Bouře
Básně o bouři a utišení napsali Josef Kostohryz a Novalis.
Bouře
Hromnice již dohořívá;
oroduj, Matko, u syna.
O okna déšť si rozbíjí hlavu,
ticho je slité z úzkosti.
Hospodářova hlava v dlaních se modlí;
hospodářova žena před křížem klečí,
hospodářovým dětem oči na blescích visí.
Hromové ticho sténá,
větru se klaní bříza,
vlní se zasmušile,
česá si vlasy hřebenem zlatých blesků.
V jekotu síly
plamen šleh’ bílý.
Uhodilo.
*
Sta obrazů a na sta tváří
líčí tvou krásu, Maria,
však žádný ze všech nevyjádří,
jak v duši spatřuji tě já.
Vím jen, že všechna vřava světa
zmizela jak prchavé sny
a nevýslovně sladká věta
mi naplňuje vědomí.
*
Zdroj: KOSTOHRYZ, Josef. Básně. Kalina: Putim, 2009.
NOVALIS. Květinový prach. Květy poezie: Praha, 1967.
Jé, o tom bylo dnes Evangelium! DZKS