Monthly Archives: Červenec 2011

Pouť na Strachotínku

P. František Kozár

Každoroční pouť v Hamiltonech na předměstí Vyškova zakončila i letos svatá liturgie sv. Jana Zlatoústého, kterou sloužil rodák z nedalekých Drnovic P. František Kozár, jenž v současnosti působí jako římskokatolický farář v Mikulčicích na Hodonínsku.

Cyrilometodějská úcta, která byla v povědomí moravského národa po celý středověk a byla zaznamenána v mnoha legendách, získala na intenzitě v druhé polovině 19. století, kdy se slavilo jubileum tisíciletého výročí příchodu svatých soluňských bratří na Moravu. V rámci této myšlenky začaly v tomto období vznikat na mnoha místech různé pomníčky, kostely i kaple. Mezi významné patří kaple sv. Cyrila a Metoděje na vrchu Strachotínka u obce Hamiltony, které jsou dnes součástí města Vyškova. Zde podle ústního podání, jak mnohokrát tradoval otec Kozár, svatí Cyril a Metoděj působili asi kolem roku 865 na nedalekém hradišti. Odsud však byli místními pohany vyhnáni, a proto se usadili na protějším kopci, kde jak dále legenda tvrdí, vytryskl pramen, na kterém následně křtili obrácené pohany. Tento pramen, který v pozdějších časech je znám jako dějiště několika zázraků, je dodnes na tomto kopečku přítomen a naši zbožní předkové proto na něm postavili onu památnou kapli.

Cesta do hlubin potápěčovy duše

„Et ait faciamus hominem ad imaginem et similitudinem nostram et praesit piscibus maris et volatilibus caeli et bestiis universaeque terrae omnique reptili quod movetur in terra“ [Genesis 1, 26].

Dva potápěči a pyskoun vlnkovaný

Ano, doslovně chápáno dobrotivý Stvořitel svěřil člověku nejprve panování nad rybami mořskými, a teprve následně vládu nad ostatním živočišstvem. Možná je to jen náhoda, ale třeba také ne. V každém případě je zjevné, že člověk má ve správě svěřeného „panství“ největší dluh právě v říši obyvatel moří a oceánů. Zatímco objev dosud vědci nepopsaného suchozemského živočicha je dnes již senzační raritou, z bohatství světových moří toho zatím známe stále málo a o existenci zatím nepoznaných živočichů v hlubinách nepochybují ani ti největší skeptici. Některé z podmořských objevů navíc potěší křesťany se sklony k sarkasmu, neboť se stále nechtějí vejít do pracně vybudovaných systémů věrozvěstů evoluce – například tzv. živá zkamenělina latimérie, která by teoreticky neměla ve své podobě vůbec existovat.

Státní maturity degradují gymnazisty na učně!

AG Kroměříž

Státní maturity ukázaly, že mají své místo v systému vzdělávání, ale stále jsou ve stavu polotovaru, který by měl být co nejrychleji dokončen. To s odstupem času podotýkám jako místopředseda maturitní komise a zadavatel na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži.

Státní maturity měly de facto tři části, z nichž jedna byla zcela v režii příslušné školy (tzv. školní neboli profilová část maturity) a jednalo se o klasickou ústní maturitu. Druhá část byla rovněž ústní a z venkovního pohledu se klasické maturitě velmi podobala, avšak probíhala už podle metodiky CERMATu. V této části maturity měla škola podstatně menší vliv na hodnocení studenta. Třetí částí byly písemné testy, ve kterých byl vliv příslušné školy vyloučen.

Sv. Cyril a Metoděj

Dnes slavíme památku svatých věrozvěstů Cyrila a Metoděje (ve starších textech jsou často přejmenováni na Crhu a Strachotu), patronů slovanských národů a spolupatronů Evropy.

Poznámka: Autorem obrazu je polský malíř Jan Matejko (1838-1893).

Rozhlédnutí 2011/7/4

Nadchází týden velkých oslav. 5. července si připomeneme památku svatých věrozvěstů Cyrila a Metoděje. O den později pak budou nekatolíci oslavovat památku kacířského kazatele Jana Husa. Alespoň předpokládám, že v tom druhém případě většina katolíků dokáže využít volný den daleko smysluplněji, kupříkladu připomínkou památky sv. Marie Goretti. Zároveň bych připomněl památku sv. Alžběty Portugalské, ať už si ji připomínáte podle nového či starého kalendáře, a pochopitelně sv. Prokopa, patrona Čech.

Koště – 14. díl

Radnice vypadala pořád stejně, neměl jsem dojem, že by se na ní něco změnilo. Kupodivu stejně, alespoň zdánlivě, vypadalo i město. Mnichov byl plný lidí, a i když jsem se obával případných kontrol na nádraží, na místo setkání s mnichovským kontaktem jsem se dostal bez obtíží.

Na místě schůzky se po chvíli objevil asi třináctiletý výrostek s dohodnutým znamením, jímž byla křiklavá nákupní taška. Ověřili jsme si, že za námi nikdo nejde, ani na nás není zaměřen žádný mikrofon, či kamera, a já jsem se vydal za tím mládenečkem ve vytahané mikině s klátivým krokem pubescenta.