Monthly Archives: Září 2010

Rozhlédnutí 2010/9/20

Nejvýznamnější událostí minulého týdne je návštěva Benedikta XVI. ve Spojeném království a s ní spojené blahořečení kardinála Newmana. Před námi pak je příprava na 28. září, na které připadá svátek sv. Václava.

Lidské štěstí

Dva nestandardní pohledy na to, co je pro člověka štěstím, nám v dnešním poetickém koutku nabízejí Bohuslav Reynek a Ivan Diviš.

Oslava třetího výročí platnosti Sumorum pontificum

Lid se dostavil v hojném počtu...

20. července 2010 jsem se zúčastnil poutní Mše svaté v Královicích (asistovaná podle Misálu z r. 1962). Tam jsem se poznal se sympatickým knězem, který projevil zájem naučit se tomuto ritu. Byl to pater Vojtěch Protivínský, farář z Třebíče – Jejkova. Po nějakém čase jsem byl zvědavý, jestli se k tomu kroku odhodlal a začal se římský ritus učit. Zatelefonoval jsem mu, abych se na to zeptal. Jeho odpověď mě náramně potěšila – ANO. A nejen to. Rozhodl se, že první tradiční Mše svatá v jeho farnosti po 40 letech bude sloužena 14. 9. 2010 na svátek Povýšení svatého Kříže jako oslava třetího výročí vstupu motu proprio Summorum pontificum v platnost.

Katolická cesta J. Durycha XX. – Vztah k Římu

Bylo by hrubě pošetilé hledat u Durycha třebas jen náznaky kritiky Vatikánu. Ne proto, že by nebylo proč. Nikterak se Durychovi nezamlouval „mírový papež Benedikt XV., a to především proto, že nepokračoval v boji svatého Pia Desátého proti modernismu.

Příručka Sexuální výchova je nezákonná

Ve sporu o příručku SEXUÁLNÍ VÝCHOVA – VYBRANÁ TÉMATA nás mluvčí ministerstva školství Kateřina Bohmová poučila, že tradičnější přístup k sexuální výchově není možný, protože školy jsou ze zákona povinné žáky seznamovat s nejnovějšími poznatky vědy.
Proto se musíme v první řadě podívat na to, zda tato kritéria vědeckosti splňuje sama příručka. Proberu zde pouze několik hlavních připomínek, protože vzhledem k počtu sporných témat z mnoha vědních oborů by se podrobný rozbor musel rozsahem podobat původnímu materiálu.

O smyslu a budoucnosti křesťanské politiky

Dostalo se mi výzvy napsat pro Konzervativní listy článek o budoucnosti konzervativní a křesťanskodemokratické politiky. Pokusím se tomu alespoň částečně vyhovět a napíšu něco o křesťanské politice a její budoucnosti. Proč takové zúžení tématu? Protože je to správné a nevyhnutelné.

Legrační polyhistor

Borisi Cvekovi se nelíbí Roman Joch.  Tato věta je málo informativní. Kdo by od chemika, spisovatele, levicového liberála, nepokřtěného křesťana a především polyhistora Cveka čekal něco jiného? Kdyby se kapacitě, kterou představuje Boris Cvek, Roman Joch líbil, bylo by to pro Jocha znamení, že by se měl nad sebou vážně zamyslet. Cílem tohoto článku není polemizovat s Borisem Cvekem, ale upozornit na skryté perly, které jeho článek obsahuje. Osobně se velice podivuji nad tím, že polyhistor, za kterého se Cvek považuje, může mít tak povrchní znalosti a hloupé názory.

Rozhlédnutí 13/9/10

VORP převedl svou internetovou petici i do papírové formy a biskupové Wisconsinu připomněli věřícím, že je zde několik témat, které by měli při nadcházejících volbách brát v potaz, a nejdůležitější z nich je ochrana lidského života v celé jeho šíři.

Začátek příštího týdne bude „vyloženě tridentský“ – viz mimořádné podniky v podobě tridentských mší u dominikánského sv. Jiljí a setkání Juventutem završené tridentskou mší v Třebíči. Čekají nás svátek Povýšení svatého Kříže a památka Panny Marie Bolestné.

Poslední soud

Básně o vztahu člověka k Bohu a o setkání se Stvořitelem tváří v Tvář napsali T. S. Eliot (část rozsáhlého díla Pustá země) a Josef Hora.

Fikce jako potrava

Byl jsem vyzván, abych vysvětlil, co jsem mínil slovy, že literatura je přepych, zatímco beletrie je nezbytností. Nemám ponětí, kdy jsem to řekl, nebo kde jsem to řekl, ani zda jsem to řekl, totiž v tom smyslu, že si zrovna nevzpomínám, že bych to kdy vůbec řekl. Vím ale proč jsem to řekl, pokud jsem to kdy řekl. To je výhoda plynoucí z toho, když člověk věří v to, čemu někteří říkají dogma a jiní to nazývají logikou. Zdá se, že někteří lidé si představují, že když je člověk skeptický a mění své přesvědčení, nebo i pokud je cynický a na své přesvědčení nedbá, má z toho výhodu volné a pružné mysli. Pravý opak je pravdou. Samotnými zákony myšlení já dáno, že pamatovat si věci nespojité je náročnější, než pamatovat si věci spojité a člověk celý rozsah nějaké polemiky ovládá plněji, pokud má souvislé přesvědčení, než když neměl nikdy nic jiného, než rozdrobené pochybnosti. Proto dokážu okamžitě porozumět větě, která je mi předložena, jako by to byla věta vymyšlená někým jiným, což dost dobře možná i byla.