, že je ten rozhovor více produktem bulváru a jeho fabulací, než skutečného rozhovoru s arcibiskupem. Nechce se mi věřit, že by arcibiskup Duka veřejně v novinách vykládal takové nesmysly a bludy, jako že o existenci pekla se v Církvi od počátku vede velká diskuse a že každý má šanci očistit se v očistci.
Já myslím, že bohatě stačí toto: Myslíte si, že Vánoce nevěřících jsou o něco ochuzeny? „Domnívám se, že nemusí. Když lidé doopravdy dokážou Vánoce prožít, tak je to může obohatit. A někoho možná víc než zapšklého věřícího.“
Když lidi neochuzuje to, že nevěří ve Spasitele lidského pokolení, a to nejen v celém životě, ale dokonce ani o těch Vánocích, kdy Církev slaví jeho narození, pak už jsme na úrovni praktického ateismu. Otázka pekla je pak už jen třešnička na dortu a homeopatická dávka.
„Duchové tělo to je jako kulatý čtverec.“ – další bonbónek, obzvlášť od dominikána…
Jsem zvědavý, co Ignácovi odpoví, předpokládám, že to vůbec nebude k věci a vůbec to nebude odpověď na to, na co by ses ptal. Představuji si to asi takhle: „Co si mám myslet o vyjádření p. arcibiskupa ohledně pekla?“ Odpověď: „Nekažme si vánoční svátky zbytečným handrkováním uvnitř církve, zaměřme se na důležitější věci, především na blížící se svátky, které by měly být přeci přede vším svátky míru a pokoje. Přejeme požehnané Vánoce a šťastný nový rok.“
Zde je přesné znění otázek, které jsem na pražské arcibiskupství ve svém e-mailu zaslal:
—-
1) Odehrál se tento rozhovor?
2) Byla jeho závěrečná podoba před zveřejněním autorizována?
3) Skutečně arcibiskup Duka tvrdil, že a) vánoce nevěřících nemusí být ochuzeny, b) o existenci pekla se v Církvi vede od počátku velká diskuse a c) každý má možnost očistit se v očistci (bez upřesnění, že se to týká pouze těch, co nezemřou ve stavu těžkého hříchu)?
—-
Přesně tyhle věci mě zaujaly, když jsem ten odkaz sem dával. V praktické rovině to znamená, že primas řekl, že je jedno, jestli je člověk věřící nebo nevěřící, jestli přijal Spasitele nebo nikoliv – hlavně, když nebude zapšklý..
Bohužel to není jeho nevědomost, ani strach nebo neschopnost formulovat sekulárnímu světu pravdy víry. Duka není žádný hlupák. Pak ale už zbývá jen jedno vysvětlení: je to sabotáž, je to cílená destrukce zevnitř – bez všech přesahů na primitivní teorie spiknutí a lá stránky „Spiknutí proti….“
Ad Kolemjdoucí. Vnímám to také tak a jsem toho názoru, že situace je velmi, velmi vážná. Úmrtí a pohřeb V. Havla mnohé odhalilo a potvrdilo. Spojení trůnu a oltáře jako řemen! Ovšem trůnu nekatolického s oltářem („…………“?).
Právě ti, co odmítají spojení (katolického) trůnu a oltáře před rokem 1918, praktikují po roce 1989 ukázkové spojení (nekatolického) trůnu s „oltářem …….“… a zároveň prosazují odluku Církve od státu.
Ad LB: Přesně tak. Proč se také tak najednou pohnuly restituce církevního majetku, že..
Nechce se mi věřit, že primas dává rozhovor bulváru.
Nechce se mi věřit, že by primas nepožadoval autorizaci rozhovoru.
Docela ovšem věřím, že tato slova řekl. Bohužel..
Zaslal jsem na arcibiskupství e-mailem dotaz. Musel jsem ho ovšem poslat na obecnou adresu, protože jakkoliv je to v dnešní době už vyloženě směšné, tiskový mluvčí ani sekretář arcibiskupa v kontaktech e-mail neuvádějí… Uvidíme. jestli mi někdo odpoví, pokud ne, budu muset vyzkoušet telefon…
Dobrý počin, ale nic nezmění. Primas, který je přinejmenším přátelsky nakloněn zednářům (viz kauza svícny, Štampach, sloužení NOM za zednáře Havla..), není-li sám zednářem, ví dobře, co dělá a proč to dělá. Prostě staví chrám o dvou hlavních sloupech, ovšem, s úplně jiným základním kvádrem než o kterém mluví Písmo sv.
Mimochodem, opět jsem se bavil při proslovu Klause u příležitosti úmrtí Havla, když říkal: „Jeho názory, skutky a GESTA vyvolávaly diskusi, polemiku a pozornost a UVÁDĚLY VĚCI DO POHYBU.“ Tak to rozhodně. Plejáda zednářský neverbálních symbolů dominuje všem záběrům z přelomových chvil. Vlastně i teď. Klaus ví – stejné hnízdo, jiná obedience. Otázkou je, zda vědí jeho dnešní tradiční katoličtí obdivovatelé. Hodně zajímavou otázkou..
To interview je drsný. Ostatní věci bych ještě jakž takž přijal, ale to s tím peklem? Jsem si jist, že tohle by ani Prof. Halík neřekl a doufám, že to biskupství dementuje.
Prosím o odkaz na Písmo,kde je ukázáno,že existuje očistec? Nebe a peklo je mi jasné.Lk 16,19-31Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval.
20U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,
21a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo ze stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy.
22I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben.
23A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara.
24Tu zvolal: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.‘
25Abraham řekl: ‚Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se tu raduje, a ty trpíš.
26A nad to vše jest mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo – i kdyby chtěl – nemůže přejít odtud k vám ani překročit od vás k nám.‘
27Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu,
28neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘
29Ale Abraham mu odpověděl: ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!‘
30On řekl: ‚Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.‘
31Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“ .o očistci zatím nevím..
Katce podklady k existenci očistce: např. 1 Kor, 3, 15; Mt 12, 31; ve Starém zákoně: 2 Mak 12, 46.
Jinak katolická církev přikládá stejný význam Písmu jako Tradici, a z posvátné tradice např.: koncily florentský a tridentský, sv. Řehoř Veliký, sv. Jan Zlatoústý…
Na očistec vztahuje Církev slova Pána Ježíše o odpuštění v budoucím věku v Mt 12,22.
A proč Husovsky jen na Písmo? Již SZ Židé se modlili za zesnulé, text se čte v tradičním requiem jako epištola. Jistý náznak je i u sv. Pavla v listě Korinťanům (1Kor III. 11-15), Především však vždy a na všech místech Církev prosí za duše, které po smrti ještě nedospěly k Bohu a přitom zemřely ve víře v Krista. Je to všeobecná víra Církve, kterou tato pevně věří a vyznává v dogmatech o očistci a kdo je odmítá není katolík.
Doufám, že odpovídám správně.
Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten,
který už je položen, a to je Ježíš Kristus.
Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra,
drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy –
dílo každého vyjde najevo.
Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni;
a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka.
K d y ž j e h o d í l o v y d r ž í, d o s t a n e o d m ě n u.
K d y ž mu d í l o s h o ř í, u t r p í š k o d u;
s á m b u d e s i ce z a ch r á n ě n,
a l e
p r o j d e o h n ě m.
(1.Korintským 3,11-15)
Pax
Jan
Odkdy platí Sola scriptura?
Pokud mohla církev rozhodnout, jaké knihy jsou součástí Bible, proč by nemohla rozhodnout o tom, že existuje očistec?
http://www.biblenet.cz/app/bible/Matt/chapter/18#v30
„Dohodni se se svým protivníkem včas, dokud jsi s ním na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi, a byl bys uvržen do vězení. Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, d o k u d n e z a p l a t í š do posledního haléře.“ (Mat. 5, 25-26)
…
Starý Zákon
2. Makabejská :
2 Mak 12,38-45
Zde se jasně mluví o modlitbách za zemřelé.
Pax
Jan
K Mat 5,25-26: vězeň nemůže vydělávat a tudíž platit, jde o obraz pekla, ze kterého se nelze vyplatit.
Zjevení 21:27
„Nic neposkvrněného do nebe nevejde…“
tzn. ani ten, kdo přímo nepropadá peklu, protože zemřel v těžkém hříchu, nemůže přijít přímo do nebe, dokud nebude přečištěn, je-li toho třeba..
2. Makabejská 12:45
„- proto dal přinést smírčí oběti za mrtvé, aby jim byly odpuštěny hříchy.“
Matouš 5:26
Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního
haléře.
Matouš 12:32
32:I tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale
kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto
věku ani v budoucím.
2 Mak 12, 43-45; Mt 12,32; 1 Kor 3,10-14.
Nicméně je třeba upozornit, že katolická víra se nezakládá výlučně na „biblických citátech“. Proto také je třeba tyto citáty číst tak, jak je vykládá Církev. Učení o očistci je založeno především na Tradici, Písmo sv. ho pouze potvrzuje. Církev se vždy modlila za zemřelé, kdyby všichni spasení šli hned po smrti do nebe, nebylo by to potřeba.
No jistě, nejsme protestanti a neřídíme se zásadou sola scriptura. Nicméně dotaz zněl na odkaz v Písmu sv., kde se odkazuje na očistec. I přes těch několik odkazů by to protestantům (nebo ortodoxním) stejně nestačilo..
To je ovšem jejich problém. Lidi chtějí být klamání a chtějí do pekla.
Pokud je nebe a peklo „stav bytí“, jak blouznil JP II, tak mě ještě napadá, kde je asi tak Panna Maria vzatá na nebe s DUŠÍ I TĚLEM. To je otázka pro katolíky (pokud ovšem vyznávají nauku katolické Církve).
„Naše představy o tom jsou velice pomíjivé. Apoštol Pavel říká, že to je oslavené duchové tělo. Duchové tělo, to je jako kulatý čtverec. Tím je vyjádřeno, že je to prostě nevyslovitelné.“
Mons. Dominik Duka
„Celý svět vykřikl zděšením, když zjistil, že je ariánský.“
Sv. Jeroným