Monthly Archives: Březen 2011

Rozhlédnutí 2011/3/21

Během minulého týdne došlo k řadě významných událostí, nicméně zaměřil bych pozornost spíše do týdne tohoto, který v neděli radostně začal znovuotevřením svatohostýnské baziliky Nanebevzetí Panny Marie. 25. března nám přinese slavnost Zvěstování Páně a s ní spojený Den nenarozených dětí. Na nenarozené děti bude vzpomínáno i při XI. Pochodu pro život, který proběhne v sobotu 26. března v Praze.

Jaro

Dnešní báseň napsala Anna Moravčíková.

Falešné představy o křížových výpravách a křižácích – IV. díl

Zejména v poslední době začínají v řadách široké veřejnosti převažovat názory, které stavějí tuto etapu našich křesťanských dějin do velmi špatného světla. Tento pohled na problematiku křížových výprav, rytířských řádů a obrany Svaté země je většinou zcela zkreslený. Většina lidí o této době ví jen velmi málo, nebo v horším případě čerpají své vědomosti z naprosto neseriózních zdrojů, často tendenčních a poplatných době, popřípadě skupinám, které je vědomě šíří. Rád bych zde uvedl několik asi nejrozšířenějších mýtů a omylů, jakož i důvody, proč jsou mylné. V tomto posledním díle série je kromě dvou zodpovězených otázek i přehled literatury.

Poznání – postižení – umění. II.3.1.3 Hmatové metafory v literatuře

Busta Homéra od neznámého autora

Busta Homéra od neznámého autora

Literatura, ačkoliv je uměním, které má nízkou míru smyslovosti a jejím materiálem je přirozený jazyk, který má primárně akustickou podobu, vyskytuje se v ní množství slov, která označují vizuální kvality. Ty jsou nevidomým od narození nedostupné, i když slova označující tyto kvality umí v kontextu správně užívat. Chudost představ spojená s dobrou verbální pamětí mohou v literární tvorbě nevidomých způsobovat tzv. verbalismus – jakési prázdné užívání slov bez skutečné znalosti kvalit, které jsou jimi označeny. Tento nešvar je velmi patrný v literárních dílech hluchoslepé Heleny Kellerové.

Trident v Mnichově

Interiér Damenstiftskirche St.Anna

Jsa donucen okolnostmi, změnil jsem před nedávnem místo trvalého pobytu z jednoho evropského města do druhého. Ne že by mi to bylo nějak zvlášť milé, ale doba je už taková. Stěhování s sebou krom jiných komplikací přináší pro praktikujícího katolíka i nutnost dodržení nedělní návštěvy (počítaje v to i svátky) bohoslužeb.

Co tedy učiní katolík, jenž není zrovna příliš nakloněn modernistickým výstřelkům, pokud použijeme eufemismus pro některé podivnosti páchané v kostelích? Vezme internet, či se jinak poinformuje o možnostech navštívení mše svaté v novém bydlišti.

Poznámka k jednomu memorandu

Německým katolickým prostředím již nějakou dobu hýbe tzv. „Memorandum profesorů katolické teologie“. Mezitím se sice ukázalo, že podobně jako u Velké Říjnové Socialistické Revoluce, která nebyla ani velká, ani v říjnu, ani socialistická a ani nebyla revolucí, podepsaní často nejsou ani profesoři, ani katolické teologie.

Avšak nebuďme puntičkáři. To, o čem chci psát, není ani pochybná autorita autorů memoranda, ani jeho obsah. Ten se ostatně ničím neliší od jiných podobných pokrokových manifestů, které stárnoucí německé liberálně-katolické kruhy čas od času pod různými záminkami (tentokrát to byly tzv. skandály pedofilních kněží) produkují, přičemž témata jsou již nějaký ten pátek stále stejná: svěcení žen, homosexuální partnerství, demokratické řízení církve, „modernizace“ liturgie a tak dále, včetně obligátního závěrečného etického onálepkování oponentů („máte strach a malou víru“). Nic nového pod sluncem, nic, co by zasloužilo nějakou zvláštní pozornost – byť komentář Krysztofa Bronka v RC Monitoru (str. 5) je brilantní a stojí za přečtení, mimo jiné proto, že uvádí na pravou míru některé mylné dojmy, které by si ze situace mohl odnést povrchní pozorovatel.

Rozhlédnutí 2011/3/14

Tento týden začal 1. nedělí postní. Bezesporu nejzávažnější událostí uplynulého týdne je katastrofální zemětřesení, které společně s až desetimetrovými vlnami tsunami, které vyvolalo, zpustošilo východní břehy Japonska.

Pokání

V čase pokání a obrácení  k Bohu přinášíme našim váženým čtenářům padesátý žalm v překladu (přebásnění) Václava Renče. Přejeme a vyprošujeme sobě i čtenářům plodné rozjímání o Utrpení Spasitele a hojnost upřímné lítosti nad vlastními urážkami Boha.

Katolická cesta J. Durycha XXVII. – Aetiologie kulturního úpadku

Velmi podivným odstavcem uzavírá Durych tuto stať:

„Napsal jsem tento článek tak, aby jej četlo co nejméně lidí. Čím méně jich to bude čísti, tím spíše bude mezi nimi někdo, komu to prospěje.“

Lze se divit zejména tomu, že by článek mělo číst málo lidí. To by nesměl být nazván tak, jak nazván byl. Kulturního úpadku se totiž právem či neprávem obává nejen každý umělec, nýbrž i každý člověk, kdo má něco s uměním společného. Etiologie je pak nauka o příčinách, a tu je možno předpokládat, že mnoho lidí by tyto příčiny úpadku kultury měly zajímat. Tím spíše, že Akord četla především kulturní „obec“.

Falešné představy o křížových výpravách a křižácích – III. díl

Zejména v poslední době začínají v řadách široké veřejnosti převažovat názory, které stavějí tuto etapu našich křesťanských dějin do velmi špatného světla. Tento pohled na problematiku křížových výprav, rytířských řádů a obrany Svaté země je většinou zcela zkreslený. Většina lidí o této době ví jen velmi málo, nebo v horším případě čerpají své vědomosti z naprosto neseriózních zdrojů, často tendenčních a poplatných době, popřípadě skupinám, které je vědomě šíří. Rád bych zde uvedl několik asi nejrozšířenějších mýtů a omylů, jakož i důvody, proč jsou mylné.