Po dobytí Akkonu a pádu Svaté země v roce 1291 se přeživší rytíři řádu přesunuli na Kypr v naději, že odtud v rámci nové křížové výpravy dobudou Svatá místa zpět. Teprve když bylo jasné, že se žádná nová křížová výprava v dohledné době neuskuteční, přesunuli své hlavní řádové sídlo do Francie, kde již měli tou dobou mnoho zaběhnutých fungujících komend.

Řád svatého Lazara přišel do Francie již v roce1149 a francouzský král Ludvík VII. mu v roce 1154 daroval hrad Boigny. Tak vznikla komenda v Boigny-sur-Bionne u Orleans. Právě sem přešli rytíři svatého Lazara po pádu Levanty z Kypru. Francie se tak stala hlavní řádovou provincií, přestože již v té době měli komendy po celé Evropě, mimo jiné v Anglii, ve Skotsku, v Čechách, v Německu, na území dnešního Švýcarska, Saska, Duryňska, v Itálii, na Sicílii, v Kalábrii, v Rakousku, v Uhrách, ve Španělsku atd.

V okamžiku, kdy rytíři svatého Lazara pochopili, že je opětovné získání Svaté země v nedohlednu, začali budovat rozsáhlou síť komend po celé Evropě, především pak ve Francii. Nejproslulejší se stala právě komenda v Boigny-sur-Bionne, hned na druhém místě v pořadí důležitosti pak byla komenda v Paříži, v místech dnešní čtvrti Saint Lazare, která nese jméno řádu dodnes. Mimo Francii však vznikaly i další komendy po celém kontinentu, některé dokonce ještě v dobách křižáckých států.

Například na území dnešního Švýcarska na Vierwaldstattersee (dnešní kanton Uri) vznikla v roce 1134 komenda v Seedorfu u Fluelen, malý konvent zde založil před rokem 1200 rytíř Arnold de Brieuf. V kantonu Zurich založil v roce 1217 křižák Rudolf hrabě Rapperswill komendu Gfenn. Následovala komenda Schlatt poblíž Freiburgu v Breisgau, z počátku 13. století, která byla později v roce 1362 předána Johanitům.  

V roce 1135 založil v Anglii řádový rytíř Roger de Mowbray komendu v Burton-Lazare (hrabství Leicestershire) a ve Skotsku byla založena komenda v Linlithgow. Obě tyto komendy přetrvaly až do reformace.

V německých zemích vznikla první komenda díky křižákům vracejícím se ze Svaté země již ve druhé polovině 12. století v Mohuči. Z Mohuče se řád dále šířil celou zemí, hlavně do Saska a Duryňska, zejména díky biskupovi Sigfriedovi II. (1208-1230) a jeho nástupci Sigfriedovi III. von Eppstein (1230-1249). Roku 1229 byla založena komenda ve městě Gotha a vzápětí roku 1231 komenda Braunsrode u Heldrungen. V Sangerhausenu byla vedle komendy v roce 1252 zřízena i leproserie a ji o rok později, tj. roku 1253, fungovala další leproserie i v Megersheimu u Mohuče.

V roce 1221 vzniklo také italské převorství v Capuy s rozsáhlými majetky na Sicílii a v Kalábrii, které řádu daroval císař Friedrich.

Již v druhé polovině 12. století začal Řád svatého Lazara pronikat dále na východ, mimo jiné do Čech, Rakouska, Uher. Stalo se tak nejpozději v roce 1181. Do Čech se řád dostal díky účasti Čechů na druhé křížové výpravě, na pozvání českého knížete, později českého krále, Vladislava II. Přesný rok příchodu řádu do českých zemí bohužel neznáme, ale stalo se tak se vší pravděpodobností v letech 1158-1181. Prameny nejsou zcela jednoznačné a většina dobových materiálů bohužel zanikla za husitských válek. Toto rozmezí však uvádí většina našich odborníků a historiků ( Kočí, Hanzalová, Suchánek atd. ) a důležité je, že jej uvádí i náš přední (ne-li vůbec největší) odborník na tuto problematiku, dr. Milan M. Buben, který je sám rytířem Vojenského a špitálního řádu svatého Jana Jeruzalémského.

Milan Bártík z Winterbergu

Zobrazený kříž je dnes užívaným znakem lazariánů.

Předchozí díly: I., II., III., IV., V.

K diskusím níže:

Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskuzních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce. Příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány, nicméně berte na vědomí, že diskuse má takový objem, že správci ji často nestíhají pročíst celou.