Monthly Archives: Říjen 2011
Stupňové modlitby (O tridentské mši svaté I)
Za jeden z velkých počinů časopisu Te Deum si troufám považovat vydání série článků Prof. Kindlera, které rozebírají tzv. tridentskou mši. Protože vím, že i dnes zde máme spousty věřících, co se v tridentské mši těžko orientují a přečíst si tyto články pro ně bude velkým přínosem, rozhodl jsem se je zde postupně všechny zveřejnit. Zde je tedy o již neaktuální začátek a nefungující odkazy zkrácený úvodní díl, který prvně vyšel v Te Deu 2007/1.
Ignác Pospíšil
Otevřený dopis ministru Dobešovi
Rozhodl jsem se zveřejnit otevřený dopis, kterým manželé Černí reagují na urážlivý pamflet od účastníků 19. celostátního kongresu k sexuální výchově v ČR, který jakožto otevřený dopis ministru školství zveřejnil Žurnál Univerzity Palackého (vizte ZDE, strana 7). Musím říci, že s obsahem dopisu manželů Černých zcela souhlasím, i když se obávám, že se trochu míjí adresátem, protože pisatelé sexuologického pamfletu jsou už dospělí, takže ministr Dobeš (a potažmo ani české školství) je už slušnému chování asi nenaučí…
Ignác Pospíšil
Plný text dopisu:
Vážený pane ministře,
my, níže podepsaní rodiče a občané České republiky, vyjadřujeme znepokojení a nesouhlas se způsobem, jakým proti nám a dalším občanům vystupují účastníci 19. celostátního kongresu k sexuální výchově v České republice, který byl pořádán ve dnech 22. – 24. 9. 2011 v Pardubicích Společností pro plánování rodiny a sexuální výchovu ve spolupráci s jinými subjekty (viz: „Otevřený dopis ministrovi školství od účastníků kongresu k sexuální výchově“, In: Žurnál Univerzity Palackého v Olomouci, ročník 21, č. 3 ze dne 7. října 2011).
Rozhlédnutí 2011/10/9
Sv. Terezie od Ježíše
Zdravím na počátku dalšího týdne. Z domácích událostí toho uplynulého snad stojí za zmínku, že ministerstvu zahraničí byla předána petice na podporu pronásledovaných křesťanů. Bohužel hlavní zprávy ze světa nejsou právě potěšující: mluví především o stále sílícím pronásledování křesťanů. Mimo to pro-life komunitou prolétla zpráva, že čínské úřady pravděpodobně zavraždily jednoho z předních bojovníků proti nuceným potratům, Chena Guangchenga.
V nadcházejícím týdnu připomínám především památku sv. Terezie od Ježíše (15. 10.) a sv. Hedviky Slezské (16. 10.) 15. října rovněž proběhne tradičně katolická Slezská pouť k Panně Marii Sedmibolestné na Cvilíně. Připomínám, že tímto dnem končí nominační část ankety Zlatý brk. Prosím, znáte-li nějaký dobrý a dosud nenominovaný blog s katolickou tematikou, neváhejte ho nominovat.
Noc
Kdy slyšíš staré světce přimlouvat se za nás? Když se v noci probudíš a nespavost ti nedovoluje znovu usnout, díváš se na tiché hvězdy a hluk, který v bílém dni přehlušuje jejich šepot najednou je pryč? Nebo snad za zvonku ministranta vidíš jejich zástup za zády přisluhujících? Když v hlubokém lese stromy hovoří, je to tichý vánek?
Teprve samota nám odkrývá, jací skutečně jsme. Až když okusíme berlu svatého Prokopa.
Bitva u Lepanta – vymodlené vítězství
Bitva u Lepanta
Dnes uplynulo 440 let od jedné z největších a nejdůležitějších bitev v historii křesťanství a Evropy. 7. října 1571 se u ostrůvku Lepanto střetly spojené námořní síly Svaté ligy s hlavní flotilou osmanské říše a připravily jí zničující porážku. Byla to bitva, která zachránila křesťanskou Evropu před velkou invazí tureckého islámu, bezprostředně ohrožujícího celé Středomoří.
Někteří historici zcela nepatřičně snižují význam bitvy s poukazem na to, že nedokázala zcela zastavit rozpínavost osmanské říše, která navíc své námořnictvo rychle obnovila, a že Svatá liga, která se vzápětí rozpadla, nedokázala svého obrovského vítězství patřičně využít. To všechno je pravda, ovšem pravdou je i to, že (sice rychle znovuvystavěné, ale po technické stránce pomalu zastarávající) turecké loďstvo už nikdy nezískalo zpět svoji personální kvalitu. Že pověst o neporazitelnosti tureckého loďstva byla v troskách. A že hrozba turecké invaze na Apeninský poloostrov byla odvrácena.
Vyplnit báseň až k posledním slabikám
Paul Claudel
Básník a dramatik. Ačkoli se ve svých dílech snaží o překlenutí světa časného a věčného, nenalezneme u něho známku jakéhokoliv kompromisu, kvádru, který by se pokoušel do tohoto mostu zabudovat. Jestliže ho Šalda začlenil do plemene „tvrdých básníků“, neučinil tak proto, že by tato drúzovitá tvrdost měla symbolizovat bezcitný chlad, ale pevnou zakotvenost v životodárné půdě víry. Snad v každém pojednání o tomto Francouzi nalezneme zmínku o jeho osobním Damašku, kdy nahlodáván četbou Rimbaudových veršů, prvním to roztržení materialistické clony duše, navštívil o vánočních božíhodových nešporách roku 1886 Notre Dame, aby se u druhého pilíře katedrály „stala věc, která ovládá celý můj život. V jedné chvíli mé srdce bylo dotčeno a já věřil.“ Pocítil, že „je volán“, a tento hlas přijal za svůj, přestože ještě nějaký čas trvalo, než jím byl prostoupen skrz naskrz. Pak už je vytvořen z jednoho kusu, jak sám prohlašoval.
VORP v ČT: Poučení
V posledních dnech jsme měli příležitost sledovat dvě vystoupení VORPu v diskusních pořadech České televize: Tahu dámou (1. října) a Hydeparku (3. října) – organizaci v obou případech zastupovala paní Jana Jochová-Trlicová. Myslím, že šlo o poučná vystoupení.
V první řadě je zjevné, že zástupci VORPu nemohou příliš očekávat férové prostředí a nezaujaté moderátory. Jako unfair prostředí vynikal především první pořad, kde nikdo nemohl mít pochyb o tom, na čí straně stojí moderátorka a kde paní Jochová čelila přesile 2-3 ku 1. Ten druhý byl lepší a občas se vyskytly i okamžiky, kdy se moderátor dokázal tvářit neutrálně.
O vlažnosti
Sv. Jan Maria Vianney
„Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.“ (Zj 3, 16)
Kdo se neulekne, zbožný posluchači, když uslyší z úst samého Boha tak surový výrok proti biskupovi, který, jak se zdálo, svědomitě vykonával všechny svoje závazky jako věrný služebník církve? Jeho život byl nenapadnutelný. Svůj majetek užíval správným způsobem, káral prohřešky, nedával nejmenší pohoršení, postupoval vzorně a příkladně. A přesto mu Pán skrze ústa sv. Jana říká, že ho zavrhne a potrestá, jestliže se nezmění. Tento příklad je tím hroznější, že touto cestou jdou mnozí, a nemají přitom žádné obavy o spásu své duše. Nepatříme také k těmto lidem? Jsme na správné cestě? To nevíme a odtud pramení i náš strach. Jak strašná je tato nejistota!
Snažme se rozpoznat, zda patříme do skupiny těch nešťastníků, které nazýváme vlažnými. V první části svého kázání proberu znaky, podle nichž je možno poznat lenost a vlažnost ve službě Boží; ve druhé předložím některé prostředky proti této duševní chorobě.
Maminko, vypravuj! (Společně k Bohu X)
Dnes bych ve vás, milé maminky a tatínkové, chtěl probudit ctižádost, abyste se naučili být tak dobrými vyprávěči svým dětem, jako byly naše babičky.
Jak se ti malí překulí přes první fázi „pjoc“ a proč, nastává doba vypravování. „Maminko, povídej pohádku, – tatí, vypravuj něco.“ Pohádky pomáhají rozvíjet dětskou fantazii, představivost, pomáhají vštěpovat dětem základy mravních zásad: dobro nakonec zvítězí, nevyplácí se být neochotný, nezdvořilý, zlý. A chvilka vyprávění je také nejdůležitější místo pro domácí katechezi děti, pro domácí „vyučování náboženství“. Znovu si připomeňme, že to nesmí být nic na způsob školy doma. Tak jako nejsou doma zvláštní vyučovací hodiny na čistotnost, chování u stolu a jiné základní lidské věci – a přece se to děti doma pro celý život naučí – stejně tak i vedení k Bohu v rodině má být přirozenou součástí domácího života.
Rozhlédnutí 2011/10/02
Bitva u Lepanta
Tak nám začal říjen, který je v Katolické církvi uznáván jako měsíc respektu k lidskému životu. Uplynulý týden přinesl vítězství hnutí pro-life v Mexiku, kde Nejvyšší soud odmítl snahy potratářů o plošné zrušení zákazů potratů „americkým způsobem“. Českou křesťanskou veřejností hýbou dozvuky svatováclavských oslav, týkající se především nečekaně skvělého projevu prezidenta Klause a útoku Tomáše Halíka na něj.
Dnes slavíme svátek svatých andělů strážných, z dalších památek nám v týdnu je třeba připomenout zejména památku sv. Františka z Assisi (4. říjen) a svátek Panny Marie, Královny posvátného růžence (7. říjen). 7. října rovněž uplyne 440 let od drtivého vítězství křesťanů nad osmanskými Turky v bitvě u Lepanta.
Z očekávaných událostí je třeba vyzdvihnout dvě tradiční akce plánované na příští víkend: tradiční pouť ve Křtinách u Brna (8. říjen) a orelský víkend spojený s tradiční poutí k Panně Marii Růžencové (8.-9. říjen).
