V těchto dnech vychází publikace zástupce šéfredaktora Duší a hvězd Jiřího J. Stodoly Informace, komunikace a bytí. Autor v ní pátrá po základních východiscích informační vědy za užití nerelativistické a kriticky prověřené filosofické metody navazující na práce českých filosofů, jakými jsou Jiří Fuchs, Stanislav Sousedík a mnozí další.  V knize je ukázáno, že úvahy, které se dostaly do centra zájmu s rozvojem mezioborových disciplin, jakými jsou kybernetika, informační a kognitivní věda, teorie komunikace a celá řada dalších, mají velmi blízko k tradiční aristotelské metafyzice, a že je to právě aristotelské paradigma vědy, které může poskytnout potřebný rámec pro ontologické ukotvení těchto oborů. Toto ukotvení je velmi důležité pro vyhnutí se nebezpečným konsekvencím, ke kterým filosoficky dosti nepoučené spekulace nad danými mezioborovými disciplínami mohou směřovat (jedná se o nebezpečné směry v teologii – progresivismus – či antropologii – monistická redukce člověka na nesvobodnou část universa).

Publikaci je možné objednat na adrese jjstodola@seznam.cz . Cena činí 100 Kč + poštové. Dohromady 120 Kč.

STODOLA, Jiří

Informace, komunikace a bytí : fragment realistické informační vědy / Jiří Stodola. – 1. vyd. – Brno : Stodola, 2010. –  146 s.

ISBN 978-80-254-7996-4.

001.102 * 316.77 * 316.77-027.21 * 101 * 11 * 111 * 165 *003.2/.6

– informace 
– komunikace (sdělování) 
– informační věda 
– filozofie 
– metafyzika 
– ontologie 
– teorie poznání 
– sémiotika 
– monografie 

316.77 – Informační věda  [12]

Cílem práce je pokusit se proniknout do určitých metafyzických problémů, které se s rozvojem informační vědy objevily, a snažit se vysledovat, jaké důsledky pro tento vědní obor mohou mít. První čtyři kapitoly se zabývají pojmem informace. První kapitola poukazuje na to, že filosofická zkoumání pojmu informace, který se objevuje s rozvojem kybernetiky a počítačové vědy, přispívá k návratu aristotelského paradigmatu do vědy. Ve druhé kapitole je pojem informace důkladně analyzován a pracovně definován. Autor shledává, že jde o pojem analogický, což znamená, že jej lze užívat na různých úrovních reality, avšak za předpokladu, že vždy je myšleno něco trochu jiného. Ve třetí kapitole je pojem informace klasifikován, představeno je pojetí informace Josefa Šmajse a pojetí informace, které pro informační vědu buduje Jiří Cejpek. Ve čtvrté kapitole je zkoumán vztah informace k nejzákladnějším hodnotám. V páté kapitole se autor zabývá Jakobsonovým modelem komunikace a informačním systémem; blíže se zamýšlí nad pojmem systém a analyzuje jej z ontologického hlediska. Šestá kapitola se věnuje vztahu prostředků komunikace a lidské společnosti, je poukázáno na nekritické zveličování jejich významu pro vývoj společnosti, dále autor sleduje dějiny sociální komunikace z hlediska užívaných kódů i společenského kontextu. Práce se tedy dotýká otázek ontologických, noetických, psychologických a etických a sociologických.