Lidický kříž

Při letošním již 69. výročí zničení obce Lidice a povraždění jejich obyvatel by nemělo být zapomenuto významné postavy lidické tragédie, důstojného pána P. Josefa Štemberky, mučedníka z Lidic.

P. Josef Štemberka byl rodákem z východočeské Pecky. Pocházel z velmi skromných poměrů, při studiích si vypomáhal kondicemi, protože rodina ho nemohla na studiích nijak podporovat. Po svém vysvěcení působil na různých místech, naposledy pak od roku 1909 ve středočeských Lidicích.

Byl typickým představitelem českého venkovského kněze, staral se o své svěřené stádo tak dobře, jak jen to bylo možné. Dále pak byl znám jako podporovatel lidí a rodin v hmotné nouzi, jichž mezi dělníky a horníky z okolí průmyslového Kladna nebylo málo, především pak v období 1. republiky. A proslul též jako vášnivý a dobrý včelař.

Lidickým farářem byl P. Štemberka od roku 1909, do osudného 10. června 1942 to bylo již 33 let. Pater se již připravoval na svůj odchod na zasloužený odpočinek do rodné Pecky, kde se chystal dožít i se svými sourozenci v domě postaveném na místě původní rodné chalupy. Jelikož ale jeho nástupce na místě lidického faráře ještě nebyl připraven pro převzetí svých povinností, zůstával P.Štemberka v Lidicích, a to až do osudného dne 10. června 1942. Přestože se přimlouval za lidické občany, nebyl vyslyšen.

Nacisté, vědomi si v případě jeho popravy možných komplikací s Církví, nabízeli P.Štemberkovi volný odchod z Lidic. Důstojný pán však jejich nabídku rezolutně odmítl, zůstal s lidickými muži až do konce jejich života, připravoval je na smrt a nakonec byl jako jeden z posledních popravčí četou německé policie z Halle nad Saalou, Heydrichova rodiště, taktéž zastřelen.

Na dochovaných snímcích z popravy lidických mužů je možno P.Štemberku identifikovat jako postavu v bílém obleku, který měl Pater již připraven na penzi na Pecku. Lidický kostel sv. Martina měl podobně jako další lidické domy být zničen a nic nemělo připomínat jeho existenci. Z kostela se zachoval klíč, ohořelé dveře a kadidelnice, jež jsou nyní uchovávány v lidickém muzeu.

Pater Josef Štemberka je pochován ve společném hrobě lidických mužů, nad nímž je vztyčen známý lidický symbol, kříž se vpletenou trnovou korunou z ostnatého drátu z koncentračních táborů.

O pohřbu lidických mužů, který prováděli židovští vězňové z terezínského ghetta, se zmiňuje i jeden z nedobrovolných aktérů této události. Viktor Laš, tehdy osmnáctiletý člen Aussenkommando Theresienstadt ( pracovního oddílu, zřízeného pro práci mimo ghetto), určený původně k práci na železnici v Bohušovicích, byl po lidických událostech nakomandován SS na kopání hromadného hrobu a ještě po letech vzpomíná na bělovlasého Patera, ležícího mezi zastřelenými muži z Lidic.

Příběh lidického faráře je též literárně zpracován Františkem Křelinou v románu „Každý své břímě„.

Patere Josefe Štemberko, mučedníku lidický, ora pro nobis!

Antonín Šalanský

Fotografie kříže nad hrobem lidických mužů pochází z Wikimedia Commons (viz zdrojový soubor). Její autor, uživatel Miaow Miaow, ji uvolnil k volnému použití.

K diskusím níže:

Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskuzních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce.

Příspěvky příliš vzdálené tématu a příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány, nicméně berte na vědomí, že diskuse má takový objem, že správci ji často nestíhají pročíst celou. To, že nějaký příspěvek přežívá delší dobu, neznamená, že je redakcí schvalován.