Samotný vznik řádu je natolik zajímavé téma, že se pokusím jej rozepsat podrobněji ve velmi stručném pojednání. Zde bych rád předem zdůraznil trvalou nepřetržitou kontinuitu a tradici Vojenského a špitálního řádu rytířů svatého Lazara Jeruzalémského. Proto první etapu jeho úžasných dějin pouze v krátkosti shrnu a další se pokusím v rámci časových možností rozepsat v dalších příspěvcích.

Špitál, s nímž je vynik řádu spojován, byl založen již v roce 125 před Kristem a jeho zakladatelem byl velekněz a vládce Jeruzaléma Johannes Hyrcanus, syn Simona (Judy) Makabejského z dynastie Hasmonovců. Vznikl před hradbami Jeruzaléma, v údolí potoka Cedronu, severně od pozdější Tankredovy věže, před svatoštěpánskou branou. Na jeho vybudování byly použity peníze z pokladu hrobu krále Davida. V této době řád pochopitelně ještě neexistoval, ale jeho tradice začíná právě u tohoto špitálu, který přetrval a rovněž si uchoval svou kontinuitu. Při něm řád vznikl, podobně jako i Řád svatého Jana vznikl při špitálu, postaveném rovněž ještě před první křížovou výpravou (1095-1099).

Normanský vévoda Jan, pozdější francouzský král Jan II. Dobrý (Jan Dobrotivý), uvádí ve své dochované listině z 25. června 1343, že řád jako takový byl založen v roce 72 po Kristu, za vlády císaře Vespasiána (vládl v letech 69-79 ). V této době již výše uvedený špitál spravovalo bratrstvo charitativně založených předchůdců našeho Řádu svatého Lazara.

Nicméně rytíři svatého Lazara považují za svého skutečného zakladatele svatého Basila Velikého (330-379), který již bratrstvo přetvořil do skutečného řádu, byť ještě samozřejmě duchovního a nikoli rytířského. Proto se také prokazatelně po mnoho dalších století řídili mniši ve špitálu svatého Lazara řeholí svatého Basila. Tato fakta mimo jiné uvádí i papež Pius IV. ve své bulle Inter Assiduas z roku 1565.

sv. Basil Veliký

Svatý Basil je dodnes jedním z hlavních patronů řádu a právě díky němu mají dodnes řádové pláště černou barvu, neboť černá je barva basiliánů. V historii se samozřejmě, zejména v době míru ve Svaté zemi, nosily pláště a varkoče v bílé barvě (barva čistoty a neposkvrněnosti), v odkazu na hlavní patronku řádu, Pannu Marii, jejíž barvou je právě bílá. Zelený kříž, symbol řádu, samozřejmě vychází z barvy hlavního patrona řádu (po němž řád nese i své jméno) – svatého Lazara. Smaragdová zeleň byla vnímána především jako barva naděje, lékařství, léčení a uzdravování. V dobách ranného křesťanství symbolizovala rovněž mládí, plodnost přírody, návrat ztracených sil a zmrtvýchvstání. Teprve až mnohem později se stala posvátnou barvou islámu. Smaragd, z něhož byla řádová barva přejata, byl od pradávna považován za nejcennější drahokam. Je jedním z apoštolských kamenů, citovaných v Bibli a jiných posvátných textech. Mimo jeho léčebné účinky měl i moc očišťovat, snižovat tělesné i duševní utrpení a vést k soucitu se vším živým.

Vedle Panny Marie, svatého Lazara a svatého Basila řád ctí jako své patrony i svatého Sophronia, blahoslaveného bratra Gerarda, svatého Ludvíka IX. Francouzského, svatou Alžbětu Durynskou a svatého Eleazara de Sabran.

Jako rytířský vzor pro členy Vojenského a špitálního řádu rytířů svatého Lazara Jeruzalémského byly vybrány takové osobnosti, jako již zmíněný král Ludvík IX. Francouzský (prohlášený papežem Bonifácem VIII. v roce 1298 za svatého), nebo císař Karel Rakouský (prohlášený v roce 2004 papežem Janem Pavlem II. za blahoslaveného).

V průběhu dalších staletí je řád písemně dokládán dobovými spisy a kronikami například za císařů Juliána Apostaty (361-363), Valentinina I. (364-375), Justiniána (527-565), Heraclia (610-641), Karla Velikého (800-814) a dalších…

Milan Bártík z Winterbergu

Zobrazený kříž je dnes užívaným znakem lazariánů.

Fotografie mozaiky vyobrazující sv. Basila Velikého převzata ZDE.

K diskusím níže:

Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskuzních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce. Příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány, nicméně berte na vědomí, že diskuse má takový objem, že správci ji často nestíhají pročíst celou.