VORP: Otevřený dopis redakci Katolického týdeníku

Níže přetiskujeme otevřený dopis redakci Katolického týdeníku, kterým Výbor na obranu práv rodičů reaguje na skandální a nepravdy obsahující články Jiřího Zajíce:

KT 36/2010, str. 5, Jiří Zajíc: Nikoliv rodiče, ale nevhodné časopisy, kamarádi a internet

KT 39/2010, str. 9, Jiří Zajíc: Reakce na úryvek z dopisu Lucie Cekotové (dopis ani Zajícova reakce se patrně na internetu nedají dohledat)

Za Duše a hvězdy konstatuji, že se s obsahem dopisu VORPu naprosto ztotožňujeme a že jsme zklamáni tím, že Katolický týdeník článek „Nikoliv rodiče, ale nevhodné časopisy, kamarádi a internet“ vůbec publikoval.

Ignác Pospíšil, šéfredaktor

Vážená redakce,

Ve výše uvedených článcích se objevily poznámky o Výboru na obranu rodičovských práv – Brzkova a Mellanova koncepce křesťanské výchovy z první poloviny 90. let, údajně blízká křesťanskému pojetí, prý byla smetena paradoxně konzervativními katolíky, pro něž to bylo stále málo “pravověrné”. A druhý text dokonce dodává, že jeho odmítnutí mělo za následek, že pro statisíce dětí u nás se rozhodujícím zdrojem pro jejich uvádění do sexuálního života stali jejich kamarádi a všelijaké pochybné mediální zdroje. Je prý dobré vědět, komu také za to vděčíme. A konečně je údajně nutné hledat optimální řešení, přičemž to, které prosazuje VORP, jím určitě není.

Jsou to tvrzení naprosto absurdní. Výbor na ochranu rodičovských práv (VORP) není organizací katolickou ani křesťanskou. Je sdružením rodičů, kteří hájí své právo a povinnost dohlížet na obsah a metody výuky svých dětí ve školách. Děti jsou dnes podrobovány stále častější a systematičtější indoktrinaci vysoce kontroverzními ideologiemi, s nimiž mnoho rodičů zásadně nesouhlasí. Tyto ideologie se velmi často bezprostředně týkají oblasti lidské sexuality. Děti jsou s jejich pomocí vedeny k fatálně chybné antropologii, připravovány o nenahraditelnou citlivost svědomí vůči hříchu a obírány o základní ctnosti, jako jsou například čistota, cudnost, střídmost nebo spravedlnost – a to vše ve velice mladém věku. Dochází tak k hlubokému narušení zdravého vývoje dětské osobnosti. Protože různé rodiny zastávají různé světonázorové postoje, požaduje VORP, aby byly podobné výukové programy realizovány výhradně na vyžádání rodičů.

Brzkova koncepce z roku 1994 byla jednoznačně součástí problému, nikoliv řešení. Její údajná blízkost křesťanskému pojetí výchovy či sexuality je pouhým názorem několika publicistů a v koncepci samé nelze pro podobné tvrzení najít žádné podklady. V analýze vypracované prof. PhDr. Liborem Míčkem, CSc., se dočteme např. že „celkově je tato koncepce charakteristická mravním relativismem“, nebo že „koncepce zahlcuje vědomí mládeže sexuálními obsahy, osnovy se na některých místech podobají přímo návodům k sexuálnímu styku“. Porovnejme to se slovy Jaroslava Maxmiliána Kašparů, pronesenými na ČRo 2 Praha o příručce Sexuální výuka – vybraná témata z letošního roku: „sice se tomu říkalo sexuální výchova, ale podle mě to byl sexuální trénink.“ Obě koncepce počítaly s povinnou výukou od 1. třídy a byly zaváděny stejně arogantně. Opět si srovnejme tato dvě prohlášení: „Před povinným učivem nebude úniku. Ať se to rodičům líbí nebo ne.“ (Dr. Jitka Brunclíková, 1995) A co mělo hrozit rodičům, kteří odmítnou účast dětí ve výuce sexuální výchovy v roce 2010? „právní postih za přestupek, ale v krajním případě až trestní stíhání pro zanedbávání povinné školní docházky.“ (Jindřich Kitzberger, poradce ministra školství, 2010)

Cíle VORP mají oporu v občanském právu. Listina základních práv a svobod říká: Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. (čl. 15.1) a Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů (čl. 32.4). Ačkoliv VORP není katolickou organizací, patří mezi jeho členy řada katolíků a je tedy, zejména na stránkách katolického tisku, namístě argumentovat také naukou katolické církve. Podívejme se do Katechismu: Rodiče jsou prvními a hlavními vychovateli svých dětí (1653). Podobně Kodex kanonického práva: Rodiče a ti, kdo jsou na jejich místě, jsou povinni a mají právo vychovávat děti (Kán. 793). V neděli 25. 6. 1995 bylo na všech katolických bohoslužbách čteno Sdělení biskupů, které reagovalo právě na tehdy probíhající veřejnou diskusi o sexuální výchově, iniciovanou VORP. Čteme zde: Uvědomte si s křesťanskou zodpovědností svoji povinnost výchovy dětí a také své výsadní právo na ni. A dále: Využijte svého práva a dosažitelnými zákonnými prostředky – např. prostřednictvím Rady školy – usilujte ovlivnit i formu sexuální výchovy na škole, kterou vaše dítě navštěvuje. V prosinci téhož roku pak vyšel dokument Papežské rady pro rodinu Lidská sexualita: pravda a význam – zásady pro výchovu v rodině. Citujme např. z bodu 139: K jinému zneužívání dochází, když je prováděna sexuální výchova dětí formou poučování i za pomoci grafického zobrazení všech podrobností intimního pohlavního styku. Děje se tak často s odůvodněním, že se tím poskytuje výchova k „bezpečnému sexu“, především vzhledem k šíření AIDS. Ano, je dobré vědět, komu také vděčíme za tehdejší úspěch snah rodičů.

Žel, tento úspěch byl jen částečný. Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu má akreditaci ministerstva školství pro několik vzdělávacích programů Sexuální výchovy a osvěty. Těmito programy již prošla řada učitelů. Na mnoha školách jsou prováděny nejrůznější velice diskutabilní kursy a používány diskutabilní knihy a pomůcky. Tak např. učebnice Konečně to chápu (Jörg Müller a Dagmar Geisler, nakl. Mutabene) z roku 1999, recenzovaná mj. MUDr. Antonínem Brzkem, obsahuje ono „grafické zobrazení intimního styku“ v hojnosti. Je stále k dostání a běžně se používá. VORP nicméně nijak nebrání tomu, aby někteří rodiče přihlásili své děti do nepovinného předmětu, využívajícího tuto publikaci, pokud s ní budou předem seznámeni a budou s takovou výukou svých dětí výslovně souhlasit. Skutečným problémem však je, že je sexuální výchova součástí Rámcového vzdělávacího plánu a je de facto povinná a rozprostřená do řady předmětů. Najdete ji na docela nečekaných místech. V učebnici Občanské výchovy pro 8. ročník základních škol nakladatelství Fraus objevíte nejen pozoruhodné ilustrace, ale také se tam dočtete např. o „prevenci akutního onemocnění láskou“, čímž je míněno těhotenství. A rovněž „slavná“ letošní brožurka Sexuální výchova – vybraná témata, navrhující zvrácené hry, byla sice stažena z webu ministerstva a přišla o jeho doporučení, ale již předtím byly její výtisky rozeslány do škol a stále jsou na mnoha z nich k dispozici.

Je nesmysl tvrdit, že kvůli VORP, který hájí legitimní práva rodičů, bylo některým dětem v uplynulých letech ublíženo. Předložené koncepce sexuální výchovy, které zcela pomíjely Stvořitelem chtěný účel a řád sexuality, nebyly žádným „menším zlem“ ve srovnání s úplnou absencí sexuální výchovy. Jejich negativní účinek mohl být dokonce i vyšší, než při získávání informací z Brava nebo od spolužáků z problémových rodin. Tyto pro děti krajně emotivní poznatky by jim měly být sdělovány již od první třídy a z úst nezpochybnitelné autority – učitele. Zcela vytrženy z kontextu zdravého místa pohlavního života v manželství by naprosto nemohly mít na život těchto dětí jiný než negativní dopad. Mimochodem, v roce 2008 u nás žilo 99 331 dívek ve věku 13-14 let. 70 z nich otěhotnělo (0,07 %), přičemž 14 těhotenství skončilo porodem, 56 potratem. Předpoklad, že by se tato čísla významně snížila, kdyby byly všechny děti dříve a lépe uvedeny do sexuálních technik, je zcela hypotetický a nejeví se jako pravděpodobný.

27. 9. 2010 odeslalo občanské sdružení homosexuálů Charlie protest proti příručce etické výchovy autorů Ladislava Lencze a Evy Ivanové, se zdůvodněním Obsah příručky Etická výchova je sepsán v souladu s konzervativními náboženskými hodnotami, se kterými se však nemusí většina české populace ztotožňovat. Za pouhé čtyři dny, 1. 10. 2010, byla příručka odstraněna ze seznamu materiálů doporučených ministerstvem. Mluvčí Koukolíček to komentoval: Ministerstvo školství z doporučené literatury nechá odstranit veškeré metodické materiály, které z filozofie výchovy L. Lencze vycházejí. Tento případ dobře ilustruje, jak rozdílné jsou hodnoty různých skupin, a dokládá, že nelze spoléhat na moudrý přístup státu – naopak je třeba se státního metodického vedení obávat. Zároveň ukazuje zásadní odlišnost postoje VORP a lidí podporujících jednotný ideologický přístup k sexuální výchově – my požadujeme právo vychovávat naše vlastní děti po svém a nikomu totéž právo nebereme. Oni se snaží diktovat, co se musí a co nesmí učit cizí děti – všechny, bez rozdílu.

Práce VORP ani zdaleka nekončí. Našeho cíle – lepší kontroly rodičů nad obsahem a metodami výuky svých dětí v tématech ovlivněných světonázorovou orientací – ještě zdaleka není dosaženo. Prosíme všechny lidi dobré vůle, kteří s námi tento cíl sdílejí, o spolupráci.

S pozdravem,

Výbor na obranu rodičovských práv

03.10.2010

Zdroj: stránka VORPu

K diskusím níže:

Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskuzních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce. Příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány.

24 Responses to VORP: Otevřený dopis redakci Katolického týdeníku

  1. jjstodola napsal:

    Ohledně Jiřího Zajíce a jeho působnosti stojí jistě za pozornost jeho prohlášení týkající se smrti Filipa Sklenáře:

    „Do slezské Ostray nepřijedu, ale podstatně díky Vám (a Katce Grygové) bude pro mě Filip už trvale u Boha.“

    http://www.christnet.cz/diskuse/prispevek.asp?zobraz=372557

    Filip Sklenář spáchal sebevraždu (http://vera-tydlitatova.eblog.cz/odejit-z-vesmiru-in-memoriam-filip-sklenar). V tu chvíli to nebylo zřejmé, nicméně vzhledem k okolnostech (smiřovací a loučící se maily, které rozesílal) celé události se nabízely pouze dvě verze: a) buď jde o kachnu, b) nebo se Filip zabil. Třetí verze, podle níž Filip Sklenář vytušil vlastní smrt a obrátil se, byla sice možná, ale málo pravděpodobná. To, že ji Zajíc automaticky přijal za svou, svědčí o jeho schopnosti pracovat s informacemi a jeho novinářské úrovni: viditelně se zde projevuje jeho tendenčnost a snaha vybírat si, co se mu hodí k prosazování jeho záměrů.

  2. Václav napsal:

    Možná by bylo vhodné dodat že v KT č.36 najdeme i článek Sexuální výchova? Podle návodu ministerstva tedy ne…, což je rozhovor s paní Annou Brychtovou, mluvčí organizace VORP. Ve kterém podrobně a jednoznačně popisuje a propaguje stanoviska této organizace. Řekl bych že bez jakéhokoliv omezení nebo zkreslení ze strany redakce.
    Rozhodně se tedy nedá říct že by se KT stavěl proti VORPU a na stranu pana Zajíce. Spíš ho uvedl jako doplňující a možná i kontrastní názor. V některých věcech s ním sice nesouhlasím ale nevidím důvod proč by ho KT neměl otisknout a proč by mu to měl někdo mít za zlé. Málokteré sdělovací prostředky uveřejňují pouze to s čím se plně ztotožňují.

    • cinicius napsal:

      Protože bych od Katolického týdeníku očekával a) kvalitu, b) katolicitu a článek pana Zajíce dle mne nesplňuje ani jedno, zejména když se staví za Brzkovu sexuální výchovu, kterou čeští biskupové rovněž odsoudili.

      • Václav napsal:

        Jak ale máme potom apelovat na to aby nám přiznali nějaká práva a svobody ateisti jestli je nepřiznáme ani vlastnímu časopisu ? Třeba právo svobody projevu nebo právo rodičů na výchovu svých dětí ?

        • cinicius napsal:

          Václave, svoboda projevu neznamená, že mohu psát kdekoliv cokoliv, v tomto případě že si můžu nekvalitními články propagovat nekatolickém postoje v katolickém časopise…

          Svoboda projevu je, že se mohu svobodně projevovat v hospodě, že si mohou založit vlastní časopis, že si mohu založit své stránky na internetu, že stát nepotlačuje názory… Ne že mám právo publikovat v nějakém konkrétním časopise.

          Naopak součástí svobody projevu redakce časopisu je, že publikuje jen to, co chce. A jestliže se nějaký časopis profiluje jako oficiálně katolický, pak si myslím, že výše zmíněný článek pana Zajíce v něm nemá co dělat (minimálně ne bez poznámky, že se sním redakce neztotožňuje) – protože je s profilem časopisu neslučitelný.

      • Václav napsal:

        Přesně to nám pak ale řeknou ti ateisti. Ať si svoji svobodu uplatňujeme a děti poučujeme v kostele, v hospodě nebo ve vlastním časopise a ve školách ať respektujeme demokratické rozhodnutí většiny. Pokud se s námi budou vůbec bavit jestliže uvidí že s nimi nehrajeme na rovinu. V tom byl kořen úspěchu nebo neúspěchu všech misionářů. Válka a dialog který má za cíl někoho přesvědčit a získat jsou dvě odlišné věci a každá z nich má svoje vlastní pravidla a prostředky. Zaměňovat je a míchat přináší obvykle prohru a neúspěch v obojím. Pokud se chceme odvolávat na autoritu biskupského sboru tak bychom jí také měli ctít a respektovat. A dbát o to aby jí respektovali i ostatní, podle svých sil a možností.

        • cinicius napsal:

          Ale houby, to co předvádíte, je naprosto demagogické převrácení pojmu svoboda projevu. Škola je veřejný prostor, kde právě v rámci svobody projevu a názory nemá indoktrinace co dělat. Váš přístup naopak zcela bere svobodu projevu i katolickým periodikům, médiím etc. – protože podle Vaší teze už ani ta nesmí zastávat a hlásat katolický názor. To je naprosto zvrhlé a sebevražedné.

  3. Felix napsal:

    Už jsem řekl, že „Václav“ je do Duše a hvězdy nasazená veš. Není sice prokázáno kým, ale jejich příspěvky nečtu a nekomentuji.
    K VORPu: Není pravdou, že „Práce VORP ani zdaleka nekončí.“ Práce VORPu vpravdě začíná. A je jí třeba opravdu hodně. A je dobře, že začíná, když ti, kdo by měli na tomto poli pracovat především, pracují jen – a snad – a nevím jak – modlitbou a postem.

    • Magdalena napsal:

      Takže, pokud zde v diskuzi si někdo dovolí mít jiný názor než autor, tak je to nasazená veš? Smutné zjištění, že se zde „jede“ podle vzoru: Kdo není s námi, je proti nám. :-(

      • Hamish napsal:

        Smutné zjištění, že se názor jednotlivce vydává za obecně platné pravidlo.

      • jjstodola napsal:

        Mat 12, 30, Luk 11, 23

        Ale jinak, ačkoliv jsem si bratra Felixe velmi oblíbil a považuji jej za „našeho“, přesto alespoň zatím není autorem DaH.

      • Felix napsal:

        Pokud se týká bratrovství, je v nové liturigii, že všichni lidé jsou bratři a že Bůh je Otec všech. Jiní zase říkají, že to je trošku jinak (rozlišují vestigium, imago, similitudo). Pokud jde o věc samu, mnohaletá praxe čtení Rudého práva mohla někomu i prospět – tak, že se dá perfektně číst mezi řádky. V dnešní mediální masáži je to k nezaplacení. Ale co ti, kteří spolu s Hlasem Ameriky, BBC, Deutsche Welle a Svobodnou to Rudí právo pečlivě a dlouhodobě neporovnávali, nebo co dokonce ti, kteří se s tou masáží setkávají až po převratu? Pak může platit: Čím chceš být informovanější, tím víc sleduj TV zprávy, tím víc čti Lidové novny apod. A ono je to naopak. Holt někteří lidé jsou proti mediální masáži bezbranní. A tu nastupuje „Václav“ – christnet? lidovci? havlisté? Pokorný a zbožný „Václav“. Já byc jim poradil: Zkraťte své výpovědi na pětinu. Takhle se neuhlídáte. Mediální masáž je náročná věda, její tvůrce nesmí zaváhat, nebo se domeček zbortí.

  4. Felix napsal:

    Blahopřeji „Václave“ – vaše „práce“ není bez užitku: „Podle průzkumu společnosti Factum Invenio by lidovce podpořilo o 1,4 procenta voličů více než v květnu, kdy zůstali před branami sněmovny. Nyní by KDU-ČSL získala 5,8 procenta hlasů.“ Na programu nezáleží.

    • Václav napsal:

      Na to že nečtete moje příspěvky znáte překvapivě dobře jejich obsah. Jakpak to děláte ? To co tu říkáte je sice dobrá zpráva ale nechvalte dne před večerem. Jestliže věříte těm stranám které doporučily prolife organizace a myslíte si že mají lepší program než KDU-ČSL tak Vám na nějakých pár procentech nemusí záležet. Mohou bez problému odhlasovat všechno co budete chtít.

      • oslik napsal:

        Já možná budu teď volit lidovce, i když se určitě nezlepšili. Jsou to prostě volby jinam.

      • Václav napsal:

        To je rozumné a existuje i dobrý způsob jak si o nich udělat pravdivý a nezkreslený obrázek. Dokud je budou nenávidět komunisti i pravicoví liberálové, stejně jako sprostí a hrubí lidé bez ohledu na politický názor, kydat na ně špínu a bát se jich i kdyby byli na dně tak na tom nejsou tak zle jak o nich vykládají. A jestli chtějí získat i spravedlivé ateisty tak s nimi musejí jednat poctivě, na rovinu a nacházet to co nás s nimi spojuje, tak jako to dělá například VORP. A vidět v nich Ježíše Krista. Zejména v těch nejubožejších.

      • Hamish napsal:

        Problém je v tom, že komunisté a pravicoví liberálové (to je kdo?) nenavidí každého, kdo není komunistou, respektive pravicovým liberálem.
        Obávám se rovněž, že nenávist vámi zmiňovaných subjektů zdaleka neimplikuje lásku katolického křesťana.

  5. Magdalena napsal:

    Za ten poslední příspěvek dávám palec nahoru. Přesně jste v něm vystihl realitu.

  6. Felix napsal:

    Ad oslik: Já proti lidovcům jako taovým taky nic nemám, ale nejsou to protektorátní „užiteční idioti“ ideově souznící s CDU? Ptám se. http://www.impulzrevue.sk/article.php?531

    • oslik napsal:

      Z velké části asi ano, ale vždycky je třeba vybírat z těch, co jsou k dispozici. Vždycky volím kompromisně, teď nebudu jinak. Budu prostě volit především konkrétní lidi, o nichž mám informace, že jsou slušní, nebo je dokonce osobně znám.

  7. Felix napsal:

    Ještě dodávám, že mile lasovali proti registrovanému partnerství. Ale jsou teď za jeho zrušení? Vy jste „obvakle dobře informovaný“, mohl byste to vědět. I když nálada i v církvi svaté se obrací, jak dosvědčuje http://www.prolife.cz/?a=71&id=1268 (zdá se, že to bylo připravováno ve Vatikánu už před dvacítkou let, kdy z většiny překladů Nového zákona vyškrtli slova „homosexuální“).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *